Ochotníci v Týně nad Vltavou se dočkají nového otáčivého hlediště

Návrh ateliéru A8000 podtrhuje jeho komunitní význam

Divadelní ochotníci v Týně nad Vltavou hrají pod širým nebem už 100 let. Spolek Vltavan si ke svému výročí nadělil dárek. Architektonický ateliér A8000 pro něj navrhl rekonstrukci jediného otáčivého hlediště na světě, které patří amatérskému divadelní spolku. Divácká kapacita se zvýší z 220 na 260 lidí, herci i technici získají pohodlnější zázemí. Plášť točny by navíc měly pokrýt světelné čočky. Jakmile se nebude hrát, bude divadelní točna svítit jako pomyslné veřejné osvětlení či lucerna v parku.

 

Počátky amatérského divadla v Týně nad Vltavou sahají až do roku 1855, první venkovní divadlo s rozlohou velkorysých 1500 metrů čtverečních zde vzniklo nicméně v roce 1921. Scénu tehdy tvořily vesnice čítající desítku staveb. Novou etapu zahájil soubor v roce 1983, kdy jeho členové vybudovali v Bedřichových sadech, na území bývalého hradu a keltského oppida, za dva měsíce a svépomocí otáčivé hlediště. Původní stavba neměla ani stavební povolení. To však ochotníci postupně získali nejen na samotnou stavbu, ale také na rekonstrukci, kterou aktuálně plánují. Točna z osmdesátých let potřebuje vzhledem ke svému dosluhujícímu technickému stavu totiž zmodernizovat, dostatečné nebylo ani řešení sezení diváků nebo zázemí herců. Ateliér A8000 se projektem zabývá dlouhodobě, takřka od konce 90. let. Až nyní však uzrála doba a projekt je připraven k realizaci.

Nejvýraznější úpravy čekají prostor pro diváky. Respektováním ideální výhledové křivky se hlediště zvedne a nabídne tak návštěvníkům kvalitnější výhled na představení. Zvýší se také jeho kapacita, a to z 220 na 260 diváků. Umělci ze spolku Vltavan se zase mohou těšit na komfortnější více než dvakrát větší šatny, technici pak na pohodlný přístup přímo na jeviště.  Zásadně se zvětší také skladovací prostory pro techniku, kulisy a kostýmy. Samozřejmostí je ​​umožnění sledování představení lidem s omezenou schopností pohybu. Na rozdíl od jediného dalšího českého otáčivého hlediště v Českém Krumlově zde ale budou zachovány lavice místo klasických divadelních sedaček. Divadlo si tak zanechá jistou svébytnost, lidské domácké měřítko a tradici. Bedřichovy sady jsou oblíbeným lokálním parkem a místem setkávání. Kromě divadla se zde pořádají koncerty nebo letní kino. Architekti se proto rozhodli podtrhnout význam otáčivého hlediště a přiznat jeho důležitost v místě. Výsledkem je atypický plášť točny tvořený programovatelnými led světly, které se budou moci ovládat podle potřeby. Hrát by si se světly skrze aplikaci mohli dokonce i kolemjdoucí. Jakmile se totiž nebude hrát, bude divadlo svítit jako pomyslná interaktivní lucerna v parku.

„Kamenné divadlo jsme v ateliéru nikdy dříve nenavrhovali. Samozřejmě, máme za sebou bohaté zkušenosti s nejrůznějšími kulturními projekty jako je kulturní epicentrum Bazilika, Fórum Karlín nebo rekonstrukce sálu Jihočeské filharmonie, ale malé otáčivé hlediště pro nás bylo příjemnou výzvou. Na začátku projektu jsem se věnoval analýze dostupných dat v Divadelním ústavu, jel jsem se podívat do Českého Krumlova, ale zároveň jsem pozoroval všechny možné točny, například i v parkovacích domech, abych si co nejvíce osvojil daný technický princip. Řekl bych, že zdaleka nejdůležitější bylo ovšem zažít na vlastní kůži divadlo v plné parádě. Byl jsem se proto podívat na několik představení a jen tak nasával atmosféru. Bylo to nesmírně inspirativní pro další práci,“ popisuje architekt Petr Jakšík z ateliéru A8000.

Návrh citlivě kombinuje lidský přístup a hřejivost různých druhů dřeva s dokonalým provedením a moderními technologiemi. Realizaci by mohla začít již v příštím roce.

Ateliér  A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.

Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.

Nikola Lörinczová

pro Taneční magazín

Jeden z vrcholů PQ 2019 je na slavném pražském ostrově!

Výrazná divadelnická osobnost dala významnou pečeť Pražskému quadriennale 2019. A to na pražské Štvanici. Místě, kde se slavily významné úspěchy v hokeji i tenisu!

Jeden z vrcholů PQ 2019, projekt nazvaný „CAMP Q“, jehož kurátorem je Ivo Kristián Kubák, představil dva progresivní proudy českého divadla – divadlo nezávislé a scénu interaktivní. Kurátora jsem jako velmi kreativního tvůrce poznal již před více než desetiletím. Na festivalu mladého divadla FEMAD v Poděbradech, na němž později TANEČNÍ MAGAZÍN mediálně participoval. Již tenkrát bylo jasné, že se formuje ve výraznou osobnost divadla moderního směru. Není náhodou, že projekt vznikl na pražském ostrově Štvanice. Umělecká dráha Ivo Kristiána Kubáka je totiž spjata se zdejší progresívní divadelní scénou Vila Štvanice.

Ivo Kristián Kubák

Jaký byl „CAMP Q“? Diváci se při něm volně pohybovali po vymezeném prostoru a bylo na nich, čemu nebo komu věnují pozornost. Jevištěm byly třeba opuštěný dům, ostrov či ulice. Herci rozeznatelní často jen podle detailů se pohybovali spolu s diváky a odhalovali jim vždy svou verzi příběhu.

Na vítězném scénografickém konceptu se podíleli výtvarníci spojení s nezávislými projekty – urbanista Radek Kolařík, architekt Petr Jakšík či scénografky, za něž jmenujme Anetu Grňákovou, Annu Hruškovou, Kamilu Polívkovou anebo Janu Špalovou.

Česká expozice byla instalována záměrně na ostrově Štvanice. Dostala podobu areálu fantazijního adaptačního tábora pro uprchlíky z cizích planet, který v průběhu konání přehlídky několikrát ožívá osmihodinovou interaktivní noční inscenací. A to za účasti stovky účinkujících z řad spolupracovníků participujících scén,“ prozradil o projektu Ivo Kristián Kubák.

Diváci tak dostali unikátní možnost prožít v táboře paralelně se odvíjející příběhy; navštívit obchody, využít dalších služeb a seznámit se s cizími kulturami. A spatřit scénografickou výstavu v interakci s herci v rámci netradiční divadelní inscenace.

Ivo Kristián Kubák na Štvanici ve svém Campu Q

Scénář „CAMP Q“ vytvořili mladí čeští a katalánští autoři v rámci projektu Fabulamundi – Beyond Borders. Byl podpořen z evropského programu Creative Europe a jeho zástupcem v Česku je Divadlo Letí. „Střet kultur a hledání spojných bodů mezi nimi je pro nás zásadním tématem. Rádi bychom využili našich odlišných zkušeností a postojů k co nejkomplexnější reflexi této tematiky,“ vysvětlil dramaturg této scény David Košťák.

Součást štvanického Campu Q

Celá instalace na Štvanici vznikla pod režijním vedením Martiny Schlegelové, nové umělecké šéfky činohry Jihočeského divadla a umělecké šéfky Divadla Letí. Po skončení PQ se instalace přesune do Českých Budějovic, kde se v září 2019 uskuteční další dvě představení.

Foto: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN