Musica Florea

Benda i Praupner, Vesnický trh a Kirké

Orchestr Musica Florea se připravuje na svou letní divadelní sezónu. Na jevišti unikátního přenosného barokního divadla Florea Theatrum, které vyroste na nádvoří Lichtenštejnského paláce HAMU na Malostranském náměstí, bude uvedena opera Vesnický trh a melodram Kirké

Dramaturgie letošního léta je rozmanitá. Nejprve Musica Florea uvede nové nastudování komické opery Vesnický trh skladatele Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Singspiel, k němuž libreto napsal Friedrich Gotter, se odehrává na jarmarku a sází na situační humor, karikované postavy i ústřední milostný motiv.

“Bendova kompozice je ukázkou naprostého skladatelského mistrovství, je rozmanitá, hudebně bohatá a nabízí rovněž vynikající pěvecké party, jako na příklad sopránový part Barušky včetně koloraturní árie v závěru,” přibližuje Marek Štryncl, umělecký vedoucí orchestru, který Vesnický trh nastudoval.

Režie se chopila zkušená operní režisérka Magdalena Švecová. V singspielech zpívané pasáže propojuje mluvené slovo, v českém uvedení Vesnického trhu díky tomu zazní dva jazyky – zpívaná němčina a mluvená čeština.

“Jiří Antonín Benda je výborným skladatelem, jehož díla však nejsou příliš často uváděna a neprávem upadají v zapomnění. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 300 let od jeho narození, rozhodli jsme se sáhnout po jeho Vesnickém trhu a alespoň částečně splatit dluh, který k tomuto skladateli máme,” dodal Štryncl.

Pražské uvedení Vesnického trhu proběhne na jevišti Florea Theatrum 15. července 2022 od 21.00 hodin

Jen o tři dny později vystřídá humorný Vesnický trh dílo ze zcela opačného emočního spektra. Dramatický melodram Václava Praupnera Kirké, jenž se na jeviště Florea Theatrum vrací po třech letech. Představuje příběh kouzelnice Kirké lamentující nad odjezdem Odyssea a zcela unikátně propojuje expresivní herectví a tanec v rituálních výstupech sudiček a fúrií.

“Příliš často se ke starším inscenacím nevracíme, nicméně v případě Kirké jsme rádi učinili výjimku. Z hudebního hlediska je Praupnerova kompozice hotovým skvostem, který se vyrovná i dílům Beethovenovým,” vysvětluje Marek Štryncl důvod znovuuvední díla.

Inscenaci režijně a choreograficky nastudovala Helena Kazárová ve spolupráci s Věrou Šustíkovou, odbornicí na žánr melodramu, který ideálně propojuje hudbu, slovo a tanec.

Nastudovat takový projekt jen pro jedno uvedení je neúměrné námaze všech zúčastněných. Jsem proto velmi ráda, že se můžeme k tomuto neobvyklému a vskutku divadelně jedinečnému dílu znovu vrátit a představit ho dalšími publiku. Je to náš příspěvek k poznání středoevropského osvícenského vidění světa na prahu moderní doby, kdy se v rozbouřených vodách společenských zvratů umělci držely kotvy, již představovalo jejich vidění antiky, ovšem ještě ovlivněné barokními afekty. Nicméně bez všeho pozlátka jednoduché líbivosti,” doplňuje autorka scénické realizace Helena Kazárová.

Kirké měla premiéru v roce 1789 v pražském Nosticově divadle a jednalo se tehdy o velmi moderní jevištní tvar, který spojil virtuozitu sólové herečky s až morbidními tanečními výstupy. Z této doby se dochovala rukopisná partitura včetně scénických poznámek i libreto a nové nastudování vychází ze znalosti dobové interpretační i inscenační praxe. Výsledkem je však zcela současné představení, které jako by navazovalo na postmoderní trendy estetiky ošklivosti se zachováním hloubky osvícenského obdivu k antice.

Kirké bude na HAMU na pražském Malostranském náměstí uvedena 18. července 2022 opět od 21.00 hodin. Od 20.00 hodin proběhne dramaturgický úvod v Klubu HAMU.

15. července 2022

Vesnický trh

Jiří Antonín Benda

režie: Magdaléna Švecová

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Doubravka Součková, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák, Eliška Minářová, Čeněk Svoboda, Helena Kalambová, Justin Svoboda a Collegium Floreum

orchestr: Musica Florea

18. července 2022

Kirké

Václav Praupner

režie a choreografie: Helena Kazárová

dramaturgie: Věra Šustíková

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Kirké – Dita Hořínková  Pluto – Filip Sychra, Sudičky a fúrie – Michaela Bartlová, Blanka Ferjenstik Wernerová, Veronika Rehbergerová, Ladislav Beneš, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc, Miroslav Stehlík

orchestr: Musica Florea

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro Taneční magazín

Musica Florea a Hartig Ensemble uvedou Dona Juana a Mozartovu harlekynádu

Premiérové nastudování tragického baletu Don Juan aneb Kamenná hostina Ch. W. Glucka

Tance a balety tří staletí připravují nový program. Jeho součástí bude premiérové nastudování tragického baletu Don Juan aneb Kamenná hostina Ch. W. Glucka a obnovená premiéra Mozartovy baletní pantomimy Pantalon a Kolombína. Vše uvedeno pod širým nebem na jevišti jedinečného Florea Theatrum 20. července 2021 na Letní scéně pražské HAMU.

Téma španělského svůdce Dona Juana je v literatuře známo již od středověku, o rozšíření jeho slávy se následně postarali spisovatelé a dramatici jako Tirso di Molina či Molière. Tato dramatická zpracování se stala inspirací italskému choreografovi a novátorovi klasicistního tance Gasparo Angiolinimu. Společně se skladatelem Ch. W. Gluckem roku 1761 ve Vídni uvedli přelomové dílo s názvem Don Juan aneb Kamenná hostina. První tragický dějový balet, jenž předznamenal nový směr ve vývoji jevištního tance i opery.

„Angioliniho Don Juan je v baletní historii velice významný titul, o jeho původní jevištní podobě však nemáme zcela zřetelné informace. Dochovánu máme pouze krátkou synopsi děje, nikoli celé libreto, což před soudobé inscenátory klade nemalé překážky,“ přibližuje režisérka a choreografka inscenace Helena Kazárová.

V případě hudební složky je situace obdobná. Dochovány jsou tři různě dlouhé partitury, ta nejkratší z nich dokonce v několika opisech, přičemž však není zcela jasné, která z verzí je původní premiérová. Inscenační tým se rozhodl pro své uvedení vybrat nejdelší partituru, která je složena z jednatřiceti čísel. O její úpravu se postaral Marek Štryncl, umělecký vedoucí a dirigent orchestru Musica Florea.

Balet odehrávající se ve Španělsku byl novou výzvou i pro zkušené členy Hartig Ensemble. Ti již v minulém období studovali španělské tance školy bolera a hru na kastaněty, aby mohli dostát nárokům této inscenace, pánové navíc musí zvládnout i šerm.

Dramatického Dona Juana doplní humorná baletní pantomima Pantalon a Kolombína z dílny W. A. Mozarta. Toho poprvé Musica Florea a Hartig Ensemble uvedli v červnu 2017. Pantalon a Kolombína, též uváděný pod jmény HarlekyniádaMaškaráda či Hudba k pantomimě, vznikl v roce 1783. Tento balet-pantomima je silně svázán s dobově stále populárním žánrem commedie dell’arte a Mozart v tomto kuse sám tančil roli Harlekýna a podílel se pravděpodobně i na libretu. Hudba se dochovala pouze v partu prvních houslí, orchestraci provedl Franz Beyer. Některé kostýmy vznikly podle fresek ve slavném Maškarním sále v českokrumlovském zámku.

Program dvou baletů bude uveden na Letní scéně pražské HAMU v Lichtenštejnském paláci na unikátním jevišti mobilního barokního divadla Florea Theatrum 20. července 2021 od 21.00 hod. Představení bude předcházet od 20.00 rovněž dramaturgický úvod, kde se diváci dozví od prof. Heleny Kazárové, Ph.D. a MgA. Petry Dotlačilové, Ph.D. řadu zajímavých podrobností o vzniku této inscenace a o genezi obou děl v dobových souvislostech.

20.července 2021, 21.00 hod., Letní scéna HAMU, Malostranské náměstí, Praha 1

 

Program:

Don Juan aneb Kamenná hostna, Wq. 52

Choreografie, dramaturgie a režie: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha, Václav Krajc

Tančí Hartig Ensemble – Tance a balety tří staletí

Hraje orchestr Musica Florea

V hlavních rolích Veronika Brzková, Lenka Kantorová, Miroslav Stehlík, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc a další.

 

  

Představení se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, hlavního města Prahy a Městské části Praha 1.

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro Taneční magazín

Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN