Dva premiérové tipy z LATERNY MAGIKY

„Zázrak (s)tvoření“ a „New Normal“ – premiéra pro děti i krátký taneční film

Červen je v Laterně magice nabitý. Soubor představí publiku novou premiéru pro nejmenší diváky od 4 let a zpřístupní on-line taneční film, který vznikl v uplynulých měsících. Inscenace pro rodinné publikum „Zázrak (s)tvoření“ vznikla pod režijním vedením Radima Vizváryho. Premiéry proběhnou 24. a 25. června a první reprízy hned v sobotu 26. června. Krátkometrážní film z žánru dance for camera s titulem „New Normal“ si budete moci online pustit již od 14. června. Snímek choreografky Nataši Novotné a režiséra Jakuba Jahna zahajuje novou programovou řadu: „Laterna for Camera“.

„Zázrak (s)tvoření“

Premiéra inscenace »Zázrak (s)tvoření«

Nová inscenace pro diváky od čtyř let a jejich rodiče „Zázrak (s)tvoření“ bude mít 24. a 25. června premiéru na Nové scéně Národního divadla. Představení pro nejmenší kombinuje prvky pantomimy, nového cirkusu i loutkoherectví. Režisérem je umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

Další snímek z inscenace pro dětí

Tým osvědčených tvůrců tvoří kostýmní výtvarník a scénograf Marek Cpin, skladatel Ivo Sedláček, akrobat Matyáš Ramba, které se ujal pohybové spolupráce, light designér Karel Šimek a v neposlední řadě Maria Procházková, která se jako animátorka věnovala tvorbě projekcí.

Pro děti od 4 let

Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Papír hraje v inscenaci opravdu jednu z hlavních rolí. Je jedinou, zato živou a tvárnou rekvizitou. Je spoluhráčem hlavnímu hrdinovi a jeho kamarádům i materiálem, z něhož vniká celá scéna, celý svět, v němž ústřední postava kluka zažívá své dobrodružství.

Když jsem nastoupil do Laterny magiky a seznámil se s repertoárem, uvědomil jsem si, že v něm chybí více inscenací pro ty úplně nejmenší. Mám na mysli děti už od 4 let,“ vysvětluje Radim Vizváry svůj první tvůrčí krok v Laterně magice, které se od ledna letošního roku ujal jako umělecký šéf. S papírem jako hlavním materiálem využitým v představení má dobré zkušenosti ze svého vlastního sólového představení „Pejprbój“. V naší inscenaci je ale performerů sedm a rolí také, což dělá celkem kilometr papíru. Malí i velcí se mohou těšit, co všechno lze z takového množství vytvořit.

Papír prší i na projekcích

Bílý papír určuje základní estetiku celé inscenace, bílé kostýmy, které navrhl Marek Cpin, evokují papírovou látku a papír najdeme i jako materiál projekcí, které byly vytvořeny technikou stop motion.

Česky se tomu říká pookénková animace, což je základní ruční animační technika, která je ve svém principu velice jednoduchá,“ vysvětluje Maria Procházková. „Znamená, že to, co animujeme, snímáme okénko po okénku. Vyfotíme, posuneme, vyfotíme, posuneme… a tak pořád dokola. Snímky seřazené za sebe pak vytvoří zdání pohybu. Pro ,Zázrak (s)tvoření´ jsem všechny potřebné tvary vytrhávala z bílého papíru a animovala je na černém pozadí. Složitější tvary, například zvířata, jsem skládala z více vytrhaných částí, aby byly pohyblivější. A teď si zkuste představit déšť, kdy je v záběru najednou 30 kapek, útržků papíru, které musíte všechny poposunout, abyste vyfotili jednu fázi pohybu.

O filmových dotáčkách s živými performery se, s ohledem na čistě výtvarnou stránku inscenace, vůbec neuvažovalo. „Původně jsem si myslel, že bychom na projekční plochu i na samotné objekty z papíru mohli promítat či mapovat kreslené barevné ilustrace a animace, Maria mě ale přesvědčila, že takové projekce by papír přebily,“ říká Radim Vizváry.

Papírový „Zázrak (s)tvoření“

Nakonec zůstala barva v jediné složce, a tou se light design. Karel Šimek jeho prostřednictvím dotváří atmosféru a náladu každé scény. A to v souladu s hudbou Ivo Sedláčka, která tento charakter podporuje. Dokáže být lehká a hravá i dramatická. Oba umělci patří ke spolupracovníkům Radima Vizváryho a podíleli se na řadě jeho projektů.

S papírem je to jako s malířským plátnem. Jeho bělostná čistota poskytuje skvělý podklad pro práci s jakoukoliv barvou či tvarem, který nás napadne,“ říká Karel Šimek. „Papír a světlo na sebe reagují, stejně jako reaguje barva a plátno. Výsledek pak může být abstraktní, ale taky naprosto konkrétní. To, co vidím na jevišti já, nemusí nutně být naprosto identické s tím, co vidí divák. A to mě na spolupráci papíru se světlem nejvíce baví. Ta volnost v pojetí toho, co na jevišti vidím. To je pro mě ,Zázrak (s)tvoření´ – absolutní neohraničená svoboda v tom, čím je svět, který si tvoříme, naplněný.“

Tvoření je principem celé inscenace a současně i jejím poselstvím. Tím nejprostším, ale nikoli banálním vzkazem malému i velkému divákovi je, že jaký svět si vytvoříme, takový jej budeme mít. A že hravost a fantazie jsou právě těmi prostředky, kterými si krásný a pro nás příjemný svět vytvořit můžeme.

Nádherné choreografické nápady to vše přináší „Zázrak (s)tvoření“

Inscenace je poetická a komorní, vystupuje v ní sedm performerů: hlavního hrdinu ztvárnil mim Matěj Petrák a jeho průvodci světem papíru jsou členové a hosté Laterny magiky Pavlína Červíčková, Zuzana Herényiová, Tereza Kučerová, Patrik Čermák, Jindřich Panský a Alex Sadirov.

Profil na webu ND:

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/zazrak-stvoreni-14666358

Trailer 1: https://youtu.be/XbziT8cdrGI

Trailer 2: https://youtu.be/4NRgiG7ikig

»Zázrak (s)tvoření«

Námět, scénář a režie: Radim Vizváry

Scéna a kostýmy: Marek Cpin

Hudba: Ivo Sedláček

Choreografie: Matyáš Ramba

Light design: Karel Šimek

Animace a projekce: Maria Procházková

Premiéra: 24. 6. a 25. 6. od 18.00

Reprízy: 26. 6. od 14.00 a 17.00

Nový normál v tanečním filmu Laterny magiky

Laterna magika uvede 14. června svůj první krátkometrážní film v žánru dance for camera. Film choreografky Nataši Novotné a režiséra Jakuba Jahna s titulem „New Normal“ vznikal na Nové scéně ND během uplynulých tří měsíců. Na tvorbě filmu pracoval soubor Laterny magiky magiky spolu s hostujícími umělci. „New Normal“ bude k vidění na webových stránkách Národního divadla zdarma. Ještě před závěrem sezony tak odstartuje novou audiovizuální programovou řadu: „Laterna for Camera“.

Poetický taneční film „New Normal“ reaguje na současnou situaci a přináší pohled na „nový normál“ jako naději a příležitost k transformaci, ke které dochází vnitřním hledáním, niterným soubojem a překonáním sama sebe. Vše se pohybuje v úrovni metafory, film nevypráví příběh a neukazuje konkrétní popisné situace, hledá hranici stylizace a realismu.

Záběr z filmu

Během posledních několika let vyvíjím specifický režijní styl, který propojuje připravené situace s improvizací a dokumentárním způsobem snímání. Ve spolupráci s kameramanem Davidem Markovičem se během natáčení snažíme zachytit okamžiky a fragmenty, které takřka nejde vymyslet předem. Jsou příliš křehké a prchavé. Z těchto mikro záběrů potom ve střižně vytvářím střih vystavěný ze stovek kratičkých záběrů, tak aby výsledný film v divácích evokoval až fyzické reakce,“ přibližuje Jakub Jahn způsob natáčení i zamýšlený divácký zážitek.

Renomovaní tvůrci

Hlavní tvůrčí dvojice Nataša Novotná a Jakub Jahn se u natáčení nepotkali poprvé, mají za sebou již společnou práci na krátkém tanečním filmu „Hamletophelia“. Nataša Novotná je navíc celoživotně provázaná s mistrem tohoto žánru Jiřím Kyliánem, k tanečnímu filmu má tak velmi blízko: „Jakub je svým způsobem velmi poetický, což jsem já taky. Od začátku jsme se snažili pečlivě si naslouchat a vnímat představy toho druhého. Fakt, že byl Jakub přítomen většině zkoušek v prostoru, nám umožnil věci okamžitě diskutovat a vzájemně pochopit jak sebe, tak i ,technikality´ našich oborů, tedy režie a choreografie.“

Dalšími tvůrci filmu jsou Marek Cpin jako kostýmní výtvarník a scénograf a Karel Šimek jako light designér. Hudbu vytvořil na míru scénám a náladám multiinstrumentalista Prokop Korb a ve filmu vystupuje také mladičká úspěšná písničkářka Amelie Siba. Za kamerou stál dlouholetý spolupracovník Jakuba Jahna, etablovaný kameraman a fotograf David Markovič. V neposlední řadě se do tvůrčího týmu přidal i tanečník a choreograf Jiří Pokorný jako „new normal“ ve světě českého tance. Dramaturgickou asistenci poskytla ředitelka Festivalu tanečních filmů Jana Návratová.

Natáčení filmu probíhalo na Nové scéně Národního divadla, její unikátní architektura se sama o sobě stala scénografií inspirující choreografické řešení i filmovou obraznost: „V úplném začátku jsem se opírala o historii Nové scény především jako budovy, brutalistní architektura byl způsob, jak jít do věci pohybově. Repetice a minimalismus a z toho vystupující originální plochy,“ poodhaluje kořeny inspirace Nataša Novotná, jedna z mezinárodně nejúspěšnějších českých tanečních tvůrkyň.

Laterna for Camera“ je nově vznikající koncepce a programová řada, kterou by Laterna magika ráda zahájila tvorbu audiovizuálních děl. Jejím iniciátorem je nový umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry: „Nadšení z tvorby tohoto filmu nám vnuklo nápad nezastavit se u jednoho projektu a zvláštní, u nás málo používané, označení žánru dance for camera nás inspirovalo k pojmenování vlastní programové řady, která bude specifická jen pro Laternu magiku. Laterna magika přeci není jen divadlo, může zastřešit celou paletu dalších uměleckých činností – a zůstat Laternou magikou. Promlouvá mnoha žánry a může využívat stále nové způsoby tvorby, nové komunikační kanály. Rok pandemie koronaviru nás totiž mimo jiné naučil, jak důležité je v dnešní době být pro své publikum online, a tak chceme podporovat nové projekty a talenty i touto cestou.“

Další snímek z natáčení

Radim Vizváry chce tak dát pod hlavičkou Laterny magiky prostor dalším tvůrcům, kteří mohou využít médium filmu i audiovizuální tvorby obecně: výtvarného a digitálního umění, hudby, performance v nejširším smyslu. „Laterna for Camera“ je dalším krokem otevírání Laterny magiky novým kontaktům, spolupracím a uměleckým spojenectvím.

Laterna for Camera: »New Normal«

Režie: Jakub Jahn

Scénář: Jakub Jahn, Nataša Novotná

Choreografie: Nataša Novotná

Hudba: Prokop Korb a Amelie Siba

Kamera: David Markovič

Zvuk: Vít Jíra

Scéna a kostýmy: Marek Cpin

Light design: Karel Šimek

Dramaturgická asistence: Jana Návratová

Umělecká supervize: Radim Vizváry

Produkce: Sandra Malisová

Účinkují: Adéla Abdul Khaleg, Pavlína Červíčková, Kateřina Hanousková, Zuzana Herényiová, Tamara Kšírová, Tereza Kučerová, Natálie Paulasová. Amelie Siba, Anna Slaninová, Patrik Čermák, Libor Kettner, Jiří Pokorný, Alexandr Sadirov, David Stránský, Viktor Svidró, Radim Vizváry

Online premiéra: 14. června 2021 v 18.00 hod.

Film si můžete pustit na stránkách souboru zde v kvalitě platformy Vimeo: https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/new-normal-38423508 Sledovat můžete také na našem facebookovém a YouTube kanále.

 

Foto: Patrik Borecký a Michal Hančovský

Lucie Kocourková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN