»Nothing else, Mothers«

Autorská inscenace o vztahu matky a dcery bude mít site-specific premiéru na festivalu „4+4 dny v pohybu“

Autorskou inscenaci Dominiky Špalkové a Anny Klimešové čeká site-specific premiéra na festivalu „4+4 dny v pohybu“. V secesním prostoru Nové strašnické školy se odehrají dvě uvedení kompozice. Bude o vztahu mezi matkou a dcerou pod názvem „Nothing else, Mothers“. V inscenaci pro dvě performerky se objeví tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová.

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové „Nothing else, Mothers“ je kompozicí vztahu mezi matkou a dcerou. Je o roztávání subjektivní paměti, síle a moci našich pocitů, přijetí a manipulaci. O přenosu emocionálních vzorců z generace na generaci. Do jaké míry se necháme ovlivnit našimi prvotními vztahy a přejatými vzorci chování? A když na ně nahlédneme, můžeme je přesáhnout?

Název, téma i strukturu inscenace inspirovala hudba. „Dominika mě oslovila s tím, jestli bych s ní nechtěla udělat představení o vztahu matek a dcer s názvem ,Nothing else, Mothers´. Dřív si totiž myslela, že ta písnička od Metallicy se jmenuje ve skutečnosti takhle, což je vlastně výstižné,“ prozrazuje původ názvu inscenace režisérka Anna Klimešová.

Mám ráda ,dětské omyly´, kdy si dlouho myslíme, že něco znamená něco a až později zjistíme, že to znamená něco úplně jiného. Takový moment nás spontánně vyvádí z našich někdy rigidních postojů, což mi připadá jako paralela k porozumění vztahům obecně. Co je pravda a co si do vztahů projektujeme? A jak se na ně podívat jinak, než dosud? Přesmyčka názvu má zároveň potenciál humoru a hravosti, které se v naší inscenaci objevují,” doplňuje Dominika Špalková a pokračuje: „Po jednom představení v Divadle Drak jsem seděla se skupinkou tvůrkyň a všechny se celý večer bavily o svých matkách. Došlo mi, že to je téma, které je aktuální, a kladla jsem si otázku, jak tento prvotní vztah dcery a matky ovlivňuje naše další vztahy v životě. A jak to pak ovlivňuje i společnost. Je to o komunikaci, o strategiích a vzorcích, které často nevědomě opakujeme. Přišlo mi zajímavé to uchopit divadelně.“

Inspirace hudbou se odráží i ve struktuře inscenace, kterou režisérky a performerky skládají ve stylu kompozice. „Bereme ji jako jednu skladbu, kterou jsme si pracovně rozdělily do několika partů, které se táhnou celou inscenací a zobrazují jednotlivé fáze vztahu. Stejně jako v hudbě je i dynamika vztahu matky a dcery různorodá a proměnlivá,“ popisuje Anna Klimešová. Obě režisérky se znají již velmi dlouho a před lety spolu vytvořily představení „Vertigo“ na motivy knihy Vlny od Virginie Woolfové.

V inscenaci „Nothing else, Mothers“ vystupují tanečnice Cécile Da Costa, se kterou Špalková spolupracovala na pohybové performance „Roselyne“, a herečka Antonie Formanová. Analogie vztahu matky a dcery se tak dostává i do dvougeneračního obsazení – tanečnice učí herečku tančit a naopak, stejně jako se dcery v životě učí od matek.

Ženský inscenační tým doplňuje ještě hudební skladatelka Marie Čtveráčková známá jako Mary C, light designérka Eliška Kociánová a scénografka Karolína Kotrbová. Snažím se scénografii co nejvíce napojit na naše téma a v prostoru zrcadlit vztah matky a dcery, jeho proměnlivost, náladovost, jemnost, překvapivost, ale i negativa. Prostor by tedy měl být živý a překvapivý, jako sám ten vztah,“ doplňuje scénografka.

Inscenace vznikala během srpna na rezidenci v polském Fundacja Palac Gorzanów, kterou zakončila prezentace work in progress. Po site-specific premiéře 13. a 14. října (obě ve 20.00) na festivalu „4+4 dny v pohybu“ se v listopadu přesune do divadla Alfred ve dvoře.

Divadelní premiéry proběhnou 12. a 13. listopadu. 

Nothing else, Mothers“

Námět a režie: Dominika Špalková a Anna Klimešová
Choreografie: Cécile Da Costa

Účinkují: Antonie Formanová, Cécile Da Costa

Hudba: Marie Čtveráčková

Scénografie: Karolína Kotrbová

Light design: Eliška Kociánová

Producent: ProFitArt, z.s.

Partneři: Festival „4+4 dny v pohybu“, Alfred ve dvoře, Fundacja Pałac Gorzanów
Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, International Visegrad Fund, Státní fond kultury ČR

Site-specific premiéra: 13. a 14. října 2020 v rámci festivalu „4+4 dny v pohybu“, Nová strašnická škola

Divadelní premiéra: 12. a 13. října 2020 v divadle Alfred ve dvoře

Foto: Tomasz Augustyn

Pavla Haluzová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Modlitba« nahraná na mobily

Základní umělecké školy se přesunuly do on-line světa. █ ZUŠ Open přichází s otevřeným termínem až do podzimu. █ Stipendisté MenART překvapili. █ Skladba se míchala v Los Angeles. █

Celostátní happening základních uměleckých škol ve veřejném prostoru ZUŠ Open připravuje již po čtvrté Nadační fond Magdaleny Kožené. Jeho cílem je upozornit na zcela jedinečný systém uměleckého vzdělávání, kterým se odlišujeme od ostatních zemí ve světě. Současná situace zásadním způsobem ovlivnila průběh letošního ročníku. Velké společné projekty škol budou realizovány postupně, dle časových možností i situace, čímž se posunou až do podzimních měsíců. Pokud tomu situace dovolí, pozvou také základní umělecké školy, v rámci ZUŠ Open, veřejnost na řadu menších projektů. Jako absolventská vystoupení žáků a závěrečné představení kdykoli během podzimu oproti plánovanému pětidennímu termínu v květnu. „Věříme, že akce ZUŠ Open, kdy za normálních okolností uměním ožívají ulice, parky, náměstí, zámky či kostely, budou – navzdory jinému termínu i podobě – prvními nositeli radosti z umění a dobré nálady,“ říká hlavní koordinátorka projektu Irena Pohl Houkalová a dodává: „Umění vždy bylo prostředkem pro potěchu duše. Právě v této době ho potřebujeme všichni, včetně dětí.“

Letošní slavnostní vyvrcholení ZUŠ Open měla zdobit skladba klavíristy a skladatele Tomáše KačaModlitba pro budoucnost“, kterou složil přímo pro tento projekt. Premiéru si však již musela odbýt on-line. Nahráli ji stipendisté akademie MenART z řad žáků základních uměleckých škol během uplynulých týdnů doma na mobily. Tomáš Kačo pak smíchal nahrávky stipendistů ve svém domácím studiu v Los Angeles. Poselství skladby je v této době více než symbolické.

Současný stav zásadně ovlivnil i základní umělecké školy, které svou výuku a komunikaci se žáky musely přesunout do online prostředí. Důkazem kreativity pedagogů i žáků jsou skvělá videa, prezentující jednak samotný proces výuky na dálku, ale i důležitost uměleckého vzdělávání jako takového. Děti, které tráví několik hodin denně domácí výukou a jsou izolovány od svých vrstevníků, se prostřednictvím umění mohou lépe vyrovnávat s nastávající situací. „V současné situaci posílám svým žákům videa s náměty k tvorbě, ale rozhodně je nenutím, aby mi posílali vytvořené práce mailem. Přeji si, aby pro ně videa byla inspirací, aby povzbudila chuť, zvědavost a elán k tvorbě,“ komentuje například svůj přístup Andrea Borovská, učitelka výtvarné složky v berounské ZUŠ.

Pro čtvrtý ročník ZUŠ Open původně připravovalo více než 420 škol bohatý program. A to v rámci pětidenního festivalového modelu. Silně v něm rezonovalo téma společenské zodpovědnosti. Na mnoha místech chystaly škol programy ve prospěch potřebných – představení v nemocnicích, domovech seniorů, veřejné projekty ve spolupráci s Charitou ČR a dalšími.

Současný stav povede také k hlubší debatě nad řadou témat, které se týkají významu uměleckého vzdělávání. V online světě, který je rychlý a stále aktuální, dobře vynikají „Soft Skills“ (měkké dovednosti), které základní umělecké školy bezpochyby nabízejí a jež děti zúročí v dospělosti. Ať už se jedná o kreativitu, týmovou spolupráci, samostatnost a další sociální schopnosti a dovednosti i společenské zodpovědnosti. „Obrovský přínos z mého pohledu vidím v samostatnosti studentů, kteří jsou najednou z ničeho nic postaveni před skutečnost, že se musejí snažit svoji píli aktivovat mnohonásobně víc, než když u nich v přímém kontaktu sedí učitel,“ říká ředitelka ZUŠ Vysoké Mýto Iva Vrátilová.

ZUŠ jsou také mimořádnou sítí pro vyhledávání talentů. Nadační fond Magdaleny Kožené o mladé talenty pečuje v rámci akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, do kterého se zapojuje řada předních českých umělců. V reakci na současnou situaci byla prodloužena uzávěrka přihlášek do III. ročníku do 30. dubna 2020. Přihlášky jsou k dispozici na: www.menart.cz .Více informací na www.zusopen.cz nebo na www.facebook.com/zusopen.

MenART
Nadační fond Magdaleny Kožené rozšířil své aktivity o projekt MenART, který je unikátním ročním stipendijním programem mentoringu uměleckého vzdělávání, do kterého se mohou zapojit nadaní žáci základních uměleckých škol a jejich učitelé. Ve školním roce 2020/2021 přijalo role mentorů 11 špičkových umělců různých oborů. Pro oblast klasické hudby v mentoringu pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a nově také flétnista Jan Ostrý. Muzikálovému zpěvu se bude věnovat zpěvačka Radka Fišarová, saxofon a skladbu bude mít na starosti v premiéře Marcel Bárta. Dalším oborem je také souborová hra, které se bude věnovat výsostný muzikant, dirigent a umělec širokého záběru Radek Baborák. S výtvarníky bude pracovat Tomáš Císařovský a Richard Loskot a mentorem pro tanec bude již podruhé choreograf a tanečník Jan Kodet. Soubor v literárně dramatickém oboru letos povede dramaturgyně a režisérka Dominika Špalková ve spolupráci s Divadlem Drak, která stipendistům umožní vhled do divadelní praxe a vzniku představení. Ti se budou se studenty a jejich pedagogy během školního roku 2020/2021 pravidelně setkávat.


Nadační fond Magdaleny Kožené

Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.

V České republice funguje 496 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 251 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Posláním fondu je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

Více podrobností o aktivitách fondu na www.nfkozena.cz.

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pod křídly a patronací MAGDALENY KOŽENÉ

Stipendijní akademie MenART pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele prodlužuje odevzdání přihlášek do 30. dubna

Stipendijní akademie MenART pro nadané žáky základních uměleckých škol a jejich pedagogy posouvá o měsíc uzávěrku přihlášek do III. ročníku. Klíčová aktivita Nadačního fondu Magdaleny Kožené tak reaguje na současnou situaci a chce dávat prostor žákům v klidu si vše připravit. Nově tedy mohou své přihlášky posílat až do 30. dubna. Unikátní projekt mentoringu uměleckého vzdělávání již třetím rokem nabízí možnost intenzivního tvořivého pracovního setkání s předními osobnostmi české umělecké scény.

Ve školním roce 2020/2021 přijalo role mentorů 11 špičkových umělců různých oborů. Pro oblast klasické hudby v mentoringu pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a nově také flétnista Jan Ostrý. Muzikálovému a modernímu zpěvu se bude věnovat zpěvačka Radka Fišarová, saxofon a skladbu bude letos mít v premiéře na starosti Marcel Bárta. Novým oborem je také souborová hra, které se bude věnovat výsostný muzikant, dirigent a umělec širokého záběru Radek Baborák. S výtvarníky bude pracovat Tomáš Císařovský a Richard Loskot a mentorem pro tanec bude již podruhé choreograf a tanečník Jan Kodet. Soubor v literárně dramatickém oboru letos poprvé bude vést dramaturgyně a režisérka Dominika Špalková ve spolupráci s Divadlem Drak, která stipendistům umožní vhled do divadelní praxe a vzniku představení.

MenART je klíčovou součástí činnosti Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Kromě celostátního happeningu ZUŠ Open, ve kterém upozorňuje širokou veřejnost na význam uměleckého vzdělávání, se tak zaměřuje přímo na podporu a rozvoj mladých talentů a inspiraci jejich pedagogů. „Cílem MenARTu je otevírat debatu o moderních přístupech k uměleckému vzdělávání v prostředí základních uměleckých škol formou Best practice. ZUŠky jsou výjimečným prostředím pro zachycení talentů a zároveň ovlivňují ve velké míře přístup široké společnosti k umění,“ objasňuje Dana Syrová, zakladatelka tohoto programu. Ještě dodává: „Stejně jako podpora mladých talentů je jeho důležitou částí debata a sdílení s pedagogy, kteří ve své každodenní práci vedou mnohé další. Roční délka programu nám umožňuje pracovat v měřítku s hlubším dopadem, než přináší krátkodobá intenzivní setkání a semináře.” MenART tak zdůrazňuje zásadní význam dvou klíčových prvků v životě mladého umělce, kterými jsou možnost inspirativního setkání se silnými tvůrčími osobnostmi a dlouhodobá spolupráce s kvalitním pedagogem.

Práce v taneční skupině Jana Kodeta

Stipendijní akademie MenART je otevřená pro žáky ZUŠ z celé ČR. Jednotliví mentoři si stanovili vhodné věkové hranice. Celoroční program je pro žáky i pedagogy zdarma. Přihlášky lze podávat do 30. dubna 2020. První několikadenní pracovní setkání se má uskutečnit na konci srpna 2020 v Kroměříži a dále budou následovat tři intenzivní celodenní setkání skupin ve dvouměsíčních intervalech. Výsledky společné práce jsou prezentovány ve spolupráci s velkými renomovanými festivaly MHF Pražské jaro a Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2020. Tyto šance tak dávají najevo, že líheň a podpora talentů jsou důležitou součástí uměleckého prostředí. Detailní informace jsou pro veškeré zájemce připraveny na www.menart.cz. Vlastní stipendijní akademie MenART by se nemohla konat bez podpory patrona, kterým je společnost RSJ.

Stipendijní akademie Nadačního fondu Magdaleny Kožené MenART propojuje uměleckou praxi a vzdělávání. Inspiruje k výměně zkušeností a navázání vazeb nesmírně důležitých pro další tvůrčí činnost v rámci moderních přístupů k uměleckému vzdělávání talentovaných žáků a škol, které usilují o podporu jejich talentů. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedli umělce rozhodnutí stát se pro následující rok mentory. S vděčností vzpomínají i na setkání a rady starších, zkušených  profesionálů, které měli na jejich uměleckou dráhu zásadní vliv. „Mé zařazení do něčeho tak velkého, jako je MenART, pro mne moc znamená. Nejenže mi dal možnost několikrát se setkat s těmi nejlepšími mentory, jež nám po celou dobu programu předávali vlastní drahocenné zkušenosti a rady. Dodávali nám vždy živou energii, svůj zápal a vedli nás tím k profesionalitě,“ hodnotí jedna z účastnic prvního ročníku.

