Novinky z tanečního světa – 519. stránka

»LOCKWOOD« má premiéru v Kasárnách!

A studio Rubín dělá pomyslnou tečku za kulturní krizí. Uvede filmový seriál o osmi dílech.

Konec deprese, začátek nové divadelní recese. V tomto duchu se nese uvedení filmového seriálu s názvem „Lockwood: Konečný krizový štáb A studia Rubín“. Má osm pokračování. Ústředním motivem projektu je zasedání divadelního krizového štábu, který má vybudovat plán na záchranu divadla. Jde o značně ironizující a absurdní divadelně-filmovou sebereflexi umělců, kteří se ocitají v bezvýchodné situaci. Divadelní režií projekt zaštítili Jan Frič a Jiří Ondra, filmovou režií studenti FAMU Kryštof Zvolánek a Jan Šolc. Členy krizového štábu hraje Nataša Bednářová, Radovan Klučka, Šimon Krupa, Ondřej Pavelka, Natálie Řehořová a Marta Vítů. Premiéra všech osmi dílů se uskuteční 29. května ve 20.30 hod. v letním kině Kasáren Karlín. Jednotlivé díly poté budou postupně k dispozici on-line na webových stránkách divadla.

„Prostřednictvím ,Lockwoodu´ sebeironicky reagujeme na situaci umělců v současné ,divadelní krizi‘. Inspirovaly nás ale i praktiky v mnohem vyšších kruzích, než jsou ty umělecké. Snažíme se to dělat nesentimentálně, s rubínovským nadhledem a ‚bez fňukání‘ nad nevlídným a kritickým stavem v uměleckém prostředí. V seriálu také reflektujeme (ne)možnost nahradit divadlo jakýmkoli jiným médiem. Pozastavujeme se nad příznačným a neoddiskutovatelným faktem, že každé divadlo dnes točí film,“ shrnuje námět seriálu jeden z režisérů Jiří Ondra.

Jednotlivé díly filmového seriálu „Lockwood: Konečný krizový štáb“ jsou koncipovány jako ucelené vypointované situace. Zatímco první polovina zachycuje snahu týmu „logicky“ řešit krizovou divadelní situaci, druhá překlápí děj do významně „filmovější“ a výtvarně stylizovanější roviny. Stává se žánrově absurdním podobenstvím o neutěšeném stavu divadla, herecké duše, ale i obyčejných herců-občanů, kteří se snaží vyznat ve stávajícím chaosu nařízení a neztrácet naději v dosud bezvýchodné profesní i osobní situaci.

„Tímto projektem jsme navázali na naši dlouholetou a tradiční spolupráci se začínajícími tvůrci napříč uměleckými obory a školami. Filmový štáb tvořili převážně studenti FAMU. Ti měli na starosti i celkovou postprodukci seriálu,“ přibližuje umělecká šéfka divadla Dagmar Fričová. A dodává „Autorkou námětu je naše produkční Barbora Kunstovná a textovou inspiraci napsal Ondřej Šulc, kterého jsme oslovili na základě jeho účasti v prvním ročníku našeho projektu Autor v domě.“ Samotný filmový seriál vznikl během jediného týdne, kdy se natáčelo ve všech prostorách A studia Rubín.

Základní situace ukazuje divadelní krizový štáb, který tvoří herci Nataša Bednářová, Radovan Klučka, Šimon Krupa, Natálie Řehořová a Marta Vítů. Jejich předsedu, který je ze záhadného důvodu první čtyři díly pouze on-line, hraje rubínovská stálice Ondřej Pavelka. V několika dílech se objeví i speciální hosté. Jako největší krize krizového štábu se ukazuje fakt, že se jeho členového neumí domluvit. Místo toho, aby konali, se neustále radí, dohadují, nebo odbíhají od tématu, což vede ke vzniku mnoha absurdních situací nápadně připomínajících skutečnost. Herci měli k dispozici záchytné body scénáře, které sami dál v akcích rozvíjeli. Většina scén tak vznikla metodou řízené improvizace.

