Čtyři zastavení v jednom večeru. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas…“ Premiéra ve středu 23. září 2020 v 19.30 v pražském divadle Komedie.
„Krajinou slz“ je novým představením souboru Lenka Vagnerová & Company. V něm převzali roli choreografů hned čtyři tanečníci souboru: Fanny Barrouquére, Monika Částková, Barbora Nechanická a Michal Heriban. Umělecká vedoucí Lenka Vagnerová se tentokráte objeví v roli mentora a dramaturga. Pojítkem představení je strhující hudba oceňovaného hudebního skladatele Ivana Achera.
„Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. Je čas rození i čas umírání. Čas sázet i čas trhat. Je čas zabíjet i čas léčit. Čas bořit i čas budovat. Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit. I čas poskakovat. Je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat. Čas objímat i čas objímání zanechat. Je čas hledat i čas ztrácet. Čas opatrovat. I čas odhazovat. Je čas roztrhávat i čas sešívat. Čas mlčet i čas mluvit. Je čas milovat i čas nenávidět. Čas boje i čas pokoje.”Kazatel 3
Toto jsou čtyři zastavení šesti z nás:
ZASTAVENÍ PRVNÍ: Tvarem ke štěstí
Dokonalé křivky, ani o kilo navíc. Ideál ženské krásy si každá doba diktuje po svém. Vymodelovaná prsa, upravený nos. I botoxové injekce se zdají být fenoménem dnešních dní. Experimentujeme, skrze trendy hledáme svou identitu. Jako mladí se pokoušíme stárnout. A jako staří se snažíme mládnout – dohnat to, na co už příroda nestačí. Jsme ochotni podstoupit ledacos a mlčky svádíme neúprosný, každodenní boj s časem.
Choreografie a interpretace: Barbora Nechanická
ZASTAVENÍ DRUHÉ: Láska na první posed
„Existují čtyři strany příběhu: tvůj příběh, jejich příběh, pravda a co se opravdu stalo.” Jean-Jacques Rousseau.
Choreografie: Fanny Barrouquére ve spolupráci s Patrikem Čermákem.
Interpretace: Fanny Barroquére, Patrik Čermák
ZASTAVENÍ TŘETÍ: Krajinou slz
Vždycky řekne: „Já to dám.” I kdyby měla oči plné slz. „Krajinou slz“ je výjev emocí a zkušeností, které si s sebou neseme životem. Každým krokem se tahle hromada zvětšuje, občas ji rozbalíme. Zavzpomínáme, přidáme další slzu, zase zabalíme a tlačíme dál.
Choreografie a interpretace: Monika Částková
ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: Kauza oni
„Kauza oni“ je duet o touze po moci, o ovlivňování, lži a pravdě. Vypráví o dvou parťácích, kteří neváhají jeden druhého zradit, ale jeden bez druhého by nepřežili.
Choreografie: Michal Heriban
Interpretace: Michal Heriban, Andrea Opavská
„KRAJINOU SLZ“
Choreografie a interpretace: Fanny Barrouquére, Patrik Čermák, Andrea Opavská, Michal Heriban, Monika Částková, Barbora Nechanická
Dramaturgie a mentoring: Lenka Vagnerová
Hudba: Ivan Acher
Scénografie a kostýmy: Michal Heriban
Light design: Michal Kříž
Grafický design: Michal Heriban
Foto: Petr Kiška
Zvuk: Andrej Jurkovič
Produkce: Petr Kiška
Producent: Lenka Vagnerová & Company
Koprodukce: Městská divadla pražská
Za podpory: Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky
Úvodní premiéra nové sezóny „Perníková chaloupka (čekání na lopatu)“ v pražském A studiu Rubín nasadila laťku nebývale vysoko
Novou premiéru v A studiu Rubín jsem očekával s mnoha otázkami. Stejné problematice se poslední dobou věnuje množství dramatiků i divadelních a filmových tvůrců. Pouze na českých jevištních prknechse totiž s touto tematikou, pouze namátkou, již objevily tituly „Otec“ (divadlo Rokoko), „Zatmění“ (divadlo Broadway) anebo„Starci na sněhu“ (divadlo Au!). Stejné chorobě se v této sezóně bude věnovat rovněž titul Jihočeského divadla „Still Alice (Stále jsem to já) Lisy Genovy“. Ten je známý i z filmového zpracování s Julianne Mooreovou. V Českých Budějovicích má být tato inscenace premiérována v dubnu 2021…
Než se budu věnovat detailněji „rubínovské inscenaci“, prosím, dovolte krátký exkurz k historii Alzheimerovy choroby.
Alzheimer anebo Fischer?
Víte že, Alzheimerova nemoc se klidně mohla jmenovat „Alzheimer-Fischerova“. Popisy diagnóz i obrázky histologického vyšetření mozků šestnácti pacientů roku 1907 z pražské psychiatrické kliniky v Kateřinkách totiž, ve stejné době jako jeho německý kolega Aloysius Alzheimer, publikoval český lékař židovského původu Oskar Fischer. Fischerovo dílo a jeho zásluhy však byly plně doceněny až daleko později.
Oskar Fischer se narodil, v německy mluvící rodině správce statku, ve Slaném. Tam později maturoval na gymnáziu. Pak absolvoval studia medicíny v Praze a ve Štrasburku. Následně vykonával lékařskou praxi v Praze. Řadil sek početné německy mluvící menšině židovského původu. Z důvodu původu byl lékař, mezi jehož pacientky patřila i Charlotta Masaryková, za okupace transportován do Terezína. Tam 28. února 1942, tedy před téměř osmdesáti lety, zemřel.
Ovšem, ani Aloysius Alzheimer to neměl, s popisem nově objevené choroby, vůbec snadné. Když prezentoval své nové objevy o choroběv roce 1906 na setkání psychiatrů v Tübingenu, tak žádný z účastníků Alzheimerovi nepoložil pražádnou doplňující otázku. Okamžitě se přešlo k jinému tématu. Navíc, regionální list „Tübinger Chronik Ma” věnoval jeho objevu, v obsáhlé reportáži z kongresu, jedinou kratičkou větu. Alzheimer se tak vrátil zklamán do psychiatrické klinikyv Mnichově.
V té době dvaačtyřicetiletý německý psychiatr vylíčil případ své pacientky Auguste Deterové. Ta předtím zemřela ve věku 55 let „zcela dementní“, jak to Alzheimer formuloval. Teprve pitva ukázala, že v mozku zemřelé bylo mnoho bílkovinových usazenin a odumřelých nervových buněk.
„Bláznivý lékař s mikroskopem“, jak se Alzheimerovi říkalo, tak zjistil základní mechanismus nejtěžší a nejčastější formy stařecké demence: ukládání jednoho druhu bílkoviny v mozkové kůře vede k odumírání nervových buněk. Proč se bílkovina tak masivně usazuje, není zcela jasné dodnes. Proto je také Alzheimerova nemoc stále neléčitelná a průběh lze pouze o několik měsíců až let zbrzdit.
Vůně perníku
Jak tuto vážnou chorobu chápat? Jak s ní žít? Jak se jí takzvaně „dostat na kobylku“? I tak mohly znít úvodní premisy tvůrčího týmu nebývale působivého představení „Perníková chaloupka (čekání na lopatu)“. Ato navíc v komorně intimním, ale svou kontaktností a bezprostředností, i nic neodpouštějícím divadelním prostoru malostranského Rubínu.
Jak vkusný a informacemi nabitý (i tradičně nápaditě graficky zpracovaný) program divadla prozrazuje: „Autoři postavili klasickou pohádku naruby. A tvoří prostor pro vnímání tragikomičnosti stařecké demence. K tomu jsou jim inspirací vlastní zkušenosti s prarodiči a především kniha rakouského spisovatele Arno Geigera ,Starý král ve vyhnanství´. Inscenace hledá naději ve vztahu dvou generací, cestu hlubokým a neprobádaným Alzheimerovským lesem a nabízí očistu skrze komiku. Přináší relativizaci ,normálního´ pohledu na svět a jeho civilizační choroby i znovunalezení společného dialogu a řádu, který se už nepodobá ničemu z toho, co se dá předem naplánovat.“
Musím konstatovat, že to vše se podařilo vpravdě na jedničku s hvězdičkou. Od dramaturgie, přes výtvarné řešení scény a kostýmů… Navíc, umocněno působivou hudební stránkou, až – v neposlední řadě – po excelentní herecké výkony.
Nadhled i laskavý vhled
Režisér, nesoucí jméno bývalého fotbalového reprezentanta (a nyní majitele sítě benzínových pump ONO), Jiří Ondra příjemně překvapil. Ve spolupráci s Lucií Ferenzovou připravili na motivy výše zmíněného rakouského autora plnohodnotnou prvotní látku. Bylo však brzo patrno, že ponechali i patřičný improvizační prostor všem hereckým osobnostem.
Osobně koukám tak trochu mezi prsty vždy na inscenace či televizní, respektive filmová, díla, kde je autor i sám sobě dramaturgem. V tomto konkrétním případě se sice jednalo „pouze“ o spoluautorku Lucii Ferenzovou, ale stejně… Po zážitcích z celého představení však jsem tentokrát nucen konstatovat, že zde to vůbec na škodu nebylo. Naopak, zřejmě to prospělo k pevnější struktuře a provázanosti celé inscenace.
Nejsilnějším dojmem z celé inscenace je paralelní prolínání se reálného světa, představ i bludů. Režisér zde ostrými střihy dosahuje kontrapunkt mezi pragmatickým světem i blouzněním a hledáním lidí, kteří skončili v osidlech Alzheimerovy choroby.
Ani prvky v rovině nadhledu (kupříkladu parafráze postavy vraždícího otce se sekerou z kultovního dílu „Studna“ ze seriálu „30 případů majora Zemana“) výsostně vážné téma neshazují. Naopak, dodávají mu lidské rozměry. A tímto stylem bych se mohl postupně vyjadřovat ke každému detailu „Perníkové chaloupky“.
Nejen herecký koncert
Ostřílený Miroslav Mejzlík v hlavní roli představení doslova exceloval. Dokázal odstínit různé intimní nuance člověka, který z jedné strany Alzheimerově chorobě podléhá, ale ze strany druhé si to nikterak nepřipouští. Výbornými partnery mu byli – tradičně výborní – Alena Štréblová a její bratr Jiří. A ani Richard Fiala v tomto hereckém excelentním kvartetu nezůstával nikterak v pozadí.
Posledně jmenovaný je navíc i spoluautorem hudební stránky celého představení. Jeho písničky s kytarou nejen umocňovaly děj, ale navíc jednotlivé scény sympaticky provazovaly v jeden svébytný celek. Konečně někde nebyly písničky pouhými předěly či pověstnými „oslími můstky“, nýbrž plnohodnotnou složkou inscenace!
Závěrem musím konstatovat, že „Perníková chaloupka“ se všem tvůrcům i ostatním složkám A studia Rubín nadmíru vydařila. Nasadila (nejen) zde vysokou laťku. A nezbývá se než těšit na další inscenace v tomto pražském komorním malostranském suterénu.
»Perníková chaloupka (čekání na lopatu)«
Autoři: Jiří Ondra a Lucie Ferenzová
Režie: Jiří Ondra
Dramaturgie: Lucie Ferenzová
Výprava: Andrijana Trpković
Hudba: Richard Fiala, Václav Hoskovec a Tomáš Alferi
Hrají: Miloslav Mejzlík, Richard Fiala, Alena Štréblová a Jiří Štrébl
Zveme Vás na již druhý ročník hudebně uměleckého festivalu „A DAY OF SOUND“, který se uskuteční v pátek 4. září 2020 od 16.30 do 22.30 hodin v galerijních prostorách a zahradách GASK. Na adrese: GALERIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE (GASK), V KUTNÉ HOŘE, Barborská 51-53, 284 01 Kutná Hora.
Festival „A Day of Sound“, za jehož zrodem stojí kurátor a hudební publicista Pavel Klusák, nabídne jednodenní program sestávající z výrazných představitelů alternativ, hudebních experimentů a indie rockových kapel, kterým bude věnována večerní část programu. Festival se koná ve spolupráci s pražskýmGoethe institutem.
Zahrady GASK vytvoří kulisu pro potemnělé imprese dua Kalle rozšířeného na šestičlennou sestavu, představí se i silný objev poslední sezóny, psychedelický country kvintet Dingo. Jen zřídka koncertují živě Golden Spine– postrockový projekt Václava Havelky III a Andrey Knotkové pro hinduistické mantry.
Ve specifické atmosféře jezuitské koleje ze 17. století vystoupí jedna z vrcholných osobností českého písničkářství Oldřich Janota. „Pro ,A DAY OF SOUND´ je zásadní dávat prostor tvůrcům, studentům i publiku kolem současného zvukového umění a jeho experimentálních forem,” říká kurátor festivalu Pavel Klusák. Letošní ročník uvede v sekci věnované experimentu tři silné ženské osobnosti.
Biliana Voutchovažije v Berlíně, hru na housle kombinuje s performancemi a patří ke světově uznávaným improvizátorkám. Projekt Blurred Music, vydaný jako trojalbum na americkém labelu Elsewhere, vřele přijala řada médií a festivalů. Právě Blurred Music, přeludný proud hudby v duu s klarinetistou Michaelem Thiekem, uvede Biliana Voutchkova na „A DAY OF SOUND“.
Veronika Svobodová se pohybuje na pomezí oblastí mezi divadlem, výtvarným a zvukovým uměním a performance. Její skladba RORBU získala letos hlavní cenu na mezinárodní rozhlasové soutěži EBU – PALMA ARS ACUSTICA.
Lucie Páchová prohlubuje umění vokální improvizace při dlouhých pracovních pobytech v Africe. Se skupinou Talaqpo zhodnocuje svou zkušenost ve zvukových krajinách mezi world music a volným autorským jednáním.
O slavnostní fanfáry se během celé slavnosti postará extatické free trio Frisk, které patří k jistotám současné experimentální scény.
„,A DAY OF SOUND´ je den současných hudebních alternativ a autorských gest, který chce zlákat a připoutat i ty, kdo konkrétní jména neznají. GASK dobře ví, že zvuk k současné galerii patří, a tak vytváří tenhle labyrint akcí, hřiště pro uši, konfrontaci se sónickými vizemi. Měl by být obohacením pro insidery ze scény artu, lidi z nezávislých scén, i ty, kdo prostě rádi relaxují s autentickou čerstvou kulturou,“ říká Pavel Klusák.
Celým letošním ročníkem se nenápadně vine linie hudby. Hudby vzývající a oslavující, hudby jako neokázalého rituálu.
PROGRAM / Část 1 – interiéry galerie:
16.30 FRISK (trio, Pardubice): Úvodní AKČNÍ FANFÁRA PRO A DAY OD SOUND Č. 1
16.45 VERONIKA SVOBODOVÁ
17.20 LUCIE PÁCHOVÁ & TALAQPO
18.20 OLDŘICH JANOTA
Část 2 – vodní pódium v zahradách GASK:
19.15 FRISK: Úvodní AKČNÍ FANFÁRA PRO A DAY OD SOUND Č. 2
Za divadlem, koncerty a kinem doposud přijelo přes jedenáct tisíc návštěvníků
Drive-in multižánrový festival Art Parking ve stávající podobě po měsíci končí. Více než jedenácti tisícovkám divákům v automobilech nabídl přes dvacet divadelních představení a koncertů v Pražské tržnici a přes padesát filmových projekcí v žižkovském autokině. V tomto týdnu festival nabídne například ještě projekce filmů „Matrix“, „V Síti“ či „Počátek“, s holešovickou tržnicí se pak rozloučí v neděli Činohra Národního divadla.
Za divadlem, koncerty a kinem přijelo dosud více než 11 000 návštěvníků
Festivalu Art Parking se, jako jedinému organizátorovi velkých kulturních akcí v době karantény, podařilo za uměním přilákat přes jedenáct tisíc lidí. „V takový úspěch jsme ani nedoufali. Podařilo se nám vrátit živou kulturu do ulic. Jsme rádi, že situace se změnila natolik, že už není potřeba jezdit za kulturou výhradně v autech,“ říká Karel Kratochvíl, dramaturg festivalu. Návštěvníci viděli Divadlo pod Palmovkou, prostor dostalo pohybové duo Bratři v tricku, došlo také na slam poetry nebo stand-up. Divadelní linku o víkendu zakončí Divadlo pod Palmovkou s komedií „Jak sbalit ženu 2.0“ a Národní divadlo s dialogy z inscenací „Král Oidipus“, „Faust“ nebo „Proslov k národu“.
Z hudebních hostů Art Parking navštívili Pavel Šporcl, Vypsaná fixa, Znouzectnost, kapela pro celou rodinu Kašpárek v rohlíku, koncertní tečkou bylo vystoupení kapely PSH.
Kino na Žižkově bude pokračovat v proměněné podobě od poloviny června
Tento týden nabídne autokino Art Parking 12 projekcí. Na velkoformátové LED obrazovce návštěvníci uvidí kultovní „Matrix“, „Počátek“ či „South Park“.
Se zlepšujícími se podmínkami pro provozování kulturních akcí čeká filmovou část festivalu Art Parking proměna. Autokino na Nákladovém nádraží Žižkov, které teď pojme 100 automobilů, se po krátké pauze vrátí v letním stylu. „Divákům zůstane možnost sledovat filmy v autech, areál však rozšiřujeme o možnost příjemného posezení. Kromě filmových promítání připravujeme i další akce, jako jsou koncerty a dětská zóna, “ slibuje producent Jakub Vedral pokračování dalších kulturních akcí na Žižkově.