Přihlášky může podávat vždy žák základní umělecké školy, společně se svým pedagogem, ke konkrétnímu mentorovi. Povinnou součástí přihlášky je vždy motivační dopis, vyjádření pedagoga ZUŠ a ukázka práce. Vlastní výběr a zveřejnění stipendistů proběhne do konce května 2020. Přihlášky hodnotí poradní tým nadačního fondu, výsledný výběr účastníků stipendijního programu podléhá osobnímu rozhodnutí daného mentora. Dvojice pedagog – student se zavazuje absolvovat program v celé šíři. Prvního ročníku akademie MenArt se zúčastnilo 140 stipendistů z celé ČR, druhého ročníku 142 stipendisti.

Z výtvarných dílen mladých talentů

Nadační fond Magdaleny Kožené

Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol, jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.

V České republice je podle posledních údajů 496 ZUŠ, ve kterých studuje více než čtvrt milionu žáků. O jejich vzdělávání se stará na cca 13 000 pedagogů. Zájem o umělecké vzdělávání a počet žáků ve školách neustále narůstá – za posledních 10 let vzrostl o 12 %. Žáci se průběžně vzdělávají ve 4 oborech: v hudebním (65 % žáků), ve výtvarném (20 % žáků), v tanečním (11 % žáků) a v literárně-dramatickém (4 % žáků). Novinkou posledních let je multimediální obor a oddělení nových médií, kterým disponuje několik desítek škol.

Posláním fondu je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

Více podrobností o aktivitách fondu na www.nfkozena.cz.

ZUŠ Open

Nadační fond Magdaleny Kožené pořádá také celostátní happening základních uměleckých škol ZUŠ Open, který se v letošním roce uskuteční od 12. do 16. května po celé České republice, a opět nabídne stovky koncertů, výstav, tanečních či divadelních představení ve veřejném prostoru. V loňském roce se do něj zapojilo rekordních 420 ZUŠ a stal se tak nejrozsáhlejší kulturní událostí u nás. ZUŠ Open je dnem oslav, sdílené radosti a respektu k systému uměleckého vzdělávání. Vytváří prostor pro setkání nejen pedagogů, žáků škol a jejich rodičů, nýbrž i všech, kteří mají zájem o umění a kultivaci nejmladší generace. Je příležitostí představit práci ZUŠ v celé její šíři – hudbu, výtvarné umění, divadlo i tanec. ZUŠ Open navíc nabízí myšlenku společných projektů a setkání uměleckých škol, která podporuje nejen vzájemné vazby a tvořivost, ale zároveň prezentuje pestrost uměleckých oborů a života škol v rámci regionů.

Více na: www.zusopen.cz

www.menart.cz

Anna Vašátková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»ROSELYNE« byla „in“

Ve Studiu ALTA s francouzsko-portugalským esprítem, šarmem a energií.▐ Tanečnice se vším všudy.▐ Příjemné monodrama.▐ S dracenou jako dračice, ▐ Osvíceně na osvíceném jevišti.▐ Pořádající ProFitArt se o inscenaci ani ALTĚ nezmiňuje?▐ Neutuchající potlesk.▐

Cécile Da Costa je zpěvačka, tanečnice a performerka s francouzskými a současně portugalskými kořeny. Již delší dobu žije a tvoří v Praze. Nikoli nadarmo (a určitě ne zadarmo) získala – za rok 2018 – prestižní ocenění Tanečnice roku. I byla finalistkou nominací na cenu Total Physical awards in Fringe 2017. A to konkrétně za představení „Vypravěč“ v režii Petra Boháče. Nyní je tedy i choreografující režisérkou.

Nebojím se stárnutí, bojím se, že zestárnu.“

Účastnil jsem se ve Studiu ALTA druhé reprízy, více než měsíc po premiéře. Navíc „nepoznamenaný“ předcházejícím, cenami ověnčeným, „Vypravěčem“.

Žiju docela slušný život. Dělám rozumná rozhodnutí, mluvím přiměřeně, mám rozumné myšlenky.“

One woman shov Da Costy mne velmi mile překvapilo. Šlo o velice prokomponované představení, s mistrně připraveným (vnitřním i vnějším) monologem, vyzrálou pěveckou interpretací a zejména – nadhledem.

Proč se mne nikdo neptá, kdo jsem?“

Cécile Da Costa si pohrává na osvíceném jevišti, kde se nachází pouze polstrovaná rozkládací sedačka s (pro mne) neidentifikovatelnou květinou fíkusovitého typu. Později jsem byl poučen, že se jedná o rostlinu jménem dracena. Ale zpět k hlavní představitelce. Povídá si, jak již bylo řečeno, sama se sebou i diváky. Monology jsou svébytné, spíše neposouvající děj. Někdy mírně filosofující, častěji spíše black-autové. Nakonec – můžete posoudit sami, zde mezi mými autorskými odstavci.

Nelze uniknout vysvětlování. Proč trávím čas vysvětlováním?“

Po delší době, kdy například i ve velmi sledovaném televizním seriálu televize Nova „Ulice“ hraje tanečnici a baletku spíše obézní herečka, se dočkáváme v podobě Cécile Da Costy postavy skutečně tanečních parametrů a zejména vzhledu. Netvrdím, že by každá tanečnice musela mít zákonitě míry a předpoklady legendární modelky Twiggy. Ale nějak si kupříkladu nedovedu tu obtloustlou herečku s krátkýma nohama, ze zmíněného televizního seriálu, představit v alespoň trochu ladné a estetické taneční kreaci. Tady tedy pro interpretku i autorku v jedné (útlé) osobě veliká poklona!

Co se stane v den, kdy přestanu vysvětlovat? Budu muset…“

Roselyne“ nelze automaticky kategorizovat jako taneční představení. Ano, pohybovým bezesporu je. Z druhé strany by se tato vypointová hříčka klidně mohla účastnit dávného činoherního festivalu monodramat v Chebu.

Mám tajný úkol. Musím být neustále št´astná. Jsem z toho v neustálém stresu.“

Pořadatele musím pochválit. A to velmi. Za dokonale připravený a vytištěný divadelní program. K tomu ještě navíc za separát s překlady všech monologů interpretky!

Nejmenuji se Veronika, Monika, Petra, Magda, Taťána, Kateřina…“

Roselyne“ je skvělým one woman show! Nemá nevyváženou ani slabou chvilku. A že to není pouze můj subjektivní názor, dokumentoval bezmála desetiminutový potlesk po repríze. A sedm děkovaček Cécile da Costa na otevřené scéně. Tomu tak obvykle nebývá ani na premiérách.

Jmenuji se Roselyne.“

Trochu záhadnou zůstává produkující společnost ProFitArt. Na svých www-stránkách toto představení, ani dokonce Studio ALTA, nikterak nepropaguje! Prostě, absolutně žádná zmínka. Divné. Prapodivné… Ale možná o to více, než píše a zaznamenává na web, pracuje a produkuje?

Psáno z reprízy 1. 12. 2019

»ROSELYNE«

Námět, koncept a choreografie, režie: Cécile Da Costa

Účinkuje: Cécile Da Costa

Režijní spolupráce: Dominika Špalková

Scénografie a kostýmy: Petra Vlachyňská

Light design: Jiří Šmirk

Délka představení: 43 minut

Producent: ProFitArt / www.profitart.cz

Partneři: Studio ALTA, Divadlo Drak, Cirqueon, Uhelný mlýn, Tanec Praha, Nultý bod.

Poděkování od autorky za podporu: Eva Michková, Kristýna, Mariae, Renata Balko, Kateřina Tětivová, Magda Marková, Kristýna Dvouletá

Foto: Vojtěch Brtnický

Michal Stein (za přispění jevištních monologů Cécile Da Costa)

TANEČNÍ MAGAZÍN