Profesionálnímu divadelnímu uskupení FysioART se podařil dokázat husarský kousek. V pondělí 12.10. 2020, po několika přesunech termínu (od jarní karantény), uvedl zahraniční premiéru inscenace „Půlnoc v pohraničí“. Odehrálo se tomu tak dokonce na německé straně pohraničí. Konkrétně v saském městečku Neusalza-Spremberg, na řece Sprévě. V místě, kde již historicky dlouho žije početná komunita Lužických Srbů. Takže zde vlastně došlo k divadelní premiéře hned pro dvě národnosti současně.
Konečně tedy se, počátkem října, mezinárodní premiéra „Půlnoci v pohraničí“ v německém okresu Görlitz (po jarním vynuceném odkladu), vážně uskutečnila. Jak byl TANEČNÍ MAGAZÍN informován, představení proběhlo za dodržení všech hygienických „koronavirových“ opatření obou států.
![](https://www.tanecnimagazin.cz/wp-content/uploads/2020/10/Neusalza_Spremberg_svetlo_pro_ceskou_kulturu-683x1024.jpg)
A maják pro českou kulturu byl u Sprévy vznícen nadvakrát. Nejprve byl společně nasvícen kostel zvenčí. „A poté, po představení, jasné světlo uvnitř, aby prozářilo dobu nastávajícího kulturního temna,“ přiblížila nám MgA. Hana Strejčková.
![](https://www.tanecnimagazin.cz/wp-content/uploads/2020/10/neusalzaKOSTEL.jpg)
Určitě je nutno uvést, že „Půlnoc v pohraničí“ je emočně silným příběhem s výrazným historickým nábojem. Což ostatně potvrzuje námi uveřejněná recenze z jejího únorového pražského představení: https://www.tanecnimagazin.cz/2020/03/02/pulnoc-ve-20-00-…nny-marie-snezne/ .
![](https://www.tanecnimagazin.cz/wp-content/uploads/2020/10/HanaStrrejckova.jpg)
Zeptali jsme se:
Hany Strejčkové
režisérky, choreografky, herečky i pedagožky, zakladatelky sdružení FysioART:
TM: Myšlenku s majáky české kultury jste posunuli ještě o stupínek výš. Jak to cítíte Vy osobně?
HS: „Rozsvítili jsme tedy světlo pro českou kulturu v pohraničí. Symbolicky v kostele. Ostatně, v těch poslední čtyři roky hrajeme stejně často jako na divadelních scénách. A místa, kde pravidelně hostujeme, také vysílala světelnou zprávu, že #kulturunezastavis. Maják české kultury, nádherná spontánní akce, která velmi decentním způsobem naznačila, že kultura spojuje národ, je jeho vizitkou a univerzálním komunikačním prostředkem. Nonverbální divadlo, tanec, cirkus jsou v posledních dekádách tak propojené se světem, že je jen těžko představitelné, aby se z kultury naživo stala vzpomínka. Chemie vztahu jeviště – hlediště, osobní kontakt s publikem, přesahové aktivity umění, ze všeho toho plynoucí emoce není možné plnohodnotně vtěsnat do virtuálního světa. Letošní rok vnímáme jako přelomový v dobrém i opačném významu, rozhodně nás provokuje neustrnout a hledat cesty ke světlu.“
TM: Děkujeme a věříme, že to světlo bude nejen světlem na konci tunelu, ale i pochodní, vedoucí divadlo k lepším perspektivám.
Foto: FysioART – Tomáš Strejček a archiv TM
Michal Stein
TANEČNÍ MAGAZÍN