Festival tanečních filmů se těší na diváky i open air!

Tradičně v pražském biografu Světozor

Festival tanečních filmů se bude konat už posedmé a o jeho hlavní cenu se uchází 1 519 tanečních filmů! Přípravy jsou v plném proudu a organizátoři doufají, že to epidemická situace umožní a diváci 3. až 5. června zasednou do filmových sedaček.

Chceme živé diváky v kině, chceme s nimi zažít atmosféru festivalových premiér a živé napětí soutěžního klání. Možná nebudeme moci přivítat zahraniční hosty jinak než on-line, ale rozhodně se naděje na živé promítání nechceme vzdávat,“ říká výkonná ředitelka festivalu Petra Kašparová. Proto se festival kromě své tradiční lokace kina Světozor bude odehrávat také open air ve venkovních kinech.

Festival letos uvede velkolepé taneční snímky a jedním z nich bude česká premiéra oceňovaného dokumentu „Cunningham americké režisérky Ally Kovgan, který vznikl v mezinárodní koprodukci. „Film přináší unikátní – i dosud nezveřejněné – dobové záběry. Mapuje evoluci techniky a estetiky Merce Cunninghama od 40. do 70. let minulého století, a také jeho spolupráci s hudebním inovátorem Johnem Cagem a výtvarníkem Robertem Rauschenbergem. Ten půvab a energie svobodné a umanuté tvůrčí práce, kterou je film prostoupen, strhne každého, nejen milovníka tance,“ přibližuje umělecká ředitelka festivalu Jana Návratová.

Taneční filmy koronavirové éry

Diváci se mohou těšit i na další celovečerní filmy a premiéry, které organizátoři již brzy odtajní. Jednou z velkých událostí festivalu bude i jeho zahájení. V kině Světozor proběhne exkluzivně premiéra českých tanečních filmů, které vznikly v době koronavirové pandemie.

Ty filmy mají vynikající parametry a věříme, že budou vybrány na světové festivaly. Naši diváci by měli mít možnost je shlédnout a jejich tvůrci si zaslouží důstojné slavnostní uvedení. Proto jsme se rozhodli jim věnovat festivalový opening,“ dodává Jana Návratová.

Jana Návratová

Už v minulém ročníku vstoupil festival do rodiny světových soutěží. Zatímco se do té minulé zapsalo 350 snímků, letos se o hlavní cenu festivalu uchází 1 519 tanečních filmů.

Soutěž bude nesmírně silná. Filmy, které jsme vybrali do finále, jsou vynikající a myslíme, že bude opravdu těžké vybrat vítěze,“ komentuje Petra Kašparová. Festival uděluje hlavní cenu, kterou představuje křišťálová koule z dílny sklářského designéra Františka Jungwirtha a finanční ocenění 300 euro. Druhou cenu udělují diváci formou hlasování.

Zatím se festivalový program ještě usazuje a dotváří, a je jasné, že kromě speciálních projekcí open air budou ostatní večery ve velkém sále kina Světozor. Tam je také Festival tanečních filmů doma a tam se jeho tým těší na své diváky.

Stránky festivalu: www.tanecnifilmy.cz

Facebook: www.facebook.com/tanecnifilmy

Foto: archiv AMAZE.MEDIA

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Záhada nikoli zednářská

FysioART zraje jak víno z hroznů. ֍ Kai se tedy neztratil! ֍ Paní Kouzelná byla kouzelná. ֍ Skvělá obrazová stránka. ֍ Nabitých čtyřicet minut. ֍ Jmenovec fotbalového reprezentanta tahounem (nejen) na jevišti. ֍

Titul nového „filmově divadelního kousku“ FysioARTu – „Záhada lóže číslo 13“ – zcela jasně napovídá, že určitě nepůjde o lóži zednářskou. Nýbrž tu divadelní. A příznivcům tohoto souboru, či pravidelnému čtenáři recenzí TANEČNÍHO MAGAZÍNU, bude nad slunce jasnější, že se v tomto případě opět jedná o divadlo – ve Varnsdorfu.

Právě na prknech, ale i v zákulisí a ostatních zákoutích, tamějšího Městského divadla, totiž vznikla – stejně filmově snímanou formou – již úspěšná „Divadelní detektivka“. A celý útlý realizační tým, v čele s manželským duem Strejčkových, i tentokrát dokazuje, že má dokonale prozkoumán a zmapován varnsdorfský (nikoli pouze) divadelní terén. Avšak zejména potvrzuje fakt, jak ušel, od prvního filmově realizovaného představení „Za zrcadlem“, velký kus cesty. Nejen té divadelní a scenáristické, ale zejména ve filmovém umění.

Za nejsilnější motivy, ba vrcholy celé této inscenace, bych vyvýšil nesmírně silné motivy prázdnoty, nenaplněnosti až zoufalství. Ty však nikdy nejsou divákovi servírovány jednoznačně depresivní formou. Někdy zde stačí symbol, náznak a jindy celá scénka. Zavřené vchodové dveře, prázdná sedadla, vchodový závěs, coby symbol stažené opony… Vhodnými kontrasty je průběžně tento rys beznaděje kompenzován hravostí i humornou nadsázkou. Prostě, zrcadlo současné „koronavirové krize“, které je správně nastaveno. I náležitě vyleštěno…

Již tradičně kvalitní součástí i této hry v podání FysioARTu je výborná hudební stránka. Nevtíravá, leč spíše v druhém plánu naléhavě působící, muzika celou inscenaci určitě povyšuje. Občas je i určitým kontrastem dění na scéně. Ve vážných pasážích někdy odlehčuje a naopak.

Smutné pohádky Hanse Christiana Andersena, na  motivy jedné z nichž  je „Záhada“ napsána, jsou nostalgické. Inscenace Hany Strejčkové má však v sobě silný náboj naděje. A zcela jistě nespěje k andersenovskému, spíše bezvýchodně beznadějnému až komickému, tápání světem či tragickému konci.

Čas této divadelní i filmové produkce zároveň se o pouhých pět minut nekryje s nedávnou „Detektivkou“, jíž soubor připravil počátkem letošního února. Je, již na zběžný pohled, velmi patrné, že obzvláště kameraman a střihač tentokrát dokázali ještě větší kontinuity díla, přičemž se nikterak – v určitých momentech – nezpronevěřili ani módní klipovitosti.

Zcela bez mučení se přiznám, že jsem nejprve, při čtení osob a jejich obsazení, nějakým omylem přehlédl roli Kaie. Což se však snad (ani tím omylem) nemůže stát při filmovém sledování „Záhady“. Jmenovec fotbalového reprezentanta Filip Novák v této roli opět nezklamal. S touto postavou si poradil s patřičným prožitkem, ale zároveň nonšalancí, nadhledem i celkovou elegancí. Nadto se podílel i na kostýmní výpravě. Kouzelná je i Dana Bílková přímo v roli Paní Kouzelné. Tradičně nezklamala ani Hana Strejčková v roli Gerdy. Svým způsobem kouzelný je však i alchymistický „hokus-pokusář“ Václava Špičky. Vysoký standard drží, jako obvykle, Tereza Rauch, půvab i éteričnost dodává inscenaci naopak Víla s houslemi v interpretaci Štěpánky Křížové a Pan Pohádkář Miroslava Řebíčka zas tvrdí „muziku“ jinak. Divadelně. Na všech výkonech herců je znát, že již mají daleko více pod kůží hraní „pro“ a „na“ kameru.

Ke zdánlivě nenápadným, leč v chápání jevištního celku velice důležitým atributům, patří celé výtvarné řešení této filmově divadelní inscenace. Je dobré, že výtvarné prvky, ani umělecké líčení nikterak nepřebíjejí hlavní smysl a nosné linie představení. Naopak, snaží se mluvit stejnou řečí…

Hana Strejčková se tentokrát vyjádřila k současné zdravotně-politické situaci svým způsobem, svou divadelní poetikou. Určitě však nesmírně silně a působivě.

»Záhada lóže číslo 13«

Autor, režie: Hana Strejčková

Dramaturgická spolupráce: Filip Novák

Hudební dramaturgie: Hana Strejčková

Kostýmy: Hana Strejčková, Filip Novák

Kamera: Tomáš Strejček

Čas: 39 minut 46 vteřin

Premiéra: 8.4. v 18.00 Městské divadlo Varnsdorf – on-line.

Hrají:

Divadelník: Filip Karda

Pan Pohádkář: Miroslav Řebíček

Kai: Filip Novák

Gerda: Hana Strejčková

Královna: Tereza Rauch

Paní Kouzelná: Dana Bílková

Alchymista: Václav Špička

Víla s houslemi: Štěpánka Křížová

Tvůrčí tým:

Experimenty pro alchymistickou laboratoř: Dana Bílková a Václav Špička

Make-up ART, masky: Zuzana Maibaumová

Technická spolupráce: Petr Tůma

Střih: Terezie Kožová

Fotografie: Štěpánka Křížová, Šimon Tomko

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf a FysioART

Poděkování: Zuzana Zajíčková, ZŠ Edisonova Varnsdorf, Ivo Šafus, Markéta Elblová

Umělecká činnost FysioART je v roce 2021 podpořena granty Ministerstva kultury ČR a Hlavního města Prahy.

Fotografie: Štěpánka Křížová a Šimon Tomko

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Poselství

K Mezinárodnímu dni tance 2021

Mezinárodní den tance připadá každoročně na 29. dubna a slaví se z iniciativy Mezinárodního divadelního ústavu (International Theatre Institute, ITI) od roku 1982.

Cílem Mezinárodního dne tance je oslavit tuto uměleckou formu, upozornit na univerzální srozumitelnost tance napříč politickými, kulturními a etnickými hranicemi a propojit lidi na celém světě pomocí společného jazyka – tance.

Autory poselství byli v minulých letech například Merce Cunningham, Sasha Waltz, Maja Plisecká,  nebo Trisha Brown. V letošním roce byl tímto čestným úkolem pověřen německý baletní tanečník Friedemann Vogel.

Všechno – veškeré naše cítění – má svůj původ v pohybu a tanec je pohyb zušlechtěný tak, aby dokázal komunikovat. Dokonalé zvládnutí techniky je sice velmi důležité a působivé, ale nakonec je stejně vždy nejpodstatnější to, co tanečník svým pohybem vyjadřuje.

My tanečníci jsme v pohybu pořád a snažíme se vytvářet nezapomenutelné chvíle. Právě to je cíl každého z nás, bez ohledu na to, jakému se věnujeme tanečnímu stylu. Když se tedy zničehonic zavřou divadla, zruší se festivaly a my najednou nesmíme vystupovat, zastaví se nám svět. Žádný fyzický kontakt. Žádná představení. Žádné publikum. Ještě nikdy v moderní historii nemusela taneční komunita vyvinout takové úsilí o udržení motivace a hledání svého raison d’être, jako právě teď.

Avšak právě nyní, když jsme přišli o něco tak cenného, si skutečně uvědomujeme, jak zásadní naše činnost je a jaký význam má tanec pro společnost. U tanečníků se většinou obdivuje jejich fyzická zdatnost, ale ještě více čerpáme ze své duševní síly.

Věříme, že tato jedinečná kombinace fyzické a mentální odolnosti nám pomůže tuto dobu překonat a přijít na nové způsoby, jak pokračovat v tanci i v rozdávání inspirace.

Další podrobnosti na webu: Českého střediska ITI.

Sdílet

Více: https://iti.idu.cz/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Let’s talk, people!«

420PEOPLE přichází s novým projektem

Říká se, že tanečníci nemluví? Není to pravda, právě naopak! A soubor současného tance 420PEOPLE toho chce být důkazem. Chce bořit mýty nadsázkou a vtipem. Představí vám zajímavé osobnosti z tanečního světa, které znáte z jeviště nebo z divadelního zákulisí. Díky novému projektu 420PEOPLETALK se podíváte za oponu jejich tvorby i životního stylu.

V roli moderátorů nového projektu nazvaného 420PEOPLETALK se představí choreograf tanečník a umělecký ředitel souboru Václav Kuneš a tanečník Filip Staněk. Právě ti byli sami sobě hosty i moderátory v pilotním díle, na který se už můžete podívat na Youtube kanálu 420PEOPLETALK „Let’s talk, people!“.

Václav Kuneš

Je to první z našich několika nových projektů, jimiž jdeme vstříc novému světu. Svět se mění a i až skončí období kolem koronavirové epidemie, všechno bude další roky a možná už navždy jinak… Stěžování a nespokojenost nic neřeší, základem je adaptace a člověk se musí přizpůsobit novému normálu, být otevřený, jít dál a pouštět se do nových věcí,” reaguje i na současnou situaci, kdy jsou divadla stále zavřená a umělci chtějí být v kontaktu se svým publikem nadále, Václav Kuneš.

V rámci rozhovorů 420PEOPLETALK spolu s Filipem Staňkem představí hosty, se kterými soubor dlouhodobě spolupracuje. A kteří ve svém oboru v Česku i za jeho hranicemi představují kvalitní uměleckou a profesionální záruku.

Nejprve začneme představením lidí z našeho souboru a zaměříme se na to, co dokázali nejen jako tanečníci, ale právě jako lidé. Dozvíte se, jaké mají zájmy, jak a čím žijí. Vycházeli jsme z klišé, že o tanečnících se říká, že nemluví. My ale umíme mluvit a tím více o tématech, která nás baví. A to, co tanečníky a umělce baví, umí docela hodně překvapit,” dodává Václav Kuneš.

Foto: Pavel Marek, Jan Faukner, Pavel Ovsík a archiv 420PEOPLE

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN