Čuba i jeho soubor jsou napřed. Mají vlastní digitální jeviště! Ostravské Divadlo Mír spouští vlastní video platformu »MírPlay«. Rozjíždí se právě dnes – 10. prosince 2020. A to zásadně – bez reklam!
Ostravské Divadlo Mír, známé i díky show „Tři Tygři“, spouští vlastní video platformu „MirPlay.cz“, která sledujícím nabídne exkluzivní obsah. A to přímo v podobě filmových inscenací, skečů „Třech Tygrů“, záznamů divadelních představení, ale i nových filmů či seriálů. Diváci se mohou těšit na kvalitní podívanou, kdy v případě filmových inscenací dochází k jedinečné symbióze divadelních textů a filmového přístupu k natáčení.
On–line platforma „MírPlay“, která je naprostou novinkou i v celostátním měřítku. Je spuštěna právě dnes 10. prosince a diváci do ní mohou mít přístup za měsíční předplatné 90 Kč. Divadlo Mír, jež na konci listopadu vyhrálo odbornou anketu „Křišťálová lupa“ v kategorii „On–line video“, tak vstupuje do nové éry své existence. Je totiž jediným divadlem v ČR, které má kromě klasického dřevěného jeviště nyní i své vlastní digitální jeviště.
Budova Divadla Mír vznikla z někdejšího kina
Soubor kolem principála a majitele divadla Alberta Čuby se tvorbě on-line obsahu věnoval ještě před prvním jarním uzavřením kulturní scény. Právě koronavirová krize ale umělce (známé dosud na internetu zejména díky skečům „Tři Tygři“, kteří mají dnes přes 200 tisíc odběratelů a skoro 39 miliónů zhlédnutí), přiměla k razantnímu přesunu do virtuálního prostředí.
„Tři Tygři“
Vytvoření první platformy svého druhu považuje Čuba nejen za alternativní provoz klasického divadla, ale také za narovnání vztahů s diváky. „Doposud jsme fanoušky vyzývali, aby nám penězi dobrovolně přispívali. Především v jarní vlně koronavirových opatření, kdy byla divadla zavřená mezi prvními.Nám to tehdy připadalo na místě. Teď je však situace jiná a my nepovažujeme za správné žádat o peníze v době, ve které by měly být finanční prostředky směřovány skutečně potřebným lidem. V průšvihu jsou teď totiž úplně všichni. Proto lidem už delší dobu neříkáme, aby nás podpořili, ale aby nás případně odměnili za to, že je na internetu bavíme. Nyní ale přicházíme s platformou ,MírPlay´, jejímž motivem je i snaha, aby se vztah mezi námi a našimi diváky více narovnal. Pokud člověk chce, tak si vstup do ,MírPlay´ koupí a my mu za jeho peníze nabídneme zábavu. Pokud ale nechce, tak si ho zkrátka nekoupí,“ vysvětluje Čuba motivaci spuštění nové video platformy. Sám členství v ní považuje za shodné s nákupem vstupenky do divadla. Kromě měsíčního předplatného budou mít diváci možnost i zvýhodněného ročního členství za 900,- Kč, což odpovídá ceně dvou vstupenek do divadla.
Soubor Divadla Mír
Digitální jeviště, zábava bez reklam i nové filmy
Na „MírPlay“ najdou diváci i veškerý obsah z YouTube kanálů Divadla Mír a „Třech Tygrů“. Na rozdíl od YouTube však nejsou na „MírPlay“ rušeni reklamami a každé nové video zde bude mít premiéru s určitým předstihem před YouTube. Některá videa jsou navíc k vidění pouze na této platformě.
Diváci se již nyní mohou těšit například na filmové inscenace „Smrt talentovaného vepře“ a „Porota“ či film „Ruchoth Raoth“. Anebo záznam divadelního představení „Bull“, popřípadě na nové skeče a záznamy představení „Třech Tygrů“ z klubu Heligonka.
Největší hodnotu platformy vidí Čuba v přístupu ke ,dvěma novým filmům, které se právě dokončují a budou dostupné pouze na „MírPlay“. „Konkrétně se jedná o filmovou adaptaci autorské inscenace ,Trochu hodně mimo´ Štěpána Kozuba a Davida Vyhnánka pod názvem ,Riško a Fučo: Na konci cesty´. Další velkou novinkou bude film ,Volným pádem´ od Štěpána Kozuba, vhlavní roli s Robinem Ferrem. Ten uvedeme začátkem příštího roku,“ doplňuje Čuba.
Na „MírPlay“ se připravuje také filmová inscenace divadelní hry Karla Čapka „Adam Stvořitel, která se již dlouhou dobu na divadelních jevištích neobjevila! A takto zfilmována bude dokonce úplně poprvé. Na Štědrý den se mohou fanoušci „tygřího humoru“ těšit na speciální vánoční video skeč „Třech Tygrů“, ve kterém se objeví i jedna velká žijící herecká legenda. Divadlo Mír zkrátka i v situaci, kdy je veškerá kultura pozastavena, neustále tvoří obsah a snaží se hledat nové cesty, jak své diváky v této nelehké době bavit.
Jsou zapotřebí a nezbytná v kulturní oblasti tak tvrdá opatření a represe?
Mezinárodní organizace OECD vydala rozsáhlou studii s názvem „Culture shock: COVID-19 and the Cultural and Creative Sectors“, podrobně mapující dopad COVID-19 krize na kulturní a kreativní odvětví.
Jedná sezejména o neadekvátnost opatření na podporu kultury, která nejsou adaptována na specifika obchodních modelů a forem zaměstnanosti v těchto odvětvích. Studie je zdarma k dispozici zde. Text je v anglické verzi.
Pavel Kosť vystudoval fyzioterapii na Slovensku, kde se narodil. V roce 2005 se vydal do Čech a začal pracovat v rehabilitačním ústavu RÚ Kladruby, kde se soustředil na problematiku těžkých pohybových hendikepů. Od roku 2011 provozuje soukromou praxi RehaKost. Své získané znalosti předává jak dalším kolegům, tak také na přednáškách studentům Lékařské fakulty UK. Jeho žena Jana je vozíčkářka, členka SKV Praha a mistryně světa v orientačním závodě vozíčkářů. Žijí v Praze a mají jedenáctiletá dvojčata Patricii a Matyáše.
Jak důležitý je pohyb pro život?
„Pohybová aktivita je součástí bytí člověka. Je nepostrádatelná pro vývoj dítěte i správné funkce orgánů. Pohyb má velký vliv na činnost kardiovaskulárního systému a plic, ovlivňuje metabolismus a regeneraci. A co je nejdůležitější – jeho účinek na pohybový aparát je jednoduše nepostradatelný. Mimo to úžasným způsobem ovlivňuje psychiku, snižuje stres a vznik civilizačních nemocí a blahodárně působí na hormonální systém.“
Jak důležitý je pohyb pro osoby s hendikepem?
„Pohyb je vnímán často relativně. To, co pro někoho znamená olympijským výkon, někdo za pohyb ani nepovažuje. O to větší komplikace je u člověka s pohybovým hendikepem. Gravitace, tíha samotného těla i (ne)kontrolované změny polohy těla u běžných aktivit aktivizuje fyziologické procesy. Pasivita pohybového systému z jakéhokoliv důvodu s sebou nese nespočetné množství negativních důsledků. Asi tím nejdůležitějším je změna držení těla. Dochází k přetížení kloubů a svalů, trofickým i strukturálním změnám, útlaku vnitřních orgánů s následným zhoršením funkce srdce, plic, peristaltiky střev, a dalších orgánů.“
Jaké následky může mít dlouhodobá nucená přestávka v pohybu v rámci domácí izolace kvůli koronaviru?
„Pro mě osobně skoro výlučně pozitivní. Proč? Protože mám konečně čas pro sebe, své blízké, možnost se zastavit nebo minimálně zpomalit. Je to doba vhodná na rekapitulaci posledních let, způsobu našeho žití i bytí. Možná taky na určitou změnu. Ale na to se asi neptáš, viď?
Takže má odpověď zní, že dlouhodobý lockdown s sebou přináší spíš neblahé důsledky. Ještě větší fyzická pasivita způsobená opatřením týkajících se Covid-19 devastuje pohybový aparát. Pro mnoho lidí je pohyb při cestě do práce – ať už je to jízda na vozíku (nebo přesuny do/z auta), nebo chůze – jedinou pohybovou aktivitou. A nyní jsme uvězněni v domácím prostředí, mnozí z nás vyměnili práci za home office. Fyzická neaktivita/pasivita v kombinaci s nevhodným prostředím je jednoduše cesta do pekel. A také nouzové řešení pracovního prostředí je špatné! Nemůžeme dlouhodobě užívat kuchyňskou židli, gauč nebo polohovací postel. Je to příjemné rozptýlení, ale dlouhodobá zátěž v nesprávných polohách vám určitě způsobí v lepším případě jenom bolesti pohybového aparátu.“
Jak se přimět k pohybu doma?
„To je otázka, na kterou neznám odpověď. Dlouhodobě bojuji s motivací svých klientů. Po x-přednáškách na téma prevence nemocí pohybového aparátu jsem došel k závěru, že teorie pana Železného: „Dobrá zpráva = špatná zpráva,“ je naprosto nejefektivnější. To v praxi znamená, že se nesnažím vysvětlovat, proč musíš! To vědí úplně všichni. Co ale mnozí netuší, co se stane, když to dělat nebudou. A pokud ještě užijete nějakou zajímavou kazuistikou, která nekončí jak 98% filmů americké produkce, úspěch je skoro na světě.“
Jak se konkrétně hýbat doma?
„Způsobu pohybových aktivit a cvičení je nespočetné množství. Asi nejdůležitější je samotné vnímání pohybu. Já osobně nedoporučuji zvýšenou pohybovou aktivitu. Buď ke sportu máte vztah, nebo nemáte. Tečka! A pokud nemáte ani po 50 letech žádný vztah, s největší pravděpodobností se to asi nezmění. A co s tím? Udělejte si cvičení z běžných aktivit, které děláme dnes a denně. Např. hned u čištění zubů se postavte na jednu nohu a zkuste to ustát 1min. V případě, že sedíte na vozíku, snažte se u sezení o napřímené držení páteře (v případě absence trupových svalů se přitáhněte rukou). Kartáček si ukládejte do nejvyšší police – intenzivní protažení vás okamžitě probere z ranního bdění. Odpadkový koš si uložte klidně na balkón. Že je to nesmysl? Právě naopak! Kolikrát denně hodíte něco do koše? Určitě nebude rychlejší nebo efektivnější než v kuchyni. Ale pozitiva přirozeného pohybu v domácím prostředí jsou k nezaplacení! U práce si dejte pití do flašky (klidně 2,5l PET) na zem, pracovní dokumenty nechte v ložnici. Po 2hod kompenzujte sezení – pověste se na hrazdu na pár sekund, položte se na břicho do postele, nebo vsedě natáhněte ruce ke stropu a udělejte intenzivní záklon páteře. 1-2 krát týdně si udělejte „výlet“ do potravin a připravte rodině skvělou snídaní. Příprava jídla je taky skvělou pohybovou aktivitou, hlavně když u toho strávíte 2hod. U žen má samozřejmě podstatně větší význam než u mužů. Spojte příjemné s užitečným a pohyb se stane součástí vašeho fungování. Změníte pohled na pohyb jako na nezbytnou nutnost.
S manželkou jsme přemýšleli, jakým způsobem namotivovat děti. Optimálním řešením byla pro nás hrací konzole s pohybovým senzorem. Spojili jsme pohyb, zábavu i sociální kontakt, protože často skáčeme před konzolou úplně všichni. A není nic lepšího, než vítězný úsměv dítěte nad poraženým (a porážkou zdrceným) rodičem! Žádný strach, hry můžete klidně hrát i v sedě.“
Myslíte, že někomu může domácí karanténa i prospět?
„Určitě! Mojí manželce! Nechci se rouhat, ale jsem za karanténu rád. Nikdy jsem si rodinu neužil tak, jak právě na počátku roku 2020. A jsem hrozně rád za manželku, protože se úplně zastavila. Fialka je regulérní workoholik. Její způsob života, ve spojitosti se stresem a enormní únavou, ji ve 31 letech posadil na invalidní vozík (spinální příhoda je obdoba mozkové příhody – krvácení do míchy v oblasti střední hrudní páteře způsobilo bohužel ireverzibilní změny). Ona je jasným důkazem, že enormní stres může přinášet fatální následky.
Ale není možné paušalizovat (ne)výhody aktuální situace, protože karanténa má různé dopady na domácnosti/společnosti. Jsou lidi, kteří v období karantény pracovali v průměru 12hod denně, a na druhé straně skončilo nespočet lidi ze dne na den bez práce a finančních prostředků. Doba je zvláštní a je důležité ji vnímat jako více či méně trvalou. Negativním postojem ke změnám si určitě nepomůžeme, právě naopak!“
Může být někdy pohyb škodlivý?
„Tady platí zlaté pravidlo – všeho moc škodí! A tak je to i s pohybem. Nikdy se nesrovnávejte – hele, on zvedá 160kg bench, já bych měl taky. Nesmysl! Poslouchejte vlastní tělo, vnímejte změny, které souvisí s určitou změnou, cvičením, zátěží. Moje rady jsou jenom doporučením, rozhodně ne modlou! Už jsem v praxi viděl tolik absurdit, že jsem totálně pokorný. Jakákoliv fyzická aktivita (pohyb, sport, chůze, cvičení, práce, cokoliv) vám nesmí způsobovat dlouhodobě bolesti nebo potíže. Krátkodobá svalová únava nebo bolest k fyzické aktivitě prostě patří. Na druhé straně, příliš opatrnosti, strachu vás nikdy neposune. Hledání zlaté střední cesty je někdy celkem oříšek. Hlavně si pohyb užívejte, bavte se, udělejte si ze sportu společenskou událost. Nesnažte se udělat světový rekord! Druhý den po cvičení je vhodné fungovat bez asistence a taky zvedání z postele vám nesmí zabrat více než 10min.
Důležitější než samotné cvičení je ideální postavení těla!!! To znamená, že i z ležení na gauči můžete být příjemné cvičení. O závislosti správného držení těla a funkce bránice (hlavní nádechový a posturální sval) se dá napsat samostatná kapitola. Ideální držení těla užívá optimálním způsobem svalovou aktivitu i postavení kloubů. Když se díváme na tělo jako na kus hmoty, má i naše tělo určitou životnost. Tak se k tělu chovejte tak, ať vám to dalších x-let vydrží bez potíží.“
Pavel Kosť
Někteří lidé jsou v současné koronavirové krizi pod velkým tlakem a obřím fyzickém i psychickém vytížení. Jsou z pohledu fyzioterapeuta patrné nějaké obtíže, které by se dalo označit za příznačné?
„Odpočívat musí hlava i tělo. Už dávno neplatí teorie, že například CMP se vyskytuje u lidí od 65 let. Kombinace různých faktorů – stres, nedostatek času, nestandardní priority, únava, fyzická pasivita, naše tělo degradují. Buďte alespoň jednou týdně egoisti. Nechte rodinu doma napospas partnerovi. Skočte na kávu, do kina, zasportovat si, nebo si jenom sedněte na lavičku a užívejte tu chvilku se sebou. Dělejte cokoli, co vám udělá radost. Tři hodiny to členové rodiny bez vás určitě zvládnou! Pomáhá tomu off-line režim mobilu.
„Noc divadel“ nabídne virtuální prohlídky i živé přenosy. V této oblasti jsme první v Evropě.
Osmý ročník „Noci divadel seuskuteční třetí listopadovou sobotu 21. 11. 2020. V letošním roce však ve výrazně omezeném režimu a s velkou převahou virtuálního programu. Preventivní opatření proti nemoci SARS-CoV-2 mají obrovský dopad na oblast divadla i tance, což reflektuje i letošní podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“. K ekologickým tématům v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu se nečekaně přidružila i témata existenční. I přesto se do „Noci divadel“ plánují zapojit divadla opět napříč celou republikou. Programy jednotlivých divadel budou zveřejněny na začátku listopadu. Součástí letošního ročníku bude dále virtuální telemost moderovaný Institutem umění – Divadelním ústavem jako koordinátorem akce. Více informací na webu: www.nocdivadel.cz.
„Již po skončení minulého ročníku jsme jako podtitul nadcházející Noci divadel zvolili aktuální společenské téma, související s udržitelností lidské civilizace a klimatickou krizí. Avšak události posledního půl roku propůjčily mottu ,udr-život-elnost hlubší, pro obor divadla skutečně existenciální, rozměr. I z toho důvodu jsme se, po důkladné diskusi se zapojenými subjekty, rozhodli ,Noc divadel´ i pro letošní rok udržet. Vzájemná podpora i spolupráce divadel a jejich divák získala od vypuknutí epidemie koronaviru na zásadní důležitosti. A zároveň nabývá nových a nečekaných dimenzí i formátů. Doufáme, že i ,Noc divadel´ bude určitým světlem, které v aktuální složité situaci české společnosti zazáří do tmy,“ říká Martina Pecková Černá z IDU, který „Noc divadel“ v ČR od roku 2013 koordinuje.
Divadla a soubory zapojené v letošním ročníku „Noci divadel“ přizpůsobí svůj program stávajícím vládním nařízením. Události tak proběhnou převážně v on–line prostředí (živě či ze záznamu), případně v souladu s mimořádnými a preventivními opatřeními, která budou v den konání „Noci divadel“ v platnosti. Scény propojí napříč celou republikou virtuální telemost, který bude mít své zázemí v Institutu umění – Divadelním ústavu. Streamovací studio umožní divákům sledovat moderovaný kontinuální program, probíhající v různých městech a místech. Na programu budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.
Kompletní program akce bude zveřejněn v listopadu.
„Noc divadel“ je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se „Noci divadel“ v ČR zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze 30 měst. V Praze program připravila celkem 52 divadla a soubory. „Noc divadel“ v ČR je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.
