Populární pražské divadlo z paláce ROXY v Dlouhé ulici se i na vás obrací s prosbou
Prosíme, podpořte Divadlo NoD! Divadelní scénu pro současné autorské divadlo, na které můžete zažít například participační hru „Městečko Palermo usíná“ anebo zvukovou virtuální realitu „Fantasy!“. A která je zároveň domovem několika rezidenčních souborů: 11:55, Maso Krůtí, Divadlo MASO a 20 000 Židů pod mořem. Na jaře jsme překonali uzavření divadel, ale teď již naléhavěpotřebujeme vaši pomoc.
Divadlo NoD sídlí v centru Prahy a zabývá se výhradně autorským divadlem. To znamená divadlem, které nevzniká na základě již napsaného textu, ale na základě tématu anebo třeba jen zajímavého článku v novinách. I třeba vlivem různých dalších podnětů. Můžete u nás zažít například největší rozšíření táborové hry „městečko Palermo“ všech dob. Anebo zvukovou virtuální realitu, která se odehrává ve vaší vlastní hlavě („Fantasy!“). Naleznete u nás i politickou anti-utopii, která ukazuje fiktivní budoucnost České republiky („Pravda o 17/11“), absurdní drama o všech vašich vztazích („Čekání na Kokota“). Anebo třeba improvizovaný divadelní seriál.
V Divadle NoD v současnosti pravidelně působí pět souborů. Kromě jeho domácího souboru, který vede režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslová. Jsou to následující soubory 11:55, Maso Krůtí, Divadlo MASO a 20 000 Židů pod mořem. Každý z nich tvoří trochu jiným způsobem, ale jedno mají společné – divadlo, které se hraje v NoDu, nemůžete vidět nikde jinde.
Každý projekt, který u nás vzniká, je unikátní tím, že je vytvořen přímo pro náš specifický prostor a pro o naše diváky. Soubory, které v NoDu působí, spojuje, kromě stejné generace, ze které se formují, také zájem o používání netradičních forem divadla. A využití nových technologií i netradiční práce s diváky.
Fungujeme jako nezávislé divadlo, to znamená, že většinu našich příjmů představuje výtěžek ze vstupného nebo z pronájmů našeho prostoru komerčním akcím. O velkou část těchto příjmů přicházíme už od března tohoto roku.
V březnu a dubnu jsme spustili online kanál NoDflix, v rámci kterého jsme živě streamovali některé inscenace z našeho repertoáru. Jeho úspěch a dosah nám (hlavně vaší zásluhou) pomohl přečkat uzavření divadel. Na současnou druhou vlnu omezení už ale nemáme žádné finanční rezervy a může pro nás být zcela likvidační.
Abychom tohle náročné období přežili, nemuseli naši činnost ukončit a připravit tím o práci nejen všech pět domovských souborů, ale také techniky, uvaděče, pokladní, produkční a další kolegy, potřebujeme pomoc vás, našich diváků.
Právě pro vás totiž celá myšlenka NoDu, jako originálního autorského divadla s netradičním repertoárem, vznikla. Chceme pro vás dál vytvářet unikátní divadelní zážitky a tím i odpočinek od každodenní reality. I když kolem nás zuří apokalypsa, je podle nás důležité nepřestat vytvářet prostor, v němž bude možné hrát. I podívat se na ni s humorem.
Je nám jasné, že v tomto čase nikdo nemá peněz na rozhazování. Budeme si proto moc vážit každé darované stokoruny, která nám pomůže zaplatit nájem, energie nebo honoráře všech, kdo v NoDu pracují.
„Publikum je hlavním tématem nejen letošního ,Speciálu´ TANEČNÍCH AKTUALIT“
Odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY po roce opět publikuje své tištěné číslo. Třetí „Speciální vydání“, které nahradilo desetiletou tradici „Ročenky“, obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény. O čem se budete moci dočíst v jeho letošním čísle, nám prozradí jeho editorka PETRA DOTLAČILOVÁ.
Ta absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě UK a taneční vědu na Akademii múzických umění, kde získala doktorát. Pracovala na výzkumném projektu „Ritual design for the ballet stage“ na Univerzitě v Lipsku. Studovala na Univerzitě ve Stockholmu, kde letos obhájila disertační práci na téma divadelního kostýmu 18. století. Tamtéž spolupracuje na projektu „Performing Premodernity“, kombinující akademický a umělecký výzkum opery i divadla pozdního 18. století. Vedle badatelské práce se DOTLAČILOVÁ věnuje kritické reflexi baletu, současného tance a nového cirkusu. Mimo portál TANEČNÍ AKTUALITY publikuje v odborných periodikách a časopisech.
Jakému čtenáři je váš „Speciál“ určen?
„Každému, kdo se zajímá o tanec a divadlo a chce si o tom přečíst i něco víc než ,jen´ recenze či rozhovory, zajímá jej širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Na druhou stranu, svým formátem a jazykem jsou články dostupné běžnému čtenáři. Nevyžadují například zkušenost s akademickými texty a diskurzem. V tomto se snažíme být přístupní a otevření.
,Speciál´rozhodně není určen pouze nebo primárně lidem takříkajíc ,z oboru´. Myslím, že si ho se zájmem přečtou jak aktivní umělci a kulturní manažeři, tak amatérští tanečníci a běžní diváci, které zajímá tanec a další pohybové žánry. Publikace je navíc opět dvojjazyčná, česko-anglická, takže si v ní počtou i zahraniční čtenáři.“
Petra Dotlačilová
Co je hlavní myšlenkou letošního „Speciálu“?
„Letos jsme se zaměřili na téma ,Tanec a publikum´. A vytyčili jsme, v rámci něj, rozličné perspektivy, kterými jsme chtěli reprezentovat šíři tohoto tématu. Například pohled umělce, který o svém publiku přemýšlí, co mu chce sdělit, jak s publikem komunikovat, jak s ním pracovat. Nebo perspektivu manažerů divadel a festivalů v rámci kulturního marketingu. Dalším příkladem je samotná pozice diváka, takový pohled dovnitř, co se v nás vlastně děje, když se díváme na tanec, nebo nové možnosti virtuální doby.“
Proč se letošní „Speciál“zaměřuje právě na publikum? Souvisí to nějak s aktuální situací?
„Už loni jsme hledali téma, které je aktuální, ale zároveň má hlubší přesah než analýza trendů jedné sezóny – což ale v obsahu každého ročníku naleznete také. Právě ten přesah vidím jako přidanou hodnotu každého ,Speciálního vydání´.
Publikum se v českém prostředí řeší čím dál tím více v různých podobách. V umělecké tvorbě stále častěji vidíme různé alternativní formy práce s divákem, který je například více zapojen do samotného představení, přejímá aktivnější roli; nebo se tvorba některých umělců svou formou i obsahem zaměřuje na konkrétní skupiny publika, například na děti. Pokud jde o kulturní marketing, tak v posledním roce zesílila debata o ,prodejnosti tance´. O tom, jak získávat nové diváky, jak s nimi komunikovat. Zde je potřeba specifické know-how, které se zejména v nezávislém sektoru dosud podceňovalo. Často proto, že na něj zkrátka nebyly prostředky. A nakonec publiku, jeho složení a individuálnímu prožitku, se v posledních desetiletích stále více věnuje i teoretický výzkum. Zatímco dříve byla přítomnost diváka v divadle brána jako samozřejmost a zkoumaly se spíše samotné divadelní formy, nyní – možná z důvodu konkurenčních uměleckých i zábavných forem, často digitálních či jinak „virtuálních“ – se obrací pozornost na specifický prožitek a přínos živého umění.“
Reaguje také toto tištěné vydání na letošní specifickou situaci s koronavirem?
„Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, po koroně nebylo ještě ani vidu, ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přimělo přemýšlet o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo, co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto naše téma získalo ještě na větší aktuálnosti.“
Editorka speciálního vydání TANEČNÍCH AKTUALIT a aktérka tohoto rozhovoru Petra Dotlačilová (na snímku Barbory Škrobákové)
Čím se letošní „Speciál“liší od toho loňského? Jsou v něm nějaké novinky?
„Kromě tématu, které je každý rok jiné, je to možná přítomnost trochu více teoretického článku o kinestetické empatii, jehož autorem je Josef Bartoš. Anebo také perspektiva choreografky Jany Bitterové a její konkrétní práce s publikem. Tuto pestrost forem i pohledů bych ráda zachovala i do dalších let. Naprostou novinkou je pak obálka, pro kterou vůbec poprvé v historii ,Speciálního vydání´(i dřívější ,Ročenky´) vznikla fotografie na zakázku. Oslovili jsme fotografa Michala Hančovského a choreografa Václava Kuneše, který se stal modelem, tváří letošního vydání. A v říjnu se měl stát i jeho kmotrem.“
Jakým způsobem ovlivnila nynější pandemie koronaviru obsah „Speciálu“?
„Koncept článků vznikl již před pandemií, ale většina autorů aktuální dění ještě stihla zapracovat. Nejvýraznější dopad byl samozřejmě na úvodní shrnující reportáže sezóny z pohledu baletu, současného tance, pantomimy a nového cirkusu. Nejprve to vypadalo, že autoři texty odevzdají dříve. Protože už nedoufali, že se v květnu divadla opět otevřou. Spousta odsunutých premiér se odehrála již v červnu a červenci, a tak jsme na ně nakonec čekali do poslední chvíle. A myslím, že skvěle vystihují letošní situaci. …i když to znamenalo trochu více letní práce pro redaktory, překladatele i grafičku. A tím i jisté zpoždění s vydáním.“
Jak tedya kde bude probíhat křest „Speciálu“, vzhledem k současným opatřením?
„Původně jsme plánovali křest na 20. října, v rámci zahájení Bazaar festivalu v divadle Ponec. Vzhledem k opětovnému zavření divadel v říjnu jsme se rozhodli termín posunout na ,klidnější´ dobu. Jelikož tento rituál bychom rádi uskutečnili naživo, ne virtuálně. Kmotrem Speciálu bude, jak již jsem předeslala, Václav Kuneš.“
Inspirace pro taneční i divadelní soubory. „Show must go on/off-line“ je název cyklu mezinárodních on-line diskusních setkání s českými a zahraničními hosty z oblasti scénických umění. V rámci akce „Zelené čtvrtky“.
Hlavním svorníkem pro jeho jednotlivé díly je udržitelnost a scénická umění, kterou moderátoři Martina Pecková Černá, Ondřej Škrabal, Alice Koubová, Katarína Figula, Jiří Šimek a jejich hosté z řad divadelních a tanečních umělců, kurátorů, kulturních manažerů i teoretiků nahlédnou v jednotlivých dílech z různých úhlů pohledu.
Jedním z nich je citlivost a responze oboru scénických umění vůči stavu životního prostředí a diskusi o potenciálu udržet kvalitu života současné civilizace i pro další generace. Jakkoli se zdá, že kritická potřeba sociální změny, diskutovaná v oblasti ekologie, ekonomie, politiky a kultury byla v posledních měsících přehlušena pandemií SARS-CoV-2, v oblasti scénických umění vyvolává chaos způsobený různými pravidly. Třeba pro zachování sociálního odstupu, zhoršující se ekonomickou situací i nepředvídatelným chováním publika.
Dalším tématem jsou obavy o udržitelnost samotného oboru. A jeho obrannou reakcí je rychlá adaptace divadelní a taneční tvorby na virtuální prostředí. Je tato hybridní existence v reálném i virtuálním časoprostoru slepou uličkou pro obor, který je založen na živém kontaktu s publikem, nebo pro něj otvírá i nové možnosti a světy? Zůstanou již diváci navždy doma? Jak na tuto krizi reagují umělci, pořadatelé kulturních akcí, poskytovatelé veřejné podpory nebo vzdělávací umělecké instituce? Existují náznaky, že se blíží světlo na konci tunelu?
Zárodky adaptačních strategií scénických umění na globální proměnu paradigmatu se budeme snažit mapovat s našimi hosty.
On-line setkání pořádá Oddělení mezinárodní spolupráce IDU jako součást programu „Propagace českých scénických umění do zahraničí a spolupráce v rámci evropských projektů Create to Connect -> Create to Impact a PACE.V4“. Tematicky jsou navázána na hlavní téma letošní Noci divadel v ČR, jímž je udr-život-elnost. Webináře probíhají na platformě Zoom v anglickém jazyce, tlumočení není zajištěno. Během setkání mají diváci možnost pokládat hostům otázky, záznamy budou zpětně dostupné na YouTube kanále IDU.
V prvním díle cyklu se Martina Pecková Černá se svými hosty zaměří na otázky z dotazníkového šetření Divadlo a ochrana životního prostředí, které bylo realizováno v rámci Noci divadel v České republice na jaře 2020. V něm těsná většina souborů uvedla, že se aktivně, avšak zároveň spíše nahodile, snaží snižovat environmentální dopady své činnosti.
S hosty diskuse budeme hovořit o aktuálních trendech v divadelním či tanečním provozu. Též o oblasti mobility, výroby, propagace a o tématu udržitelnosti v uměleckém obsahu či o komunikaci s publikem. A to v českém i zahraničním kontextu. Neopomineme důsledky pandemie SARS-CoV-2, které zásadním způsobem proměňují podmínky pro tvorbu v oblasti scénických umění. V neposlední řadě zároveň výrazně ovlivňují její prezentaci.
Setkání probíhají vždy každý čtvrtý čtvrtek v měsíci od 15 do 17 hodin (vyjma 17. 12. 2020).
Setkání se uskuteční na platformě ZOOM, není nutné si předem stahovat aplikaci.
Po vyplnění registračního formuláře Vám přijde e-mail s odkazem na přístup do webináře.
Registrujte se pokud možno 15 minut před začátkem akce, abyste se nezdrželi přihlašovací procedurou.
Webinář se koná v anglickém jazyce.
Uzávěrka přihlášení se do webináře je do 24. 9. 2020 zde.