Živá premiéra se díky rozvolnění odehraje 29. května ve 20.30 hodin v letním kině Kasáren Karlín za dodržení aktuálních vládních nařízení. Diváci se mohou těšit na promítnutí všech osmi dílů a komentovaný úvod za účasti všech herců a tvůrčího týmu.

Od 30. května budou díly také postupně zveřejňovány on-line na všech komunikačních kanálech divadla A studio Rubín. Více informací je možné získat na www.lockwood.cz, kde si mohou diváci zakoupit i exkluzivní přístup k jednotlivým dílům a podpořit tak vznik tohoto jedinečného projektu.

Foto: A studio Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražské kulturní fórum

Otevřelo diskusi o budoucnosti kultury a pokračuje v přípravě nové kulturní politiky

„What’s The Future? / Jaká je budoucnost kultury?“ byl název prvního ročníku akce Pražské kulturní fórum (PKF) na téma budoucnosti kultury. To mělo za cíl otevřít diskusi k nové kulturní politice hl. m. Prahy a odehrálo se od 27. do 29. dubna 2021 formou online konference z Centra architektury a městského plánování (CAMP). Záštitu nad PKF převzala MgA. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovní ruch. Příprava nové kulturní politiky města pokračuje dotazníkovým šetřením, do kterého se je možné zapojit do 24. května na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL.

Mezi domácími panelisty se představili zástupci tuzemských kulturních subjektů jako ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl, ředitel akce Zažít město jinak Martin Šotola, předseda Asociace herních vývojářů ČR Pavel Barák či ředitel Signal festivalu Martin Pošta. Ty doplnili zahraniční experti na kulturní politiku jako italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco, zakladatel španělského Nartex Barcelona Jordi Pardo, ředitel estonského Creativity Lab Ragnar Siil či ředitel Creative Industry Košice Michal Hladký. Mezi náměty na diskuzi se objevila téma komunit, pražské kulturní politiky, kreativních oborů a politické podpory ze strany pražského magistrátu.

Mimořádná důležitost fóra pro budoucí kulturní rozvoj Prahy se prokázala i velkým zájmem ze strany pražských kulturních aktérů, kteří sledovali debaty online. Pořadatelé také zajistili posluchačům možnost klást panelistům dotazy.

„Pro další proces přípravy kulturní strategie nastavilo Pražské kulturní fórum laťku hodně vysoko, máme velice dobré ohlasy od online diváků. Každopádně se ,Kreativní Praha´ moc dobře uvedla i mimo Prahu, z reakcí se ukazuje, že zvolená témata rezonují i mezi těmi, kteří řeší agendu v evropských městech,“ hodnotí PKF MgA. Hana Třeštíková, radní hl. M. Prahy pro kulturu, cestovní ruch a výstavnictví.

Získané informace bude v následujícím čase zpracovávat „Kreativní Praha“, a budou sloužit jako vstupní materiál pro nově vznikající kulturní politiku Prahy. Vizí je změnit přístup k tvorbě kulturní politiky a více ji provázat s ostatními obory jako jsou vzdělávání, ekonomický rozvoj města či životní prostředí.

„Podařilo se nám zahájit diskuzi nad směřováním kulturní politiky hlavního města v dalších letech. Tak ostatně znělo i původní zadání. Z jednotlivých příspěvků vychází najevo, že Praha je na změny v uvažování o své kultuře, komunitách a kreativních odvětvích připravena. Na druhou stranu konference odkryla také řadu míst, na kterých je nutné v následujícím čase pracovat,“ shrnuje vyznění Fóra Petr Peřinka, ředitel pořádající instituce Kreativní Praha.

Do přípravy nové kulturní politiky Prahy je možné se zapojit prostřednictvím dotazníku, který Kreativní Praha spustila v pátek 7. 5. 2021. Dotazník vychází z knihy Hledání rovnováhy – 21 strategických dilemat v kulturní politice, Ch. Landry a F. Matarasso. Cílovou skupinou dotazníku jsou pražští aktéři z oblasti umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví. Dotazník je možné vyplnit do pondělí 24. 5. 2021 na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL.

S výsledky se bude pražská kulturní obec moci seznámit na webu „Kreativní Prahy“ během června nebo v rámci jedné z konzultací obsahu návrhu nové kulturní politiky, které budou probíhat během léta. O průběhu přípravy nové kulturní politiky bude „Kreativní Praha“ informovat na svém webu a sociálních sítích.

Foto: Jan Malý

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Azyl78 startuje již v úterý 25. května

Jeho první sezónu otevře „Kabaret Pot a Lesk“

Šapitó Azyl78 pokryté černobílou malbou výtvarníka Lukáše Musila se otevře v úterý 25. května na Výstavišti Praha v Holešovicích. Vzhledem k rozvolňovacímu plánu pro kulturní akce, který platí od 24. května, bude možné po téměř osmi měsících přivítat diváky na živém divadle. Zároveň v netradičním prostředí cirkusového stanu. První sezónu letní scény, která se až do září stane azylem pro mnoho žánrů, divadelních souborů a umělců, odstartuje „Kabaret Pot a Lesk“ v režii Rosti Nováka mladšího. Pět večerů po sobě nabídne oslavu cirkusového umění i toho, že se můžeme opět setkat naživo tváří v tvář. Diváci se mohou těšit na vrcholnou akrobacii, tanec a živou hudbu v podání členů souboru Cirk La Putyka a dalších hostů. Vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cz. Speciální první zahajovací večer letní scény Jatek78 25. května bude zároveň on-line vysílán na platformě Film Naživo.

„Kabaret Pot a Lesk aneb azyl pro všechny druhy umění“ bude prvním představením v novém šapitó. Stane se seznamovacím rituálem a oslavou nejen nového prostoru, ale i návratu živé kultury.

„Vracíme se ke kočování a kořenům cirkusového umění. Všichni si odůvodňujeme, proč nám tolik chybělo jeviště, a hledáme na to odpovědi. Důkazem toho je Azyl78, pro mě doslova splněný sen. Potřeba sdílet jeviště s divákem a to, co to pro nás znamená, budou moct diváci rozklíčovat nejen v tom, co představíme v rámci ,Kabaretu Pot a Lesk´, ale i v samotném vizuálu šapitó, který pro nás vytvořil výtvarník Lukáš Musil,“ říká režisér Rosťa Novák. Kruhová manéž, která všechny umělce i diváky spojí, má pro principála Cirku La Putyka i díky jeho rodinné historii hlubší podtext a smysl. „Na počátku 20. století probíhal velký boj mezi divadly, cirkusy, operními domy a kinematografy. My se teď snažíme, aby tento cirkusový prostor vše propojil. Aby se stal azylem kultury“

Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková slavnostně zatlouká poslední kůl stanu Azyl78 – za asistence představitelů Jatek78

Návrat ke kořenům a slovo rituál zmiňuje i výtvarník Lukáš Musil. „Já to beru jako indiánský stan. Hlavně kvůli rituálu, který s tou představou souvisí. Sám pro sebe jsem si to takhle interpretoval. A také jsem u malby přemýšlel nad tím, co máme spojené ještě se starším tématem jeskyně, jaký má jeskyně význam dneska. V neposlední řadě jsem si položil otázku, co pro nás znamená slavení a oslava,“ uvedl umělec, který stanovou plachtu zvenku pomaloval svými symboly. Esteticky tak šapitó povýšil na rozměrné umělecké dílo.

Vedle toho, jak stan vypadá, je pro pořadatele důležité, jaké prostředí jej obklopuje. Azyl78 našel domov na Výstavišti Praha na hranici s parkem Stromovka. „Pro mě je důležitá tráva, příroda a stromy okolo. Je potřeba jít divákům naproti po tom dlouhém odloučení od kultury. Očekáváme, že radši půjdou do parku než do klasického kamenného divadla. Že si před představením lehnou na trávu pod strom, dají si pivo, půjdou na představení a pak se třeba ještě zdrží,“ těší se Štěpán Kubišta, ředitel divadla Jatka78, které buduje novou letní scénu i s okolním zázemím a venkovním divadelním barem.

Zleva Štěpán Kubišta a u mikrofonu Rostislav Novák, toho jména mladší

Aby při zahájení výjimečné letní sezóny došlo k finálnímu propojení aktivit, které podnikaly Cirk La Putyka, Jatka78 a HEAVEN’S GATE Viktora Tauše během pandemie, zahájí Azyl78 provoz také on-line prostřednictvím Filmu Naživo. Společný zážitek si užije jak filmový divák doma, tak ten divadelní na tribuně v šapitó. Streamování proběhne pouze jednou, a to během slavnostního zahajovacího večera 25. května, zhlédnout záznam bude možné i poté v odložené sledovanosti.

30. května je na programu premiéra „Muže z Malty“, stand-up show Štěpána Pechara z DEKKADANCERS, ve které kreslí, zpívá a tančí. Pechar si poprvé vyzkouší formát, kdy představení sám napsal, režíruje i v něm hraje. Horkou novinkou v novocirkusovém žánru s prvním uvedením 8. června budou „Runners“ Cirku La Putyka režiséra Víta Neznala. Pojednává o současné době, ve které se ani na chvíli nezastavíme. Herci kvůli němu absolvovali speciální běžecký výcvik. V úterý 15. června se uskuteční premiéra audiovizuálně tanečního koncertu „Velký třesk!“, projektu kapely Tata Bojs a tanečního souboru DEKKADANCERS. Z Berlína dorazí po dvouleté odmlce akrobati z Analogu, kteří svůj „Opening“ nacvičí přímo v Praze. A to na míru cirkusové manéži Azylu78, v níž bude mít představení premiéru 24. června. V druhé polovině prázdnin se diváci mohou těšit na poctu Charlesi Spenceru Chaplinovi. „Diktátora uvedou“ v premiéře Městská divadla pražská 14. srpna.

Po celou dobu konání představení budou platit v té době aktuální protiepidemická opatření. Po areálu bude rozmístěna dezinfekce a všichni účinkující a personál budou průběžně testování na covid-19. Pro diváky bude zajištěno testování antigenními testy u vstupu do areálu.

Na zatloukání posledního kůlu se nerozdílně podíleli i Rostislav Novák junior a Štěpán Kubišta (v rouškách)

Partnerem v oblasti zajištění testování koronaviru je společnost Anygence, která provozuje odběrová místa pod názvem Safeside. „Spolupráce s pořadateli Azylu78 zapadá do naší dlouhodobé strategie podpory kultury a co nejrychlejšího návratu k běžnému a plnohodnotnému životu. K létu kulturní akce neodmyslitelně patří, ale bude potřeba myslet na bezpečnost a ochranu zdraví. A to zajistíme my,“ uvedl ředitel společnosti Anygence Jakub Schůrek.

Foto: Jakub Červenka

Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JAŠKÓW s ERFTEMEIJEREM v inscenaci »Adamova jablka«

Švandovo divadlo uvede 19. června 2021 premiéru

Téměř rok po původně ohlášeném termínu se ve Švandově divadle dočká premiéry hra „Adamova jablka“. V sugestivním příběhu o dobru a zlu v režii Jiřího Pokorného se sejdou Jacob Erftemeijer jako pastor Ivan a Robert Jašków v roli neonacisty Adama. Premiéra bude 19. června ve Velkém sále Švandova divadla. Ten bude podle stávajících pravidel naplněn do poloviny své kapacity, takže se do něj vejde přibližně 150 diváků. Ti se zatím musí prokázat buď negativními testy na covid-19, potvrzením o jeho prodělání či dokončeným očkováním: aktuální pravidla pro vstup najdou diváci na webových stránkách divadla.

Hra je adaptací stejnojmenného filmu, který v roce 2005 natočil podle vlastního scénáře dánský režisér Anders Thomas Jensen. Ten Adamova jablka pojal jako osobitý mix žánrů s řadou barvitých postav. Nechybí v něm absurdní situace i dialogy a také humor, který je často černý, sarkastický a nekorektní. V pojetí jednoho z nejbouřlivějších divadelních režisérů střední generace Jiřího Pokorného tak budou „Adamova jablka“ patrně nejostřejší komedií, jakou kdy diváci u Švandů viděli. Titul zároveň završí trilogii adaptací severských filmů, do níž patří oblíbené komedie „Kdo je tady ředitel?“ a „Kurz negativního myšlení“.

Pastor a neonacista

Hrdinou hry je pastor Ivan (Jacob Erftemeijer), muž zdánlivě neochvějné víry, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijme obtloustlého kleptomana Gunnara (Matěj Anděl), alkoholičku Sáru (Bohdana Pavlíková) i teroristu Khalida (David Punčochář). Ti si zde mají odpykat alternativní tresty nebo tu najít porozumění a útočiště.

Jenže se objeví nový příchozí, zavilý neonacista Adam (Robert Jašków). A právě Adam se časem rozhodne, že Ivana donutí, aby konečně prohlédl: připustil existenci zla a uvěřil, že tím, kdo jej zkouší, není Ďábel, ale sám Všemohoucí. Převychová nakonec dobrý člověk neonacistu, nebo to bude spíš Adam, kdo obrátí na svou víru pastora?

Jašków kontra Erftemeijer

„Hraju Adama a domnívám se, že ze své podstaty není zlý, i když je jakýmsi archetypálním představitelem zla – nebo se tak aspoň zpočátku jeví,“ naznačuje Robert Jašków. „Myslím, že to, jaký ve skutečnosti Adam byl, je či bude, záleží i na nás, na uchopení látky, na výsledku… Ale už teď ho mám svým způsobem velmi rád,“ uvádí herec.

Podobně mluví i Jacob Erftemeijer: „Mým úkolem je ztvárnit postavu Ivana. A na otázku, kdo z těch dvou je dobrý a kdo ten zlý, bych odpověděl větou, kterou pronesl Ivan: Zlí lidé neexistují, na to my nevěříme.“

Razance dobra i zla

O získání práv k uvedení tohoto titulu usilovalo Švandovo divadlo dlouhých osm let a pandemie koronaviru posunula premiéru o další rok. Dramaturgyně Martina Kinská však o aktuálnosti titulu nepochybuje. „Současný stav, který v lidech probouzí v mnohem větší razanci to dobré i zlé, nás jen a jen utvrdil, že příběh a témata ,Adamových jablek´ jsou víc než aktuální. Nejen ve vyostřeném střetu dobra a zla, ale i v relativnosti těchto dvou kategorií. Tedy, pokud změníte kontext a pootočíte perspektivu. A také v tom, že největší boj na hraně přežití ve zdraví – tom fyzickém a především psychickém – svádí člověk zpravidla sám se sebou,“ říká Martina Kinská.

V popředí David Punčochář a v mírném pozadí Jacob Erftemeijer

Kromě hereckých výkonů se můžeme těšit na zajímavě pojatou scénu Jana Štěpánka, jejímž středobodem je jabloň. O kostýmy i o bleskurychlé proměny Ivanovy, čím dál zmučenější, vizáže se společně s maskérkami postará Jana Hauskrechtová. Hudební a zvukovou stránku představení, v němž zazní hit skupiny Bee Gees „How Deep Is Your Love“, vytváří Nikos Engonidis. Ten bude v inscenaci zároveň účinkovat, takže se o živou hudbu postará přímo během představení.

Premiéra je naplánována na 19. června 2021 ve Velkém sále, první repríza se uskuteční 21. června.

Více informací na webu: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNI MAGAZÍN