Co to vlastně znamená, být profesionálním akrobatem? Performeři Losers Cirque Company chystají premiéru představení Grandiózní
Přední český novocirkusový soubor Losers Cirque Company se z venkovní letní scény v Anežském klášteře vrací do svých vlastních prostor v bývalém Branickém divadle, do Divadla BRAVO! Diváky na Prahu 4 lákají na premiéru svého nejnovějšího představení s názvem Grandiózní, ve kterém diváky svým specificky suchým lůzřím humorem plným nadsázky seznamují s krutou realitou vznikání tuzemských uměleckých projektů. O působivé akrobatické triky vás však neochudí.
Možná jste zaslechli názor, že umělci tvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. Zda je to skutečně pravda, nevíme, faktem však zůstává, že během období plného restrikcí a rušení kulturních akcí spojeného s koronavirovými opatřeními novocirkusová parta Losers Cirque Company zvládla v nelehkých podmínkách nazkoušet hned dvě nová celovečerní představení, ambiciózní Konkurz, který měl premiéru 2.6. na mezinárodním festivalu nového cirkusu Cirk-UFF, a inscenaci Grandiózní, jejíž přípravy v těchto dnech vrcholí. Datum premiéry je stanoveno na konec září tohoto roku a proběhne na domovské scéně souboru v Divadle BRAVO! na Praze 4.
Připravované představení divákům poodhalí proces vzniku mnohých divadelních projektů u nás, na první pohled velkolepý název Grandiózní totiž nepřímo odkazuje i ke slovu grant, tedy proces financování kulturních děl, který bývá často vyčerpávající. Autorem námětu a režisérem je člověk, který má k tomuto tématu opravdu co říct: Matyáš Ramba je členem Losers Cirque Company od jejich úplného začátku. Na představení Kolaps se podílel nejenom jako akrobat, ale i jako choreograf a je tvůrcem námětu snového představení Vzduchem, které jen málokdy zůstane zcela nevyprodané. Perličkou v jeho pomyslném profesním životopise je pak projekt AkroAudio, tedy rozhlasová akrobatická hra. V současné době coby choreograf spolupracuje i s Národním divadlem.
Středobodem představení Grandiózní je samotné představení. “Diváci sledují skupinu akrobatů, kteří touží vytvořit průlomové umělecké dílo s mimořádnou duchovní a kulturní hodnotou, něco, co přesahuje je samotné. Takový projekt ale vyžaduje spoustu času, sil – a především peněz. Tak jako ve skutečném světě inscenace vzniká v duchu starého dobrého motta: vždyť se to nakonec vždycky nějak udělá,” říká Matyáš Ramba. Naši hlavní hrdinové investují část peněz ze svého, část získávají od sponzorů, ale hlavně spoléhají na nejistý kulturní grant. “Jakmile se zkoušky rozjedou, není cesty zpátky, premiéra zkrátka musí být a musí se zvládnout. Akrobaté pracují pod silným tlakem a navíc čelí dalším více či méně bizarním problémům,” dodává autor. Diváky v sále čeká nervy drásající příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Chraň Bůh, aby naše hlavní postavy většinu těžce vybojovaného budgetu utratily za francouzskou tanečnici!
V Grandiózním se představí čtveřice ostřílených performerů z řad Losers Cirque Company ve složení Vítězslav Ramba, Lukáš Macháček, Jindřich Panský, Mates Petrák – zcela netradičně v roli sebe samých. Doplní je Julliet Jean, která do představení vnese ženský element a pohled na věc z příbuzného oboru. “Inscenace se soustředí na dvě hlavní témata: na souboj s neúprosnými grantovými komisemi a na přátelské pouto mezi divadelními kolegy, které bývá často tím nejdůležitějším důvodem pro to v profesi setrvat, i když je to občas fakt na hlavu,” říká Matyáš Ramba.
Grandiózní premiéra proběhne 29.9.2021 od 19:00, a to v bývalém Branickém divadle s novým názvem Divadlo BRAVO!, kde mají Losers Cirque Company od loňského roku svou vlastní domovskou scénu, i když si na ní v důsledku bezpečnostních opatření dosud příliš nezahráli. Během celého léta ale objekt vlastními silami zvelebovali a renovovali jej, aby novou divadelní sezónu odstartovali s plnou parádou. Podzimní program divadla je dostupný na webových stránkách www.divadlobravo.cz a kromě nového cirkusu a lůzřích představení nabízí například grotesku Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská od Divadla Komediograf, taneční vystoupení souboru ConTeátr nebo DOT504 Junior a akrobaticko-improvizační koncert Dana Bárty, EnDrua a JeNa Hovorky s názvem Kmeny.
Podstatnou část programu tvoří pravidelná víkendová představení Studia Damúza pro děti a filmové večery pod hlavičkou Bio BRAVO! zaměřené na tematická promítání spojená s přednáškami zajímavých hostů.
Její „živost“ ji v dětském věku přivedla do baletního studia v Děčíně, a protože ji balet šel a bavil ji, tak její cesta vedla na pražskou Taneční konzervatoř. Již během studií vystupovala v souboru Mladý talent Praha, později tančila Barbora Petrová ve Státní opeře, v Divadle na Vinohradech, Nové scéně ND nebo v Hybernii. Dnes se naplno věnuje pedagogické činnosti a učí balet na Základní umělecké škole v Řevnicích a v Baletní škole Aurora, kterou v roce 2019 spoluzaložila. Baletem žije stále a přiznává, že patří k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem.
Co nebo kdo vás přivedl k baletu, kterému jste se začala věnovat již ve svých pěti letech?
„Tanci a pohybové průpravě jsem se věnovala od velmi útlého věku, byla jsem velmi živé dítě a doma jsem tančila pořád, že se rodiče rozhodli, mě do tanečního kroužku přihlásit. Po nějaké době jsem začala navštěvovat společně s mojí kamarádkou baletní studio v Děčíně, odkud pocházím.“
archiv Barbora Petrová -Tanec květin z Genzanu – absolventský koncert
Láska k tanci byla tak silná, že jste v letech 2002 až 2010 studovala klasický tanec na pražské Taneční konzervatoři. Byla to správná volba?
„Pamatuji si, že si paní učitelka jednoho dne pozvala moji maminku na baletní sál, kde jí vysvětlila, že by bylo dobré, kdybych šla na taneční konzervatoř do Prahy. Nebylo to pro nás moc dlouhé rozhodování, já jsem byla nadšená a rodiče, když viděli, jak mě tanec baví, tak mi nijak v tomto rozhodnutí nebránili. S tatínkem jsme se vypravili do Prahy na přijímací zkoušky, a asi za 10 dní nám přišel dopis, že jsem přijatá.
Jít na taneční konzervatoř je pro dítě a jeho rodiče obrovská změna, obzvlášť když bydlíte daleko a musíte se tak přestěhovat na internát. Pro mě to byla krásná léta, na která ráda vzpomínám. Měli jsme skvělý kolektiv, úžasné profesory, ale uteklo to nějak moc rychle…
archiv Barbora Petrová -Z natáčení reklamy pro firmu Krasotika
Již během studií jste vystupovala v souboru Mladý talent Praha a stala se jeho sólistkou a byla jste Carmen, Kitri v Donu Quijotte, tančila v Louskáčkovi, Labutím jezeru. A spolupracovala tak s baletními umělci jako jsou Vlastimil Harapes, Barbora Kohoutková, Jitka Tázlarová, Anna Schekaleva nebo Elita Erkina. Jak na ten čas vzpomínáte?
„Soubor Mladý balet Praha založila paní ředitelka Tázlarová. Jednalo se o soubor při naší škole. Vystupovali jsme na různých místech, abychom ale nezmeškali moc hodin ve škole, byla vystoupení velmi často v Praze nebo v městech ne příliš daleko, např. v Karlových Varech a v Litoměřicích. Protože paní ředitelka dbala vždy o vysokou úroveň, některé role nás učili pozvaní umělci. Když jsme nastudovávali balet Les Sylphides, přiletěla Elita Erkina a během několika dní nás naučila celou choreografii. Největší práce nás ale poté čekala s Jitkou A. Tázlarovou, která s námi „pilovala“ jednotlivé prvky choreografie.“
archiv Barbora Petrová – natáčení reklamy pro společnost Narta
Tančila jste také ve Státní opeře, v Divadle na Vinohradech, Nové scéně ND nebo v Hybernii. A co dnes, vystupujete někde?
„V těchto divadlech jsme právě vystupovali velmi často s Mladým baletem Praha a v Divadle na Vinohradech jsme pravidelně pořádali absolventské koncerty.
Dnes se již naplno věnuji pedagogické činnosti.“
Po ukončení studia jste začala působit jako taneční pedagog klasického tance pro Krasobruslařství Litvínov, pak jste učila minibalet v Tanečním studiu Katky Šístkové. Nějakou bodu působíte jako pedagog v Baletní škole Aurora, vyučujete také na ZUŠ v Řevnicích a v Taneční školičce Ivy Cenkové. Co Vás na práci pedagoga těší?“
„Momentálně vyučuji v Baletní škole Aurora, kterou jsem v roce 2019 založila společně s mojí spolužačkou z taneční konzervatoře, a také stále učím na Základní umělecké škole v Řevnicích.
Pedagogickou činnost vnímám jako nesmírně zodpovědnou profesi, protože právě pedagog může v dětech lásku k tanci probudit a nadchnout je, nebo naopak jim tanec na celý život znechutit. Svoje pedagogické znalosti se proto snažím neustále rozšiřovat a dále se v oboru vzdělávat. Největší radostí je pro mě, když děti odchází z tanečního sálu nadšené a nemohou se již dočkat další hodiny.“
archiv Barbora Petrová – Carmen
Vedete taneční kurzy jak pro děti od čtyř let, tak baletní kurzy pro dospělé. Jaký je o kurzy zájem a učí se Vám lépe děti nebo dospělí, nebo je to pěkně vyvážené?
„Pokud se bavíme o baletních kurzech, které nabízíme v naší baletní škole, tak hned v roce 2019 byl zájem velký. Řekla bych, že dnes je velmi oblíbené dávat děti na balet. V pololetí jsme měli tak plno, že jsme další děti již přijímat nemohli. Covidová doba nám teď výuku poslední 2 roky poněkud komplikovala. Proto jsme se rozhodli nabídnout on-line lekce baletní a pohybové průpravy, kde zájem opět vzrostl. Na hodiny se nám tak hlásily i děti z jiných měst.“
archiv Barbora Petrová – Carmen
Čím je pro Vás balet dnes?
„Baletem žiju neustále. Nesmírně mě baví sledovat aktuální dění u nás, ale i v zahraničí. Dnes se mi balet přesunul do pedagogické sféry.“
Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda trávíte chvíle volna?
„Moje práce je pro mě 100% mým koníčkem, naprosto to miluji a nemohla bych bez učení být. Ve volném čase se ráda vzdělávám, mám ráda výlety, turistiku a poznávání nových míst a zemí, často si také čtu nebo se věnuji své kočce.“
archiv Barbora Petrová – Balet Les Sylphides – Cis moll
„Zázrak (s)tvoření“ a „New Normal“ – premiéra pro děti i krátký taneční film
Červen je v Laterně magice nabitý. Soubor představí publiku novou premiéru pro nejmenší diváky od 4 let a zpřístupní on-line taneční film, který vznikl v uplynulých měsících. Inscenace pro rodinné publikum „Zázrak (s)tvoření“ vznikla pod režijním vedením Radima Vizváryho. Premiéry proběhnou 24. a 25. června a první reprízy hned v sobotu 26. června. Krátkometrážní film z žánru dance for camera s titulem „New Normal“ si budete moci online pustit již od 14. června. Snímek choreografky Nataši Novotné a režiséra Jakuba Jahna zahajuje novou programovou řadu: „Laterna for Camera“.
„Zázrak (s)tvoření“
Premiéra inscenace »Zázrak (s)tvoření«
Nová inscenace pro diváky od čtyř let a jejich rodiče „Zázrak (s)tvoření“ bude mít 24. a 25. června premiéru na Nové scéně Národního divadla. Představení pro nejmenší kombinuje prvky pantomimy, nového cirkusu i loutkoherectví. Režisérem je umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.
Další snímek z inscenace pro dětí
Tým osvědčených tvůrců tvoří kostýmní výtvarník a scénograf Marek Cpin, skladatel Ivo Sedláček, akrobat Matyáš Ramba, které se ujal pohybové spolupráce, light designér Karel Šimek a v neposlední řadě Maria Procházková, která se jako animátorka věnovala tvorbě projekcí.
Pro děti od 4 let
Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Papír hraje v inscenaci opravdu jednu z hlavních rolí. Je jedinou, zato živou a tvárnou rekvizitou. Je spoluhráčem hlavnímu hrdinovi a jeho kamarádům i materiálem, z něhož vniká celá scéna, celý svět, v němž ústřední postava kluka zažívá své dobrodružství.
„Když jsem nastoupil do Laterny magiky a seznámil se s repertoárem, uvědomil jsem si, že v něm chybí více inscenací pro ty úplně nejmenší. Mám na mysli děti už od 4 let,“ vysvětluje Radim Vizváry svůj první tvůrčí krok v Laterně magice, které se od ledna letošního roku ujal jako umělecký šéf. S papírem jako hlavním materiálem využitým v představení má dobré zkušenosti ze svého vlastního sólového představení „Pejprbój“. V naší inscenaci je ale performerů sedm a rolí také, což dělá celkem kilometr papíru. Malí i velcí se mohou těšit, co všechno lze z takového množství vytvořit.
Papír prší i na projekcích
Bílý papír určuje základní estetiku celé inscenace, bílé kostýmy, které navrhl Marek Cpin, evokují papírovou látku a papír najdeme i jako materiál projekcí, které byly vytvořeny technikou stop motion.
„Česky se tomu říká pookénková animace, což je základní ruční animační technika, která je ve svém principu velice jednoduchá,“ vysvětluje Maria Procházková. „Znamená, že to, co animujeme, snímáme okénko po okénku. Vyfotíme, posuneme, vyfotíme, posuneme… a tak pořád dokola. Snímky seřazené za sebe pak vytvoří zdání pohybu. Pro ,Zázrak (s)tvoření´ jsem všechny potřebné tvary vytrhávala z bílého papíru a animovala je na černém pozadí. Složitější tvary, například zvířata, jsem skládala z více vytrhaných částí, aby byly pohyblivější. A teď si zkuste představit déšť, kdy je v záběru najednou 30 kapek, útržků papíru, které musíte všechny poposunout, abyste vyfotili jednu fázi pohybu.“
O filmových dotáčkách s živými performery se, s ohledem na čistě výtvarnou stránku inscenace, vůbec neuvažovalo. „Původně jsem si myslel, že bychom na projekční plochu i na samotné objekty z papíru mohli promítat či mapovat kreslené barevné ilustrace a animace, Maria mě ale přesvědčila, že takové projekce by papír přebily,“ říká Radim Vizváry.
Papírový „Zázrak (s)tvoření“
Nakonec zůstala barva v jediné složce, a tou se light design. Karel Šimek jeho prostřednictvím dotváří atmosféru a náladu každé scény. A to v souladu s hudbou Ivo Sedláčka, která tento charakter podporuje. Dokáže být lehká a hravá i dramatická. Oba umělci patří ke spolupracovníkům Radima Vizváryho a podíleli se na řadě jeho projektů.
„S papírem je to jako s malířským plátnem. Jeho bělostná čistota poskytuje skvělý podklad pro práci s jakoukoliv barvou či tvarem, který nás napadne,“ říká Karel Šimek. „Papír a světlo na sebe reagují, stejně jako reaguje barva a plátno. Výsledek pak může být abstraktní, ale taky naprosto konkrétní. To, co vidím na jevišti já, nemusí nutně být naprosto identické s tím, co vidí divák. A to mě na spolupráci papíru se světlem nejvíce baví. Ta volnost v pojetí toho, co na jevišti vidím. To je pro mě ,Zázrak (s)tvoření´ – absolutní neohraničená svoboda v tom, čím je svět, který si tvoříme, naplněný.“
Tvoření je principem celé inscenace a současně i jejím poselstvím. Tím nejprostším, ale nikoli banálním vzkazem malému i velkému divákovi je, že jaký svět si vytvoříme, takový jej budeme mít. A že hravost a fantazie jsou právě těmi prostředky, kterými si krásný a pro nás příjemný svět vytvořit můžeme.
Nádherné choreografické nápady to vše přináší „Zázrak (s)tvoření“
Inscenace je poetická a komorní, vystupuje v ní sedm performerů: hlavního hrdinu ztvárnil mim Matěj Petrák a jeho průvodci světem papíru jsou členové a hosté Laterny magiky Pavlína Červíčková, Zuzana Herényiová, Tereza Kučerová, Patrik Čermák, Jindřich Panský a Alex Sadirov.
Laterna magika uvede 14. června svůj první krátkometrážní film v žánru dance for camera. Film choreografky Nataši Novotné a režiséra Jakuba Jahna s titulem „New Normal“ vznikal na Nové scéně ND během uplynulých tří měsíců. Na tvorbě filmu pracoval soubor Laterny magiky magiky spolu s hostujícími umělci. „New Normal“ bude k vidění na webových stránkách Národního divadla zdarma. Ještě před závěrem sezony tak odstartuje novou audiovizuální programovou řadu: „Laterna for Camera“.
Poetický taneční film „New Normal“ reaguje na současnou situaci a přináší pohled na „nový normál“ jako naději a příležitost k transformaci, ke které dochází vnitřním hledáním, niterným soubojem a překonáním sama sebe. Vše se pohybuje v úrovni metafory, film nevypráví příběh a neukazuje konkrétní popisné situace, hledá hranici stylizace a realismu.
Záběr z filmu
„Během posledních několika let vyvíjím specifický režijní styl, který propojuje připravené situace s improvizací a dokumentárním způsobem snímání. Ve spolupráci s kameramanem Davidem Markovičem se během natáčení snažíme zachytit okamžiky a fragmenty, které takřka nejde vymyslet předem. Jsou příliš křehké a prchavé. Z těchto mikro záběrů potom ve střižně vytvářím střih vystavěný ze stovek kratičkých záběrů, tak aby výsledný film v divácích evokoval až fyzické reakce,“ přibližuje Jakub Jahn způsob natáčení i zamýšlený divácký zážitek.
Renomovaní tvůrci
Hlavní tvůrčí dvojice Nataša Novotná a Jakub Jahn se u natáčení nepotkali poprvé, mají za sebou již společnou práci na krátkém tanečním filmu „Hamletophelia“. Nataša Novotná je navíc celoživotně provázaná s mistrem tohoto žánru Jiřím Kyliánem, k tanečnímu filmu má tak velmi blízko: „Jakub je svým způsobem velmi poetický, což jsem já taky. Od začátku jsme se snažili pečlivě si naslouchat a vnímat představy toho druhého.Fakt, že byl Jakub přítomen většině zkoušek v prostoru, nám umožnil věci okamžitě diskutovat a vzájemně pochopit jak sebe, tak i ,technikality´ našich oborů, tedy režie a choreografie.“
Dalšími tvůrci filmu jsou Marek Cpin jako kostýmní výtvarník a scénograf a Karel Šimek jako light designér. Hudbu vytvořil na míru scénám a náladám multiinstrumentalista Prokop Korb a ve filmu vystupuje také mladičká úspěšná písničkářka Amelie Siba. Za kamerou stál dlouholetý spolupracovník Jakuba Jahna, etablovaný kameraman a fotograf David Markovič. V neposlední řadě se do tvůrčího týmu přidal i tanečník a choreograf Jiří Pokorný jako „new normal“ ve světě českého tance. Dramaturgickou asistenci poskytla ředitelka Festivalu tanečních filmů Jana Návratová.
Natáčení filmu probíhalo na Nové scéně Národního divadla, její unikátní architektura se sama o sobě stala scénografií inspirující choreografické řešení i filmovou obraznost: „V úplném začátku jsem se opírala o historii Nové scény především jako budovy, brutalistní architektura byl způsob, jak jít do věci pohybově. Repetice a minimalismus a z toho vystupující originální plochy,“ poodhaluje kořeny inspirace Nataša Novotná, jedna z mezinárodně nejúspěšnějších českých tanečních tvůrkyň.
„Laterna for Camera“ je nově vznikající koncepce a programová řada, kterou by Laterna magika ráda zahájila tvorbu audiovizuálních děl. Jejím iniciátorem je nový umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry: „Nadšení z tvorby tohoto filmu nám vnuklo nápad nezastavit se u jednoho projektu a zvláštní, u nás málo používané, označení žánru dance for camera nás inspirovalo k pojmenování vlastní programové řady, která bude specifická jen pro Laternu magiku. Laterna magika přeci není jen divadlo, může zastřešit celou paletu dalších uměleckých činností – a zůstat Laternou magikou. Promlouvá mnoha žánry a může využívat stále nové způsoby tvorby, nové komunikační kanály. Rok pandemie koronaviru nás totiž mimo jiné naučil, jak důležité je v dnešní době být pro své publikum online, a tak chceme podporovat nové projekty a talenty i touto cestou.“
Další snímek z natáčení
Radim Vizváry chce tak dát pod hlavičkou Laterny magiky prostor dalším tvůrcům, kteří mohou využít médium filmu i audiovizuální tvorby obecně: výtvarného a digitálního umění, hudby, performance v nejširším smyslu. „Laterna for Camera“ je dalším krokem otevírání Laterny magiky novým kontaktům, spolupracím a uměleckým spojenectvím.
Laterna for Camera: »New Normal«
Režie: Jakub Jahn
Scénář: Jakub Jahn, Nataša Novotná
Choreografie: Nataša Novotná
Hudba: Prokop Korb a Amelie Siba
Kamera: David Markovič
Zvuk: Vít Jíra
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Light design: Karel Šimek
Dramaturgická asistence: Jana Návratová
Umělecká supervize: Radim Vizváry
Produkce: Sandra Malisová
Účinkují: Adéla Abdul Khaleg, Pavlína Červíčková, Kateřina Hanousková, Zuzana Herényiová, Tamara Kšírová, Tereza Kučerová, Natálie Paulasová. Amelie Siba, Anna Slaninová, Patrik Čermák, Libor Kettner, Jiří Pokorný, Alexandr Sadirov, David Stránský, Viktor Svidró, Radim Vizváry
Představí francouzskému publiku české divadlo. Do země galského kohouta míří Činohra Národního divadla i „Společenstvo vlastníků“.
Festival „Na skok do Prahy“ už potřetí představí francouzskému publiku české divadlo. A to od 17. do 20. června. V letošní zčásti reálně a zčásti v on-line podobě uvede ze záznamu silně vizuální inscenaci „Za krásu Národního divadla“, s francouzskými titulky. Naživo se naopak odehraje scénické čtení textu Jiřího Havelky „Společenstvo vlastníků“. Přímo pro festival vznikají také video procházky s českými dramatiky a chybět nebude ani „Den s českým divadlem“, určený především profesionálům z oblasti kultury. Ten se odehraje v Českém centru v Paříži.
„Pořádat v současné době mezinárodní divadelní festival je opravdu výzva. Věříme, že se nám ale podařilo najít cestu, jak obě země opět o trochu více propojit,”říká Natálie Preslová, ředitelka festivalu.
První festival českého divadla ve Francii „Na skok do Prahy“ prezentuje české divadlo a zpřístupňuje ho nejen divákům, ale i francouzským institucím a profesionálům z oblasti kultury a umění. Zároveň navazuje na už zavedený festival francouzského divadla v Česku „Sněz tu žábu “. A stává se tak druhým pilířem mostu mezi českým a francouzským nejen divadelním prostředím. „České divadlo je kromě osobnosti Václava Havla ve Francii absolutně neznámé. Naším cílem je tedy zprostředkovat naši současnou divadelní tvorbu a představit Českou republiku z jiného pohledu. Festival doplňujeme také o promítání filmu nebo program pro děti,” říká šéfdramaturgyně festivalu Linda Dušková.
České divadlo naživo i on-line
Festival nabídne francouzskému publiku hned několik divadelních zážitků. V Českém centru v Paříži se uskuteční „Den s českým divadlem“, určený profesionálům v oblasti kultury, ale také všem, koho zajímá české divadlo a literatura. Z Prahy do Paříže přijede Marta Ljubková, šéfdramaturgyně Činohry Národního divadla, a její umělecký šéf Daniel Špinar. Debatovat se bude nejen o funkci a poslání národních divadel.
„Společenstvo vlastníků“
Soubor činohry Národního divadla se francouzským divákům představí vůbec poprvé, a to prostřednictvím záznamu silně vizuální inscenace „Za krásu“ o jedné z nejvýznamnějších osobností českého divadla Karlu Hugo Hilarovi. „Činohra Národního divadla se představí ve Francii vůbec poprvé, ačkoli zatím v on-line podobě. Původně jsme plánovali představení hrát naživo, ale pandemická situace nám to bohužel stále neumožňuje. I tak máme radost, že vzájemnému propojení pomohl právě náš festival Na skok do Prahy,” doplňuje ke spolupráci Linda Dušková.
Naživo se naopak odehraje scénické čtení textu Jiřího Havelky „Společenstvo vlastníků“, které bude k vidění na dvoře divadla Anis-Gras, le lieu de l’autre, v režii Agnès Bourgeois. Čistě on-line bodem programu bude projekt „Procházky s českými autory“, vytvořený přímo pro tento ročník festivalu.
Na obrazovkách svého počítače můžete vyrazit na on-line procházku s českými tvůrci. Čtyři francouzští režiséři zpracovali čtyři české dramatiky. A úryvky jejich textů zasadili do čtyřech krásných míst ve Francii. Projdete se tak například s „Maryšou“ v Provence a „Lidskou tragikomedii“ zažijete v Arcueil.
Výstava, filmová promítání i workshopy pro děti
Kromě divadelního programu nabídne festival i výstavu, filmové promítání či den pro děti. Po celou dobu festivalu mohou návštěvníci přijít na výstavu české umělkyně é, dlouhodobě žijící ve Francii. Ta, během lockdownu, vytvořila sérii fotografií, z níž vznikla výstava „Les Visages Suspendus“.
„Za krásu“
První festivalový den se také mohou Francouzi naučit základní slovní zásobu, spojenou s českou kulturou.
A poslední den bude patřit dětem. Připraveny jsou pro ně interaktivní dílny na motivy české literatury. Chybět nebude ani pečení tradičních českých koláčů. Film zastoupí snímek „Lucie“ v režii Bohdana Karáska zkoumající možnosti realismu a dokumentarismu.
