„ FESTIVAL HUDBY ZÁMEK DOBŘÍŠ “

Představujeme vám 1. ročník festivalu!

Zbrusu nový a dlouze očekávaný hudební festival v lokalitě proslulého a nádherného dobříšského zámku otevře své brány ve dnech 10.-14. srpna. Dramaturgie 1. ročníku je postavena na originalitě, a tak celovečerní koncertní projekty budou protkány nejen unikátní výstavou historických houslí čtyř staletí, ale také pestrým odpoledním víkendovým programem.

Na své si tak přijdou kultury milovní návštěvníci všech generací. Skutečným a nevšedním lákadlem určitě bude koncertní a divadelní představení „NA VIVALDIHO!“ (13. 8. Francouzský park), kde si hudebníci a herečka mění role, nádhernou hudbu tohoto italského barokního génia hranou v originále na dobových houslích střídají scény z Vivaldiho života, které nepostrádají jemný humor, emoce i spoustu nečekaných informací. Herečka pražského Dejvického divadla Zdeňka Žádníková Volencová, která je zároveň i autorkou scénáře, rozehraje s houslistou Jaroslavem Svěceným a členy komorního orchestru Virtuosi Pragenses muzikantské a dramatické kreace, které budou ještě umocněny lokalitou půvabného zámeckého prostředí. „Nesmírně se těším na slovní humor členů orchestru, pánové zrají jako víno. Smích a barokní hudba k sobě patří, jakkoli překvapivé se to může zdát,“ dodává Zdeňka Žádníková.

 

ÚTERÝ 10.8.   19.30 hod., Zrcadlový sál Zámku Dobříš

Slavnostní zahajovací koncert

Jaroslav Svěcený – housle, Michaela Káčerková – virginal, Varine Mkrtchyan (Arménie) – soprán,

Karel Untermüller – viola, Zdeňka Žádníková Volencová – průvodní slovo

V úvodu festivalu se představí několik velmi výrazných osobností klasické hudby, které jsou zvány na významná evropská pódia. V jejich podání zazní hudba W. A. Mozarta, G. P. Telemanna, A. Vivaldiho a dalších slavných autorů 18. a 19. století v různých nástrojových obsazeních. Rovněž se můžete těšit i na nehudební zajímavosti ze života hudebních skladatelů a originální moderaci celého večera v podání Zdeňky Žádníkové a Jaroslava Svěceného.

Michaela Káčerková, nově zvolená ředitelka Karlovarského symfonického orchestru, je nejen vyhledávanou varhanicí, ale také výbornou hráčkou na virginal, což je obdoba cembala. Absolventka AMU v Praze a Vysoké školy pro hudbu a divadlo Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku, získala řadu ocenění na domácích i zahraničních interpretačních soutěžích.

Varine Mkrtchyan je původem Arménka, vystudovala AMU v Praze a patří mezi nesporné talenty mladé generace.

Karel Untermüller je jedním z nejlepších evropských violistů, je členem Heroldova kvarteta a Sukova komorního orchestru. V roce 2018 vystupoval jako sólista s Berliner Symphoniker v sále Berlínské filharmonie. Pedagogicky působí na HAMU v Praze.

Vstupné 290,-Kč /kapacita 200 míst/

STŘEDA 11.8.  19.30 hod., Zrcadlový sál

Benefiční Galakoncert pro Dva ve Třech

Jaroslav Svěcený – housle, Lucie Tóth – klavír, Zdeňka Žádníková – autorské básně, příčná flétna

Benefiční koncert pro Sdružení pro obnovu varhan v kostele Nejsv. Trojice v Dobříši

Pojďme společně podpořit dobříšské varhany, z celkové částky 4.000.000 korun chybí už jen 300.000,-. Čeká vás večer plný nádherné hudby Antonína Dvořáka, Johannesa Brahmse, Sergeje Rachmaninova nebo George Gershwina v nesmírně zajímavém propojení s autorskou poezií Zdeňky Žádníkové. Večer vztahových mikropříběhů a lásky v mnoha podobách.  Emoce slov jdou ruku v ruce s energií vycházející z nadčasových melodií. Nebude chybět humor a nadsázka, obojí k letnímu večeru bezesporu patří.

Slavnostní zahajovací koncert (10. 8.) i druhý Benefiční festivalový večer (11. 8.) umístilo umělecké vedení festivalu (Zdeňka Žádníková Volencová a Jaroslav Svěcený) do Zrcadlového sálu. Na prvním večeru, kde zazní hudba 18. a 19. století, vystoupí spolu s J. Svěceným a Z. Žádníkovou výborná virginalistka (a také varhanice) Michaela Káčerková, jeden z nejlepších českých violistů Karel Untermüller a třešinkou na pomyslném festivalovém dortu bude mladá arménská sopranistka Varine Mkrtchyan. Druhý, Benefiční koncert se ponese na vlnách autorské poezie Zdeňky Žádníkové a tónů klavíru a houslí v podání dvorní, mimořádné pianistky J. Svěceného Lucie Tóth. Vstupné je věnováno ve prospěch Sdružení pro podporu obnovy varhan v kostele Nejsvětější Trojice na Dobříši.

Sobotnímu večernímu koncertu (14. 8. Francouzský park) jazzového a swingového zpěváka Jana Smigmátora bude předcházet odpolední unikátní Výstava italských, francouzských, německých a českých houslí 17.-20. století! Houslista Jaroslav Svěcený, který je zároveň uznávaným soudním znalcem s mezinárodní působností v oboru smyčcové hudební nástroje, připravil od 13.00 do 17.00 hodin výstavu, jejíž obsah nemá doposud v ČR obdoby. Jeho komentované prohlídky (13.00, 13.45, 15.15 a 16.00) přenesou návštěvníky do dávné historie Evropy, uvidí a uslyší například cremonské housle Guarneriho z roku 1733, Ruggeriho (1699), „německého Stradivariho“ Jacoba Stainera (1672), „pařížského Stradivariho“ J. B. Vuillauma (1836) a řadu dalších klenotů tohoto kumštu. Kdo přijde na výstavu, může si vzít své housle či jiné smyčcové nástroje a dozví se od J. Svěceného vše o jejich původu a stavu.

Pro milovníky a obdivovatele sborového zpěvu od 15.00 hodin současně proběhne ve Francouzském parku koncert známého pěveckého sboru Pueri gaudentes.

Sobotní dopoledne jsme zasvětili dětem a pohádce Český Honza (14. 8. 11h) v podání divadelního souboru LOKVAR herců z pražského Divadla v Dlouhé.

Vstupenky je možno zakoupit od 18. 5. 2021 na webu www.festivalhudbydobris.comwww.goout.net, od 21. 5. na pokladně Zámku Dobříš a v Informačním centru města Dobříš.

Vyjádření organizátorů festivalu

Pane Svěcený, jste na Dobříši v posledních letech častým hudebním hostem. Před zhruba 2 lety jste hrál pro naše dobříšské varhany, pravidelně vystupujete na benefičních koncertech Nadačního fondu Zdeňky Žádníkové. Proč právě Dobříš?

„Místo dělají lidé. Se Zdeňkou už 5 let spolupracuji na různých kulturních projektech, díky ní jsem se na Dobříši seznámil s řadou lidí, dnes už přátel, včetně mé úžasné klavírní partnerky Lucie Tóth. Na dobříšský zámek jsem jezdil hrát už jako student Akademie múzických umění. To místo mě opravdu inspiruje a jsem přesvědčen, že Dobříš je lokalita, která si festival tohoto typu zaslouží. Je to velký přínos pro prestiž a celoplošné pozitivní zviditelnění Dobříšska.

Jak se tvořil program festivalu přibližuje přímo jeho organizátorka Zdeňka Žádníková:

Pro Dobříš jsme připravili nabitou dramaturgii 1. ročníku, kterou jsme představili radě města. Snažili jsme se vytvořit zajímavou srpnovou událost tak, aby byly spokojeny všechny věkové kategorie diváků. Kromě koncertů dojde na pěvecké sbory i odpolední divadlo pro děti, všechny akce budou mít navíc zázemí s prémiovým občerstvením pro diváky. Aby náš festival potěšil nejen duši, ale i chuťové pohárky, plánujeme mít pro

Vstupné 290,-Kč /kapacita 200 míst/

PÁTEK 13.8.     19.30 hod., nádvoří Zámku Dobříš

Na Vivaldiho!

Unikátní koncertní a divadelní večer, ve kterém si umělci vyměňují role aneb Co jste o Vivaldim možná ještě neslyšeli! Scénář a režie: Zdeňka Žádníková, Komorní orchestr Virtuosi Pragenses, v roli Antonia Vivaldiho Jaroslav Svěcený

Na Vivaldiho! Tak se jmenuje originální, autorský projekt houslisty Jaroslava Svěceného a herečky Zdeňky Žádníkové Volencové. Unikátní představení, které lze stručně nazvat jako „hudba v divadle, divadlo v hudbě“, mělo svou úspěšnou premiéru na pražském Žofíně.

„Jsem opravdu rád, že v projektu Na Vivaldiho! mohu představit jak úžasnou, v originále hranou muziku tohoto italského barokního génia, tak i prostřednictvím divadelních prvků samotného mistra jako člověka z masa a kostí. Děkuji za spolupráci své herecké kolegyni Zdeňce, se kterou jsme koncertní a divadelní obor propojili v jeden celek. Vivaldi je leitmotivem mého života, jeho hudba vyvolává emoce a nabízí intenzivní prožitek ! ,“ říká k projektu virtuóz Jaroslav Svěcený.

„Na historii je mimo jiné krásné to, že o ní nikdy nevíme všechno. A za vším hledej ženu.“ Zdeňka Žádníková Volencová měla nelehký úkol, dramaturgicky spojit hudbu, divadlo a herecky zapojit Jaroslava Svěceného. Sama se mimo role scénaristky zhostila i dvojrole žen, které hudebního skladatele v průběhu života nejvíce ovlivnily.

 „Zdeňka úspěšně propojila interpretaci Vivaldiho hudby s moderní a vtipnou dramatickou formou. Nicméně všechna fakta jsou pravdivá. Zavřela se v knihovně a přečetla snad všechno, co kdy kdo věrohodně o Vivaldim napsal. Posluchači si tak nejen poslechnou slavné i minimálně známé skladby slavného italského velikána, ale také se dozví informace o mistrovi, a to velmi zábavnou a překvapivě neobvyklou formou. Podotýkám zajímavé polidšťující informace. Vznikl tak „koncert v divadle“ a zároveň „divadlo v koncertě“.  Já hraji nejenom Vivaldiho skladby jakožto houslista, ale Vivaldiho samotného… a rád bych zmínila, že různé herecké party mají všichni členové komorního orchestru.  Diváci jsou tak svědky toho, jaké ‚repliky‘ a vtipné narážky si naši kolegové do děje o životě Antonia Vivaldiho zakomponovali..“ popisuje představení Jaroslav Svěcený.

Závěrem Zdeňka Žádníková s úsměvem dodává: „Pan Svěcený mně „na oplátku“ dopřál adrenalin v podobě živého hraní s orchestrem. Nastudovala jsem part Vivaldiho flétnového koncertu, neboť jsem byla řadu let žačkou české flétnistky Magdaleny Tůmové Bílkové, první ženské vítězky soutěže Pražského jara. Když dohraji třetí větu, mám tepovku zralou na příjem na kardiologiiJ. Tímto zvu na parádní barokní jízdu!“

Vstupné 490,- Kč /kapacita 700 míst/

SOBOTA 14.8.   19.30 hod., nádvoří Zámku Dobříš  /580 míst již prodáno, zjišťujeme navýšení kapacit/

Swing and Classic aneb JS+JS 

Jan Smigmator – zpěv, Jaroslav Svěcený s kapelou Jana SmigmatoraHudba Franka Sinatry, Glenna Millera a dalších skladatelů. Jazz, swing, setkání žánrů, překvapivá fúze osobností svých oborů – to vše nabízí koncert JS+JS.

Vstupné 390,- Kč /kapacita 700 míst/

Aby náš festival potěšil nejen duši ale i chuťové pohárky, bude pro publikum každý večer, o víkendu již od 11 hod., připraven náš prosecco domeček 😊 s prémiovými proseccy a stánky s domácím občerstvením od dobříšské kavárny, čajovny a specializované pekárny.

Jaroslav Svěcený, Zdeňka Volencová  Ždániková, Taneční magazín

Rozhovor s tanečnicí a pedagožkou Barborou Petrovou

„Pedagog může v dětech probudit lásku k tanci“

Její „živost“ ji v dětském věku přivedla do baletního studia v Děčíně, a protože ji balet šel a bavil ji, tak její cesta vedla na pražskou Taneční konzervatoř. Již během studií vystupovala v souboru Mladý talent Praha, později tančila Barbora Petrová ve Státní opeře, v Divadle na Vinohradech, Nové scéně ND nebo v Hybernii. Dnes se naplno věnuje pedagogické činnosti a učí balet na Základní umělecké škole v Řevnicích a v Baletní škole Aurora, kterou v roce 2019 spoluzaložila. Baletem žije stále a přiznává, že patří k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem.  

Co nebo kdo vás přivedl k baletu, kterému jste se začala věnovat již ve svých pěti letech?

„Tanci a pohybové průpravě jsem se věnovala od velmi útlého věku, byla jsem velmi živé dítě a doma jsem tančila pořád, že se rodiče rozhodli, mě do tanečního kroužku přihlásit. Po nějaké době jsem začala navštěvovat společně s mojí kamarádkou baletní studio v Děčíně, odkud pocházím.“

archiv Barbora Petrová -Tanec květin z Genzanu – absolventský koncert

Láska k tanci byla tak silná, že jste v letech 2002 až 2010 studovala klasický tanec na pražské Taneční konzervatoři. Byla to správná volba?

„Pamatuji si, že si paní učitelka jednoho dne pozvala moji maminku na baletní sál, kde jí vysvětlila, že by bylo dobré, kdybych šla na taneční konzervatoř do Prahy. Nebylo to pro nás moc dlouhé rozhodování, já jsem byla nadšená a rodiče, když viděli, jak mě tanec baví, tak mi nijak v tomto rozhodnutí nebránili. S tatínkem jsme se vypravili do Prahy na přijímací zkoušky, a asi za 10 dní nám přišel dopis, že jsem přijatá.

Jít na taneční konzervatoř je pro dítě a jeho rodiče obrovská změna, obzvlášť když bydlíte daleko a musíte se tak přestěhovat na internát. Pro mě to byla krásná léta, na která ráda vzpomínám. Měli jsme skvělý kolektiv, úžasné profesory, ale uteklo to nějak moc rychle…

archiv Barbora Petrová -Z natáčení reklamy pro firmu Krasotika

Již během studií jste vystupovala v souboru Mladý talent Praha a stala se jeho sólistkou a byla jste Carmen, Kitri v Donu Quijotte, tančila v Louskáčkovi, Labutím jezeru. A spolupracovala tak s baletními umělci jako jsou Vlastimil Harapes, Barbora Kohoutková, Jitka Tázlarová, Anna Schekaleva nebo Elita Erkina. Jak na ten čas vzpomínáte?

„Soubor Mladý balet Praha založila paní ředitelka Tázlarová. Jednalo se o soubor při naší škole. Vystupovali jsme na různých místech, abychom ale nezmeškali moc hodin ve škole, byla vystoupení velmi často v Praze nebo v městech ne příliš daleko, např. v Karlových Varech a v Litoměřicích. Protože paní ředitelka dbala vždy o vysokou úroveň, některé role nás učili pozvaní umělci. Když jsme nastudovávali balet Les Sylphides, přiletěla Elita Erkina a během několika dní nás naučila celou choreografii. Největší práce nás ale poté čekala s Jitkou A. Tázlarovou, která s námi „pilovala“ jednotlivé prvky choreografie.“

archiv Barbora Petrová – natáčení reklamy pro společnost Narta

Tančila jste také ve Státní opeře, v Divadle na Vinohradech, Nové scéně ND nebo v Hybernii. A co dnes, vystupujete někde?

„V těchto divadlech jsme právě vystupovali velmi často s Mladým baletem Praha a v Divadle na Vinohradech jsme pravidelně pořádali absolventské koncerty.

Dnes se již naplno věnuji pedagogické činnosti.“

Po ukončení studia jste začala působit jako taneční pedagog klasického tance pro Krasobruslařství Litvínov, pak jste učila minibalet v Tanečním studiu Katky Šístkové. Nějakou bodu působíte jako pedagog v Baletní škole Aurora, vyučujete také na ZUŠ v Řevnicích a v Taneční školičce Ivy Cenkové. Co Vás na práci pedagoga těší?“

„Momentálně vyučuji v Baletní škole Aurora, kterou jsem v roce 2019 založila společně s mojí spolužačkou z taneční konzervatoře, a také stále učím na Základní umělecké škole v Řevnicích.

Pedagogickou činnost vnímám jako nesmírně zodpovědnou profesi, protože právě pedagog může v dětech lásku k tanci probudit a nadchnout je, nebo naopak jim tanec na celý život znechutit. Svoje pedagogické znalosti se proto snažím neustále rozšiřovat a dále se v oboru vzdělávat. Největší radostí je pro mě, když děti odchází z tanečního sálu nadšené a nemohou se již dočkat další hodiny.“

archiv Barbora Petrová – Carmen

Vedete taneční kurzy jak pro děti od čtyř let, tak baletní kurzy pro dospělé. Jaký je o kurzy zájem a učí se Vám lépe děti nebo dospělí, nebo je to pěkně vyvážené?

„Pokud se bavíme o baletních kurzech, které nabízíme v naší baletní škole, tak hned v roce 2019 byl zájem velký. Řekla bych, že dnes je velmi oblíbené dávat děti na balet. V pololetí jsme měli tak plno, že jsme další děti již přijímat nemohli. Covidová doba nám teď výuku poslední 2 roky poněkud komplikovala. Proto jsme se rozhodli nabídnout on-line lekce baletní a pohybové průpravy, kde zájem opět vzrostl. Na hodiny se nám tak hlásily i děti z jiných měst.“

archiv Barbora Petrová – Carmen

 Čím je pro Vás balet dnes?

„Baletem žiju neustále. Nesmírně mě baví sledovat aktuální dění u nás, ale i v zahraničí. Dnes se mi balet přesunul do pedagogické sféry.“

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda trávíte chvíle volna?

„Moje práce je pro mě 100% mým koníčkem, naprosto to miluji a nemohla bych bez učení být. Ve volném čase se ráda vzdělávám, mám ráda výlety, turistiku a poznávání nových míst a zemí, často si také čtu nebo se věnuji své kočce.“

archiv Barbora Petrová – Balet Les Sylphides – Cis moll

Foto: archiv Barbory Petrové

Veronika Pechová 

pro Taneční magazín 

Rezidenční program 2022 otevřen

Korespondance

OPEN CALL

REZIDENČNÍ PROGRAM 2022

a

FOND KoresponDance

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA nabízí rezidenční program na zámku Žďár nad Sázavou

 

PROGRAM NABÍZÍ

  • Ubytování na zámku.
  • Prostory na zkoušení v historickém prostředí.
  • Možnosti propojení se s dalšími umělci.
  • Setkání s místním publikem včetně sdílení práce z vaší rezidence.
  • Setkání s lokálními tématy: ekologie, historie, architektura, společenská témata – Žďár má tradiční a průmyslovou historii.
  • Práci s profesionálními uměleckými kouči (speciální program na vyžádání).
  • Možnost podílet se na SE.S.TA Blogu. Blog spojuje umělce a teoretiky s cílem sdílet výsledky i procesy výzkumů i otázky.

Potřebujete pomoc s financováním rezidence???

Na rok 2022 opět otevíráme Fond KoresponDance

Náklady na ubytování a zkušebny.
Příspěvek na cestovné.
Příspěvek na stravování.

Fond KoresponDance je určen pouze umělcům působícím v České republice.

KoresponDance, Taneční magazín

Rozhovor s režisérkou, herečkou a dabérkou Pavlínou Dytrtovou

„Nejraději dabuji podivínky nebo bláznivé ženy! Můžu si hrát s hlasem!“

Dabing ji provází díky mamince již od dětství a Pavlína Dytrtová mu zůstala věrná a stále ji velice baví, i když si vyzkoušela režii a úpravu textů. Právě ji si američtí producenti vybrali na český dabing Miley Cyrus v seriálu Hannah Montana. V současné době dabuje Tokio v jednom z nejsledovanějších seriálů La Casa de Papel a v dabingovém studiu se setkává nejen se svoji maminkou Helenou Dytrtovou, ale také se sourozenci Pavlem Dytrtem a Helenou Němcovou a už první krůčky v dabingu zaznamenala také její starší dcera Berta. Její velkou láskou je také zpěv a od doby co je maminkou, hlavně její dvě holčičky. 

Pavlína se narodila v květnu roku 1984. Maminka Helena Dytrtová je dabingová herečka, režisérka, upravuje dialogy, působí jako zpěvačka a muzikálová herečka. Bratr Pavel Dytrt také dabuje a hraje v divadle a sestra Helena Němcová je rovněž dabingová herečka a působí jako učitelka v mateřské škole.

Pavlína působí v dabingu jako herečka, režisérka i úpravce dialogů. Věnuje se převážně rodině. Je rozvedená a má dvě děti.

Díky mamince Heleně Dytrtové jste v dabingovém studiu vlastně vyrostla a sotva jste se naučila číst, už jste získala první roli. Jaké bylo vyrůstat v dabingovém studiu?

„Maminka mě brala všude s sebou. Divadelní představení, ve kterých hrála a zpívala, jsem znala nazpaměť. A opravdu, jakmile jsem se naučila číst, zasvětila mě do světa dabingu. Přinesla domů VHS s filmem, ve kterém jsem měla dabovat, a scénář. Zkoušela jsem si to pořád dokola a už to bylo. Dnes je to pro mě jiné než tenkrát před třiceti lety. Dřív se sešli ve studiu všichni herci a trávili spolu při natáčení čas. Byla zábava. Nyní jsme ve studiu každý sám, takzvaně se „vytočím“ a jdu. Pamatuji si, že když jsem byla malá, kolikrát se točilo do noci. Občas jsem usnula na textu na stolku, jindy jsem spala v režii na gauči. Vůbec mi to ale nevadilo, byla jsem šťastná, že jsem s mámou a ostatními.“

Američtí producenti si vás vybrali na dabing Miley Cyrus v seriálu Hannah Montana a vy jste se stala její dvorní dabérkou. Jaké role ráda dabujete?

„Nejraději dabuji podivínky nebo bláznivé ženy. To je opravdu zábava. Můžu si hrát hodně s hlasem. Stejně tak u Hannah. Ta v seriálu mění hlas z vteřiny na vteřinu. Na každé roli se dá něco najít, ať je kreslená nebo například hororová. Mám velkou hlasovou výhodu, můžu ve svých 37 letech stále dabovat patnáctileté puberťačky. Nyní například dabuji Tokio v seriálu La Casa de Papel pro Netflix je to jeden z nejsledovanějších seriálů.“

Věnujete se také zpěvu a s maminkou jste nazpívaly písničku do Shreka nebo titulní znělky k filmu Andílci a seriálu Noddy a jako zpěvačka jste působila i v rockové kapele Lord Mayor Idiot…

„Celá rodina zpívá snad od narození. Maminka nás k tomu vedla vážně svědomitě. Zpívali jsme pořád a všude. Učila nás kánony a vícehlasy, jsme takový rodinný sbor :). Máma zpěv vystudovala a své vědomosti nám celý život předává. Českou hymnu nás naučila ze všeho nejdřív. Je to nádherný pocit, když vstoupíme do nějaké kapličky a společně si zazpíváme. Kapela LMI už pár let nehraje. Ale ty roky jsme si báječně užili. Zpěv je úžasná a krásná věc.“

Vystudovala jste gymnázium a Soukromou Vyšší Odbornou Školu Umění a Reklamy. Přesto vaší pracovní náplní zůstává dabing. Neláká vás divadlo nebo práce před kamerou?

„Popravdě jsem šla studovat SVOŠUR jen proto, že jsem netušila, co dělat po gymnáziu. Ale už v době studia jsem věděla, že práce account manažerky v reklamní agentuře není pro mě. Nikdy jsem ovšem neuvažovala, že bych vystudovala konzervatoř nebo například DAMU. Jsem dost stydlivá, což o mně ví málokdo, podle lidí vystupuji sebevědomě. Také si myslím, že nejsem fotogenická. Divadlo by pro mě bylo stresující, nevěřím totiž, že mám herecký talent. Dabing je úplně jiná disciplína. Někdo to umí na prknech slávy brilantně rozjet, ale v životě by nemohl dabovat. Já to mám obráceně.“

V dabingu se věnujete také úpravě textů a režii. Co vás na dabingu baví nejvíc?

„Nejvíce mě baví právě samotné dabování. U toho se dokážu občas pěkně vyřádit a pořádně zapotit. Na úpravu dialogů a režii teď nemám čas, jelikož jsem na rodičovské dovolené. Od září, kdy půjde mladší dcera do školky, se ovšem hodlám vrátit zpět. V tomto směru si věřím.“

Často pracujete s maminkou a sourozenci. Jaké to je všichni v dabingovém studiu, a ještě k tomu režírovat maminku?

„Zřejmě to bude znít špatně, ale pro nás je to už celkem rutina. Jak už bylo řečeno, v dabingu se pohybujeme od malička. Bratr Pavel také režíruje. Vlastně se tak nějak dokola režírujeme všichni navzájem :). Jsme na to zvyklí, není to nic zvláštního.“

 Máte dvě děti, také je s sebou vodíte do dabingového studia?

„Občas je těžké sehnat hlídání, takže beru holky samozřejmě s sebou. Berta (9) dohlédne na Beátu (3), pěkně čekají třeba na pohovce, a musím říct, že ohromně pomáhají mobily nebo tablet. Ve studiích znají dcery od miminek. Často přijde otázka: „Tak kdy už začnou ty tvoje holky konečně dabovat, potřebujeme děti.“ Bertička už trochu dabuje. Jde jí to čím dál lépe. Trénujeme spolu doma, aby se nestyděla a aby nekuňkala. Babička Helena ohromně pomáhá.“

 A co odpočinek a koníčky, máte na ně čas?

„Já ráda spím. To je pro mě tím největším odpočinkem. Mám štěstí, že spí obě holčičky od narození celou noc. Čas na koníčky se vždycky najde. Moc ráda drhám, háčkuji, zpívám, kutím a šíleně ráda vařím. Vařením se uklidňuji. Mí strávníci jsou úžasní! Pochvala od partnera a dětí mě vždycky moc potěší. Dělají mi jen samou radost. Takže jsou vlastně také mým obrovským koníčkem.“

Veronika Pechová 

pro Taneční magazín