Rozhovor se zpěvákem HYNKEM TOMMEM

„Vidět ty rozzářené oči publika.“

Hynek Tomm nedávno v TANEČNÍM MAGAZÍNU lidsky a dojemně zavzpomínal na Evu Pilarovou. Na přání mnoha našich čtenářů a zejména čtenářek s ním teď přinášíme i osobní rozhovor.

Kdy ve Vás uzrálo přání veřejně vystupovat, stát se zpěvákem?

Víte, že to si pamatuji přesně? Bylo to totiž 1. února, v den, kdy je v kalendáři jméno Hynek. A já jsem zrovna zpíval ve stejný den i čas na dvou soutěžích u nás v Chebu. Takže jsem přebíhal z kulturního domu do školy hudební, kde se druhá soutěž konala. Bylo mi tehdy jedenáct. Nakonec jsem zvítězil v obou soutěžích, a tak se postupně prozpíval až do Prahy. A tam jsem, v rámci celorepublikového finále, opět vyhrál. To se ví, že mě těch několik triumfů v soutěžích poznamenalo. Maminka, přátelé a mí nejbližší byli na mě patřičně hrdí. A znal mne kdekdo, nejen z Chebu a okolí.

Tehdy jsem si uvědomil, že stát na jevišti, zpívat a vidět ty rozzářené oči publika, je tím, bez čeho už nechci být.“

Jaký máte vztah k tanci?

Když jsem byl teenager, často jsem chodil na diskotéky, a tancovat mě moc bavilo. Později jsem ale zjistil, že ačkoli nemám problém s rytmem, paměť naučit se tanec na danou choreografii, to už mi jaksi nejde. Ukázalo se to už, když jsem uspěl v konkurzu pro tehdejší muzikál ,Jesus Christus Superstar´. Po dvou měsících úporného snažení tancovat právě na přesně danou choreografii, jsem to vzdal. A to mi s tancem pomáhala a radila zpěvačka Leona Machálková… No prostě, od té doby se raději dívám a obdivuji ty druhé.“

Chodil jste do tanečních?

Nechodil jsem tam přímo. Ale jenom jako divák si sednout na balkón a podívat se. Občas jsem si někdy odběhl na chodbu.  A tam si zkusil  pro mě ty takzvaně lehčí žánry. Naučil jsem se tak alespoň polku, valčík, ča-ča…“

Navštěvujete někdy, jako divák, baletní či taneční představení?

Upřímně, byl jsem takto jen dvakrát. Už kdysi ve Stavovském divadle. Dnes opravdu ani nevím na čem, ale pamatuji si, že jsem byl tenkrát opravdu ohromen.“

Hynek Tomm se již s oblíbenou Evou Pilarovou může od letošního jara objevit pouze prostřednictvím fotografií a filmových záznamů

V TANEČNÍM MAGAZÍNU jste se nedávno představil jako dobrý přítel zesnulé Evy Pilarové. Máte ještě v branži nějakého takového dobrého známého či staršího rádce?

V mém pěveckém životě se objevilo několik osobností, kterých si upřímně vážím. Eva Pilarová vždy byla a bude stále ta nej… Nějakou dobu jsme měli společný zájezdový pořad s paní Květou Fialovou. V něm jsme dokonce předvedli i společný duet pod názvem ,Tam na konci světa´, který vyšel i na CD. Paní Květa měla v tom duetu monolog. Posluchači jej mohli slyšet i na vlnách Českého rozhlasu. Květa Fialová byla přirozená, vyprávěla a vždycky s ní bylo tak příjemně. Teprve když odešla, uvědomil jsem si, jak mě její osoba ovlivnila. Že hodně z jejího  náhledu na život máme společné. Jinak v minulém roce jsme hodně jezdili společné pořady se Zuzanou Bubílkovou. A občas také s Valérií Zawadskou. Obě dámy je vždycky přímo radost poslouchat…“

Jak Vaše současná vystoupení ovlivnila koronavirová karanténa? Podařilo se odřeknutá představení přeložit na pozdější termín?

Ano, o některé koncerty jsem, kvůli opatřením kolem koronaviru, přišel. Některé se podařilo přesunout. Hodně mě zamrzelo, že jsem přišel o vystoupení v rámci festivalu FIJO s doprovodem Městského orchestru Cheb, pod vedením dirigenta Jiřího Smitka. Na to jsem se snad nejvíce těšil. Byli jsme domluveni, že zazpívám i píseň s názvem ,Město jediné“. Tu pro mě, jak se říká, přímo na tělo, napsal básník Josef Fousek. A jeho verše skvěle zhudebnil Zdeněk Hrubý. Skladba pojednává o mém dětství v rodném Chebu a současně je vyznáním mé mamince. Ta mi odešla v roce 2017. A moc mi chybí. Škoda. Nicméně za dva roky se tento festival opakuje, tak se budu těšit.“

Se Zuzanou Bubílkovou

Máte i herecké zkušenosti před kamerou, nakolik je tato práce pro Vás náročná?

Nevím, zda se v mém případě dá mluvit o nějakých zkušenostech. Samozřejmě jsem ale za to moc rád, a vážím si toho, že mě páni režiséři obsadili. Pro mě je herectví před kamerou, oproti zpívání, obor hodně náročný. Poprvé jsem se ocitnul před kamerou v pohádce ,Kluci, to je víla´, kde jsem si zahrál dvojroli čerta a zpěváka. Tu pohádku režíroval Milan Růžička a hráli v ní takoví mistři herectví, jakými jsou Jan Přeučil, Jan Čenský i další. Tak to je pak tréma o to větší. Pak jsem se ocitnul ve filmu ,Kameňák 3´ pana režiséra Zdenka Trošky. Tam jsem zpíval ústřední píseň ,pod filmem´ i v titulcích. A odehrál tam i malou roličku… Určitě za všechno jsem moc rád a jak se říká: ,Práce plodí práci´.“

Co chystáte na nadcházející sezónu?

Být, kvůli koronaviru, skoro čtyři měsíce doma a nic nedělat, to není nic pro mne… Kromě přípravy koncertů vánočních a pořadů se Zuzanou Bubílkovou, jsem začal více pracovat do studia a připravovat si nový repertoár. Po vloni vydaném CD ,Hynek Tomm zpívá Fouskoviny´, kde pro mne deset textů napsal básník a textař Josef Fousek, se chystám vydat nové album. Bude takzvaně zimní, které bude žánrově obsahovat pop, klasiku, šanson, vyšší populár… Jinak začátkem léta bychom měli dokončit natáčení klipu na jednu z mých zbrusu nových písní. Tentokrát je to svižná poprocková pecka s názvem ,Vítr´, kterou mě složil Pavel Ryška.“

Potěšilo Vás, jako tam bydlícího, že jste vyšel ve výpravné publikaci o sídlišti Černý Most?

Na Praze 14 Černém Mostě bydlím skoro už dvacet let. A už bych se nepřestěhoval. Když jsem začínal se zpěvem v Praze, vyšla publikace ,Praha 14 ve fotografii´, pro kterou jsme nafotili i křest mého CD s tehdejšími redaktory a místostarostou. Nyní jsem byl velice potěšen, že si na mne opět vzpomněli a zařadili mezi osobnosti této městské části.“

Hynek Tomm je i autorem knížky, která mu vyšla v roce 2018 v nakladatelství Petrkllíč

Jaké máte koníčky a hobby?

Jsem filmový maniak. Zhruba do druhé hodiny v noci koukám na filmy, potom ovšem vstávám až kolem desáté. Nejraději mám psychologické filmy a filmy podle skutečných událostí.“

Co byste závěrem popřál čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU a kam byste je pozval na svá vystoupení?

Popřál bych vám co nejvíce čtenářů! Popřál bych nejenom čtenářům, ale všem lidem to, co je nejdůležitější, a to je zdraví! Jinak u této příležitosti srdečně pozvu na určitě zajímavou akci ,Plavba po Vltavě – Zpívá Romantický tenor Hynek Tomm´. Ta proběhne 5. září 2020 ve 12.30. Anebo třeba na Vánoční koncert 3. prosince do Nuselské radnice v Praze 4. Závěrem úplně všem popřeji krásné příští dny.“

Při setkání s příznivci Hynek září

Děkujeme za upřímný rozhovor. A těm, kteří se chtějí o Hynkovi dozvědět například data jeho vystoupení, doporučujeme odkaz na jeho stránky www.hynektomm.cz, kde se dočtou i mnohé další. A přejeme mu, ať se i nadále daří v profesním i osobním životě.

Foto: archiv Hynka Tomma

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Díky tanci se blíží!

Jitka Schneiderová a Marek Dědík, oblíbení tanečníci z televizní show Stardance, se rozhodli tancem pomáhat. Na podrobnosti jsme se zpetali Marka Dědíka

 

 

Jitka  Schneiderová a Marek Dědík, oblíbení tanečníci z televizní show Stardance, se rozhodli tancem pomáhat. Jak? 

Zeptali jsme se Marka Dědíka ….

 

Jak   Vás vlastně  napadla    myšlenka podpořit tancem děti bez rodičů?

„Projekt Díky tanci vznikl úplně náhodou, seděl jsem s Jitkou Schneiderovou v restauraci a přemýšleli jsme, jak bychom mohli tanec dále využít.  Napadlo nás, že podpořit nadaci by bylo zábavné i prospěšné.  Viditelně se termín akce blíží, takže se nám podařilo náš nápad zrealizovat. Snad bude i  výsledek dobrý.“

 

V čem konkrétně spočívá Vaše  pomoc, vyberou se tedy peníze a co  se bude s nimi  dít dál?

„Celý výtěžek z této akce  půjde na Nadační fond J&T a přímo na podporu rodinám, které mají osvojené děti. Nadační fond J&T se  stará  o děti, které nemají rodiče, nebo o které rodiče neprojevují zájem. Hledá  pěstounské rodiny, které by si děti  rovnou  vzaly. Děti tak  nemusí jít vůbec do dětského domova.“

Co všechno mohou účastníci při programu Díky tanci vidět a zažít? Vystoupí jen tanečníci známí z televizních show  nebo i jiní?

„Budou  tu tančit páry známé z televizních show, ale jsou  tam i další tanečníci, je to takový průřez osobností, které přijaly naše  pozvání,  záleželo na jejich  rozhodnutí, zda se této akce chtějí zúčastnit a podpořit tak  hledání rodičů pro opuštěné děti.

Program bude trvat asi  dvě  hodiny,  zúčastnění mohou vidět taneční páry známé  z televizní obrazovky, každý pár zatančí jeden tanec  a navíc je tu doprovodný program. Například vystoupí  Tomáš  Klus, Ondřej Brzobohatý bude hrát  na klavír, jednu skladbu bude dokonce doprovázet Táňu Kuchařovou, která zatančí, svůj um  také předvedou malé děti,  které učím ve svých kurzech, vystoupí  Yemiho taneční škola aj. Samozřejmě všichni zúčastnění si  budou moci zatančit.  Proběhne tu taková malá soutěž, my tanečníci budeme tančit s kýmkoliv z publika, kdo se přihlásí a  porota nám řekne, jak jsme tancovali nebo netancovali. Ve smileboxu se mohou lidé  vyfotit se všemi osobnostmi, které na akci budou.“

 

Jaký styl se bude tančit? Když přijde někdo, kdo klasiku  neumí, může si zatancovat?

„Jasně, že ano. Bude hrát DJ a na to se dá tančit cokoliv. Nikdo se nemusí  vůbec bát, že by to bylo jako v tanečních, nějaké povinné kroky.., samozřejmě proběhne i  walz nebo ča-ča, ale ne celou dobu.

My tanečníci budeme mít velký  opening, choreografii připravuji já,  moderovat  bude Leoš Mareš, který samozřejmě také zatancuje.“

Všechny osobnosti vystupují bez nároku na honorář,  je to tak?

„Ano, dokonce  i vstupenky pro svoji rodinu si každý musí koupit, takže ani vstupné není zdarma, ani  žádný jiný honorář nikdo nedostane,  všichni dělají všechno zadarmo, což je úžasné  a všem za to moc děkujeme!“

 Máte už nějakou  vysněnou částku, které byste chtěli dosáhnout?

„Vysněná částka není. My jsme rádi za deset korun i za deset tisíc korun, takže  všechno, co se vybere, bude určitě dobré.“

 

Děkujeme za rozhovor  a držíme palce

 

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín