Jihočeské divadlo a „Bezpečná kultura 2021“. ֍ Ze střechy radnice koncert pro všechny. ֍ Pro nejmenší i „kešky“! ֍ Klipy proti trudomyslnosti. ֍ Nezapomíná se na návštěvy seniorů! ֍
Jihočeské divadlo do letošního roku vstoupilo s claimem Bezpečná kultura. Návrat do normálního chodu považujeme za to nejcennější a nejpodstatnější a kroky, které k tomu povedou jsou jasně dané. Vládní opatření a nařízení striktně dodržujeme a od loňského roku testujeme členy souborů, kteří se potkávají na zkouškách na jevišti. V tom budeme i nadále pokračovat. Od pondělí 8. března budeme testovat i všechny ostatní zaměstnance divadla.
Přes všechna opatření Jihočeské divadlo stále funguje a připravuje nové inscenace a projekty. Za zavřenými dveřmi, které otevíráme prostřednictvím on-line prostoru, se právě odehrávají přípravy tanečního divadla na motivy legendárního Kubrickova filmu „Mechanický pomeranč“ a opery „Cosi fan tutte.“ V minulém týdnu se bez diváků „odpremiérovala” velmi zajímavá inscenace činohry „Perplex“. Jakmile se divadla otevřou, jsme připraveni divákům nabídnout novinky ze všech našich souborů.
Ze zkoušek inscenace „Perplex“ je tento i titulní obrázek
Ze střechy radnice do vašich srdcí
Orchestr opery JD se vrací na střechu českobudějovické radnice. Po dobu čtyř týdnů, vždy ve středu od 13.30 hodin, zahrají trubači orchestru skladby, které se ponesou v duchu vnitřního zastavení, zklidnění a očekávání nejvýznamnějšího liturgického svátku – Velikonoc.
Na první koncert se lidé mohou těšit již tuto středu v oznámených 13.30 hodin.
„Velké putování s Malým divadlem“
Další z projektů bezpečné kultury je „Velké putování s Malým divadlem“. Putování za jihočeskými pověstmi, které jsou propojeny s určitými místy v jižních Čechách. Protože současný stav nedovoluje vyrazit za hranice okresu, je putování určeno hlavně pro lidi z okolí Terčina údolí, Karlova hrádku a Čertovy šlápoty, kde jsou již umístěny „kešky”. S putováním budeme pokračovat, jakmile budou zrušena opatření s uzavírkou okresů.
„Perplex“ vypadá už i na fotografiích zajímavě…
Pro všechny ostatní máme připraveny audio nahrávky Jihočeských pověstí od Radovana Krátkého, které vypráví herci Malého divadla. O celém projektu se můžete dozvědět více zde. Povídky jsou volně k dispozici na Youtube kanále JD.
Roztančíme divadlo!
Klipy proti trudomyslnosti, kterými budeme dělat radost v online prostoru. Klipy k písničkám z inscenací Malého divadla, které roztančí malé i velké a zaženou chmury startujeme 15.3. 2021.
Radostné songy budou ke zhlédnutí na facebooku Malého divadla a na YouTube kanále JD.
Pilně se zkouší i taneční inscenace „Mechanický pomeranč“, inspirovaná kultovním americkým filmem režiséra Stanley Kubricka
Čaj o páté
Poslední z březnových projektů jsou on-line návštěvy u seniorů z Klubu Aktiv. Každou středu v 17.00 hodin se vybraný člen nebo členové divadla připojí do on-line „místnosti” klubu a budou si povídat celkem s cca 30 seniory.
Celý projekt zahájí ředitel divadla Lukáš Průdek, který bez váhání souhlasil s návrhem pana Batysty z Klubu Aktiv. Tedy, uspořádat on-line povídání se seniory. Těšíme se na to a věříme, že se k nám přidají i další, kteří budou chtít příjemně zkrátit dlouhé chvíle seniorů.
Jihočeské divadlo oslaví 17. listopad v 17.11 hod. státní hymnou
Jihočeské divadlo letos nebude pořádat v Den boje za svobodu a demokracii tradiční průvod s názvem „Rozsviťme demokracii“, ke kterému se v posledních letech připojuje přibližně tisícovka účastníků. Z důvodů opatření proti koronaviru se divadlo rozhodlo pro netradiční formu oslav tohoto dne. V úterý 17. 11. 2020 přesně v 17.11 hodin Jihočeské divadlo rozsvítí demokracii českou státní hymnou. Členové orchestru opery JD živě zahrají instrumentální provedení hymny ze střechy českobudějovické radnice.
K této formě oslav se připojí i další divadla v České republice, která přijala nabídku Lukáše Průdka. Hymna zazní například z balkónu Západočeského divadla v Chebu či Národního divadla v Brně. Divadlo Na zábradlí zahraje hymnu na piano před budovou divadla, demokracii hymnou rozsvítí i Moravské divadlo Olomouc, Městské divadlo Brno, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Dejvické divadlo, Východočeské divadlo Pardubice a Janáčkova filharmonie Ostrava.
„Hledali jsme formu důstojné oslavy, která nebude v rozporu s platnými protiepidemickými opatřeními. Aalespoň trochu nám dovolí poděkovat těm, kteří pro nás svobodu a demokracii vybojovali. Proto nepořádáme průvod, nevyzýváme ke shlukování lidí, jen v otevřeném prostoru a z bezpečné vzdálenosti zahrajeme hymnu. Nechceme, aby se jednalo o jakoukoli formu demonstrace nebo protestu, celou akci chápeme jako oslavu demokracie. Jsem rád, že moji výzvu přijali i kolegové z jiných divadel a hymna bude znít na více místech v České republice,” dodává k celé akci ředitel Lukáš Průdek.
Hynek Tomm nedávno v TANEČNÍM MAGAZÍNU lidsky a dojemně zavzpomínal na Evu Pilarovou. Na přání mnoha našich čtenářů a zejména čtenářek s ním teď přinášíme i osobní rozhovor.
Kdy ve Vás uzrálo přání veřejně vystupovat, stát se zpěvákem?
„Víte, že to si pamatuji přesně? Bylo to totiž 1. února, v den, kdy je v kalendáři jméno Hynek. A já jsem zrovna zpíval ve stejný den i čas na dvou soutěžích u nás v Chebu. Takže jsem přebíhal z kulturního domu do školy hudební, kde se druhá soutěž konala. Bylo mi tehdy jedenáct. Nakonec jsem zvítězil v obou soutěžích, a tak se postupně prozpíval až do Prahy. A tam jsem, v rámci celorepublikového finále, opět vyhrál. To se ví, že mě těch několik triumfů v soutěžích poznamenalo. Maminka, přátelé a mí nejbližší byli na mě patřičně hrdí. A znal mne kdekdo, nejen z Chebu a okolí.
Tehdy jsem si uvědomil, že stát na jevišti, zpívat a vidět ty rozzářené oči publika, je tím, bez čeho už nechci být.“
Jaký máte vztah k tanci?
„Když jsem byl teenager, často jsem chodil na diskotéky, a tancovat mě moc bavilo. Později jsem ale zjistil, že ačkoli nemám problém s rytmem, paměť naučit se tanec na danou choreografii, to už mi jaksi nejde. Ukázalo se to už, když jsem uspěl v konkurzu pro tehdejší muzikál ,Jesus Christus Superstar´. Po dvou měsících úporného snažení tancovat právě na přesně danou choreografii, jsem to vzdal. A to mi s tancem pomáhala a radila zpěvačka Leona Machálková… No prostě, od té doby se raději dívám a obdivuji ty druhé.“
Chodil jste do tanečních?
„Nechodil jsem tam přímo. Ale jenom jako divák si sednout na balkón a podívat se. Občas jsem si někdy odběhl na chodbu. A tam si zkusil pro mě ty takzvaně lehčí žánry. Naučil jsem se tak alespoň polku, valčík, ča-ča…“
Navštěvujete někdy, jako divák, baletní či taneční představení?
„Upřímně, byl jsem takto jen dvakrát. Už kdysi ve Stavovském divadle. Dnes opravdu ani nevím na čem, ale pamatuji si, že jsem byl tenkrát opravdu ohromen.“
Hynek Tomm se již s oblíbenou Evou Pilarovou může od letošního jara objevit pouze prostřednictvím fotografií a filmových záznamů
V TANEČNÍM MAGAZÍNU jste se nedávno představil jako dobrý přítel zesnulé Evy Pilarové. Máte ještě v branži nějakého takového dobrého známého či staršího rádce?
„V mém pěveckém životě se objevilo několik osobností, kterých si upřímně vážím. Eva Pilarová vždy byla a bude stále ta nej… Nějakou dobu jsme měli společný zájezdový pořad s paní Květou Fialovou. V něm jsme dokonce předvedli i společný duet pod názvem ,Tam na konci světa´, který vyšel i na CD. Paní Květa měla v tom duetu monolog. Posluchači jej mohli slyšet i na vlnách Českého rozhlasu. Květa Fialová byla přirozená, vyprávěla a vždycky s ní bylo tak příjemně. Teprve když odešla, uvědomil jsem si, jak mě její osoba ovlivnila. Že hodně z jejího náhledu na život máme společné. Jinak v minulém roce jsme hodně jezdili společné pořady se Zuzanou Bubílkovou. A občas také s Valérií Zawadskou. Obě dámy je vždycky přímo radost poslouchat…“
Jak Vaše současná vystoupení ovlivnila koronavirová karanténa? Podařilo se odřeknutá představení přeložit na pozdější termín?
„Ano, o některé koncerty jsem, kvůli opatřením kolem koronaviru, přišel. Některé se podařilo přesunout. Hodně mě zamrzelo, že jsem přišel o vystoupení v rámci festivalu FIJO s doprovodem Městského orchestru Cheb, pod vedením dirigenta Jiřího Smitka. Na to jsem se snad nejvíce těšil. Byli jsme domluveni, že zazpívám i píseň s názvem ,Město jediné“. Tu pro mě, jak se říká, přímo na tělo, napsal básník Josef Fousek. A jeho verše skvěle zhudebnil Zdeněk Hrubý. Skladba pojednává o mém dětství v rodném Chebu a současně je vyznáním mé mamince. Ta mi odešla v roce 2017. A moc mi chybí. Škoda. Nicméně za dva roky se tento festival opakuje, tak se budu těšit.“
Se Zuzanou Bubílkovou
Máte i herecké zkušenosti před kamerou, nakolik je tato práce pro Vás náročná?
„Nevím, zda se v mém případě dá mluvit o nějakých zkušenostech. Samozřejmě jsem ale za to moc rád, a vážím si toho, že mě páni režiséři obsadili. Pro mě je herectví před kamerou, oproti zpívání, obor hodně náročný. Poprvé jsem se ocitnul před kamerou v pohádce ,Kluci, to je víla´, kde jsem si zahrál dvojroli čerta a zpěváka. Tu pohádku režíroval Milan Růžička a hráli v ní takoví mistři herectví, jakými jsou Jan Přeučil, Jan Čenský i další. Tak to je pak tréma o to větší. Pak jsem se ocitnul ve filmu ,Kameňák 3´ pana režiséra Zdenka Trošky. Tam jsem zpíval ústřední píseň ,pod filmem´ i v titulcích. A odehrál tam i malou roličku… Určitě za všechno jsem moc rád a jak se říká: ,Práce plodí práci´.“
Co chystáte na nadcházející sezónu?
„Být, kvůli koronaviru, skoro čtyři měsíce doma a nic nedělat, to není nic pro mne… Kromě přípravy koncertů vánočních a pořadů se Zuzanou Bubílkovou, jsem začal více pracovat do studia a připravovat si nový repertoár. Po vloni vydaném CD ,Hynek Tomm zpívá Fouskoviny´, kde pro mne deset textů napsal básník a textař Josef Fousek, se chystám vydat nové album. Bude takzvaně zimní, které bude žánrově obsahovat pop, klasiku, šanson, vyšší populár… Jinak začátkem léta bychom měli dokončit natáčení klipu na jednu z mých zbrusu nových písní. Tentokrát je to svižná poprocková pecka s názvem ,Vítr´, kterou mě složil Pavel Ryška.“
Potěšilo Vás, jako tam bydlícího, že jste vyšel ve výpravné publikaci o sídlišti Černý Most?
„Na Praze 14 Černém Mostě bydlím skoro už dvacet let. A už bych se nepřestěhoval. Když jsem začínal se zpěvem v Praze, vyšla publikace ,Praha 14 ve fotografii´, pro kterou jsme nafotili i křest mého CD s tehdejšími redaktory a místostarostou. Nyní jsem byl velice potěšen, že si na mne opět vzpomněli a zařadili mezi osobnosti této městské části.“
Hynek Tomm je i autorem knížky, která mu vyšla v roce 2018 v nakladatelství Petrkllíč
Jaké máte koníčky a hobby?
„Jsem filmový maniak. Zhruba do druhé hodiny v noci koukám na filmy, potom ovšem vstávám až kolem desáté. Nejraději mám psychologické filmy a filmy podle skutečných událostí.“
Co byste závěrem popřál čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU a kam byste je pozval na svá vystoupení?
„Popřál bych vám co nejvíce čtenářů! Popřál bych nejenom čtenářům, ale všem lidem to, co je nejdůležitější, a to je zdraví! Jinak u této příležitosti srdečně pozvu na určitě zajímavou akci ,Plavba po Vltavě – Zpívá Romantický tenor Hynek Tomm´. Ta proběhne 5. září 2020 ve 12.30. Anebo třeba na Vánoční koncert 3. prosince do Nuselské radnice v Praze 4. Závěrem úplně všem popřeji krásné příští dny.“
Při setkání s příznivci Hynek září
Děkujeme za upřímný rozhovor. A těm, kteří se chtějí o Hynkovi dozvědět například data jeho vystoupení, doporučujeme odkaz na jeho stránky www.hynektomm.cz, kde se dočtou i mnohé další. A přejeme mu, ať se i nadále daří v profesním i osobním životě.
Bývalé Branické divadlo pantomimy hledá pronájemce. Nevrátí se tam opět pantomima?
Radnice Prahy 4 chce opět pronajmout Branické divadlo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí Jiří Bigas. Minimální nájemné je 10 000 korun bez DPH a zájemci mohou městské části své nabídky zasílat do 30. dubna 2019. Záměr pronájmu radnice zveřejnila nejen na své úřední desce, ale rovněž na realitním serveru. Divadlo městská část pronajala v roce 2016 společnosti BCD CZ principála Václava Čížkovského, které ale nakonec smlouvu vypověděla.
„Praha 4 vnímá Branické divadlo jako tradiční kulturní prostor, který podporuje kulturní život v lokalitě a může nabízet zajímavý program i obyvatelům jiných městských částí. Proto hledáme nového nájemce, který zajistí jeho dlouhodobé fungování a bude vyvíjet kulturní činnost i v silné konkurenci ostatních pražských divadelních scén,“ uvedl Bigas.
Zájemci o pronájem budou muset předložit koncepci, zamýšlenou podobu programu a plán hospodaření. Nájemce také bude muset umožnit v budově pořádat akce městské části, jejích organizací a místních spolků. A to v rozsahu deset celých dní v jednom kalendářním roce a 30 krát ročně až na tři hodiny mimo dobu představení.
Smlouvu s nájemcem BCD CZ radnice Prahy 4 ukončila výpovědí smlouvy. Jako důvod uvedla, že nájemce neplatil sjednané nájemné. Na fungování divadla si stěžovali zastupitelé Prahy 4 už v minulém volebním období. Ředitelka divadla Barbora Hanychová a principál Václav Čížkovský v listopadu 2017 napsali otevřený dopis, ve kterém kritiku odmítli.
Branické divadlo bylo před rokem 2016 několik let mimo provoz. Radnice nechala budovu zrekonstruovat. Následně několikrát neúspěšně hledala nájemce. Divadlo vzniklo ve 20. letech, kdy si jej vybudovali obyvatelé Braníka.
