Divadlo Ponec – 9. stránka – Taneční magazín

Jižní spojka 2020

Již II. přehlídka Jihočeského divadla v Praze začíná již 1. února

Jihočeské divadlo jede již po druhé směr Budějovice – Praha. Veze to nejlepší ze své produkce. Pražským divákům se představí v Disku, NoDu, Ponci-divadle pro tanec a Stavovském divadle, kde se prezentuje v rámci festivalu Opera 2020.

Jihočeské divadlo je čtyřsouborové profesionální divadlo. 60 000 diváků je každoročně navštíví na letní scéně – Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Nyní mají opět i pražští diváci jedinečnou příležitost vidět soubory v rozmezí dvou týdnů i v jejich divadlech.

Jihočeské divadlo odstartovalo I. pražskou přehlídkou toho nejlepšího ze své produkce v zimě 2019, svou 100. jubilejní sezónu. 100 let oslavili na podzim roku 2019 a s mimořádnými projekty k tomuto výročí bude pokračovat až do konce léta 2020.

Po divácky úspěšné Jižní spojce 2019 se podařilo realizovat český pavilon světové výstavy Pražské Quadriennale pod názvem CAMP Q společně s divadlem Letí a Tygrem v tísni. Divadelní část této výstavy pak uvedli na Budějovické náplavce v září 2019. Realizovali výstavu Jihočeské divadlo – Kabinet zázraků v Jihočeském muzeu. Postavili prozatimní divadlo Bouda na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích a v něm odehráli 35 představení. Také vydali obsáhlou publikaci o historii Jihočeského divadla s názvem Po stopách Jihočeského divadla.

Nyní startuje druhá část sezóny 2019 / 2020. V únoru se opět představí pražským divákům v rámci II. ročníku divadelní přehlídky Jižní spojka 2020. Pražští diváci mají jedinečnou příležitost od 1. do 16. února vidět to nejlepší od všech souborů Jihočeského divadla*.

V Budějovicích uvede do konce sezóny ještě 8 premiér. Zcela mimořádná bude světová premiéra Wintonův vlak k výročí konce 2. světové války a úmrtí sira Nicholase Wintona. Novou operu na motivy skutečných událostí napsal generální hudební ředitel opery Jihočeského divadla Mario De Rose. Uvádí v koprodukci s Dolnobavorským zemským divadlem Pasov.

Jubilejní sezónu zakončí na letní scéně Jihočeského divadla Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Na léto 2020 pro své diváky chystá dvě novinky a slibuje 86 večerů plných hvězdných zážitků. Letní sezónu bude zahajovat 3. června komedií o cestě do časů slavného renesančního umělce Leonarda da Vinciho, se stejnojmenným názvem da Vinci v režii Petra Zelenky. Druhou novinkou bude opět autorská inscenace plná symboliky v režii Petra Formana s názvem Muž Dvojhvězdy. Příběh o létajícím muži plný divadelních zázraků uvede poprvé 28. srpna 2020.

Podrobnosti a celý program Otáčivého hlediště najdete na www.otacivehlediste.cz.

V režii a choreografii Veroniky Poldauf Riedlbauchové vystoupí v hlavní roli Marie Fajtová. Svatopluk Sem získal za roli otce Germonta cenu Thálie za rok 2017!

Program Jižní spojky 2020

1.2. 2020 / 19:30 / DIVADLO DISK
Janek Lesák & Natálie Preslová

Návod k přežití zombie apokalypsy – maso na divadle / Malé divadlo
„Jsou tady. Všude kolem nás. Vždycky jsme o nich věděli, ale netušili jsme, jak daleko to může zajít. Tyhle řádky píšu v opuštěném podzemním krytu pod starou slévárnou. Za pár dní nám dojde voda, budeme muset ven. Ale ať se stane cokoli, přísahám, že naše mozky nedáme snadno. A dokud budeme dýchat, poneseme s sebou základní hodnoty naší civilizace – lidskost, vzájemnou úctu, porozumění. A ruční plamenomet XM42.“
Omlouváme se divákům, ale část mozku obsahující druhou část anotace byla autorům vyžrána z hlavy při pokusu zabránit zombie apokalypse v reálném světě.
režie: Janek Lesák

2.2. 2020 / 19:30 / NOD
Petra Soukupová

Pod sněhem – taková normální rodinná oslava / Činohra

Blanka, Olina a Kristýna, tři sestry jedou na oslavu otcových narozenin. Auto je plné jejich netrpělivých dětí a dárků a v hlavách jim víří myšlenky – na nedodělanou práci, nespolehlivého milence, na kila, která po porodu nejdou dolů a manželovu častou nepřítomnost… Navíc je mezi sestrami plno starších i novějších křivd a to, co je čeká u rodičů, by je ani ve snu nenapadlo. Trefná psychologická sonda do vztahů v současné rodině se s bravurou pohybuje mezi komikou a tragikou. Takovou jízdu zimní krajinou jste nezažili! Nebo možná ano…

režie: Jana Kališová

8.2. 2020 / 14.00, 20.00 / NOD

Janek Lesák & Natálie Preslová

GAME – divadlo, které musíte zažít / Malé divadlo
Participační divadlo postavené na principech LARPu. Detektivka, o jejímž průběhu můžeš rozhodnout ty sám. Staň se hráčem i ty! Neexistuje únikový východ, neexistuje záchranné heslo. Musíš hru hrát a dohrát.
/ režie: Janek Lesák

10.2. 2020 / 19.30 / DIVADLO DISK
Bertolt Brecht

Zadržitelný vzestup Artura Uie – politická satira / Činohra

Arturo Ui je obratný a všehoschopný člověk, bohatství už má, takže teď touží po moci. Po moci, která by mu zajistila nerušenou prosperitu. Krok za krokem budete sledovat, jak roste jeho vliv, jak se mu daří manipulovat politiky, korumpovat tisk, policii i soudy a postupně ovládat celou zemi. Jeho vzestup je stále nebezpečnější a nebezpečnější, dá se ještě zadržet?

režie Martina Schlegelová

11.2. 2020 / 19.00 / STAVOVSKÉ DIVADLO – FESTIVAL OPERA 2020

Giuseppe Verdi

La traviata – romantická opera

Violetta Valéry je jednou z nejslavnějších operních hrdinek všech dob. Jejím reálným předobrazem byla Maria Duplessis, oslňující hvězda pařížské vyšší společnosti 40. let 19. století. Výjimečný ženský osud, láska, které tato proslulá kurtizána nejvyšší obětí dokázala, že ji miluje víc než sebe, to vše sugestivně zpracoval už Alexandre Dumas ml. v novele Dáma s kaméliemi a sám ji poté zdramatizoval. Když tuto hru uviděl v roce 1852 v Paříži Verdi, rázem v ní spatřil zrcadlo svých vlastních citů k osudové ženě, pěvkyni Giuseppině Strepponi. Tato inspirace podnítila hudební drama, jež svou ryzostí ční nad dobou i prostředím a vybízí k stále novým inscenačním řešením.

V režii a choreografii Veroniky Poldauf Riedlbauchové vystoupí v hlavní roli Marie Fajtová Svatopluk Sem získal za roli otce Germonta cenu Thálie za rok 2017!

16.2. 2020 / 20.00 / DIVADLO PONEC
Štěpán Benyovszký, Marek Svobodník, Ondřej Vinklát

Inscenační porada – taneční show k výročí Jihočeského divadla / Balet
Vymyslet představení k výročí 100 let od založení Jihočeského divadla není nic jednoduchého. První uvedení se blíží a přitom se velkoryse naplánovaný koncept představení hroutí režisérovi pod rukama. Pak se zhroutí i režisér. Přijde nový, s novým konceptem, ale ten nepřečká ani první zkoušku. Řediteli divadla už pomalu tečou nervy a sahá ke stále drastičtějším řešením.
Bude z toho nakonec velkolepý kostýmní balet, progresivní minimalistické dílo nebo lidová zábava s dechovkou? Který z tvůrců prosadí svou vizi? Podaří se udělat vůbec něco? A co je na těch stech letech divadla nakonec opravdu důležité?
V roli ředitele se můžete těšit na herce Jiřího Lábuse.

100 let Jihočeského divadla na 607 stranách knihy

Celou dosavadní historii Jihočeského divadla mapuje kniha Po stopách Jihočeského divadla, která vznikla pod vedením Ateliéru 3D v čele s Michalou Piskačovou. Na knize pracoval téměř tři roky, od ledna 2017 do listopadu 2019, jedenáctičlenný tým profesionálů ve svých oborech.

Zahrnuje vedle teatrologických, historiografických textů, které vznikaly na objednávku přímo pro tento účel, ohromné množství obrazového materiálu, který v mnoha případech nebyl dosud publikován. Součástí knihy jsou také kompletní soupisy repertoárů a členů uměleckých souborů, které nebyly nikde jinde sebrány. Kniha je přitažlivá výtvarným a grafickým zpracováním, kterým se vymyká běžným ročenkám a má charakter výjimečného dokumentu s nadregionálním významem.

„Naším záměrem bylo zmapovat klíčové momenty historie Jihočeského divadla. Kniha je nejen pro ty, kteří divadlem prošli, pracují v něm nebo jej více či méně pravidelně navštěvují. Chceme potěšit i ty, kteří naše divadlo díky této knize teprve objeví. Obzvláště pro ně je tato nová publikace průvodcem. Vytyčili jsme si, že kniha nemá být pouze uctivou poklonou na křídovém papíře, ale také, a to především, hravou a vizuálně atraktivní publikací,“ komentuje knihu Michala, která autorkou konceptu knihy.

Knihu lze zakoupit v pokladně Jihočeského divadla a také v knihkupectví Kanzelsberger v Českých Budějovicích.

Lukáš Slavický

Foto, video: Eva Smolíková

Lenka Cimlová-Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PONEC zakončil podzimní sezonu Duety

Rozlučka s podzimní sezonou 2019

V pátek 20. prosince zakončil Tanec Praha v divadle Ponec svou podzimní sezonu. A byla to opět bezva zábava. Posledním představením byly Duety, které vznikly díky Petře Tejnorové, Tereze Ondrové a Viktorovi Černickému.

Vánoční pohoda v divadle Ponec

Po představení propukla bujará vánoční nálada

Jak už samotný název napovídá, jde o setkávání se. Jak asi v době digitalizace, kdy už téměř zapomínáme jak vlastně spolu komunikovat, vypadají setkání dvou lidí? Znají se, neznají se, vidí se po dlouhé době, vidí se chvilku, vidí se dlouhou chvíli… Setkání příjemná, nepříjemná, trapná…

Sešli jsme se proto, abychom se setkali… Setkání může být krátké, dlouhé, žádné, stane se, že se nic nestane… Jeden z diváků je vyzván přijít na jeviště, dlouze si hledí s performerkou do tváře, přibližují se, vzdalují, objímají se, drží se za ruce a poté odchází.

Zřejmě bych hned na počátku vytkla inscenaci několik zásadních věcí, které se ale netýkají jen Duetů. Bohužel se v poslední době z tanečních a pohybových představení tanec i pohyb jaksi vytrácí. Dokonce i herectví. A proč? Vyčerpali se snad tvůrci? Je to sice hezké, sledovat jednoho z diváků, jak stojí naproti performerovi a hledí si do očí, to je jistě báječná zábava pro oba dva, hodící se spíše pro silvestrovské hrátky po půlnoci, ale upřímně – co si odnáší divák? Nutno podotknout, že téma hledění si do očí se v inscenaci několikrát opakuje, nemůžeme tu mluvit o tanci ani o herectví, ani o kostýmech, ani o zajímavých kulisách… co tedy divák vlastně má? Další poměrně neradostný nešvar, který se hojně rozmohl, jsou komentáře v angličtině. Chápu, že cizinci rádi přijdou do pražských divadel, nicméně, stále ještě žijeme v Čechách. Za náš rodný jazyk, květnatý a krásný, bychom se opravdu stydět neměli. Vždyť mohou klidně na plátně běžet anglické titulky!

Poměrně unylé a divákovi celkem nic neříkající představení prozářilo jak blesk z čistého nebe setkání dvou lidí, kteří „spontánně“ začali tančit. Komediální prvky, dokonalá souhra a maximum užívání si přítomného okamžiku udělalo z tohoto legračního setkání naprosto unikání zážitek pro diváka. Bravo!

A dalším zlomovým okamžikem a dechberoucím překvapením bylo vystoupení Jitky Hroudové, která možná neměří ani dobrého půl metru a Duety byly pro ni vlastně první seznámení se s jevištěm. Předvedla různé kreace s poměrně urostlým performerem, takže jejich duet bychom mohli označit jako hru „Velkého s Malým.“ Ale bylo na co se dívat! Člověk žasnul, co všechno je možné. Bravo! Skoro si říkám, že tanec a vystoupení Jitky by bohatě stačily na báječné představení, možná ani žádná jiná setkání nebyla potřebná… Ale kdo ví.

Maličká postavou, ale velká duchem, Jitka Hroudová prozářila Duety

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu a Markéta Perroud se těší z večírku

Dále už propukl bujarý večírek, účastníci pátečního večera si užili výborné jídlo a čas Vánoc může začít.

Text a foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Dvě derniéry v ALTĚ a PONCI

Studio ALTA upozorňuje: Projekty Petry Tejnorové a Terezy Ondrové „Pojďme na tanec“ a „Nothing Sad“ v Praze v druhý prosincový týden naposledy!

Po dvou letech intenzivního uvádění se představí v Praze naposledy dva taneční projekty režisérky Petry Tejnorové, „Nothing Sad“ 11. prosince ve Studiu ALTA a „Pojďme na tanec“ 12. prosince v divadle PONEC.

Oba projekty spojuje, kromě jména režisérky, také osobnost tanečnice Terezy Ondrové, která patří k vůdčím postavám současné české scény. Stabilně, dá se říci, že již po 15 let. V představení „Pojďme na tanec“ si zahrála také známá česká herečka Halka Třešňáková, pro kterou byla spolupráce příležitostí, jak se vrátit k nonverbálnímu divadlu, ze kterého původně vychází.

„Pojďme na tanec“, tělesný dokument o současném tanci, jehož cílem je přiblížit co nejvíce divákům tuto v ČR stále málo známou, avšak široce pochopitelnou a v neposlední řadě i veskrze zábavnou uměleckou formu, byl s úspěchem uveden v mnoha českých regionech či na Slovensku a v anglické verzi ve Velké Británii, Německu a Itálii.

Tvůrci projekt označují za „stručný manuál pro vystrašené diváky, neboli pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout ,návod´ na překonání strachů.“ Počáteční inspirací byla otázka, zda se abstraktní tanec dá vysvětlit a pochopit. Výsledek, na němž se kromě režisérky autorsky podíleli i všichni účinkující (Tereza Ondrová, Halka Třešňáková, Helena Arenbergerová, Martin Talaga a Helena Araujo), kombinuje živelný tanec s mluveným slovem. Osobní zpovědi se střídají s přednáškovými motivy a tanečními ukázkami, kterým nechybí nadhled, ironie a humor.

„Úvod do nevypočitatelného světa současného tance se zkrátka nad očekávání vydařil.”, zhodnotila představení kritička Lucie Kocourková v magazínu Opera Plus.

„Nothing Sad“, o poznání intimnější taneční trio, bylo premiérově uvedeno na festivalu 4 + 4 dny v pohybu v říjnu 2017. Dále byl projekt uveden mimo jiné na festivalech Malá inventura či Pražské Quadriennale v sekci PQ+. Derniéra proběhne v obsazení se slovenským tanečníkem Danielem Račkem namísto Nathana Jardina.

Tematicky se projekt inspiruje esejí astronoma J. Keplera „O šestiúhelné sněhové vločce – poutavé čtení o ničem“. A také hrou s energií, fyzičností a organizací… Fyzikální zákony a chemie určují náš svět, stejně jako nás utváří naše minulost a paměť. Energie rozvíří vlnové délky jak tance, tak představivosti. Pohyb, tělo, tanec vnímáme v daném okamžiku – je tu a najednou není, zmizí navždy pryč. Existoval vůbec? Tři těla v prostoru, jejich náhlé uspořádání, neustálá změna hmoty a tvarů jako spouštěč vzpomínek, emocí a obrazů. Kolik života můžeme vtlačit do jediného zamrzlého okamžiku?

Uznávaná taneční kritička Lucie Kocourková shrnula představení takto: „Nothing Sad je hrou s pohybem, která uspokojí diváka naladěného na proměnlivost dynamiky pohybu a schopného vnímat čistý pocit, nikoli hledat význam. Protože i když byly motivace intelektuální, výsledek je čistě emoční a analýze se vzpírá.“

Neváhejte a využijte poslední šance vidět tato ojedinělá představení.

Foto: Archiv Studia ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Láska, svoboda a sexualita

Divadlo Ponec uvádí premiéru choreografa Martina Talagy

PONEC divadlo pro tanec uvádí v pondělí 9. a v úterý 10. prosince od 20.30 hodin premiéru projektu choreografa a tanečníka Martina Talagy Total Eclipse of the Heart. Dílo o lásce, svobodě a sexualitě. Jedná se o další Talagovu inscenaci zevrubně zkoumající fenomén tělesnosti, tentokrát v interakci mezilidských vztahů a kontextu mužské a ženské identity.

„Sexualita je pro mě velmi důležitá součást života a i podle Sigmunda Freuda představuje jeden ze základních individuálních motivů v životě každého jedince. Člověk se narodí jako tvor sexuální a pohlavnost ho provází v podstatě po celý život.“ říká Martin Talaga a dodává: „Ovlivňuje jeho osobnost i mezilidské vztahy a zpětně je jimi ovlivňován. Bohužel v naší společnosti jsou téma jako tělo, sex a sexualita stále velké tabu a hovoří se o nich velmi málo, často jsou vnímána i negativně. Například pohanství vnímalo tělo, intimitu i lásku zcela odlišně.“

Na scéně se sejdou kromě tvůrce také herec a tanečník Petr Šmíd, tanečnice Helena Araújo a výrazná tvář české drag queen scény Karel Vladyka alias Just Karen, pro něhož je vystoupení v oblasti současného tance a pohybového divadla první zkušeností. „Total Eclipse je podle mě působivé zobrazení lásky, tradic a postavení ženy a muže ve společnosti. Jsem nadšený, že se Martin rozhodl do tohoto tématu vnést něco nového díky umění dragu,“ komentuje Vladyka.

Martin Talaga je tanečník, choreograf a performer v oblasti současného tance a fyzického divadla, zajímá se také o experimentální a vizuální díla a lidové tance. Během svých studií a profesionální kariéry měl možnost spolupracovat s různými choreografy, divadelními režiséry a soubory. Jako choreograf je autorem několika úspěšných inscenací. Za projekt SOMA získal ocenění Objev roku a Taneční inscenace roku na festivalu Česká taneční platforma 2018. Ocenění se stalo pro Talagu příležitostí k vytvoření nového díla.

Více na www.ponec.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN