I přes vládní nařízení o zavření divadel potřebují umělci zkoušet. Na jevišti se jich ale může sejít jen omezený počet. Například v Severočeském divadle opery a baletu se proto zkoušky na inscenaci „Čardášové princezny“ konají v komorním obsazení.
Sólistka severočeského baletu a také nominantka na Cenu Thálie 2020 Frederika Kvačáková
Probíhají sice v divadelním sále, ale zároveň se k nim další tanečníci a tanečnice připojují on-line. Ve jmenované operetě by se na jevišti mělo objevit na sto účinkujících, kvůli protikoronavirovým omezením se ale obsazení zatím nikdy nesešlo celé.
Divadelní ředitel Miloš Formáček
„Na jeviště v tuto chvíli může souběžně pouze šest lidí,“ upřesňuje ředitel severočeské scény Miloš Formáček.
Zásluhou FysioARTu zářilo toto světlo budoucnosti i v Sasku
Profesionálnímu divadelnímu uskupení FysioART se podařil dokázat husarský kousek. V pondělí 12.10. 2020, po několika přesunech termínu (od jarní karantény), uvedl zahraniční premiéru inscenace „Půlnoc v pohraničí“. Odehrálo se tomu tak dokonce na německé straně pohraničí. Konkrétně v saském městečku Neusalza-Spremberg, na řece Sprévě. V místě, kde již historicky dlouho žije početná komunita Lužických Srbů. Takže zde vlastně došlo k divadelní premiéře hned pro dvě národnosti současně.
Konečně tedy se, počátkem října, mezinárodní premiéra „Půlnoci v pohraničí“ v německém okresu Görlitz (po jarním vynuceném odkladu), vážně uskutečnila. Jak byl TANEČNÍ MAGAZÍN informován, představení proběhlo za dodržení všech hygienických „koronavirových“ opatření obou států.
Maják kultury v kostele, v saském městečku Neusalza-Spremberg
A maják pro českou kulturu byl u Sprévy vznícen nadvakrát. Nejprve byl společně nasvícen kostel zvenčí. „A poté, po představení, jasné světlo uvnitř, aby prozářilo dobu nastávajícího kulturního temna,“ přiblížila nám MgA. Hana Strejčková.
Kostel, ve kterém se uskutečnila premiéra i bylo zapáleno světlo pro českou kulturu
Hana Strejčková v představení „Půlnoc v pohraničí“
Zeptali jsme se:
Hany Strejčkové
režisérky, choreografky, herečky i pedagožky, zakladatelky sdružení FysioART:
TM: Myšlenku s majáky české kultury jste posunuli ještě o stupínek výš. Jak to cítíte Vy osobně?
HS: „Rozsvítili jsme tedy světlo pro českou kulturu v pohraničí. Symbolicky v kostele. Ostatně, v těch poslední čtyři roky hrajeme stejně často jako na divadelních scénách. A místa, kde pravidelně hostujeme, také vysílala světelnou zprávu, že #kulturunezastavis. Maják české kultury, nádherná spontánní akce, která velmi decentním způsobem naznačila, že kultura spojuje národ, je jeho vizitkou a univerzálním komunikačním prostředkem. Nonverbální divadlo, tanec, cirkus jsou v posledních dekádách tak propojené se světem, že je jen těžko představitelné, aby se z kultury naživo stala vzpomínka. Chemie vztahu jeviště – hlediště, osobní kontakt s publikem, přesahové aktivity umění, ze všeho toho plynoucí emoce není možné plnohodnotně vtěsnat do virtuálního světa. Letošní rok vnímáme jako přelomový v dobrém i opačném významu, rozhodně nás provokuje neustrnout a hledat cesty ke světlu.“
TM: Děkujeme a věříme, že to světlo bude nejen světlem na konci tunelu, ale i pochodní, vedoucí divadlo k lepším perspektivám.
PONEC – divadlo pro tanec uvádí v pondělí 5. října ve 20.00 hodin nové dílo Johany Pockové, Sabiny Bočkové a Ingy Zotov-Mikshiny pod názvem „Treatmentof Remembering“.
Představení zavede diváky do fiktivního časoprostoru, v němž už je příroda natolik vyčerpaná zásahem člověka, že přestala existovat. Umělkyně podstupují společně s publikem jakousi terapii rozpomínání a snaží se divákům obnovit prožitky z přírody. Na jevišti už příroda neexistuje, choreografky ji však během procedury znovu křísí k životu. K tomu jim pomáhá kromě tance také citlivost zvukového a světelného designu a autorská hudba Lukáše Palána.
Johana Pocková
Probouzením vzpomínek na dávno zapomenuté prožitky se v rámci procedury „Treatment of Remembering“ obrací pozornost k jedinečnosti tělesných a emocionálních zážitků s přírodou spjatých. Na co konkrétně autorky v díle vzpomínají? „Noříme se do vzpomínek a představ prožívání přírody. V naší imaginaci hrají hlavní roli prostředí lesa, louky, pocity svěžího vánku, vůně květin a stromů, mokrá tráva, ale třeba i vzpomínky na pobývání na pláži, jako místa, kde je v současnosti velmi dobře vidět, jaký je stav našeho životního prostředí.“
Dění na scéně, která evokuje jakýsi uměle vytvořený svět, je zdánlivě klidné. Na povrch však postupně vyvěrá silné znepokojení, které tak vybízí diváka, aby reflektoval svůj vztah k životnímu prostředí. Právě tento nenásilný apel na diváka je jedním z hlavních cílů projektu:„Chtěli jsme prozkoumat různé podoby vztahu člověka k současnému vývoji stavu naší planety a umožnit tak divákům, aby si svůj vlastní vztah k přírodě uvědomili a třeba ho i přehodnotili,“ říká Johana Pocková, autorka konceptu.
Sabina Bočková
Johana Pocková,Sabina Bočková a Inga Zotov-Mikshina spoluzaložily spolek POCKetArt, který slouží jako platforma pro mladé tvůrce v oblasti současného tance a fyzického divadla. Všechny tři umělkyně se sešly už dříve v mezigenerační skupinové inscenaci „Plné sklady citů“. Johana a Sabina spolu uvedly loni na podzim v divadle PONEC dílo „Jáma lvová“.
„V půli září jsme představili na zahájení jubilejní 20. sezony PONCE plán pěti premiér do konce roku, věřím, že je budeme moci uskutečnit. Naplňují se i naše dlouhodobé vize na podporu oboru, například Dům tance, kterému věnujeme zvlášť tiskovou konferenci,” říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, a dodává: „Kreativní Evropa nám k tomu podpořila další projekt ,Big Pulse´– spolupráci 11 evropských festivalů tance. Tomu říkám měsíc splněných přání.“
Projekt „CLASH!“ divákům přiblíží krásu propojení klasického a současného tance. A světová premiéra jedinečného autorského filmu bude jeho vyvrcholením.
„Když se spojí klasický a moderní tanec, vznikne nová forma energie,“ to je dlouhý slogan mezinárodního projektu „CLASH!“. Ten propojuje klasické formy tance s tancem současným. Zároveň takéspojuje mladé tanečníky i zájemce všech tanečních úrovní z nejširší veřejnosti s kapacitami tanečního světa. A rovněž vzájemně propojuje svět jako takový. Českou republiku reprezentuje soubor současného tance 420PEOPLE. A vy se můžete těšit na exkluzivní „ON–LINE FESTIVAL CLASH!“. I na světovou premiéru krátkého tanečního filmu „ORĪGŌ“. Ale také na doprovodný program, který nabídne taneční workshopy, odborné taneční „laboratoře“ i filmový večer!
„Bylo nám velkou ctí zapojit se do tohoto světového projektu, protože v tanečním světě má velké renomé. Jeho hlavní myšlenka – propojit všechny taneční světy i všechny, kdo mají rádi tanec, a podporovat tanečníky v jejich rozvoji – je navíc podstatou toho, co děláme my. Takže jsme tam hned našli velké souznění,“ říká Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE, který je celosvětově uznávaným choreografem a tanečníkem. Ale běžní lidé ho znají i díky jeho účasti v televizním pořadu StarDance.
Soubor současného tance 420PEOPLE patří už 12 let k tomu nejlepšímu, co česká taneční scéna nabízí. Do jeho názvu si tvůrci, Václav Kuneš a Nataša Novotná, vepsali českou telefonní předvolbu, a splnili si (po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána) společný sen. Tím bylo vybudovat v Praze špičkový soubor současného tance.
Ze zkoušky představení „Panthera“
A to se jim povedlo! Do jejich letošního repertoáru patří, u diváků již velice oblíbené, představení „Panthera“. To odhaluje tajemství vzniku samotného lidstva. Naopak, inscenace „The Watcher“, s kapelou Please The Trees, je nejen taneční, ale i hudební extází. A zážitkem je i představení „Křehkosti, tvé jméno je žena“, v němž se setkávají vynikající herci Národního divadla se současným tancem.
Kromě toho 420PEOPLE pořádá pravidelné tvůrčí pohybové workshopy a otevírá vlastní nové pohybové studio s názvem Maiselovka v centru Prahy, kde můžete navštívit nejrůznější pohybové a taneční lekce.
Online festival „CLASH!“ bude pro diváky zdarma
420PEOPLE uspořádá spoustu akcí právě pod hlavičkou projektu „CLASH!“ Ve velké míře se v nich zaměřuje na odbornou veřejnost. Pořádá taneční semináře pro studenty uměleckých škol, odborné diskuse v tematických „laboratořích“, které jsou určeny tanečníkům a choreografům, či několikadenní semináře a workshopy pro tanečníky.
Z workshopu 420PEOPLE
Velká řada akcí projektu „CLASH!“ je ale určena i širokému publiku. Soubor se totiž v projektu zabývá rozvojem příznivců tance z řad veřejnosti. „Díky online dotazníkům a plošnému průzkumu mezi diváky, kteří u nás navštěvují současný tanec, jsme získali spoustu zajímavých informací, jimž chceme přizpůsobit novou marketingovou strategii. Tu představíme na online festivalu, který bude pro všechny diváky zdarma,“ zve Václav Kuneš na netradiční akci nazvanou „On-line CLASH!“.
Festival vysílaný on-line z Prahy proběhne 8. prosince od 18.00. Další dny pak budou vysílat další partnerské země, a to až do 13. prosince. Na programu bude shrnutí dosažených výsledků v oblasti rozvoje publika a krátké expertní tematické vstupy pozvaných hostů na dané téma.
Prosinec bude ve znamení světové premiéry filmu „ORĪGŌ“
Vrcholem letošního zapojení souboru 420PEOPLE do projektu „CLASH!“ bude rozhodně světová premiéra krátkého tanečního filmu „ORĪGŌ“ (námět, režie a choreografie: Václav Kuneš, kamera: Michal Budínský, tančí: Simona Machovičová, Francesca Amante, Fanny Barrouquére).
On-line premiéra proběhne v rámci festivalu „CLASH!“. 8. prosince a její veřejná „živá“ premiéra pak 10. prosince od 19.00 v pražském kině Bio Oko v rámci tematického filmového večera. Ten, mimo jiné, důkladně představí široké i odborné veřejnosti výsledky projektu „CLASH!“, s tématem „Rozvoj diváka a jeho povědomí o projektu i současném tanci“.
Kromě filmu „ORĪGŌ“ zhlédnou diváci na filmovém plátně také další taneční filmy z dílny 420PEOPLE a Festivalu tanečních filmů.
