Ochotníci v Týně nad Vltavou se dočkají nového otáčivého hlediště

Návrh ateliéru A8000 podtrhuje jeho komunitní význam

Divadelní ochotníci v Týně nad Vltavou hrají pod širým nebem už 100 let. Spolek Vltavan si ke svému výročí nadělil dárek. Architektonický ateliér A8000 pro něj navrhl rekonstrukci jediného otáčivého hlediště na světě, které patří amatérskému divadelní spolku. Divácká kapacita se zvýší z 220 na 260 lidí, herci i technici získají pohodlnější zázemí. Plášť točny by navíc měly pokrýt světelné čočky. Jakmile se nebude hrát, bude divadelní točna svítit jako pomyslné veřejné osvětlení či lucerna v parku.

 

Počátky amatérského divadla v Týně nad Vltavou sahají až do roku 1855, první venkovní divadlo s rozlohou velkorysých 1500 metrů čtverečních zde vzniklo nicméně v roce 1921. Scénu tehdy tvořily vesnice čítající desítku staveb. Novou etapu zahájil soubor v roce 1983, kdy jeho členové vybudovali v Bedřichových sadech, na území bývalého hradu a keltského oppida, za dva měsíce a svépomocí otáčivé hlediště. Původní stavba neměla ani stavební povolení. To však ochotníci postupně získali nejen na samotnou stavbu, ale také na rekonstrukci, kterou aktuálně plánují. Točna z osmdesátých let potřebuje vzhledem ke svému dosluhujícímu technickému stavu totiž zmodernizovat, dostatečné nebylo ani řešení sezení diváků nebo zázemí herců. Ateliér A8000 se projektem zabývá dlouhodobě, takřka od konce 90. let. Až nyní však uzrála doba a projekt je připraven k realizaci.

Nejvýraznější úpravy čekají prostor pro diváky. Respektováním ideální výhledové křivky se hlediště zvedne a nabídne tak návštěvníkům kvalitnější výhled na představení. Zvýší se také jeho kapacita, a to z 220 na 260 diváků. Umělci ze spolku Vltavan se zase mohou těšit na komfortnější více než dvakrát větší šatny, technici pak na pohodlný přístup přímo na jeviště.  Zásadně se zvětší také skladovací prostory pro techniku, kulisy a kostýmy. Samozřejmostí je ​​umožnění sledování představení lidem s omezenou schopností pohybu. Na rozdíl od jediného dalšího českého otáčivého hlediště v Českém Krumlově zde ale budou zachovány lavice místo klasických divadelních sedaček. Divadlo si tak zanechá jistou svébytnost, lidské domácké měřítko a tradici. Bedřichovy sady jsou oblíbeným lokálním parkem a místem setkávání. Kromě divadla se zde pořádají koncerty nebo letní kino. Architekti se proto rozhodli podtrhnout význam otáčivého hlediště a přiznat jeho důležitost v místě. Výsledkem je atypický plášť točny tvořený programovatelnými led světly, které se budou moci ovládat podle potřeby. Hrát by si se světly skrze aplikaci mohli dokonce i kolemjdoucí. Jakmile se totiž nebude hrát, bude divadlo svítit jako pomyslná interaktivní lucerna v parku.

„Kamenné divadlo jsme v ateliéru nikdy dříve nenavrhovali. Samozřejmě, máme za sebou bohaté zkušenosti s nejrůznějšími kulturními projekty jako je kulturní epicentrum Bazilika, Fórum Karlín nebo rekonstrukce sálu Jihočeské filharmonie, ale malé otáčivé hlediště pro nás bylo příjemnou výzvou. Na začátku projektu jsem se věnoval analýze dostupných dat v Divadelním ústavu, jel jsem se podívat do Českého Krumlova, ale zároveň jsem pozoroval všechny možné točny, například i v parkovacích domech, abych si co nejvíce osvojil daný technický princip. Řekl bych, že zdaleka nejdůležitější bylo ovšem zažít na vlastní kůži divadlo v plné parádě. Byl jsem se proto podívat na několik představení a jen tak nasával atmosféru. Bylo to nesmírně inspirativní pro další práci,“ popisuje architekt Petr Jakšík z ateliéru A8000.

Návrh citlivě kombinuje lidský přístup a hřejivost různých druhů dřeva s dokonalým provedením a moderními technologiemi. Realizaci by mohla začít již v příštím roce.

Ateliér  A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.

Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.

Nikola Lörinczová

pro Taneční magazín

Azyl78 startuje již v úterý 25. května

Jeho první sezónu otevře „Kabaret Pot a Lesk“

Šapitó Azyl78 pokryté černobílou malbou výtvarníka Lukáše Musila se otevře v úterý 25. května na Výstavišti Praha v Holešovicích. Vzhledem k rozvolňovacímu plánu pro kulturní akce, který platí od 24. května, bude možné po téměř osmi měsících přivítat diváky na živém divadle. Zároveň v netradičním prostředí cirkusového stanu. První sezónu letní scény, která se až do září stane azylem pro mnoho žánrů, divadelních souborů a umělců, odstartuje „Kabaret Pot a Lesk“ v režii Rosti Nováka mladšího. Pět večerů po sobě nabídne oslavu cirkusového umění i toho, že se můžeme opět setkat naživo tváří v tvář. Diváci se mohou těšit na vrcholnou akrobacii, tanec a živou hudbu v podání členů souboru Cirk La Putyka a dalších hostů. Vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cz. Speciální první zahajovací večer letní scény Jatek78 25. května bude zároveň on-line vysílán na platformě Film Naživo.

Kabaret Pot a Lesk aneb azyl pro všechny druhy umění“ bude prvním představením v novém šapitó. Stane se seznamovacím rituálem a oslavou nejen nového prostoru, ale i návratu živé kultury.

Vracíme se ke kočování a kořenům cirkusového umění. Všichni si odůvodňujeme, proč nám tolik chybělo jeviště, a hledáme na to odpovědi. Důkazem toho je Azyl78, pro mě doslova splněný sen. Potřeba sdílet jeviště s divákem a to, co to pro nás znamená, budou moct diváci rozklíčovat nejen v tom, co představíme v rámci ,Kabaretu Pot a Lesk´, ale i v samotném vizuálu šapitó, který pro nás vytvořil výtvarník Lukáš Musil,“ říká režisér Rosťa Novák. Kruhová manéž, která všechny umělce i diváky spojí, má pro principála Cirku La Putyka i díky jeho rodinné historii hlubší podtext a smysl. „Na počátku 20. století probíhal velký boj mezi divadly, cirkusy, operními domy a kinematografy. My se teď snažíme, aby tento cirkusový prostor vše propojil. Aby se stal azylem kultury“

Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková slavnostně zatlouká poslední kůl stanu Azyl78 – za asistence představitelů Jatek78

Návrat ke kořenům a slovo rituál zmiňuje i výtvarník Lukáš Musil. „Já to beru jako indiánský stan. Hlavně kvůli rituálu, který s tou představou souvisí. Sám pro sebe jsem si to takhle interpretoval. A také jsem u malby přemýšlel nad tím, co máme spojené ještě se starším tématem jeskyně, jaký má jeskyně význam dneska. V neposlední řadě jsem si položil otázku, co pro nás znamená slavení a oslava,“ uvedl umělec, který stanovou plachtu zvenku pomaloval svými symboly. Esteticky tak šapitó povýšil na rozměrné umělecké dílo.

Vedle toho, jak stan vypadá, je pro pořadatele důležité, jaké prostředí jej obklopuje. Azyl78 našel domov na Výstavišti Praha na hranici s parkem Stromovka. „Pro mě je důležitá tráva, příroda a stromy okolo. Je potřeba jít divákům naproti po tom dlouhém odloučení od kultury. Očekáváme, že radši půjdou do parku než do klasického kamenného divadla. Že si před představením lehnou na trávu pod strom, dají si pivo, půjdou na představení a pak se třeba ještě zdrží,“ těší se Štěpán Kubišta, ředitel divadla Jatka78, které buduje novou letní scénu i s okolním zázemím a venkovním divadelním barem.

Zleva Štěpán Kubišta a u mikrofonu Rostislav Novák, toho jména mladší

Aby při zahájení výjimečné letní sezóny došlo k finálnímu propojení aktivit, které podnikaly Cirk La Putyka, Jatka78 a HEAVEN’S GATE Viktora Tauše během pandemie, zahájí Azyl78 provoz také on-line prostřednictvím Filmu Naživo. Společný zážitek si užije jak filmový divák doma, tak ten divadelní na tribuně v šapitó. Streamování proběhne pouze jednou, a to během slavnostního zahajovacího večera 25. května, zhlédnout záznam bude možné i poté v odložené sledovanosti.

30. května je na programu premiéra „Muže z Malty“, stand-up show Štěpána Pechara z DEKKADANCERS, ve které kreslí, zpívá a tančí. Pechar si poprvé vyzkouší formát, kdy představení sám napsal, režíruje i v něm hraje. Horkou novinkou v novocirkusovém žánru s prvním uvedením 8. června budou „Runners“ Cirku La Putyka režiséra Víta Neznala. Pojednává o současné době, ve které se ani na chvíli nezastavíme. Herci kvůli němu absolvovali speciální běžecký výcvik. V úterý 15. června se uskuteční premiéra audiovizuálně tanečního koncertu „Velký třesk!“, projektu kapely Tata Bojs a tanečního souboru DEKKADANCERS. Z Berlína dorazí po dvouleté odmlce akrobati z Analogu, kteří svůj „Opening“ nacvičí přímo v Praze. A to na míru cirkusové manéži Azylu78, v níž bude mít představení premiéru 24. června. V druhé polovině prázdnin se diváci mohou těšit na poctu Charlesi Spenceru Chaplinovi. „Diktátora uvedou“ v premiéře Městská divadla pražská 14. srpna.

Po celou dobu konání představení budou platit v té době aktuální protiepidemická opatření. Po areálu bude rozmístěna dezinfekce a všichni účinkující a personál budou průběžně testování na covid-19. Pro diváky bude zajištěno testování antigenními testy u vstupu do areálu.

Na zatloukání posledního kůlu se nerozdílně podíleli i Rostislav Novák junior a Štěpán Kubišta (v rouškách)

Partnerem v oblasti zajištění testování koronaviru je společnost Anygence, která provozuje odběrová místa pod názvem Safeside. „Spolupráce s pořadateli Azylu78 zapadá do naší dlouhodobé strategie podpory kultury a co nejrychlejšího návratu k běžnému a plnohodnotnému životu. K létu kulturní akce neodmyslitelně patří, ale bude potřeba myslet na bezpečnost a ochranu zdraví. A to zajistíme my, uvedl ředitel společnosti Anygence Jakub Schůrek.

Foto: Jakub Červenka

Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ti nejmladší ze slavné dynastie na plátně

Posedlost a vášeň bratrů Novákových z Cirku La Putyka. Niterný filmový dokument „Na krev“ přichází ve čtvrtek 11. června do kin.

Na krev“ – to je název nového celovečerního dokumentu režiséra Erika Knoppa o Rosťovi a Vítkovi Novákových, jádru souboru Cirk La Putyka. Ten jako kdyby získal, v době koronaviru, kdy jeho členové nemohli hrát pro diváky v divadle, na novém významu a aktuálnosti. Co pohání oba bratry, osmou generaci slavného loutkářského rodu Kopeckých? Jaká posedlost, vášeň i emoce je provází, když uskutečňují svůj sen a vztahují se ke své rodině a předkům? Časosběrný dokument „Na krev“ nabízí mnoho! Především zákulisí souboru, anebo mnoho vzpomínek z rodinného archivu. V neposlední řadě však především velice osobní a niterný vhled do života a práce bratrské dvojice. Konkrétně ve třech letech poté, co v roce 2014 otevřeli divadlo Jatka78. Po květnové, skvěle přijaté on-line premiéře, přichází 11. června tento výjimečný dokument do českých kin. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=IX-Gvj3gclc.

V podtitulu filmového dokumentu „Na krev“ stojí: „Jejich krev je krev kočovných umělců a jejich posedlost sahá přes slavný rod loutkářů Kopeckých mnoho generací nazpět. Ve svém úsilí se obracejí k sobě samým, ke kořenům, k rodině. Před čím se snažíš utéct´, to nakonec vyroste v tobě.“ Snímek zavede diváky nejen do zákulisí Cirku La Putyka, na zkoušky či jeho zahraniční cesty. Zároveň odkrývá i hlavní zdroje neuvěřitelné energie a posedlosti. Díky nim soubor překonává i mimořádně náročné překážky. Postupně se odhaluje propojení současných ambicí principála s rodinnou historií. I jakási nutkavost na ni navázat. Či ji „dokončit“? „Na krev“ ukáže, kolik nervů je potřeba k tomu, aby se zhruba čtyřicetičlenný soubor na své nové domovské scéně udržel v chodu a dále vyvíjel.

Zleva Rostislav Novák mladší a jeho otec

U vzniku snímku stála domluva režiséra Erika Knoppa, že začne točit vývoj Cirku La Putyka od chvíle, co tento získá vlastní prostor Jatka78 v Praze. „Po půl roce natáčení jsem pochopil, že mě více než cokoli jiného přitahuje soudržnost tohoto divadelního spolku a že pomyslným pojivem je rodina, ze které Rosťa a Vítek Novákovi pochází,“ říká Erik Knopp. Oba bratři jsou osmou generací loutkářského rodu Kopeckých, která má ale jako první za 200 let existence vlastní kamenné divadlo Jatka78. A tak už nemusí primárně kočovat, jako generace předchozí. Režisér získal přístup do obrazového archivu rodiny Kopeckých, potažmo Novákových, který začíná roku 1946 a pokračuje do současnosti. Díky tomu ilustruje podobnost minulosti se současností a s postupy obou hlavních postav. „Kdo má takto pevné rodinné základy, dokáže v životě všechno, co si zamane,” uzavírá Erik Knopp.

Producentem dokumentu Na krev je MasterFilm s.r.o., koproducentem Česká televize.

Více informací na: www.laputyka.cz a na: https://www.facebook.com/nakrevfilm/.

Foto: Jakub Jelen a Mike Rafail

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN