V Praze, tradičně ve Žďáru nad Sázavou, ale letos i premiérově on-line
I pražská Invalidovna ožije festivalem
První část čtyřdenního festivalu se uskuteční v úterý 11. srpna v areálu Invalidovny v pražském Karlíně. Úterní program začne už v 10 hodin dopoledne workshopem Farah Deen a Olivie Mitterhuemer z Rakouska, který bude zaměřen na kombinaci House Dance a improvizačních technik.
Na workshop, jenž je určen všem začátečníkům i pokročilým tanečníkům, naváže battle. Ten opět zaštítí tanečník a umělec Kristián Mensa.
Kristián Mensa
V 19 hodin se zde pak představí Eliška Brtnická s předpremiérou svého nejnovějšího novocirkusového sóla. O hodinu posléze Jan Bárta s inscenací pro jednoho umělce a bicí soupravu „Pitch“.
Víkend tradičně na zámku
Na pražskou část festivalu naváže již tradičně víkend plný tance, umění i artistického napětí na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Tady se od 14. do 16. srpna představí další čeští umělci ve svých špičkových představeních. Těšit se můžete na Markétu Stránskou a její sólové entrée „LeŤ“, které Aerowaves Twenty20 zařadil mezi dvacet nejzajímavějších představení v Evropě. Anebo na Elišku Brtnickou v inscenaci „Enola“, v níž neotřelým způsobem pracuje s hrazdou. Anebo například na Vojtu Švejdu v projektu „Iluzionista“, kterým kombinuje operu, western, balet i horor.
Z představení „Iluzionista“
Nebude chybět ani bohatý doprovodný program, který je letos plný filmových zážitků například díky spolupráci s „Festivalem tanečních filmů“. Samozřejmostí jsou workshopy pro děti i dospělé a živá hudba všech možných žánrů od klasiky po romano jazz.
V interiéru zámku ve Žďáru nad Sázavou příjemně kontrastují dějiny s moderním tancem
KoresponDance též u vás doma
Kdo nebude moci k Sázavě za festivalem, ten si může pozvat festival k sobě domů. Tak trochu to způsobila letošní pandemie koronaviru, která nastavila standard i na tento druh představení.
„KoresponDance on–line“ je sada devíti filmů z pozvaných představení exkluzivně připravená pro celosvětové publikum ve výjimečných zámeckých lokacích.
Filmy uvidíte na festivalovém Facebooku, YouTube a také na Mall.TV ve stejných časech, kdy se budou provozovat živě v Zámku Žďár a jeho areálu.
U příležitosti festivalu „KoresponDance“. Přivítá jej zámek Žďár nad Sázavou.
TVOŘIVÝ DĚTSKÝ TÁBOR II. PŘÍMĚSTSKÝ TURNUS 10.–14. 8. 2020 I ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Letos pořádáme na Zámku ve Žďáru nad Sázavou i druhý příměstský kreativní tábor pod vedením zkušených umělců a pedagogů, který se uskuteční v týdnu před zahájením festivalu „KoresponDance“. Pro děti je připraven bohatý program s řadou doprovodných aktivit v krásném prostředí zámeckého areálu a okolí. Tento srpnový tábor je otevřen dětem od 7 do 12 let a bude výhradně pouze v příměstské variantě.
Tento tábor povedou zkušené lektorky a choreografky Bára Látalová a Zdenka Brungot Svíteková, které budou děti provázet tvůrčím kreativním procesem a pohybovými principy, se kterými běžně pracují s tanečníky v jejich představení „Karneval zvířat“. Děti tak budou mít unikátní příležitost ocitnout se v roli tanečních tvůrců, vyzkoušet si, jak mohou samy ovlivnit to, jakým směrem se představení bude ubírat… To vše inspirováno rozmanitým světem živočišné říše.
Součástí tábora bude také výtvarná dílna pod vedením scénografa Lukáše Urbance.
Impozantní prostory. █ Tak trochu „studený odchov“. █ Lucia Kašiarová v červené barvě. █ Ambasadoři i ti další. █ Též nové sídlo Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. █ Tudy kráčela i filmová historie. █ Kavárna s ambicemi. █ A co dál? █
Jak je již pravidelným čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU známo, Studio ALTA ke konci února 2020 opustilo, po jedenácti letech, své již tradiční industriální prostory v holešovické ulici Bubenská. A od počátku května 2020 působí v historické budově karlínské Invalidovny. Tam získalo od Národního památkového ústavu do zapůjčení její západní křídlo. Program a náplň v současných prostorách zajišťuje ALTA ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a neziskovou organizací „Iniciativa pro Invalidovnu“. Poslední květnovou středu zde byla uspořádána tisková konference, spojená s prohlídkou celého prostoru rozlehlé budovy.
Již při vstupu do západního křídla čtvercového areálu (100 x 100 metrů!) Invalidovny jsme si nemohli neuvědomit, že za tak krátkou dobu zde proběhly desítky úprav. Interiéry si vyžádaly citlivé stavební i instalační rekonstrukce, aby zde vůbec všichni mohli pracovat a tvořit. Elektrické rozvody, alespoň provizorní podlahy, základní hygienická zařízení… Pouze zásadní řešení vytápění historické budovy se ukázalo velkým problémem. V letních měsících je teplotní stav v barokní budově ještě snesitelný… Za zimních měsíců budou muset být divadelní (i kancelářské) prostory vytápěny lokálně, individuálně.
Přítomné v novém prostoru uvítala šéfka Studia ALTA Lucia Kašiarová. Stylově – v červených kalhotách i teniskách. Seznámila přítomné s nejbližšími plány a výhledy studia i dalšími aktivitami v Invalidovně. Nebudeme je nyní jmenovat a probírat detailně, neboť korespondují s naším nedávno publikovaným článkem: https://www.tanecnimagazin.cz/2020/05/20/studio-alta-zaha…nske-invalidovne/.
S Invalidovnou a jejími prostorami bude bytostně propojen i fotograf, režisér, výtvarník, scénický výtvarník i světelný designér Michal Hσr Horáček. A jeho Hσr Gallery. O něm TANEČNÍ MAGAZÍN v minulosti referoval zejména ve spojitosti s divadlem Dany Paly. Tento vskutku renesanční umělec přítomné seznámil se svými nejbližšími plány, v nichž integruje (jak jinak, že?) výtvarné i divadelní umění.
Jižní průčelí Invalidovny s hlavním vchodem
Potom již přišli ke slovu takzvaní ambasadoři ALTY. Lukáš Karásek v kostce představil plány souboru „tYhle“. Nejen mne zaujal jeho ambiciózní projekt pod pracovním názvem „Obývák“. Tento někdejší student Pierra Nadauda z brněnské JAMU jím bude reflektovat na své i naše nejbližší interiérové okolí. Zpravodajská čest velí ještě doplnit, že významnými členy „tYhle“ jsou scénografka, režisérka a performerka Marie Gourdain. Francouzka, od roku 2010 žijící a tvořící v Praze. A také její kolega ze země Galského kohouta Florent Golfier, performer a transformer. Že by francouzský profesor zanechal v Lukáši Karáskovi tak trvalou stopu?
Lucia Kašiarová vtipně a věcně zareagovala na projekt „Obývák“ slovy, že teprve v karanténě z důvodů koronaviru si uvědomila, jak na nás působí ten nejbližší interiér.
Jiřího Šimka jsme měli tu čest nedávno vidět v televizi v britsko-francouzko-českém filmu o atentátu na Heydricha „Anthropoid“. V tomto snímku režiséra Seana Ellise výborně ztvárnil klíčovou roli Karla Čurdy. Na konferenci byl však v roli zástupce souboru „Ufftenživot“. Toto divadélko si zasloužilo, jak věrní čtenáři uznají, již množství kladných recenzí TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Šimek krátce, věcně přítomným přiblížil nejbližší divadelní i multimediální aktivity souboru, jehož další oporou je Sára Arnsteinová.
Dlužno ještě podotknout, že Lukáš Karásek i Jiří Šimek zdůraznili, jak si nové role ambasadorů ALTY oni i celé jejich skupiny váží.
Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA se podílí na řadě tanečních aktivit širokého domácího i mezinárodního významu. Koneckonců, je i partnerem TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Jeho představitelka, hraběnka Marie Kinski, seznámila auditorium konference s nejbližšími plány. Zdůraznila výhodu užšího propojení s ALTOU. Mimochodem, již v jejích holešovických prostorách SE.S.TA organizovala své tradiční Kulaté stoly a diskusní programy. Hraběnka ještě přítomné pozvala na letošní ročník KoresponDance ve Žďáru nad Sázavou (14. – 16. srpna). Letos se spíše oprostí od své tradiční internacionality. Podpoří domácí soubory v onom nelehkém boji se současnými omezeními. V jejich duchu bude také muset uzpůsobit svůj návštěvnický řád a režim kulturního programu. A právě pražská zahajovací „ochutnávka“ KoresponDance proběhne 11. srpna v prostorách i exteriérech Invalidovny.
Marie Kinski, šéfka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a předsedkyně Vize tance v jedné osobě
Invalidovna se neuzavře ani dalším výtvarným aktivitám. Bude je mít v gesci sdružení „3kurátorky“. O výstavách zde proponovaných seznámila novináře Kristýna Hájková. Na trio ji doplňují – v duchu názvu – ještě Alžběta Horáčková a Diana Kněžínková.
Spolupracující skupinu „Tlustá čára“ reprezentovala Ivana. Jmenovaná organizace má za cíl svou tvorbou obecně poukazovat na témata, která členy ve společnosti štvou. A zároveň integrovat do své tvorby zástupce sociální oblasti – lidi v závislosti, lidi bez domova, z azylových domů, bývalé vězně, oběti trestných činů a další. Prostě ty, kteří jsou společností častokrát vyloučeni. A možnost tvorby či sebevyjádření je jim odepřena. I přesto, že jsou ve svém nitru stejní jako my všichni. Jediným rozdílem je, že život je srazil na kolena a oni samotní nejsou schopni se postavit zpět na vlastní nohy. „Tlustá čára“ hodlá takovýmto lidem poskytovat zázemí, komunitu i motivaci něco změnit.
Při následných otázkách žurnalistů, respektive odpovědích Kočíkové na ně, bylo však zřetelné, že „Tlustá čára“ teprve své aktivity zahajuje. Třeba konkrétně při dotazu na Helsinský výbor. Prostě, tady ještě řada chvályhodných nápadů není zřejmě úplně tak zcela a do detailu domyšlena…
Po povodních v roce 2002 zůstaly stěny přízemních místností Invalidovny osekané
Ke slovu přišly i dvě reprezentantky duchovního sdružení „Karavana“. Na rozdíl od „Tlusté čáry“ měly své bohulibé aktivity do detailu promyšlené a perfektně zpracované. Všichni zde vystupující dokumentovali velmi široké spektrum aktivit a názorů, kterým bude západní křídlo Invalidovny otevřeno.
Po malém, leč zdravém, pohoštění pak následovala závěrečná, aktivní, část tiskové konference. Unikátní prohlídka nejzajímavějších prostor Invalidovny.
I v těchto chodbách se zde natáčelo…
Pod vedením vedoucího odboru Národního památkového ústavu inženýra Miroslava Indry a kastelánky Invalidovny Petry Widžové jsme zavítali do nejzajímavějších interiérových prostor rozlehlého komplexu. Bylo nám umožněno poznat, jak žili před více staletím váleční invalidé. Procházeli jsme se zde po stopách legendárního fotografa Josefa Sudka. Obdivovali zdejší kapli se zachovalými vitrážovými okny. Ale i zaregistrovali devastující stopy povodně z roku 2002. Invalidovna čelila více povodním, avšak ta nedávná byla pro ni nejhorší. V dlouhých chodbách zanechaly také stopy různé filmové štáby. Natáčel zde Miloš Forman oskarového „Amadea“. Ale také se zde točily scény do filmů „Doktor Živago“, „Malý Indiana Jones“, „Masaryk“ a mnoha a mnoha dalších. Na nádvoří u kašny zde natáčel jeden ze svých videoklipů slavný Ozzy Osborne. Prostě, tady kráčela historie. A to i ta filmová.
Šéfka ALTY Lucia Kašiarová a šéf odboru NPÚ inženýr Miroslav Indra
Proč tedy navštívit zrovna Invalidovnu? Kroměkulturního programuzde můžete navštívit kavárnu či komunitní zahrádku, anebo se zapojit do děnívlastní aktivitou či projektem. A co navíc? V ALTA kavárně se můžete osobně setkat s umělci, pracovníky z neziskového sektoru, studenty, maminkami, starými i novými známostmi, či případně sousedy.
Otevřeno je již od druhé dekády května 2020 denně:
Pondělí – pátek: 15.00 – 22.00
Sobota – neděle: 10.00 – 22.00
Pozorným čtenářům neuniklo, že Studio ALTA má tyto prostory pouze propůjčené. Ano, Invalidovnu totiž čeká zanedlouho komplexní rekonstrukce. Zub času a nestylové změny minulého režimu i filmařů udělaly své. Divadelníci a pouliční umělci byli odjakživa historicky vnímáni jako „plemeno kočovné“. To sice ano, ale… Věříme, že ALTA časem nalezne své pevné místo v Praze. To své umělecké, v tanečním a divadelním světě, našla již dávno.
V půli února mezinárodní projekt ve studiu ALTA. Ještě před přestěhováním, v původních prostorách v Holešovicích.
Studio ALTA uvede 16. února 2020 premiéru duetu české performerky a choreografky Markéty Stránské a francouzského tanečníka a choreografa Jeana Gaudina s názvem „…Or to Be“. Inscenace přivádí na scénu dva lidi chycené v trojúhelníku prázdnoty, strachu a opuštěnosti. Dva charaktery a jejich nutkavé chování v prostoru, který pozoruje jejich marné snažení.
Duet „…Or to Be“ tvoří v důsledku dvě „sóla“. Postavy, které o sobě nevědí. Prakticky je spojuje dohromady až divák, který je vidí společně. Publikum se stává svědkem tohoto „ne-setkání“ a může si jen představovat, co by se odehrálo, kdyby se postavy uviděly.
„M & J jsou každý ve svém světě, a i když je vidíme pospolu, vidíme zároveň, že nejsou v tomtéž světě, jde o dvě velmi odlišné povahy, které se nemohou setkat a jsou ve svém přesvědčení izolované,“ přibližuje Jean Gaudin podstatu představení.
Jean Gaudin
Každý z tvůrců pracoval nejprve na svém vlastním sóle. A oba společně pak hledali a zkoumali jejich propojení v jednotný umělecký tvar. „…Or to Be“ je tak setkáním odlišnosti jejich měnících se těl, jejich jednogeneračního věkového rozdílu, jejich rozdílných i stejných životních zkušeností.
Markéta Stránská a Jean Gaudin se pracovně setkali v létě 2017 v Praze. Během této intenzivní, desetidenní spolupráce zjistili, že mají mnoho společného: „S Jeanem jsme se před několika lety setkali na festivalu KoresponDance. A hned rok na to při rezidenci s koučinkem, kterou pořádalo Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA. Od prvního setkání nám bylo jasné, že máme společnou tvůrčí notu (hlavně téma prostoru), že souzníme i lidsky, a především máme stejný smysl pro humor,“ popisuje cestu ke vzniku nové inscenace Markéta Stránská a dodává: „Jsme takové puzzhttps://www.seznam.cz/le. Naši spolupráci si pokaždé moc užíváme, je to radost, vždycky se na ni dost těšíme.Markéta Stránská je česká choreografka, performerka a také fyzioterapeutka. Ve své tvorbě snoubí zkušenosti nejen choreografky a tanečnice, ale též loutkoherečky, performerky a v neposlední řadě i klauna. Její úspěšný sólový taneční debut „LeŤ“ (září 2018, Studio ALTA) byl zařazen na program České taneční platformy 2019 a vybrán do prestižního výběru evropských tanečních projektů Aerowaves 2020.
Jean Gaudin, francouzský choreograf, tanečník, pedagog a tvůrce tanečních filmů, je často označován jako „enfant terrible” francouzské nezávislé scény. Ve své tvorbě se často zabývá tématem prostoru. V choreografické práci dává přednost prolínání různých uměleckých prostředků a směrů. Během celé své kariéry úzce spolupracuje s hudebníky, skladateli a výtvarníky a obklopuje se video-umělci a filmaři. Čeští diváci ho znají především ze spolupráce s festivalem KoresponDance a ve Studiu ALTA mohli vidět jeho představení „Everything is nice in Paradise“. https://www.seznam.cz/
Na realizaci inscenace „…Or to Be“ se koprodukčně podílí: Srdcem zapsaný spolek, z.s., Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, z.s. a ALT@RT z.ú.
