V těžkém období pandemie koronaviru povede prezidium Českého střediska ITI. Přebírá tento post po dceři významného bankéře.
Pandemie SARS-CoV-19 a s ní související opatření znásobila agendu nejen státní a veřejné správy, ale také profesních organizací.
České středisko ITI (International Theatre Institute) se, jako zastřešující platforma českých scénických umění, od března loňského roku intenzivně zapojuje do jednání o protiepidemických opatřeních a finančních nástrojích pomoci sektoru kultury. V mimořádných podmínkách, které pro divadla přetrvávají dodnes, se na svou hereckou profesi i pedagogickou činnost musí nadále plně soustředit Eva Salzmannová. Ta zastávala post prezidentky českého střediska ITI od roku 2019.
Pro současné výjimečné období, kdy je kulturní advokacie zapotřebí více než jindy, zvolila Rada českého střediska ITI nové dvě členky a jednoho člena prezidia. Stali se jimi Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti, Adriana Světlíková, ředitelka Nové sítě a Jakub Vedral, divadelní producent a ředitel společnosti ArtProm a ART Prometheus. A zejména: novou prezidentkou se stala Yvona Kreuzmannová.
Yvona Kreuzmannová je zakladatelka a ředitelka Tance Praha z. ú. od roku 1991, kdy završila studia na HAMU a stáž v Paříži. Její vizí bylo pořádat Mezinárodní festival „TANEC PRAHA“. A následně rozšířila svou činnost o Českou taneční platformu a PONEC – divadlo pro tanec. V letech 2006–2008 pracovala jako externí poradkyně ministra kultury ČR. Je aktivní v řadě evropských a mezinárodních projektů a sítí, například: Aerowaves, IETM, EDN – European Dancehouse Network a jiných. V roce 2004 jí udělil francouzský prezident rytířský řád „Rytíře za zásluhy“ za mimořádný přínos k rozvoji evropské kulturní spolupráce.
Šílenství pod vlajkou boje proti viru Covid-19 zničilo v této zemi již mnoho a mnohé a rozhodně s touto devastací neskončí. Naopak, zájem na vrácení života přirozenou cestou k normálu evidentně neexistuje, globální mainstream vládnoucích „elit“ sleduje něco úplně jiného. Je přece jasné, že už vůbec nejde o zdraví společnosti a záchranu lidských životů, čímž se stále dokola ohání drtivá většina politiků, hustě podporována masážemi médií. Hlavním úkolem tohoto systémového trendu je vytváření strachu a zmatku, jelikož to jsou ty nejlepší předpoklady pro dosažení efektu stádnosti a bezvýhradné poslušnosti. A medicína jako taková je pouze k těmto účelům bezprecedentně a trestuhodně zneužita. V přímém přenosu sledujeme největší plošný útok na lidská práva a svobody přinejmenším mnoha posledních desetiletí. Pod záminkou stabilizace a konečného východiska z problému, nás teď plánují vystavit plošnému “dobrovolnému“ očkování, které však bude mít na tato práva a svobody přímý vliv. A navíc vakcínou, která je už jen z čistě medicínského hlediska značně sporadická… Texty jako je tento jsou dnes oficiálními proudy označovány jako tzv. „konspirační teorie“. Jedinou a obří konspirací je naopak to, v čem jsme již deset měsíců nuceni žít.
Vyzývám Vás (nás všechny), abychom odložili mezioborovou, či jakoukoli uměleckou, názorovou a jinou řevnivost a spojili se do jedné velké vlny OBČANSKÉ NEPOSLUŠNOSTI UMĚLCŮ a symbolicky v jeden den 12. 3. 2021 (rok výročí od prvního uzavření) otevřeli divadla a PES nePES začali hrát pro diváky. Zní to šíleně? Ne, je to daleko racionálnější a správnější než degradovat divadlo na streamy a záznamy, než být svědky pomalého mizení fenoménu divadla jako takového, než si pomalu zvyknout a tím se stát spoluviníky likvidace podstatných částí a odvětví kultury a umění. JE TO NAŠE ODPOVĚDNOST A POVINNOST. Nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud chceme změnu, může se tak stát pouze „zezdola“, jelikož „seshora“ nic nepřijde. Jak jistě všichni víte, umění a kultura je v tomto státě dlouhodobě „na ocase“ zájmů politického establishmentu, a to i v dobách běžných, natož teď, kdy mnoho indicií naznačuje, že jakýkoli skutečně svobodný – tedy i umělecký projev, bude výhledově v podstatě nežádoucí…
Nejen z hlediska výše zmíněného výročí je datum 12. 3. 2021 ideální. Dva měsíce jsou dostatečným časem jak na společnou jednotnou kooperaci, tak i individuální nutné repertoárové a jiné organizační aspekty tohoto kroku, a to i z hlediska velkých, vícesouborových divadel. Kromě toho (jen pro malé odlehčení) je konstelace cifer onoho data více než zajímavá i z pohledu vyšší matematiky, což má taktéž určitou váhu…
Všichni víme, že dopady současného stavu na společnost jsou daleko širší a svět divadla je jen jedním kamenem smutné mozaiky. Ale kamenem velice podstatným a ne proto, že je jedním z nejpostiženějších. Divadlo, kultura a umění mají bezprostřední vliv na celkový obraz společnosti. A v krizových obdobích to platí o to více. Umělci se v tom momentě zpravidla stávají sice zprvu nezvaným, avšak o to autentičtějším hráčem, či i bojovníkem za základní etické hodnoty a archetypy a jak víme z minulosti, často hráčem a bojovníkem naprosto signifikantním. Možná, že toto pravidlo je i jistou podprahovou reflexí neoddiskutovatelné historické prestiže českého umění ve světě. Nedovolme si tedy rezignovat ani na jeden z těchto aspektů, jelikož jdou ruku v ruce…
Petr Zuska
To, k čemu nás všechny teď vybízím, není vůbec jednoduché. Na druhou stranu nevole nejen v české společnosti roste a menší i větší proudy se, opět nejen v naší zemi, pomalu spojují a spojovat se budou. Ať už jde o občanskou iniciativu CHCÍPL PES, či akce OTEVŘEME ČESKO a mnoho dalších. Připojme k těmto proudům české divadlo, staňme se tak inspirací i dalším profesním skupinám a ekonomickým odvětvím a splňme sen statisícům našich diváků, kteří na to čekají a budou tomu tleskat dávno předtím, než do divadla posléze přijdou. Dopady a postihy jsou pochopitelně možné. Jde vlastně jen o přestupek, ale právní výklady se samozřejmě mohou různit. Každopádně jde o zanedbatelný risk ve srovnání s tím, čemu v boji za svobodu čelily stovky našich statečných předků, a to i naprosto individuálně. Jsem si jist, že nemusím jmenovat. My máme šanci „se ozvat“ najednou, jako obrovská skupina, kterou prostě zlikvidovat nemohou. Jedno je ale jisté. Čím déle budeme čekat, tím to bude horší.
Nejsem příznivcem „velkých“ slov, bohužel realita je taková, že žádné střední cesty není. Je na každém z nás, jestli bude „držet hubu a krok“ a stane se tak pasivním spolutvůrcem jakési novodobé technokratické totality, nebo dá hlasitě najevo, že mu jde o zachování elementárních etických pravidel, svobody a úcty a respektu k individualitě každého člověka, což, jak víme z historie, není vždy zadarmo…
Na závěr jen malý dovětek.
Bývalý ministr zdravotnictví Prymula na konci září 2020, na několikerý přímý dotaz komentátorů v ČT, zda v rámci zhoršující se situace plánuje opětovné uzavření divadel, odpověděl několikrát, že určitě ne, jelikož divadla nehrají v přenosu viru téměř žádnou roli. Týden na to je uzavřel. Už jen tento malý moment stačí k pochopení nekompetence, manipulace a lží celého koronavirového martyria. Od té doby jsem napsal několik otevřených i uzavřených dopisů, několik prohlášení na FB a zdaleka nejen já. Vzniklo několik petic, za kterými stáli kromě jiných i přední čeští lékaři, imunologové a epidemiologové evropského formátu. Spousta moudrých a vzdělaných lidí, včetně ekonomů, sociologů a právníků, píše neustále co může na své blogy…, ale nic naplat, to jsou totiž všechno dezinformace a již zmíněné konspirační teorie. Dialog veškerý žádný!!!
Čas „psaní“ i čekání skončil. Je čas něco dělat. Je za 3 minuty 12. A my teď bez nadsázky píšeme dějiny.
Děkuji za Vaši pozornost a doufám ve Vaši aktivitu. Ač na volné noze, jsem Vám k dispozici.
A určitě zdaleka nejen já.
Petr Zuska
12. 1. 2021
(Výzva je publikována v původním znění, bez redakčních úprav TM.)
Kultura od rána do večera. Nová „Televize Naživo“ bude vysílat divadlo nebo koncerty.
Zbrusu nový televizní kanál, zaměřený na uvádění divadelních inscenací nebo koncertů, bude od pátku 20. listopadu fungovat 24 hodin denně.
Vysílat má živě, ale možné bude i odložené sledování. Zakladatelé uvádějí, že stanice nazvaná „Televize Naživo“ propojí zdarma živou kulturu s diváky. Údajně ve třech milionech domácností. Projekt spoluvytvořily soubory Cirk La Putyka, Jatka78 a společnost „Heaven’s Gate“ režiséra Viktora Tauše.
Režisér Viktor Tauš a manažér a producent Štěpán Kubišta – iniciátoři nové televize
Na diváky čekají představení souboru Cirk La Putyka, inscenace z jeho domovského sídla Jatka 78, představení „Amerikánka“, dále produkce Vosto5, Divadla Na zábradlí, Divadla Minor a dalších, ale také koncerty Lenky Dusilové, České filharmonie či Báry Polákové.
Vysílání nabídne aktuální živou divadelní, hudební i dětskou tvorbu. Iniciátoři nabízejí zájemcům, a tedy potenciálním podporovatelům, i možnost výroby a vysílání originální reklamy. Zahrají ji třeba přední čeští loutkoherci nebo živě herci. Vysílání začne kabaretem „Pot a Lesk“ v přímém přenosu tento pátek 20. listopadu ve 20 hodin.
V reakci na jarní vládní „koronavirová“ opatření, limitující možnosti živé kultury, začaly pořádající soubory vymýšlet, jak dostat kulturu za diváky. Záhy Cirk La Putyka streamoval svá starší i nová představení. Režisér Viktor Tauš později přišel s filmovými či internetovými přenosy představení natočených v neobvyklých místech namísto divadelního jeviště.
„Většina vašich televizí si kanál naladí sama, případně návod najdete na našem Facebooku. Vysílat bude 24 hodin denně,“ řekl ve středu 18. listopadu Tauš. „Principem naší televize je, že všechno, co tam uvidíte, je naživo, včetně dětských pořadů. Jsou třeba ze záznamu, ale jsou natáčené najednou, v jednom živém záběru,“ doplnil režisér.
Televizní vysílání je zdarma, po odvysílání program spadne na platformu Filmnaživo.cz, kde bude zpětně dostupný za poplatek. Lidé budou také moci, prostřednictvím SMS nebo DMS, přispět vybranému kulturnímu spolku.
Polovina příspěvku poputuje jednotlivým souborům a 50 procent na vznik nových pořadů. Mezi těmi, kdo projektu finančně nejvíce pomohli, uvádějí zakladatelé ministerstvo kultury.
Jeden z hybatelů „Televize Naživo“ Štěpán Kubišta (vlevo) na snímku Evy Smolíkové s Rostislavem Novákem, toho jména mladším
„Internet je zahlcen obsahem. Kvantita zastínila kvalitu a náš divák nemá čas hledat, zkoušet. A třeba se nakonec nestrefit do svého vkusu. ,Televize Naživo´ nabídne náš výběr toho, co považujeme za kvalitní umění a hlavně to, čeho si v uměleckém prostředí vážíme,“ uvádí další z iniciátorů projektu Štěpán Kubišta.
TANEC PRAHA obstál ve veřejné soutěži MČ Praha 3 na využití budovy bývalých žižkovských lázní, se záměrem vybudovat zde první skutečný Dům tance v ČR. Taneční a pohybové umění totiž zažívá nebývalý boom. A stále více nás úspěšně reprezentuje v zahraničí. Nemá ale žádnou instituci, profesionální podmínky pro tvůrčí proces. Rovněž chybí řádná péče o tanečníky i jejich produkčně-technické týmy. Taneční profese přitom patří k nejnáročnějším, a navíc věkově limitovaným uměním.
Záměr Domu tance získal okamžitou podporu profesní obce. Postavilo se za něj přes dvacet subjektů, reprezentujících stovky umělců se svými týmy v naší republice.A také desítka významných partnerů ze zahraničí, včetně sítě European Dancehouse Network.
Čtyřpatrová budova bývalých lázní má vynikající dispozice pro vytvoření čtyř zkušeben, dílen, zvukového studia, wellness centra otevřeného i pro veřejnost, co-working space a samozřejmě i kavárny. Skýtá i možnost propojení Husitské ulice se stávající cyklostezkou.
Dolní Žižkov je tak o krůček blíž revitalizaci. A to díky několika zásadním kulturním objektům, kterými jsou: Dům tance, PONEC – divadlo pro tanec a Krenovka, v těsné blízkosti Vojenského historického muzea a plánovaného Železničního muzea. Tím spoluvytvářejí kreativní klastr s velkým potenciálem přímo na hranici Starého Města, Karlína a Žižkova.
Zmíněná Krenovka bude novým uměleckým centrem tance, hudby, architektury a výtvarného umění. Otevření Domu tance se chystá v roce 2021, své sídlo v něm bude mít Unijazz, svou první zkušebnu tam otevře Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec. Další části objektu jsou plánovány pro výtvarné umění a architekturu i jiné „neziskovky“. Osvícení majitelé se rozhodli investovat do kultury a také vzít do péče val vedoucí k cyklostezce, takzvaný „Žižkov Highline“.
Zeptali jsme se…
Yvony Kreuzmannové,
ředitelky a zakladatelky Tance Praha z. ú.:
Yvona Kreuzmannová
TM: Jaký má Dům tance potenciál a perspektivy?
YK: „Nesmírně si vážím nabídky majitelů Krenovky, protože i na Praze 3 se rapidně zvyšují nájmy a oni jsou ochotni investovat do rekonstrukce budovy a garantovat nekomerční nájemné na deset let. Perspektiva Domu tance je dlouhodobá. Budeme rádi, když se ho celý podaří otevřít do pěti let. Architektonickou studii nám zpracovalo Studio Reaktor, šlo o vzácné pochopení specifických potřeb našeho oboru, doporučení projektu dal i IPR – Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. A důležitý je, samozřejmě, kladný postoj ministra kultury Lubomíra Zaorálka, stejně jako pražské radní pro kulturu Hany Třeštíkové. Věřím, že vláda pochopí význam takové investice a nalezneme tak podporu napříč rezorty. Myšlenku Domu tance jsme mediálně otevřeli již za ministerského působení Ilji Šmída, ale až nyní pro ni máme vhodnou budovu.“
TM: Kteréaktivity bude možné v Domě tance provozovat?
YK: „Ne vše zde bude pouze jen Tanec Praha, počítáme s aktivitami pro děti, bude tady i čítárna, cvičebna pro nový cirkus, jóga, pilates….“
