Příliš drahý jed

Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga měla světovou premiéru v srpnu 2019 v londýnském Old Vic Theatre v režii Johna Crowleyho a vzbudila zaslouženou pozornost. Čeští diváci ji uvidí v režii Thomase Zielinského, tvůrce úspěšně zavedeného na českých i německých scénách. Ten inscenaci pojatou jako divadelní rekonstrukci doplnil online projekcemi, umožňujícími publiku sledovat příběh kromě hlavního jeviště i z dalších prostor divadla. Litviněnka hraje hostující Petr Lněnička, jeho ženu Marinu ztvární Anna Stropnická, jako Vladimira Putina uvidíme Roberta Jaškówa. V dalších úlohách se představí téměř celý herecký soubor Švandova divadla.

Případ vraždy Alexandra Litviněnka byl podrobně popsán v médiích, která zveřejnila i ikonickou fotografii umírajícího muže, z jehož tváře zničené účinkem jedu zbyly jen oči a výrazné rty. Několik hodin poté Litviněnko, otrávený dvojicí ruských agentů radioaktivním poloniem rozpuštěném v čaji, zemřel,“ připomíná případ z roku 2006 česko-německý režisér Thomas Zielinski. Hra britské autorky však podle něj nabízí mnohem víc než jen převyprávění toho, co jsme už četli nebo viděli: text je sugestivním kaleidoskopem situací, střídají se tu žánry i časové roviny a postupně se vše skládá ve velmi silné drama.

„Klíčovou postavou tak není jen Litviněnko samotný, ale také jeho žena Marina v podání Anny Stropnické, bojující spolu s právním zástupcem za důsledné vyšetření celé kauzy, kterou chtěla britská diplomacie nejdřív zamést pod koberec. Výrazná je také dvojice vraždících ruských agentů Lugovoje a Kovtuna, hrozivých a někdy směšných zároveň – na ty se můžeme těšit v pojetí Tomáše Červinka a Matěje Anděla. A ve výčtu nesmí chybět ani postava Vladimira Putina, jenž pravděpodobně o akci věděl a dal k ní souhlas, na což nedávno poukázal i Evropský soud pro lidská práva – hraje ho Robert Jašków,“ říká režisér, který je i autorem scény.

Přímý přenos z místa činu

Jak dodává dramaturgyně Martina Kinská, inscenaci ozvláštňují on-line přenášené projekce, kdy diváci díky ručně vedené kameře uvidí i živý přenos dění mimo hlavní scénu. Zielinského inscenace se tak v reálném čase odehrává nejen na jevišti, ale i v dalších částech Švandova divadla. Bar ve foyer, boční jeviště nebo herecká pánská šatna se tak pomocí dekorací změní v interiér moskevského a londýnského bytu, v noční podnik nebo hotelový pokoj. „Inscenace je vlastně dokumentární rekonstrukcí, ukazující celý řetěz událostí vedoucí až k Litviněnkově vraždě. Bez snižování závažnosti případu v ní však nebude chybět absurdní humor předlohy, zazní tu také zpěv a herci v průběhu děje ze svých rolí občas i vystoupí,“ prozrazuje Kinská.

Zážitek z „tady a teď“ podtrhnou také civilní kostýmy Andrey Králové, vycházející z estetiky 90. let minulého století, kdy celý příběh začal. Hudbu složil Ivan Acher. Hru přeložila do češtiny Ester Žantovská. Autorská práva k dramatickému textu v České republice zastupuje Aura-Pont, s.r.o.. Nositele autorských práv k překladu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s.

Premiéru 6. listopadu budou následovat reprízy, které jsou naplánovány 8. a 24. listopadu a poté 10. a 21. prosince 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

Na osudy lidí v nedemokratických režimech poukazují tituly uváděné ve Švandově divadle pravidelně: inscenace Srdce patří za mříže upozornila na obchod s lidskými orgány čínských politických vězňů, drama Lámání chleba předložilo obraz moravského venkova v době komunistické diktatury. Vedle titulu Příliš drahý jed je na aktuálním repertoáru i drama Šoa věnované tématu holokaustu a Pankrác ´45 vyprávějící o pěti různých ženách, jejichž osud poznamenala válka a život v Protektorátu Čechy a Morava.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské KGB a poté nástupnické FSB, nezemřel hned proto, že se otráveného čaje napil málo? Žil ještě další tři týdny, během nichž coby bývalý detektiv stihl podat britským vyšetřovatelům přesný popis událostí. Ze své smrti obvinil ruské tajné služby a přímo i prezidenta Vladimira Putina.

Litviněnko emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co byl ve své vlasti několikrát vyslýchán a vězněn? Na tiskové konferenci v Moskvě v listopadu 1998 se totiž rozhodl zveřejnit nezákonné praktiky ruských tajných služeb, s nimiž nesouhlasil. Šlo mj. o plánování vraždy oligarchy Borise Berezovského. Toho dostal Litviněnko za úkol zabít, rozkaz ale odmítl vykonat.

K vraždě Alexandra Litviněnka byl použit izotop 210 radioaktivního polonia? Jde o mimořádně zákeřný jed. Na světě se ho vyrobí jen asi 100 gramů ročně, z toho naprostá většina v Rusku. Polonium je jedním z nejsilnějších jedů vůbec, údajně je až 250 milionkrát toxičtější než kyanid. Je snadné ho propašovat: alfa záření, které vydává, neprojde ani listem papíru, stačí ho tedy jen pořádně zabalit. Po požití proti němu neexistuje obrana.

Velkou zásluhu na rozkrytí případu má Litviněnkova žena Marina a její právník, kteří trvali na veřejném vyšetřování? Britské úřady měly zprvu zato, že jde o ojedinělý případ a nechtěly riskovat poškození diplomatických vztahů s Ruskem. Velmi podobný scénář měl však i pokus o otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok v roce 2018. Vážnost situace potvrdil i později rozkrytý případ vyhozeného muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 v České republice. I tady jej vykonala dvojice ruských agentů, která svůj čin provedla na území jiného státu.

Foto: Alena Hrbková 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

I vy se můžete podílet na nominaci!

Agentura DILIA jako každoročně udělí studentům „Cenu Evalda Schorma“ za původní hru, dramatizaci či překlad. Máte na to ještě celý březen!

Tato cena, nesoucí jméno režisérské legendy, je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP, FPF a Konzervatoří za původní hru, dramatizaci či překlad.

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu).

Nominována mohou být tato díla:

  • původní hra

  • překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené)

  • dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 1, 190 00 Praha 9, a také e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2021.

Evald Schorm zcela vpravo) při natáčení

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky „Ceně Evalda Schorma“ se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. „Cena Evalda Schorma“ se během své existence stala vedle „Ceny Alfréda Radoka“ prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

S Janem Werichem

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 44 divadelních inscenací (například: Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon, A studio Rubín, Městské divadlo Zlín, Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a 9 rozhlasových inscenací.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Uzávěrka se blíží!!!

Agentura DILIA jako každoročně udělí studentům Cenu Evalda Schorma za původní hru, dramatizaci či překlad. Nominace je možné, vzhledem k nastalé situaci, zasílat až do 14. dubna 2020!

Cena Evalda Schorma

za původní hru, dramatizaci či překlad

Uzávěrka nominací: 14. dubna 2020!

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP, FPF, VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka a dalších konzervatoří za původní hru, dramatizaci či překlad.

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu).

Nominována mohou být tato díla:

– původní hra

– překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené)

– dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 1, Praha 9, a také e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 14. dubna 2020.

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky Ceně Evalda Schorma se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle obdobné Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Jan Werich (vlevo) a režisér Evald Schorm (vpravo) na filmovém festivalu Finále 1968″ v Plzni

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než čtyřiačtyřiceti divadelních provedení (například: Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, A studio Rubín, Studio Ypsilon, Městské divadlo Zlín či Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a devíti rozhlasových inscenování.

TANEČNÍ MAGAZÍN