Bratři v tricku a s nimi ti nejlepší čeští i zahraniční umělci
Festival nového cirkusu LETNÍ LETNÁ je v plném proudy a davy tam také proudí! 22.srpna jsme tam zhlédli například žonglérskou galashow, kterou již potřetí provázeli Bratři v tricku .
Večer zahájila mladá generace, která má svou slávu při vyhazování různých předmětů do vzduchu teprve před sebou. Přesněji řečeno mladí studenti CIRQUEONU. Následovali je Bratři v tricku, kteří sami sebe ohodnotili tak, že jsou zase ta „odcházející generace“ a zavděčili se publiku kouskem, který podle svých vlastních slov trénovali pět let na záchodě.
Poskládat řádně rekvizity a může se začít žonglovat, než všechny předměty zase zapadnou do kufříčku, to bylo číslo Aleše Hrdinky, jehož hlavním cílem snad ani nebylo žonglování jako takové, ale především pobavit. A to se mu podařilo. Německý umělec, který si říká Kolja, ukázal unikátní žonglovací techniku, dělal při ní například stojky… To Lukas se opravdu poctivě věnoval žonglování a z jeho pohybů čišela „téměř nesnesitelná lehkost bytí“. Sirio Fernández Rubio ze Španělska oproti tomu předvádí zpočátku poměrně znaveného žongléra, který kolabuje. Po „vzkříšení a první pomoci“ je chvíli ledabyle nemohoucí než předvede skutečné žonglérské veledivy.
Bratři v tricku si postěžovali, že během svých posledních show stále méně a méně žonglují, proto divákům ukázali, že své staré triky ještě stále nezapomněli a sklidili za to velký potlesk. Do varu dostal diváky žonglér Filip, který během své show s kruhy metal dokonce i kotrmelce, čímž naprosto rozbouřil celý cirkusový stan.
A jak se říká – „nakonec Japonec“, opravdu se objevil japonský umělec poprvé vystupující v Čechách. Předvedl hru plnou pestrobarevných měnících se světel.
Na úplný závěr znovu nastoupili všichni účinkující umělci a ukázali to nejlepší ze svých show, takže to byl v cirkusovém stanu zase jeden velký poprask!
„Snažíme se vždy sestavit program tak, aby reprezentoval tu obrovskou pestrost a škálu uměleckých disciplín nového cirkusu. Každý návštěvník si tak může najít své představení,“ říká manažerka festivalu Ivana Pěkná. „I proto bývá v druhé polovině již festival většinou vyprodaný. Momentálně máme před sebou ještě pár dnů, kdy bude možné sehnat vstupenky a poté už nezbude, než si opět rok počkat.“
Tak co na to říkáte, čtenáři? Pospěšte si na Letnou!
Svátek nového cirkusu se blíží, 16. ročník mezinárodního festivalu Letní Letná proběhne mezi 14. srpnem a 1. zářím! A zve naň sympatická provazochodkyně.
Již 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná odstartuje ve středu 14. srpna a na tři týdny, do neděle 1. září, promění Letenské sady v jedinečný svět, plný laskavého humoru, hravé fantazie, troufalých nápadů, nakažlivé energie a neuvěřitelných kousků artistů, z nichž se mnohdy až tají dech. Návštěvníci se mohou těšit na špičkové zahraniční soubory, největší přehlídku české novocirkusové scény, celou řadu premiér, workshopy a diskuze, open-air představení i bohatý každodenní program pro děti.
Pro vlastní zahájení 14. srpna chystá Letní Letná událost, jakou Praha ještě nezažila. Světoznámá provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga z francouzského souboru Cie Basinga překročí Vltavu! A to ve výšce 35 metrů na laně dlouhém 350 metrů! „Procházka v oblacích“ povede od Právnické fakulty, přes Vltavu až do Letenských sadů. Přímo na Letné pak bude zahájení pokračovat hned několika open air představeními a koncertem. Celé zahájení je přístupné zdarma.
Výjimečné zážitky letošníhoročníku slibují představení zahraničních souborů. Na Letní Letnou se vrátí oblíbení kanadští vousáči z Cirque Alfonse s troufalou novinkou Tabarnak. Trojice akrobatů ze souboru T1J (Théâtre d’Un Jour) uvede komornější Strach – a fear song, ve kterém si ke spolupráci přizvali také sopranistku Julii Calbete, jejíž zpěv provází celým představením a dodává mu zcela nový rozměr. Můžeme se těšit také na unikátní seskupení 17 umělkyň a jejich Projet.PDF či soubor Cirque Aïtal, který prostřednictvím svého představení Saison du Cirque (Cirkusová sezóna) přenese návštěvníky do světa, kde se tradiční cirkus potkává s tím současným.
V interpretaci Hokektivu se můžete těšit na titul Božena o první české pilotce
Letní Letná je tradičně i největší přehlídkou domácí novocirkusové scény. Premiéru nového představení Heroes i letos uvedou populární Losers Cirque Company. Ti si tentokrát ke spolupráci přizvali ředitele Činohry ND Daniela Špinara a držitele Thálie Radima Vizváryho. Cirk La Putyka dorazí na Letnou se svou letošní novinkou Isole, která návštěvníky pozve na místo plné radosti a hravosti, překypující rozmanitou hudbou v nejrůznějších podobách. Těšit se můžeme i na oblíbené VOSTO5, Holektiv, Bratry v tricku, Squadra Sua a další. Ani letos nebudou chybět tematické večery Cirksession a Žonglérská galashow.
Losers Cirque Company s Petrem Horníčkem chystají na LETNÍ LETNÉ premiéru pod taktovkou šéfa činohry Národního divadla Daniela Špinara
Zahraniční lahůdky
Roku 2017 si Cirque Alfonse doslova omotal letenské publikum kolem prstu. A to konkrétně svým rozdováděným vousatým představením Barbu. A nyní se chystá znovu dobýt jejich srdce troufalou novinkou Tabarnak. „Je to něco jako novocirkusový muzikál, fiesta, hudba stoupající k oblakům. Je to pozvánka na společnou sešlost, na oslavu nebe a pekla a všeho mezi tím,“ popisují vlastní novinku akrobaté z Cirque Alfonse. Při tvorbě se inspirovali vesnickým kostelem, jenž je na quebeckém venkově, odkud pocházejí, centrem celé komunity. V tomto živém hudebním cirkusu návštěvníci zapomenou na tradiční varhanní hudbu a akrobacie převrátí kostelní lavice vzhůru nohama.
Cirque Aïtal a jeho zakladatelé Viktor Cathala a Kati Pikkarainen patří k umělcům, kteří se dokáží povznést nad svoji fyzickou dokonalost a dívat se na svět kolem sebe s nadhledem a humorem. To potvrzují i ve svém nejnovějším představení Saison du Cirque (Cirkusová sezóna). Jedinečná podívaná propojuje řadu stylů a talentů z celého světa: od sourozenců Kanakových z východní Sibiře, kteří s ohromující lehkostí stále a znovu létají vzduchem, přes švédského žongléra Matiase Salmenaha, jehož umění popírá zemskou přitažlivost až po talentovaného voltižéra a jezdeckého akrobata Ludovica Baladina. A samozřejmě samotní Viktor a Kati, kteří teprve jsou tím pravým ztělesněním nového cirkusu.
Vystoupení akrobatů ze souboru Théâtre d’Un Jour je velkým očekáváním spojení akrobacie se zpěvem Julie Calbete
Trojice akrobatů ze souboru Théâtre d’Un Jour se na Letní Letnou vrací po 8 letech od svého posledního zdejšího triumfu. Ještě jako součást Compagnie XY v roce 2011 doslova uchvátili zdejší publikum svými akrobatickými výkony, ladnými piruetami a salty i zdánlivě nekonečnými lidskými pyramidami. Na své novince s názvem Strach – A Fear song si ke spolupráci přizvali také sopranistku Julii Calbete. Režisérovi a uměleckému vedoucímu Patrikovi Massetovi se v představení podařilo s neuvěřitelnou přirozeností propojit akrobatické umění, (nejen operní) zpěv, tanec i divadlo.
Artistky z předních francouzských novocirkusových souborů přivezou do Prahy unikátní představení s názvem Projet.PDF (Projekt PDF), které diváci Letní Letné uvidí jako jedni z mála mimo Francii. Sedmnáct žen na scéně znázorňuje eklektický vesmír s barvitou estetikou. Míchají různé druhy akrobacie a divadla. Hrají slavnostní výbušné a hravé představení, které vás rozhodně nenechá v klidu.
Projekt PDF
Festival české novocirkusové scény
Je již zavedenou tradicí, že každý rok uvedou Losers Cirque Company na Letní Letné premiéru nového představení. Nejinak tomu bude i letos. Návštěvníci se mohou těšit na inscenaci Heroes, na níž s „Lůzry“ spolupracoval umělecký ředitel Činohry ND Daniel Špinar, choreograf Radim Vizváry a o light design se postará spoluzakladatel Signal festivalu Amar Mulabegovič s Michaelem Bláhou. Stejný tým spolupracoval také na představení Ego, které mělo premiéru loni na podzim a bude k vidění na Letné. Cirk La Putyka v letošním roce uvedl na scénu novinku s názvem Isole. Režie inscenace se ujal Maksim Komaro, umělecký šéf finského souboru Circo Aereo. Tentokrát se do hlavní role dostanou ti, kteří doprovází projekty souboru od samého počátku, ale obvykle stojí více v pozadí – hudebníci.
Collective Momentum připravil nové představení Boreal Normosis, jež je moderním příběhem, kde se jeviště mění v les, mytologický a pohádkový prostor plný fantazie. Představení kombinuje novocirkusové umění, fyzické divadlo a tanec s dalšími uměleckými žánry. Holektiv odvypráví příběh snílka, který nikdy neztratil víru ve vlastní schopnosti a odhodlání, nikdy nepřišel o životní energii a vedle budování vlastní kariéry bojoval za ženská práva a lepší životní úroveň. Příběh první české pilotky ožije v představení Božena. VOSTO5 vzdá hold Hančovi a Vrbatovi v loutkohereckém představení Slzy ošlehaných mužů a Squadra Sua uvede surreálnou klaunskou grotesku Přecházení.
Inscenaci O humoru uvede kromě Přecházení také soubor Squadra Sua
Feel The Universe Circus Company chystá kousek s názvem Vlez v les, inspirovaný poetikou bajky, okořeněný řemeslností cirkusových technik, výtvarného umění a živé hudby. Brněnská líheň alias Michal Nagy s Irinou Andreevou a Daniel Kvašňovský předvedou svá představení Sutura a Nivó. Lukas Blaha a Eva Stará rozehrají pohybovou poezii s názvem DÓ – tanec a cirkus spojené v jednoduchosti haiku. Autorské představení Goršek vyprávějící legendu o dvou bratrech z mytické Goršecké náhorní plošiny uvede G.N.A.T. Jedná se o hru pro dva herce a dvě masky rozehrávající na prostoru jedné místnosti tragikomedii plnou lásky a nenávisti, krutosti a přátelství a ponorkové nemoci. Divadlo Víti Marčíka pak přijede s oblíbeným titulem Robinson Crusoe. Stejně jako každý rok i letos na nás čeká večer plný špičkových žonglérských výkonů – Žonglérská galashow! Bratři v tricku namíchají koktejl z českých i zahraničních umělců.
Představení pod hvězdnou oblohou
Jedinečnou atmosférou, originálními příběhy i vynikajícími hereckými a artistickými výstupy lákají open-air představení Letní Letné každoročně tisíce diváků. I v letošním roce chystají organizátoři několik „pouličních“ představení, které stojí za to vidět. Chybět nebude oblíbená VOSTO5 a jejich Stand’artní kabaret a Bratři v tricku uvedou své populární představení Běžkařská odysea. Návštěvníci se mohou těšit i na Flow Arts night. Na tomto fire gala spatří všechny možné formy ohnivého i světelného tance v podání špičkových umělců nejen z Čech, ale celého světa.
Letní Letná pro děti
Oblíbenými návštěvníky Letní Letné jsou děti, a proto pro ně organizátoři na každý den připravili bohatý program. Po celou dobu festivalu budou již od dopoledne na programu dětská představení avýtvarné a cirkusové dílny. Těšit se můžete například na Divadlo Víti Marčíka, Kejklířské divadlo Vojty Vrtka, Bratry v tricku, LokVar, Buchty a loutky a mnoho dalších.
Ani letos nebudou na LETNÍ LETNÉ chybět populární kanadští vousáči
Vstupenky je možné zakoupit on-line na www.letniletna.cz. Zájemci si mohou rovněž zakoupit dárkové vouchery v hodnotě 650 Kč nebo 1 300 Kč, které lze využít na nákup vstupenek na libovolné představení.
Mezinárodní festival Letní Letná pořádá společnost Gaspard, z.s. za podpory Hlavního města Prahy, Ministerstva Kultury České republiky a Prahy 7. Festival se koná pod záštitou radní hlavního města Prahy MgA. Hany Třeštíkové. Záštitu nad projektem „Provazochodkyně nad Vltavou“ převzal Ing. Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy.
Foto:SMART Communication s.r.o.
Lucie Čunderliková
Ve stínu rekonstruovaného chrámu █ Tančily i servírky během obsluhy v místní restauraci █ Celý festival MENTEATRÁL obdivuhodný █ Déšť nebyl překážkou █ Tančírna pod širým nebem. █
Šestým rokem přivítal během dovolených a prázdnin Neratov v Orlických horách MENTEATRÁL – festival divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Ten letošní ročník obětaví organizátoři divákům připravili v první prodloužený srpnový víkend – od pátku 2. do neděle 4. srpna. Na všechny zájemce čekala téměř desítka divadelních a tanečních představení. Ale rovněž koncerty, letní kino, tančírna pod širým nebem, tematické diskuse i workshopy.
Necelých sto metrů od nádherně rekonstruovaného chrámu Nanebevzetí Panny Marie se odehrávala všechna představení. A také ostatní festivalové dění. A naopak, na vyvýšené plošině nad tím chrámem, kde můžete vyjít (a zdarma) i na varhanní kúr a věž, bylo příjemné tábořiště pro všechny kempující hosty festivalu.
MENTEATRÁL je divadelním festivalem i třídenním setkáním divadelních souborů, které pracují s herci s mentálním hendikepem a jsou (nebo mají ambici stát se) součástí české profesionální scény. Tyto soubory vznikly převážně z bytostné potřeby profesionálních umělců, kteří se z různých důvodů potkali ve svém životě a tvorbě s herci s mentálním postižením a rozhodli se tomuto oboru věnovat intenzivně a kontinuálně.
„Já osobně vidím hodnotu festivalu právě v možnosti pro všechny zúčastněné soubory i diváky a zahraniční hosty být intenzivně společně na jednom místě s unikátní, intimní atmosférou,” popisuje Honza Čtvrtník, ředitel festivalu a zároveň předseda spolku „Jiné jeviště“, hlavního organizátora festivalu.
Co se skrývá pod názvem „Jiné jeviště“? Jde o spolek, tvořený minulými i současnými studenty DAMU a dalších uměleckých škol, kteří poprvé přijeli do Neratova v roce 2011. Proč? Aby s tamními klienty chráněného bydlení, čili „kamarády“, nazkoušeli divadelní představení. Činnost spolku nakonec vyústila v průběhu roku 2014 v uspořádání prvního ročníku festivalu MENTEATRÁL .
Šapitó, ve kterém bylo stále nabito
Co se týče budoucnosti festivalu, Honza Čtvrtník věří, že i díky MENTEATRÁLU si divadlo s lidmi s postižením dokáže najít na kulturní scéně pevné místo a nebude muset živořit. „A tak se potkáme každý rok v Neratově a budeme moci navzájem vidět tvorbu, diskutovat o našich inscenacích, pokusech, zkušenostech. To všechno samozřejmě s diváky, kterých je, k naší radosti, čím dál tím víc. Hodláme vozit hosty ze zahraničí, kteří mohou být další inspirací. Ta myšlenka není nijak komplikovaná. Komplikovaná a důležitá jsou ale témata, která z festivalu vycházejí, jako začlenění, rovnost, jinakost, tolerance. A to všechno dokážeme prožívat v Neratově tak nějak v radosti s hudbou až do rána.
Letošní ročník speciálně mapoval nejnovější počiny českých profesionálních divadel, pracujících s lidmi s mentálním postižením. Společné debaty a workshopy pak dávaly prostor pro debatu o nejnovějších tendencích, progresi a experimentech specifického divadla.
Neratovský chrám Nanebevzetí Panny Marie je citlivě a úchvatně zrekonstruován. Vévodí mu skleněná koruna střechy. Škoda, že podobně nebyl obnoven kostel v nedalekých Bartošovicích v Orlických horách…
Festival v pátek 2. 8. odpoledne zahájila mše v neratovském kostele. Později své premiérové představení uvedl „domácí” neratovský soubor Jiné jeviště. Pražské Taneční Studio Light mimo své pěvecké pásmo uvedlo také projekt ve spolupráci s pražským divadlem UJETO – inscenaci inspirovanou kamarádstvím dětí s herci s lehkým mentálním postižením, tedy kamarádstvím budovaným právě na dřívějších ročnících festivalu. Páteční večer poté vygradoval hudebním duem zpívajících violoncellistek Tara Fuki. Ty své texty zpívají česky, polsky i francouzsky. Jejich písně se pohybují na pomezí klasické hudby, jazzu či folku. Atraktivní vystoupení zaplnilo jedinečný prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Od desáté večerní hodiny pak prostranství MENTEATRÁLU před červeným šapitó patřilo obří diskotéce.
Program MENTEATRÁLU byl bohatý a pestrý
V sobotu na MENTEATRÁLU byla k vidění inscenace Dramatického spolku Jindřich z Janských Lázní a pražských Dr.amAS, divadelního souboru založeného při Národním ústavu pro autismus. Diváci mohli také navštívit inscenaci Divadla Vzhůru nohama z Kladna, divadla UJETO a Divadla Aldente z Brna s hudebně – pohybovým projektem herců, z nichž někteří mají Downův syndrom.
I takto se letos v Neratově zvalo na představení
Déšť pak poněkud narušil brzy po poledni produkci Rozsvícení Neratova h(a)lasem. Ale halasu zde bylo, i přes nepřízeň počasí, dost a dost.
V devět večer potom na všechny čekala Tančírna pod širým nebem. Ta měla opět nebývalý úspěch.
V letním kině se později promítal chorvatsko-slovinský film s případným názvem Dny šílenství.
Noc posléze byla ve znamení světelné instalace Kostel vzhůru. Ta byla zahájena o půl jedenácté večer a pokračovala každých patnáct minut až do půl jedné.
Na festival lákalo v Neratově doslova každé volné místo
Neděle byla v rytmu workshopů, organizovaných i neformálních diskusí a hlavně patřila vzájemným setkáváním se. Tady se jednalo i o to, aby bylo navázáno pevnější pouto mezi postiženými a těmi, kteří za nimi, jako kamarádi, přijeli.
Diskuse se věnovaly vývoji specifického divadla a jeho aspektům. Workshop naopak řešil využití výtvarných technik v divadelní tvorbě.
Festival zakončila repríza v pátek zde odpremiérovaného představení Ondřeje Matěje – Matisse. Jak již jeho jednoslovný název napovídá, bylo věnováno známému francouzskému malíři. Šlo o multižánrovou inscenaci s prvky činohry, loutkoherectví i tance. A úplnou tečkou byla, opět v kostele, závěrečná festivalová mše.
Vstupné na všechna představení i koncerty bylo již tradičně dobrovolné a festival byl, jako vždy, koncipován bezbariérově. Zájemci, kteří chtěli podpořit dobrou věc, si mohli koupit akreditaci na celý MENTEATRÁL. Anebo se stát festivalovými donátory. Různé podrobnosti o historii festivalu a další zajímavosti naleznete na webu: www.menteatral.cz.
Nedílnou součástí festivalového programu byly také diskuse a workshopy, jejichž náplň rozhodně nesměřovala jen k odborné veřejnosti. „Jednu z předností festivalu vidím v tom, že svou pestrostí a tematickou různorodostí přibližuje divadlo, pracující s lidmi s mentálním postižením, širokému publiku. Díky propojení několika generací, laiků i odborníků, ,kamarádů´ a diváků vznikají nečekaná setkání“, doplňuje žena s tak trochu indiánským křestním jménem Šošana Dědochová, produkční MENTEATRÁLU .
Mimo představení, probíhající souběžně ve dvou divadelních šapitó, si jedinečná atmosféra festivalu získávala všechny příchozí doslova na každém kroku. Neratov ožil výtvarnými instalacemi, scénografickými projekty, či již zmíněným letním kinem. Nikomu nevadilo, že se v sobotu po poledni přehnala Orlickými horami doslova dešťová smršť!
Mohu potvrdit osobně, že MENTEATRÁLEM žil bezezbytku celý Neratov! I nový místní minipivovar Neratov s výtečným pivem Prorok. A přímo při obsluze hostů dokonce tančily servírky (rekrutující se z místní chráněné dílny) v neratovské hospodě!
Trochu jako v Hollywoodu
Festival vznikl za podpory: Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, Akademie múzických umění v Praze, Sdružení Neratov, Pivovaru Neratov, Divadla DISK a veškerých přátel festivalu.
I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.
Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.
TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.
Jako na drátkách
Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.
Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion
Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.
Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce.
V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!
Skloubení s historií
Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.
Moderní tanec se snoubí s historií
Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.
Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.
Semináře, workshopy i kulaté stoly
Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.
Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.
Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně
KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.
Tradičně i pro děti
KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.
Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.
Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace
Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…
Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu skvěle vyřádily.
A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.
V duchu pohádek – Vysočina
Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod „světovým“ názvem „Dance with Changing Parts“.
Hodinová produkce „Dance with Changing Parts“v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí
Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.
Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky“ zpomalované nástupy všech účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.
A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.
Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon
Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.
Trochu kouzla zbaven
Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější „takyosobnosti“.
Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického – ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! – i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.
Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo
Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?
Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.
Opravdu, velká poklona
Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.
Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.
Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor
