Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..