OSTROV!

Kousek divokosti i smutku neporušené přírody

V pražské La Fabrice proběhne ve dnech 8.–10. 11. 2021 pražská premiéra představení Ostrov! souboru BURKICOM. Příběh zrození a zániku hledající rovnováhu mezi člověkem a okolním světem vznikl na základě výzkumu krajiny, dosud jen nepatrně dotčené turismem i lidskou činností. Choreografka Jana Burkiewiczová do příprav představení zapojila řadu známých osobností z různých uměleckých oblastí. Scénografii navrhl architekt Jaroslav Wertig ze studia A69, animace ilustrátor Jindřich Janíček a filmový režisér Tomáš Luňák. Na přípravách inscenace se podílelo celkem 32 lidí.

Zažijte na vlastní kůži kousek neporušené přírody, poznejte poslední 4 % procenta divoké prázdnoty! Multimediální scénický model biotopu ostrova na Jakubském rybníku v obci Poušť, okres Nymburk. Otřesně živé představení.

Ve svém nejnovějším a produkčně dosud nejnáročnějším autorském představení OSTROV! se Jana Burkiewiczová vrací k přírodní a environmentální tématice, kterou v minulosti zkoumala již v představeních Divočina, marnivost ptačích per a O medvědovi, který plul na kře. Tentokrát se při přípravě scénáře spojila s filmový režisérem a animátorem Tomášem Luňákem (Alois Nebel) a kurátorem Jiřím Mackem (Designblok), aby ve výsledném tvaru propojila do kompaktního a neustále se prolínajícího celku choreografie s animacemi původních ilustrací Jindřicha Janíčka (Take Take Take) a hudbou Jiřího Konvalinky (Mutanti hledaj východisko).

Environmentální témata prostupují stále častěji zpravodajství, politická jednání i náš běžný život, ale o čem se vlastně bavíme? O jaké přírodě? O lese, kam chodíme na houby a jsme uneseni jeho klidem? Co je to vlastně ona divočina, když z celkové váhy savců, žijí na světě jen 4 % procenta skutečně svobodně, 36 % tvoří lidé a 60 % zvířata chovaná v zajetí pro naší zábavu či jako potrava? A co jsme my ve vztahu k ní, když jsme její součástí?“ ptá se choreografka Jana Burkiewiczová.

Základním táborem příprav inscenace se stal Jakubský rybník, který patří do chráněné oblasti Rožďalovických rybníků, krajina, jež není prvoplánově krásná ani problematická, ale víceméně přirozeně spojuje lidskou činnost a existenci neporušené přírody. Ostrov uvězněný hladinou rybníka se následně svou neporušeností stal pro inscenaci symbolem nedotčeného běhu věcí. „A pak jsme se dívali, vstřebávali a hledali souvislosti, které se nám postupně spojovali do představení, které je pro nás sice abstraktním, ale živým modelem naší existence v rámci přírody,“ doplňuje Jana Burkiewiczová, která tentokrát jde ve vyprávění až na samý kraj lidského i zvířecího konání, nevyhýbá se přímočarosti a ironie stejně jako témat smrti či krutosti.  

Zkusili jsme vytvořit model situace, jakousi laboratoř, do které vložíte jednotlivé prvky, nastavíte podmínky a necháte rozběhnout děj. Asociace, odkazy, ale i reálné situace začaly volně přicházet a generovaly další vývoj. Prolomili jsme hranici a přestali vnímat, kdo je člověk a kdo zvíře. Obrysy budoucnosti se stali jasnějšími,“ dodává autorka.

I tentokrát se do příprav zapojili známí umělci, designéři a tvůrci z různých oborů. Představení se odehrává ve scénografii renomovaného architekta Jaroslava Wertiga ze studia A69, který na přání scenáristů bourá hranici mezi divákem a účinkujícím. Světelný design vytvořila Pavla Beranová, známá svou prací v divadle Archa, ACT Lighting Brusel a mimo českou scénu také v Holandsku, Lucembursku či Maďarsku. Autorkou kostýmů vzniklých recyklací a up-cyklací je Barbora Procházková (Project Sapience), absolventka pražské UMPRUM a vítězka mezinárodní soutěže Designblok Diploma Selection 2019. Autorem masek šitých ze zbytků kůží je Štěpán Růžička, absolvent ateliéru K.O.V. na pražské UMPRUM.

Výjimečné je také složení performerů, kteří se v představení pohybují v širokém rámci současného tanečního umění včetně včleněných prvků akrobacie. Cenami ověnčené tanečníky Helenu Arenbergerovou Michala Heribana uvidíte v jedné řadě s dalšími pěti tanečními osobnostmi. Veronika Tökoly, známá z inscenací souboru 420PEOPLE, Eduard Adam Orszulik, kterého mohli diváci v řadách BURKICOM vidět už v představení Růžový samuraj, i trojice zahraničních tanečníků – sestry Ifigenia a Ariadne Toumbeki z Řecka a Maxime Guenin ze Švýcarska, které si Jana Burkiewiczová vytipovala na mezinárodním konkurzu organizovaném DEKKADANCERS. Vedle sedmičky tanečníků se mohou diváci těšit i na zpěv Adama Pavlovčina, který působí střídavě v Praze a Londýně a mimo jiné je v současnosti finalistou letošního, ještě otevřeného ročníku talentové soutěže Superstar. O hlasový doprovod inscenace se postarali herci Zuzana Stavná a Miroslav Krobot v rolích průvodců. Fotografem inscenace je Václav Jirásek. Celkem se na přípravách představení podílelo 32 lidí včetně performerů prosincové dílny.

Premiéra proběhne 8. 11. 2011 v divadle La Fabrika. Následující dva dny se konají reprízy a OSTROV! se do La Fabriky vrátí zpět v roce 2022. Prodej vstupenek probíhá přes lafabrika.cz.

Představení uvádí BURKICOM za podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a Prahy 7. Partnerem inscenace je divadla La Fabrika, v jehož prostorách byla inscenace nastudována.

Helena Novotná 

pro Taneční magazín

MOJO, BABY v divadle La Fabrika!

Zahájení sezóny 420PEOPLE

Party, dance, DJ, pizza, drinks and vintage hits! To je podtitul Zahájení sezóny 420PEOPLE: MOJO, BABY! Konat se bude v divadle La Fabrika 10. – 11. – 12. 9. 2021, protože přece „Nobody puts Baby in the corner“!

„Chtěli jsme si konečně zkusit něco nového, neotřelého a třeskutého, tak jsme otevřeli pomyslnou tančírnu na jeden víkend v divadle La Fabrika, a už teď víme, že to bude mít tu správnou energii, to správné MOJO, baby! Všechny zveme na zahájení naší taneční sezóny, která bude ve stylu vintage hitů a oslavy 60. a 70. let! Číšníci se vám budou věnovat v tančírně, tanečníci v restauraci a k tomu přidáme party od kultovních hudebníků DJs: Tea Jay Ivo a Pierre Urban. Ve venkovních prostorách se pak můžete těšit na zatraceně dobrou Pizzu Jesus, oheň a na baru na echt drinky. Především ale na MOJO! Let’s dance,“ říká Václav Kuneš, choreograf, tanečník a umělecký ředitel souboru 420PEOPLE.

Soubor současného tance 420PEOPLE patří už 13 let k tomu nejlepšímu, co česká taneční scéna nabízí. Založili ho Václav Kuneš a Nataša Novotná po návratu z jednoho z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která má v sobě vepsanou českou telefonní předvolbu a v současné době působí na české i mezinárodní divadelní a taneční scéně. Soubor 420PEOPLE je spojením moderní interpretační úrovně, profesionality, výjimečné originality, promyšlené hravosti a odvahy. Kromě představení pořádá 420PEOPLE pravidelné tvůrčí pohybové workshopy ve vlastním pohybovém studiu Maiselovka v centru Prahy, kde můžete navštívit nejrůznější pohybové a taneční lekce a workshopyVíce informací najdete na www.420PEOPLE.org a na https://www.facebook.com/420PEOPLE.DANCE.COMPANY

Hrát a tančit budou: Francesca Amante Amy, Simona Machovičová, Francesca Ginepro a Filip Staněk v režii Václava Kuneše.

Více na www.lafabrika.cz/1400/program/mojo-baby-10-09-2021-19-00

Akce v divadle La Fabrika je zahájením nové sezóny a koná se také na počest otevření zbrusu nového tanečního studia Maiselovka 420PEOPLE, které startuje 13. 9. 2021. To se nachází ve stejnojmenné ulici, v samém centru Prahy. Tanečníci tady už zkoušejí na svá další představení a vy se můžete od tohoto dne zúčastnit jednorázových i pravidelných workshopů a pohybových lekcí pro veřejnost. Informace o studiu i jeho program najdete zde: www.420people.org/cs/studio/

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Vizuálně-pohybová výprava za hrdinou dneška

Představení „Růžový samuraj“ choreografky Jany Burkiewiczové čeká první repríza v Praze, v La Fabrice   

V pondělí 28. června se do pražské La Fabriky vrací představení „Růžový samuraj / Příběh zuřivého větru“ souboru Burki&com. Taneční gesamtkunstwerk hledající nového hrdinu v režii a choreografii Jany Burkiewiczové se bude hrát před diváky poprvé od úspěšné premiéry v září 2020. V příštím roce pak proběhne jen v několika blocích.

Téma hrdinství je v kontextu posledních měsíců ještě aktuálnější než kdy dříve. A právě na hledání archetypu i konkrétních podob hrdinů stojí představení „Růžový samuraj“ souboru Burki&com, které se s otevřením divadel znovu vrací do La Fabriky. A čeká ho teprve první pražská repríza. V následující sezóně se pak bude hrát – pro svou scénickou i taneční náročnost – vždy v několikadenních blocích, které proběhnou pouze třikrát do roka. Představení, v němž vystoupí sedm performerů, spojuje současný tanec, prvky nového cirkusu, fyzické divadlo, zpěv, hudbu i výtvarné prostředky do jednoho působivého celku.

Autorka Jana Burkiewiczová více jak půl roku zkoumala s pomocí pedagogů a 304 dětí v 11 školách od Prahy po Beskydy pojem hrdinů v současném světě. Jejich příběhy, kresby, slohové práce a další aktivity se staly základem pro „Růžového samuraje“.

Bylo fascinující pozorovat, jak nám z desítek dětmi jmenovaných a naprosto rozdílných hrdinů pomalu vyrůstá jediný příběh. Příběh, v němž se vracíme k základním principům příběhu a ke každodenním situacím, které všichni prožíváme. Jako by hrdinství nebyl nějaký dar nebo mimořádná schopnost, ale pouhé samozřejmé lpění na základních hodnotách,” vysvětluje autorka Jana Burkiewiczová.

Jana Burkiewiczová zapojila do „Růžového samuraje“ i špičky současného produktového či módního designu. Za kostýmy z recyklovaných materiálů stojí designérka Petra Ptáčková, jejíž oblečení se prodává v Paříži i Los Angeles. Maska pro velké finále s „Růžový samurajem“ vznikla z použitých dětských autosedaček.

Za minimalistickou scénografií, která využívá hry se světlem a zapojení netradičních objektů, stojí jeden z nejvýraznějších designérů současné české scény, Maxim Velčovský. 

Výjimečná je také skupina performerů, kdy se v sestavě Burki&com objevují například poprvé dva kmenoví tanečníci švédských Norrdans Hanna Nussbaumer a Viktor Konvalinka, mezi jiným zakladatel Dekkadencers a někdejší sólista baletu Národního divadla. Vedle nich stojí dva talentovaní mladí tanečníci Eduard Adam Orszulik a Michal Toman, první je student pražské HAMU a druhý čerstvý absolvent současného tance na bratislavské Vysoké škole múzických umění.

Za pozornost stojí i trojice hudebníků, kteří jsou součástí živé produkce, písničkář Dominik Zezula (post-hudba, Děti mezi reprákama), bubeník Michal Budinský (Lazer Viking) a operní pěvec Libor Kasík.

Autorem scénické hudby je Jiří Konvalinka (Vložte kočku, Mutanti hledaj východisko), skladatelem árie uznávaný slovenský skladatel Slavo Solovič.  

Do příprav se zapojil stran animací i filmový režisér a animátor Tomáš Luňák (Alois Nebel).

Představení uvádí Burki&com za podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, Prahy 7 a Státního fondu kultury. Koproducent Uffo Trutnov.

 

Foto: Kateřina Barvířová a Vojtěch Brtnický

Helena Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí TEREZOU PRUCKOVOU (Bufkovou), populární ze StarDance

,,Na StarDance vzpomínám s láskou a nostalgií“

Pod svým dívčím jménem jako Tereza Bufková třikrát tančila v TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí, a jejími partnery na tanečním parketu byli herec Jan Čenský, hokejista Martin Procházka a zpěvák Radek Banga. Hlavní pracovní náplní Terezy Pruckové je výuka tance v Taneční škole Vavruška, kde je také šéf-trenérkou tanečního klubu se závodními páry. Vystupuje také v divadle La Fabrika v představení Tango, ó, tango a práce je pro ni velkým koníčkem.

Tanci se věnujete od osmi let. Co nebo kdo Vás k němu přivedl?

,,Rodiče mi často vypráví, jak jsem pumpovala u rádia už v plínkách.J Pravda je taková, že jsem absolvovala soukromou základní školu, kde jsme měli v rámci rozvrhu povinně jednu hodinu jógy a jednu hodinu tance týdně. V první třídě si mě všiml taneční mistr a vzal mě do svého kroužku. No a tam to všechno začalo…“

Tanec Vás okouzlil do té míry, že jste se mu začala věnovat naplno a zúčastňovala se různých soutěží. Jste držitelkou mezinárodní třídy a finalistkou mistrovství ČR v kombinaci deseti tanců. Přesto jste vystudovala Pedagogickou fakultu UK v Praze – matematiku a francouzštinu. A pak jste rok učila, ale tanec byl láskou na celý život…  Proč jste si vybrala obor francouzština a matematika?

,,Původně jsem toužila po uměleckých školách. Jsem z divadelní rodiny, babička byla režisérkou ochotnického divadla a maminka dnes v její činnosti pokračuje dál. Ze všech koutů jsem ale poslouchala, abych si vystudovala něco ,.normálního´ a vedle toho dělala umění. Nakonec zvítězila učitelská profese, kterou mám z poloviny v genech. A jelikož byly francouzština a matematika moje nejoblíbenější předměty na gymplu, vybrala jsem si tuto nezvyklou kombinaci humanitních a přírodních věd.“

V roce 2006 se konal první ročník TV taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí a Vy jste byla taneční partnerkou herce Jana Čenského, v páté řadě s hokejistou Martinem Procházkou jste obdrželi stříbro a v sedmé řade jste se se zpěvákem Radkem Bangou protančili do semifinále. Ve všech ročnících jste tančila pod svým dívčím jménem Tereza Bufková. Jak vzpomínáte na soutěž a na taneční partnery?   

,,Vzpomínám na všechny ročníky s láskou a lehkou nostalgií. Byla to pro mě obrovská zkušenost, která mě obohatila nejen profesně, ale i lidsky. Navázala jsem tam mnohá přátelství, která trvají dodnes. Možnost účinkovat v tak prestižním televizním pořadu mi otevřela nejedny dveře a já jsem za to moc vděčná. Pokaždé jsem měla štěstí na tanečního partnera. Honza byl na parketě i mimo něj nesmírně galantní a noblesní. Bohužel nedostal šanci ukázat dál, co v něm je, jelikož jsme skončili celkem brzy. Martin byl neskutečný dříč, před každým tréninkem se pečlivě rozcvičoval, vždy byl na sále dřív než já a spolupracovat s ním byla velká radost. Díky jeho sportovně profesionálnímu přístupu jsme se dostali až do finále soutěže. Radek měl zase smysl pro rytmus a cit pro hudbu obecně. V rámci jednoho našeho tance dokonce i repoval. S Radkem jsme si, stejně jako s Honzou a Martinem, skvěle rozuměli.“

V ateliéru 9 Barrandovských ateliérů se uskutečnil živý přenos sedmé řady taneční soutěže Stardance České televize.

Coby tanečnice jste se objevila i na scéně a to Kongresového centra v muzikálech Rocky a Mamma Mia, v divadle La Fabrika v představení Tango, ó, tango, v Hudebním divadle v Karlíně (Aida a Lucie, aneb větší než malé množství lásky). A co dnes? Vystupujete někde v divadle?

,,Dnes se starám především o naše dvě malé děti, ale ráda bych se na prkna, co znamenají svět, zase někdy vrátila. J Provoz divadel se díky karanténě na chvíli pozdržel, ale jinak ještě vystupuji v divadle La Fabrika ve zmiňovaném představení Tango, ó, tango. Ostatní tituly už bohužel odehrály svoji derniéru.“

Vaší hlavní pracovní náplní posledního období je výuka tance všech věkových kategorií v Taneční škole Vavruška. A vlastně jste se k pedagogické činnosti vrátila. Jaký je o Vaše kurzy zájem?

,,Díkybohu veliký. J Taneční škola Vavruška, ve které vyučuji s dalšími patnácti lektory, nabízí kurzy pro veřejnost od klasických tanečních pro mládež přes vysokoškoláky až po dospělé, a to v několika úrovních. Tančí se v krásných pražských sálech a troufám si říct, že se k nám lidi rádi vrací. J

Kromě toho v TŠ Vavruška jste také šéf-trenérkou tanečního klubu se závodními páry. Jak se daří klubu a co je jeho náplní?

,,Ano, je to takové moje další dítě. J Taneční klub vychovává především závodní páry, ale stará se i o sólo dívčí skupiny a tanečníky, kteří se chtějí zlepšovat a dále vzdělávat v technice jednotlivých tanců, ale zatím si na soutěže netroufají. Začínala jsem před asi deseti lety úplně od nuly a dnes už má klub poměrně slušnou základnu, na což jsem opravdu pyšná. J

Jaký tanec máte nejraději? Co Vás na tanci nejvíce baví a jste tanečnicí tělem i duší?

„Každý má v sobě něco jinak krásného. U mě hraje roli především hudba, na kterou tančím, a choreografie, která mi musí sednout. Myslím, že jsem tanečnicí tělem i duší. Momentálně hlavně duší … J

Jednou jste řekla, že výuka tance je Vašim největším koníčkem. Platí to stále? Jak ráda odpočíváte?

,,Platí, stejně jako divadlo. Je strašně fajn říct si, že je moje práce mým největším koníčkem. Beru to jako takový nadstandard a moc si toho považuji. A jak odpočívám? Mám ráda lyže, kolo, běh, vodu a spoustu dalších tanečních stylů a fitness sportů. Nyní mi dělá radost i krátký výběh do přírody, kde si pročistím hlavu. V poslední době také s dcerou hodně malujeme, což mě navrací do školních let, kdy jsem se malování trochu věnovala. Je to příjemný relax. J

Foto: archiv  Terezy Bufkové 

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN