Štítek: grafika

HIT

Studio Hrdinů a CreWcollective společně chystají premiéru

Pražské divadlo Studio Hrdinů a umělecké uskupení CreWcollective zvou na premiéru sólové performance s názvem HIT. Skrze fyzické gesto, text a projekci přenese Jan Bárta na jeviště Studia Hrdinů ojedinělý dialog mezi ním a jeho digitálním alter egem. Premiérové uvedení se uskuteční ve středu 29. října 2025 od 20:00.

Tento autorský projekt navazuje na úspěšnou sólovou inscenaci Pitch z roku 2018, která byla oceněna odbornou kritikou jako jedna z nejvýraznějších inscenací festivalu Taneční platforma. Fragment performance HIT byl představen již minulý rok v rámci festivalu Norma ve Studiu Hrdinů. Z dřívějšího komorního pojetí se nyní projekt rozvinul do plnohodnotné, celovečerní performance.

„Studio Hrdinů dlouhodobě sdílí s Janem Bártou podobné umělecké tendence, jak v oblasti tanečního divadla, tak i činoherního. Každý společný počin je svého druhu výzkumem. Práci s Honzou považuji za inspirativní, výsledky našich úvah často vedou k nečekaným uměleckým přesahům,“ dodává ke spolupráci ředitel Studia Hrdinů Jan Horák.

Jan Bárta se v performance HIT zabývá konceptem ne-estetizovaného fyzického gesta jako výchozího bodu pro vznik jevištní akce. Jeho pohyb je doplněn videoprojekcí, která zasahuje do dění na scéně a sarkasticky komentuje jednání performera nebo ho doplňuje despektem. Celkovou atmosféru dotváří přesně artikulovaný autorský text, který kombinuje analytickou přesnost s poetickou absurditou. Minimalistickým přístupem Bárta zdůrazňuje radikalitu, emoční napětí a dynamickou propojenost těla s projekcí jeho alter ega.

Zapojení videoprojekce nabízí interpretační pohled a podněcuje diváka k aktivnímu rozhodování: co je podstatnější – tělesná přítomnost na scéně, nebo její digitální zprostředkování? V kontextu bouřlivé digitální doby zkoumá HIT hranici mezi živou akcí a virtuální projekcí. Aktivně testuje schopnosti koncentrace diváků/divaček a vnímání v prostředí přehlceném informacemi. Performance je vedle toho i jakýmsi chaosogenním rozborem současného života, využívající grotesku, banální předměty a fragmentované scény k odhalení prázdnoty za našimi každodenními rituály.

Projekt vznikl za finanční podpory Státního fondu kultury.

Každé uvedení performance HIT bude česko-anglické.

Jan Bárta: HIT

koncept a interpretace: Jan Bárta

video, grafika, projekce, foto: Dita Havránková

světelný design: Václav Hruška

zvuk: Matěj Šenkyřík

foto: Tomáš Hejzlar

premiéra: 29. října 2025 od 20:00 ve Studiu Hrdinů

další uvedení v roce 2026

Pavlína Drnková

pro Taneční magazín

„Dočasné univerzity“ ve Studiu ALTA Praha

Jestliže je vzdělávání přípravou na život, na jaký svět se chceme připravovat?

„It´s All Education (Je to všechno o vzdělávání)“ vytvoří v prostorách Studia Alta od 25. do 27. června „Dočasnou univerzitu“. Nejedná se o řízenou vzdělávací akci, ale o možnost sdílet s umělci, umělkyněmi, kolektivy a lidmi z různých typů praxe své vědomosti a dovednosti z mimo-uměleckých oblastí.

K interdisciplinárnímu setkání bude docházet v průběhu tří dnů v celém západním křídle Invalidovny. Podrobnější program je uveden na webových stránkách Studia Alta. Workshopy, setkání, praxe i dílny. Různorodé aktivity rozprostřené v čase i prostoru.

Část aktérů a reprezentantů této akce před rozhlasovým natáčením

Kurátor výstavy, Petr Dlouhý k tomuto uvádí: „,Dočasnou univerzitu´ si, společně s kolegyní Magdalenou Jadwigou Härtelovou, umělkyněmi a umělci vysníváme jako radikální prostor, tedy prostor s potenciálem pro změnu. Využíváme naše zkušenosti z galerií a jevišť pro transformaci našich představ o učebnách a auditoriích. Přejeme si vytvořit místo, ve kterém můžeme spoluvytvářet vlastní osnovy, kánon, systém vystavěný na principech sdílení – místo poučování a dogmatizace faktů“.

Přípravy v exteriéru

Jednu z mnoha příležitostí, jak uvažovat nad svým vzděláním a schopnostmi nabízí například také setkání s ředitelkou Studia Alta, Lucií Kašiarovou, která k události uvádí: „V průběhu svého působení ve vedení kulturního centra Studio ALTA jsem potkala řadu kreativních lidí, umělců v různých životních fázích. S tím je spjata i řada jejich úspěchů, překonaných výzev a oslavných momentů, ale i zklamání, frustrací, vyhoření, sebezničujících pocitů. ,It’s All About Education´ je pro mne možností jak se s vámi potkat mimo vaše pracovní povinnosti, momentu nadšení z připravovaného projektu, či vzduchoprázdna po jeho odevzdání. Nabízím vám setkání v neutrálním prostředí, kde od vás nikdo neočekává kreativitu, nápad, výsledek. Možnost dát si čas položit si otázku, ,co to vlastně umím?´ a nenechat se znervóznit jestli zrovna nejste schopni jasně zformulovat odpověď. Nejde o to se poznat, ale dát si šanci se poznávat.“

„It’s All About Education“ zastřešuje společenství lidí s rovnocenným přístupem k informacím. Každý účastník si sám vybírá oblast zájmu, které se chce věnovat, účastníci i aktéři se nechávají vzájemně inspirovat a každý zvlášť se stává dramaturgem svého programu. Předem vymezený čas může podporovat intenzivnější potřebu dialogu mezi jednotlivými účastníky, vzájemnou výměnu a sdílení rozdílných zkušeností. A právě práce s potenciálem diverzity je také jedním z důležitých témat, která existence „Dočasné univerzity“ nastoluje.

Extravagantní model (o modelce nemluvě)

„Jaké vědomosti potřebujeme, abychom spoluvytvářely budoucnost, která je antirasistická, feministická, ne-heteronormativní, nevykořisťuje naše životní prostředí ani lidskou práci, a nediskriminuje na základě fyzických schopností, věku či finanční situace? Jaké zvláštní znalosti chceme pro tuto budoucnost rozšířit? Na jaké budoucí po-volání se připravujeme?,“ zamýšlí se dále kurátorka Magdalena Jadwiga Härtelová.

Prostor k odpovědi dostávají všichni aktéři i účastníci. Bez rozdílu.

„It´s All Education

(Je to všechno o vzdělávání)“

Kurátoři: Magdalena Jadwiga Härtelová a Petr Dlouhý

Prostorový design: Ester Grohová

Produkce: Anežka Medová

Grafika: Darja Lukjaneko

Zúčastněné umělkyně a umělci: Anna Chrtková, Anna Línová, Barbara Zedková, Darja Lukjanenko, Diane Barbe (de/fr), Erik Bordeleau (ca/de), Husam Abed, Ladislav Svoboda, Lucia Kašiarová, Ludmila Vacková, Marika Volfová, Markéta Stránská, Matyáš Grimmich, Mitzi Group & Bellies (de), Nicole Nigro, Peter Šavel, Sergio Patricio (at), Tamara Moyzes, Zdenka Brungot Svíteková, Zeina Kanawati, Zuzana Žabková.

Foto: Studio ALTA

Kristýna Kolovratová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Dočasné univerzity“ ve Studiu ALTA Praha

Jestliže je vzdělávání přípravou na život, na jaký svět se chceme připravovat?

„It´s All Education (Je to všechno o vzdělávání)“ vytvoří v prostorách Studia Alta od 25. do 27. června „Dočasnou univerzitu“. Nejedná se o řízenou vzdělávací akci, ale o možnost sdílet s umělci, umělkyněmi, kolektivy a lidmi z různých typů praxe své vědomosti a dovednosti z mimo-uměleckých oblastí.

K interdisciplinárnímu setkání bude docházet v průběhu tří dnů v celém západním křídle Invalidovny. Podrobnější program je uveden na webových stránkách Studia Alta. Workshopy, setkání, praxe i dílny. Různorodé aktivity rozprostřené v čase i prostoru.

Část aktérů a reprezentantů této akce před rozhlasovým natáčením

Kurátor výstavy, Petr Dlouhý k tomuto uvádí: „,Dočasnou univerzitu´ si, společně s kolegyní Magdalenou Jadwigou Härtelovou, umělkyněmi a umělci vysníváme jako radikální prostor, tedy prostor s potenciálem pro změnu. Využíváme naše zkušenosti z galerií a jevišť pro transformaci našich představ o učebnách a auditoriích. Přejeme si vytvořit místo, ve kterém můžeme spoluvytvářet vlastní osnovy, kánon, systém vystavěný na principech sdílení – místo poučování a dogmatizace faktů“.

Přípravy v exteriéru

Jednu z mnoha příležitostí, jak uvažovat nad svým vzděláním a schopnostmi nabízí například také setkání s ředitelkou Studia Alta, Lucií Kašiarovou, která k události uvádí: „V průběhu svého působení ve vedení kulturního centra Studio ALTA jsem potkala řadu kreativních lidí, umělců v různých životních fázích. S tím je spjata i řada jejich úspěchů, překonaných výzev a oslavných momentů, ale i zklamání, frustrací, vyhoření, sebezničujících pocitů. ,It’s All About Education´ je pro mne možností jak se s vámi potkat mimo vaše pracovní povinnosti, momentu nadšení z připravovaného projektu, či vzduchoprázdna po jeho odevzdání. Nabízím vám setkání v neutrálním prostředí, kde od vás nikdo neočekává kreativitu, nápad, výsledek. Možnost dát si čas položit si otázku, ,co to vlastně umím?´ a nenechat se znervóznit jestli zrovna nejste schopni jasně zformulovat odpověď. Nejde o to se poznat, ale dát si šanci se poznávat.“

„It’s All About Education“ zastřešuje společenství lidí s rovnocenným přístupem k informacím. Každý účastník si sám vybírá oblast zájmu, které se chce věnovat, účastníci i aktéři se nechávají vzájemně inspirovat a každý zvlášť se stává dramaturgem svého programu. Předem vymezený čas může podporovat intenzivnější potřebu dialogu mezi jednotlivými účastníky, vzájemnou výměnu a sdílení rozdílných zkušeností. A právě práce s potenciálem diverzity je také jedním z důležitých témat, která existence „Dočasné univerzity“ nastoluje.

Extravagantní model (o modelce nemluvě)

„Jaké vědomosti potřebujeme, abychom spoluvytvářely budoucnost, která je antirasistická, feministická, ne-heteronormativní, nevykořisťuje naše životní prostředí ani lidskou práci, a nediskriminuje na základě fyzických schopností, věku či finanční situace? Jaké zvláštní znalosti chceme pro tuto budoucnost rozšířit? Na jaké budoucí po-volání se připravujeme?,“ zamýšlí se dále kurátorka Magdalena Jadwiga Härtelová.

Prostor k odpovědi dostávají všichni aktéři i účastníci. Bez rozdílu.

„It´s All Education

(Je to všechno o vzdělávání)“

Kurátoři: Magdalena Jadwiga Härtelová a Petr Dlouhý

Prostorový design: Ester Grohová

Produkce: Anežka Medová

Grafika: Darja Lukjaneko

Zúčastněné umělkyně a umělci: Anna Chrtková, Anna Línová, Barbara Zedková, Darja Lukjanenko, Diane Barbe (de/fr), Erik Bordeleau (ca/de), Husam Abed, Ladislav Svoboda, Lucia Kašiarová, Ludmila Vacková, Marika Volfová, Markéta Stránská, Matyáš Grimmich, Mitzi Group & Bellies (de), Nicole Nigro, Peter Šavel, Sergio Patricio (at), Tamara Moyzes, Zdenka Brungot Svíteková, Zeina Kanawati, Zuzana Žabková.

Foto: Studio ALTA

Kristýna Kolovratová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN