Významný choreograf a tanečník Michal Záhora uvede svůj projekt, kterým vzdává hold jubilejnímu výročí České republiky
Pulsar oslaví tancem v PONCI 100 let výročí republiky
Významný choreograf a tanečník Michal Záhora z uměleckého uskupení Pulsar uvede po taneční pouti Slavnost na Klenové další z projektů, kterými vzdává hold jubilejnímu výročí České republiky. V neděli 28. října ve 20:00 hodin slavnostně oživí prkna divadla PONEC tanečním kaleidoskopem „Výročí“, kterým oslaví a zreflektuje nejen výročí našeho státu, ale i českého současného tance.
Záhora se zde zhostil nelehkého úkolu, jak interpretovat 100 let našich dějin pomocí tanečně-pohybového slovníku. Pokusil se tak prostředkem tance zaznamenat jak individuální, tak kolektivní paměť, a zachytit historii v pohybu.
„Jsou témata, od kterých bychom možná nečekali taneční zpracování. Výročí republiky by k nim mohlo patřit. Přesto je to tak významná událost, že mi prostě nedalo se k ní nevyjádřit,“ vysvětluje Záhora a pokračuje: „Tanec je pro mne to, co v literatuře poezie. Hovoří v obrazech, s poetikou a hloubkou, s přesahem, který vytváří celistvější chápání světa. Často v symbolech, a tudíž i ve zkratce.“
V představení vystupují čtyři postavy, symbolizující českou, slovenskou, židovskou a sudetskou entitu a děj se odehrává v jednom dni, který je rovněž metaforou celých sto let. „Nechtěli jsme pouze citovat dějinné události. Přestože budou určité momenty historie rozpoznatelné, neustrneme v prostém výčtu dat,“ dodává Záhora.
Projekt oslavuje nejen kulaté výročí české státnosti, ale rovněž výročí českého tance. Právě za první republiky byly vybrány žačky Sokola a poslány studovat do školy Elisabeth a Isadory Duncan v Německu.
Na jevišti se setká tanečník Josef Bartoš se třemi tanečnicemi – Annou Línovou, Zuzanou Richterovou a Michaelou Sušou. Hudbu vytvořil stejně jako k projektu Slavnost kmenový spolupracovník Pulsaru, italský hudebník Carlo Natoli, který se věnuje nejen hudbě taneční, ale rovněž filmové. Kostýmy k inscenaci vytvořila módní návrhářka Zuzana Kubíčková – zářící hvězda posledních ročníků Mercedenz-Benz Fashion Week.
Celebrating Kylián!
Největší multimediální retrospektivní výstava z tvůrčí práce a díla choreografa Jiřího Kyliána, kterou spolupořádá divadlo Ponec s Baletem Národního divadla a Kyliánovým nadačním fondem. Výstava je rozšířena o nové exponáty.
Praha, nám. Václava Havla – budova B Národního divadla
Potrvá jen do 25. 10. 2018. Otevřeno 13:00–20:00 h.
„Jsem ráda, že i v PONCI si připomeneme toto významné výročí,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha z.ú., a pokračuje: „Zároveň mě opravdu těší, že v měsíci říjnu se nám daří spolurealizovat také zásadní výstavu největšího českého velikána tanečního oboru, Jiřího Kyliána, s nímž jsme v červnu oslavili 30 let festivalu TANEC PRAHA. Výstava Celebrating Kylián! navazuje na spolupráci s Baletem Národního divadla v Praze a Kyliánovým nadačním fondem v Praze a přináší v budově B Národního divadla na náměstí Václava Havla ještě více zážitků díky rozšířené verzi oproti červnu. Potrvá jen do 25. 10.!“
Projekt Místa činu v Desfourském paláci prozkoumá Princip neurčitosti, ale 23. ročník mezinárodního festivalu současného umění proběhne od 5. do 13. října 2018 i na dalších místech v Praze.
Více než 50 současných umělců oživí Desfourský palác na Florenci v rámci hlavního výstavního projektu „Místa činu“, jehož tématem je „Princip neurčitosti“.
Divadelní program se odehraje zejména v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Festival nabídne devět zahraničních a čtyři české premiéry. Nebudou chybět ani site-specific performance, debaty na aktuální témata, videoart, umělecké knihkupectví, i stylově pojatý bar s DJs.
Ondřej Horák se představí odvážným výtvarným projektem „Praha-Hranice“
Projekt Místa činu v Desfourském paláci prozkoumá Princip neurčitosti
Festival „4+4 dny v pohybu“ letos návštěvníkům zpřístupní prázdný Desfourský palác. Nabídne zde několik kurátorských výstav současného vizuálního umění, které spojí tématem „Princip neurčitosti“. Různým podobám neurčitosti se tak budou věnovat například kurátoři Tomáš Knoflíček a Libor Novotný v projektu „Neurčitost principu“. Nina Moravcová připravila s českými umělci expozici „Začalo to vzpomínkou“, Radek Váňa zaštítil výstavu „Stories Are Us“ a Ondřej Horák ve svém výstavním projektu „Praha-Hranice“ propojil výtvarné umělce s cizinci žijícími na našem území. Pavel Vančát představí výběr nejzajímavějších děl z výstavy „Startpoint“ – přehlídky evropských uměleckých škol. Zvláštní pozornost je letos věnována performativnímu umění. Návštěvníky čeká řada „uměleckých konfrontací“ speciálně zaměřených na setkání ve formátu 1 divák versus 1 performer.
Denisa Václavová, která stojí za celou akcí
„Budete si moci vyzkoušet, jaká je vaše percepce, jaký máte vztah k práci, jak vnímáte hmatem nebo sluchem či zda se dají zrychlovat částice,“ doplňuje organizátorka festivalu Denisa Václavová. S intimním setkáním performera a jednoho diváka nazvaným „Tam, kam mě dovedou konečky prstů“ se představí libanonská umělkyně Tania El Khoury. Galerijní projekt nabídne možnost prožít „na vlastní kůži“ uprchlické příběhy. Ty mohou návštěvníci na sobě uchovat, nebo ze sebe smýt. Jedním z dalších projektů určených pro jednoho návštěvníka je videoinstalace „Provinilé krajiny“ nizozemského divadelníka a výtvarnka Driese Verhoevena. Verhoeven zde tematizuje dostupnost informací, která z nás činí permanentní svědky složitých situací po celém světě.
Z improvizace Signe Becker „Nová kůže“
Aktuální divadelní premiéry:
Divadelní a taneční program se letos odehraje zejména v divadlech Archa, Ponec a Centru současného umění DOX. Dramaturgie zahraničního programu bude výrazněji než v předchozích letech reflektovat složitost současné Evropy i světa.
Letošní 23. ročník festivalu zahájí představení italského souboru Motus s názvem „MDLSX“, psychedelická onewoman show oceňované divadelní a filmové herečky Silvie Calderoni. Syrský tanečník a choreograf Mithkal Alzghair představí v české premiéře svou performanci „Přemístění o útěku jako záchraně života, ale i ztrátě možnosti k návratu“. Britská umělkyně Deborah Pearson v dokumentární inscenaci „History! History!! History!!!“ přiblíží jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století: rok 1956, kdy z Maďarska odešlo až 300 tisíc obyvatel – včetně dědečka autorky inscenace. Australská performerka Nicola Gunn v představení „Skladba pro člověka a magneťák“ kriticky a zároveň s komickým odstupem rozpitvá nesnesitelné rysy lidského chování. Sugestivní pohybová instalace „LCorbeaux/Vrány“ odkazuje k dávným vzpomínkám a prvotním mystickým zážitkům marocké choreografky Bouchry Ouizguen. Performativní instalace Juliana Hetzela „Automatický odstřelovač“ ironicky osciluje mezi dvěma vzdálenými póly – uměním a válkou. Úlevu všem, kdo se potřebují zastavit, nadechnout a svůj život vymanit z veřejné kontroly, přinese inscenace „HELLO USELESS, FORWARD AND FRIENDS“ v podání slavného belgického herce a performera Benny Claessense. Bude uveden také scénický koncert skladatelky Ingvild Langgård a scénografky Signe Becker nazvaný „Nová kůže“, film „Tvoření spravedlnosti“ vyprávějící příběh sedmi vězňů, nebo sólová performance Manuela Roquea „bang bang“ na téma překonávání sebe sama, plná intenzivní tělesné práce a soustředěného sebezpytování.
Divadelní spolek Seconhand Women se na festivalu představí hned dvěma projekty
Nebudou chybět ani nová představení českých tvůrců: „Alkoholy“ 1.–9. díl souboru „Wariot Ideal“, „Inter-mission“ divadelního spolku Secondhand Women, site-specific performance Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové nazvaná „Plačky nad příliš dlouhým životem“ a premiéra Jana Mocka „Fatherland“.
Autoři jednotlivých projektů, tentokrát živě
Program pro rodiny s dětmi s profesorem Křečkem
Platforma Máš umělecké střevo? opět připravila pro školy a dětské návštěvníky bohatý doprovodný program. Pod názvem Podivuhodná historie umění s profesorem Křečkem se skrývá každodenní vzdělávací program orientovaný na minulost i přítomnost výtvarného umění a téma sběratelství. Součástí ateliéru budou krátké animované filmy. Během festivalových víkendů se pak promění některé historické místnosti Desfourského paláce v rodinné výtvarné dílny pro děti od 4 let, o jejichž podobu se postará výtvarník Kakalík. V sobotu 6. října se bude konat „Pamětˇ národa night“, kde bude možnost seznámit se s nejzajímavějšími „Příběhy našich sousedů”, které vytvořili žáci základních škol prostřednictvím rozhovorů s pamětníky.
Debaty, konference, křest časopisu Fotograf a narozeniny ArtMap
V rámci doprovodného programu festivalu proběhne 9. října konference „Procesy pokroku“, která si klade za cíl zlepšit spolupráci měst a místních komunit. 5. října proběhne křest nového čísla časopisu Fotograf na téma „Ne – práce“. 8. října se uskuteční diskuze „Blokuje vás bloková výjimka?“, která se zaměří na změny v metodice grantových řízení s ohledem na institut blokové výjimky. 9. října se bude diskutovat o komunitních projektech a jejich významu pro obce a města. Konference „Západ není západ“, která se uskuteční 11. října, přinese vhled do našich vztahů k západnímu umění. Večer pak ArtMap oslaví své desáté narozeniny. V pátek 12. října se pod názvem „Dobrá praxe“ uskuteční burza zkušeností dramaturgů městských galerií. Týž den čeká návštěvníky večírek Katedry fotografie FAMU „Velmi dobře“. Poslední festivalový den nabídne prezentaci nového časopisu ArteActa a diskuzi nad téma „Co je to umělecký význam?“. Večer proběhne oslava 10 let od založení online portálu Artalk. I v letošním roce je pro umělecké profesionály připravena festivalová škola Arts managementu.
Jana Mocka, který je autorem inscenace „Fatherland“ (uvede divadlo Archa), jež se zamýšlí nad dědičností, podobností v rodině a nad tím, zda se dá naše budoucnost vyčíst z tváře rodiče
Jaká je hlavní myšlenka „Fatherlandu“?
Jan Mocek: „V tomto představení se potkám na jevišti se svým otcem, který se jmenuje stejně jako já, tedy Jan Mocek. Já už jsem vlastně v rodině čtvrtý tohoto jména. A nejen to, že máme stejná jména, ale ještě navíc stejně vypadáme. Tato situace, kdy se setkávám s tátou, který je o 34 let starší (nyní mu je 65 let), mi vlastně slouží ke hře na budoucnost, využiji tu naši podobnost. Budu se vztahovat k budoucnosti, tedy k roku 2052. Jde o to, zkusit si představit, jak budu vypadat, jak budu mysl et a jaký bude svět za 34 let. A to není zas tak vzdálená budoucnost.“
Bojíte se té budoucnosti?
Jan Mocek: „Neřekl bych, že se bojím. Důležité je, že jsme si zakázali v tomto představení slovo utopie a dystopie. Stav, kdy lidé přemýšlí o budoucnosti tím způsobem, že vnímají nějakou katastrofu, ať už ekologickou nebo sociální, je ve společnosti častý. My se snažíme naopak ztvárnit co nejpřesnější představu o pravděpodobné budoucnosti“.
Souhlasíte s tím, že děti přejímají geny, jdeme vlastně ve stopách svých předků a v podstatě tušíme, co se stane?
Jan Mocek: „Docela dlouho jsem se s tátou bavil, což doporučuji každému dítěti a rodiči, je to vcelku psychoanalytický moment, byla to asi nejintimnější konverzace, kterou jsme spolu kdy měli. Během tohoto dvouhodinového rozhovoru jsem viděl, co je biologie, co je ovlivněné dobou, sociálním cítěním, pocity vnímání sebe ve společnosti atd. Bylo to hrozně stejné, jako přes kopírák. Jakmile jsme se bavili třeba o tom, jaké jsou naše vyhlídky v práci, tak se začalo promítat, jak se změnila doba a společnost. Čím jsem starší, tím více v sobě mého tátu vidím. Různě jsem si pročítal, jak všechno biologicky probíhá, myslím, že asi 50 procent genů jsem viděl sám na sobě a z toho zřejmě není úniku. Nějací jsme a nemůžeme se od toho odchýlit. Ale existují i věci ve společnosti, kde se asi odchýlit můžeme.“
Přesto – existují v rodinách i černé ovce, které se příbuzenstvu nepodobají a jdou si svou cestou. Myslím, že někdy takové vztahy končí naprostým odloučením. Jak vidíte tuto „nepodobnost“?
Jan Mocek:„Vím, že to existuje, ale to není moje zkušenost. Já mohu ukázat jen to, co jsem opravdu prožil a v naší rodině je jistá návaznost evidentní.“
Největší veletrh tance na evropském kontinentu – Čechy bude zastupovat Švihlá, Slovák Jaro Viňarský i Miřenka Čechová!
Letošní 12. veletrh tance Tanzmesse se koná od 29. srpna do 1. září a český tanec na něm bude opět zastoupen v rámci stánku CZECH AND SLOVAK CORNER. K tomu uvede i mezinárodně mimořádně úspěšnou inscenaci „Švihla“, prezentaci Focus Forum a Czech Closing Party.
Na veletrhu se představí jedno české dílo – ŠVIHLA Terezy Hradilkové – vybrané pořadatelem z více než 700 přihlášených děl z celého světa, ale velký prostor dostanou i další čeští umělci v 90minutové studiové prezentaci FOCUS FORUM. Výrazně se na ní podílejí Tereza Ondrová a Jaro Viňarský pod režijní taktovkou Petry Tejnorové, další části patří Miřence Čechové, Tereze Hradilkové a da lším umělcům, které netradičními formami představí v moderátorské roli Ewan McLaren s Yvonou Kreuzmannovou. Zviditelnění české scény podtrhne také CZECH CLOSING PARTY. Tu nový ředitel Tanzmesse věnoval právě progresivní české scéně, kterou zná díky letité spolupráci s Tancem Praha.
„Švihla“ Terezy Hradílkové jistě zaujme i veletržní publikum (ze stejné inscenace je i titulní snímek tohoto článku)
Tanzmesse je prestižní bienále – největší veletrh tance na evropském kontinentu. Jedná se o jediný veletrh svého druhu v Evropě, který přináší řadu příležitostí ke zviditelnění rozvoje taneční scény dané země nejen v evropském, ale i celosvětovém kontextu. Více než 700 vystavovatelů si zde vzájemně předává informace, vyhledává partnery pro koprodukce a další formy mezinárodní spolupráce, diskutuje o nejnovějších trendech tanečního a pohybového umění. Veletrh nabízí i možnost zhlédnout v sérii představení velmi pestrou a různorodou paletu světové scény posledních let.
Čechy bude reprezentovat i Miřenka Čechová
CZECH AND SLOVAK CORNER je osvědčený koncept deklarující spolupráci kdysi jednoho státu a nabízející netradiční design s využitím typické kresby Josefa Lady. Na konceptu a využití stánku spolupracují tři subjekty: Tanec Praha, který se účastní Tanzmesse již od roku 2004, Arts & Theatre Institute Prague, jenž se poprvé zapojil již v roce 2012, a letos vůbec poprvé Theatre Institute Bratislava. Veletrhu se účastní mnoho jednotlivců z řad umělců, ředitelů festivalů a divadel i tanečních kritiků.
„Jsem opravdu nadšená, že letos dostáváme na Tanzmesse tolik prostoru. Velkým úspěchem je samo o sobě pozvání představení Švihla, ale nikdy předtím jsme nedostali dalších 90 minut pro atraktivní prezentaci naší scény v celé šíři, natož takovou šanci zviditelnit českou kulturu, jakou dává Closing Party. Té se vždy účastní kolem tisíce expertů z celého světa.“, říká Yvona Kreuzmannová a dodává: „Dieter Jaenicke právě ukončil své působení v Hellerau, kde byl naším partnerem zvláště pro bienále Dance Transit, na němž zazářilo několik českých inscenací. Po svém nástupu do funkce ředitele Tanzmesse tak neváhal zúročit dobré zkušenosti s českou scénou a oslovil nás s velkou důvěrou.“
Tanec Praha z.ú. nachystal také zajímavou příležitost pro diváky v PONCI – divadle pro PONEC. V úterý 28. srpna v 18 hodin zde proběhla otevřená zkouška díla běloruské umělkyně Olgy Labovkiny, která se letos jako zahraniční host zúčastnila festivalu Česká taneční platforma a Ateliéru EDN (European Dancehouse Network) a nyní zde pobývá na tvůrčí rezidenci.
Je vám od jedenácti do patnácti let? Tančíte anebo zpíváte, či kouzlíte se štětcem a barvami? A chcete v listopadu vystoupit na festiválku v divadle PONEC?
Hledáme děti ve věku 11 až 15 let s aktivním zájmem o současný tanec, elektronickou hudbu, světelný design, scénografii a kostým.
Dřímá ve vašich dětech nebo studentech budoucí divadelník nebo tanečník? Nechte jejich talent rozvinout na našem intenzivním workshopu pro mladé tanečníky, hudebníky, scénografy a světelné designéry. Pod vedením profesionálních umělců (light designérka Katarína Ďuricová, scénografka Jitka Pospíšilová, choreografky Věra Ondrašíková a Zdeňka Svíteková a hudebník Stanislav Abrahám) si mohou vyzkoušet současné divadelní přístupy, navrhnout světelný koncept, složit elektronickou hudbu, anebo vytvořit originální kostým.
Z kapacitních důvodů jsou pořadatelé nuceni vybrat děti na základě jejich vlastního krátkého motivačního dopisu nebo jejich předchozích zkušenostech a případně na doporučení jejich pedagogů ZUŠ a kroužků.
Termín a místo: 2. až 4. 11. 2018 v divadle PONEC, Praha 3
Ondřej Horák se představí odvážným výtvarným projektem 
Denisa Václavová, která stojí za celou akcí
Z improvizace Signe Becker 
Divadelní spolek Seconhand Women se na festivalu představí hned dvěma projekty
„Švihla“ Terezy Hradílkové jistě zaujme i veletržní publikum (ze stejné inscenace je i titulní snímek tohoto článku)
Čechy bude reprezentovat i Miřenka Čechová