Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil‘ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná‘ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Máma, co bych podpořil

Pod Palmovkou – společně s Norou Fridrichovou – (nejen) pro matky samoživitelky

U příležitosti Dne matek 6. května startuje v Divadle pod Palmovkou nový projekt pod názvem „Máma, co bych podpořil“. Patronkou projektu je herečka divadla Tereza Dočkalová. Pod záštitou Nory Fridrichové a zakoupením dárkového voucheru jsou podpořeny matky samoživitelky, které si samy divadlo nedopřejí.

Kultura je velmi dlouho zavřená a každý z nás pokukuje, kam se vydá, až se společenská situace uvolní. Bohužel, jednou se skupin, která si kulturní zážitek nebude moci dovolit ani po rozvolnění situace, jsou právě matky samoživitelky. „Přemýšleli jsme, jak v letošním roce za Divadlo pod Palmovkou připomenout Den matek a naše herečka Ivana Wojtylová přišla s nápadem podpořit matky samoživitelky. Moc se nám líbil a po diskuzích z toho vyšel projekt ,Máma, co bych podpořil´, do kterého se zapojila Nora Fridrichová,“ říká ředitel divadla Michal Lang a dodává: „Poté, co jsme s Norou Fridrichovou navázali spolupráci a projekt ,Šatníku´ přišel o své prostory, se do divadla dočasně nastěhoval. Nabídli jsme jim naše Studio, které je tak skvěle využito, když nemůžeme hrát.“

Nora Fridrichová, na archivním snímku Evy Smolíkové, z televizní soutěže StarDance, kde byl jejím tanečním partnerem Jan Kohout (vpravo)

Podpořit tento charitativní projekt je velmi jednoduché. Zakoupíte speciální voucher na dvě vstupenky (aby maminka nešla do divadla sama) a my – prostřednictvím Nory Fridrichové a jejího charitativního „Šatníku“ zajistíme, že ho dostane rodič samoživitel. Ten, který si jej zaslouží a udělá mu neskutečnou radost. Divadlo je pro mnohé lidi jedna z obyčejných věcí, která však pro matky samoživitelky zůstává nesplněným snem. Vouchery můžete zakoupit zde.

Kromě projektu „Máma, co bych podpořil“ chystá divadlo pro zájemce novinku v podobě Letní herecké školy. A letní hraní nejen v Divadle pod Palmovkou, ale také v Azylu78, kde divadlo zahraje „Pecky z Palmovky“.

Podrobné informace o veškerém dění na stránkách: www.podpalmovkou.cz.

OSLAVTE DEN MATEK ZAKOUPENÍM POUKAZU DO DIVADLA PRO MATKY SAMOŽIVITELKY, KTERÉ SI NÁVŠTĚVU DIVADLA SAMY NEMOHOU DOPŘÁT.

Bližší informace: www.podpalmovkou.cz

Sdílet

 

 

 

Foto: Eva Smolíková a Divadlo pod Palmovkou,

Markéta Hanušová,

Divadlo pod Palmovkou

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Jsem krásná?“

Bláznivá komedie s Heidi Janků a Veronikou Jeníkovou i množstvím dalších hvězd. Proč se musí načančat?

Nejen Heidi Janků a Veronika Jeníková si vybíraly látky. 

Je to obrovská výzva. Jedna je především herečka, druhá zpěvačka. Přesto se alternují v jedné divadelní roli. Veronika Jeníková a Heidi Janků zkouší v nové blázni komedii „Jsem krásná???“ postavu herečky Andělky, která chce být slavná natolik, že se jednoho dne rozhodně vzít vše do vlastních rukou. Aby jim to na jevišti slušelo, vydaly se spolu vybírat látky na šaty.

Spolu s dalšími hereckými kolegy se vypravily do pražských Holešovic, kde mají ve společnosti Flex-Tex,  která je partnerem inscenace, možnost vybrat si, v čem budou vypadat nejlépe. „Nikdy jsem neviděla tolik nádherných látek pohromadě,“ rozplývala se Heidi a bylo vidět, že je ve svém živlu. „To já na šaty a látky moc nejsem, ale tady je to nádhera,“ dodala Veronika. Na své si přišli i pánové. Herec Ladislav Ondřej se nadchnul pro látku motivem medvídků a lištiček. „Z toho chci mít tričko,“ jásal. Bronislav Kotiš se zase rozhodl pro červenou látku s kravičkami. „To je přesně ono,“ smál se Broňa, který většinu představení odehraje v trenýrkách. S kravičkami! Čím vtipnější to bude, tím lepší,“ dodal.

Nová divadelní komedie Moniky Brabcové „Jsem krásná???“ je právě ve víru zkoušek. Od ostatních zájezdových představení se liší řadou do textu zakomponovaných písniček z lidových operet a hitů Karla Hašlera. Producentem hry je Martin France, který zároveň zkouší roli novináře spolu s Ladislavem Ondřejem, v roli producenta se pak ukáží Daniel Rous a Bronislav Kotiš, režisérkou Martha Olšová, o hudební nastudování se stará Jakub Přibyl a o výtvarnou stránku Alexandra Hejlová, choreografem je Petr Šudoma. Pokud to současná situace dovolí, mohli by první diváci velmi veselé představení vidět už toto léto nejspíše na letní scéně Kulturního domu Barikádníků v Praze 10, kde herci zkouší a nebo na nějaké pražské letní scéně a poté se chystá vyrazit na zájezdy po celé republice.

Foto:  Flex-Tex, archiv hry „Jsem krásná???“

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Let’s talk, people!«

420PEOPLE přichází s novým projektem

Říká se, že tanečníci nemluví? Není to pravda, právě naopak! A soubor současného tance 420PEOPLE toho chce být důkazem. Chce bořit mýty nadsázkou a vtipem. Představí vám zajímavé osobnosti z tanečního světa, které znáte z jeviště nebo z divadelního zákulisí. Díky novému projektu 420PEOPLETALK se podíváte za oponu jejich tvorby i životního stylu.

V roli moderátorů nového projektu nazvaného 420PEOPLETALK se představí choreograf tanečník a umělecký ředitel souboru Václav Kuneš a tanečník Filip Staněk. Právě ti byli sami sobě hosty i moderátory v pilotním díle, na který se už můžete podívat na Youtube kanálu 420PEOPLETALK „Let’s talk, people!“.

Václav Kuneš

Je to první z našich několika nových projektů, jimiž jdeme vstříc novému světu. Svět se mění a i až skončí období kolem koronavirové epidemie, všechno bude další roky a možná už navždy jinak… Stěžování a nespokojenost nic neřeší, základem je adaptace a člověk se musí přizpůsobit novému normálu, být otevřený, jít dál a pouštět se do nových věcí,” reaguje i na současnou situaci, kdy jsou divadla stále zavřená a umělci chtějí být v kontaktu se svým publikem nadále, Václav Kuneš.

V rámci rozhovorů 420PEOPLETALK spolu s Filipem Staňkem představí hosty, se kterými soubor dlouhodobě spolupracuje. A kteří ve svém oboru v Česku i za jeho hranicemi představují kvalitní uměleckou a profesionální záruku.

Nejprve začneme představením lidí z našeho souboru a zaměříme se na to, co dokázali nejen jako tanečníci, ale právě jako lidé. Dozvíte se, jaké mají zájmy, jak a čím žijí. Vycházeli jsme z klišé, že o tanečnících se říká, že nemluví. My ale umíme mluvit a tím více o tématech, která nás baví. A to, co tanečníky a umělce baví, umí docela hodně překvapit,” dodává Václav Kuneš.

Foto: Pavel Marek, Jan Faukner, Pavel Ovsík a archiv 420PEOPLE

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN