Gorgó

Antické, aktuální, univerzální

Divadlo X10 uvádí původní divadelní hru Ondřeje Cikána 

Česká premiéra hry se v režii samotného autora Ondřeje Cikána a scénografa Antonína Šilara odehraje 10. 6. Další reprízy následují 21. a 26. 6. Divadlo X10 tak uzavře ambiciózní sezónu hrou na antický námět. Inscenace se vyznačuje sugestivní atmosférou, nezaměnitelným jazykem i výjimečnými hereckými výkony.

Současná dramatika v Divadle X10

Divadlo X10 se uvádění současné české i světové dramatiky v českých nebo světových premiérách věnuje soustředěně od svého počátku. V minulosti uvedlo hry Kolaps nebo Teritorium, které pro divadlo napsal dramaturg divadla Ondřej Novotný. Teritorium získalo 2. místo v dramatické soutěži agentury Aura-pont 2018 a ve stejném roce bylo v rámci ankety Ceny divadelní kritiky označeno za jednu z pěti nejlepších inscenovaných českých her. Na současném repertoáru je možné shlédnout hru Druzí lidé, kterou Ondřej Novotný napsal v autorském tandemu s režisérem Tomášem Loužným.

Antické, aktuální, univerzální

Zatímco Teritorium akcentovalo především střet společensko-politických koncepcí, Gorgó se soustředí na sféru intimní. Název odkazuje k ikonické postavě Medúzy, kterou sťal bájný hrdina Perseus. Ondřej Cikán vystavil svou verzi známého mýtu na myšlence, že Perseus Medúzu miloval, ještě, než se stala nestvůrou. Inspirován Ovidiovými Proměnami zobrazuje základní situaci svatby Persea a princezny Andromedy. „Všichni zúčastnění však bojují se svými bolestnými zážitky nebo egoistickými zájmy a svatební veselí tak získává tajemnou a napínavou atmosféru plnou ironie i poezie,“ vysvětluje dramaturg inscenace Ondřej Novotný a dodává: „Antická báje je zde přirozenou součástí vnitřního světa každého, kdo se někdy bezhlavě zamiloval.”

Tvůrčí tým

Ondřej Cikán žije od začátku 90. let ve Vídni, kde vystudoval latinu a starořečtinu. V roce 2000 byla uvedena jeho první divadelní hra Tragödieninsel ve Spielbaru vídeňského Volkstheateru. V roce 2002 založil s Anatolem Vitouchem divadelní a literární skupinu Die Gruppe a v roce 2018 nakladatelství Kētos, zaměřené na poetické překlady, převážně z češtiny do němčiny (přeložil např. Máchův Máj nebo Váchalův Krvavý román). Vydal několik románů, podle jednoho z nich natočil v tandemu s Antonínem Šilarem celovečerní „sandálový velkofilm“ Menandros & Thaïs. Divadlo X10 navázalo spolupráci s Ondřejem Cikánem už v roce 2017 během unikátního divadelního maratonu The 24 Hour Plays.

Hrdinu Persea ztvárňuje Jakub Gottwald, držitel Thálie v kategorii Alternativní divadlo. Na jeviště Divadla X10 se tak vrací jedna z výrazných osobností, kterou měli diváci možnost vidět např. v inscenacích Válka nebo Sibiřská výchova. Dalších rolí se ujali Magdalena Kuntová, Marie Švestková a Vojtěch Hrabák, kteří s Divadlem X10 pracují kontinuálně. Novou tváří je v tomto kontextu performer a hudebník Pasi Mäkelä. Inscenace tak získává výrazný česko-rakousko-finský mezinárodní rozměr.

 

 ONDŘEJ CIKÁN: GORGÓ

Perseus a Andromeda. Zkamenělá svatba.

„A začneš mě milovat! A vezmeš si mě! A nikdy tě nezapomenu.“

REŽIE Ondřej Cikán, Antonín Šilar

DRAMATURGIE Ondřej Novotný

SCÉNA, LIGHT DESIGN Antonín Šilar

KOSTÝMY Lucie Sedláková

ASISTENTKA SCÉNY A KOSTÝMŮ Anežka Karasová

HUDBA Pasi Mäkelä

KAMERA Kryštof Melka

STŘIH Zuzana Walter

AUTOR VIZUÁLU Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Magdalena Kuntová, Marie Švestková, Jakub Gottwald, Vojtěch Hrabák, Pasi Mäkelä

HLASY Tereza Hofová, Nina Jacques, Sára Märc, Ondřej Bauer, Hynek Chmelař

Autorská hra česko-rakouského básníka a filologa Ondřeje Cikána je sugestivní verzí báje známé z Ovidiových Proměn. Jasný hrdina Perseus tráví čas na vlastní svatbě s princeznou Andromedou, kterou zachránil před mořskou nestvůrou Cétó. V brašně přitom schovává hlavu Gorgony Medúsy a je na ni něžný. Andromeda vypadá jako z mramoru, Cassiopeia je nesnesitelná a Phíneus by měl přestat chlastat. Nymphy na pláži tančí a netuší, že se brzy stanou obětí temnoty.

Tragická zkušenost nešťastné lásky přerůstá ve fatální nemožnost jakéhokoli citu. Zabíjení nestvůr mají hrdinové sice v popisu práce, ale co když své nestvůry kdysi milovali? Od jednoho násilného činu se odvíjí řetězec proměn člověka v kámen. Láska ústí v strnulost a chlad.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

Když robotická ruka ovládá piano

Signal chystá performance v Divadle Archa

Signal Festival chystá audiovizuální experiment v Divadle Archa

Signal Festival se blíží. Vedle hlavního programu na 4 trasách čeká návštěvníky 9. ročníku také bohatý doprovodný program. Audiovizuální performance V E K T R O S K O P nabídne živou hudbu, piano ovládané robotickou rukou, programované mobilní objekty, fyzickou improvizaci i laserové paprsky. Během čtyř denního programu od 14. do 17. října tak vystoupí pod režií audiovizuálního umělce Davida Vrbíka skladatelka, pianistka a zpěvačka Beata Hlavenková, zvukový designér a hudebník Stanislav Abrahám nebo performer na modulární syntezátor Leoš Hort (HRTL). Za realizací stojí Signal Festival společně s kreativní dílnou PrusaLab a Divadlem Archa.

Signal je festival digitální a kreativní kultury. Spojuje současné vizuální umění, městský prostor a moderní technologie. Stal se nejnavštěvovanější kulturní událostí v České republice. Program je tvořen renomovanými zahraničními i českými umělci z oblasti light designu, vizuálního a digitálního umění, umělé inteligence a konceptuálního umění. Festival rád vzdělává sebe i návštěvníky. Spojuje historické kulisy milované Prahy s nejnovějšími technologiemi a současnými společenskými tématy. Signal Festival je jedním z největších producentů současného umění u nás. Podporuje nejmladší české tvůrce, stál u vzniku více než osmdesáti originálních instalací, které byly vytvořeny speciálně pro festival. Pořádá doprovodné programy pro děti, odbornou veřejnost i studenty. Spolupracuje s celou řadou zahraničních festivalů a kulturních institucí.

Vzájemný dialog tvůrců hudebních a vizuálních projektů vytváří nová a nečekaná sdělení. V E K T R O S K O P je oslavou audiovizuální korelace, setkáním trendsetterů a archeologů medií. Špičkoví umělci jazzové a taneční elektronické scény budou konfrontováni účinkováním programovaných a robotických objektů. Společným prvkem večerního programu se stane kinetická socha Reflexe. Tento velký kinetický zrcadlový objekt je výsledkem otevřené výzvy Signal Calling, kterou pořádá Signal Festival ve spolupráci se společností PrusaLab na podporu nejmladší generace českých audiovizuálních, světelných a digitálních umělců. Dvojice architektů Adam Cigler a Petr Vacek vytvořila počítačem ovládanou mobilní sochu, která úspěšně debutovala na Signal Festivalu v roce 2019.  V prosinci roku 2020 se dílo stalo součástí prvního unikátního testovacího experimentu v Divadle Archa. V rámci programu Nehrajeme, tvoříme! reagujícího na pandemickou situaci měli umělci možnost po několik dní zkoumat a testovat různé možnosti práce se světly, s precizním laserem a se zvukem generovaným sochou samotnou. Audiovizuální performance V E K T R O S K O P, která proběhne od 14. do 17. října vždy od 20:00 do 21:30 hodin, tak navazuje na tato dřívější kreativní setkání.

Během čtyř denního programu sestaveného audiovizuálním umělcem Davidem Vrbíkem vystoupí choreograf, tanečník a performer Tomáš Krivošík, skladatelka a pianistka Beata Hlavenková, umělkyně Soňa Koutová, audiovizuální umělec Ondřej Skala (JTNB), audiovizuální performer Stanislav Abrahám a Leoš Hort (HRTL) a další.

„Naším cílem je navrhnout publiku ukázku, jak se mohou setkat audiovizuální, taneční a prvky fyzického divadla a prostřednictvím svých charakteristických prostředků komunikovat na různých úrovních prostorů, kvalit, impulzů a fyzikalit. Chceme prozkoumat tanečně tělesné postupy a jejich vztah k objektům a audiovizuálnímu umění,“ popisuje audiovizuální umělec a režisér projektu David Vrbík.

Vstupenky na představení v Divadle Archa lze pořídit za 290 Kč.

Studentská vstupenka stojí 190 Kč, držitelé festivalového Signal Passu zaplatí 220 Kč.

9.ročník Signal Festivalu proběhne od 14. do 17. října 2021
Každý den od 19:00 do 24:00 hodin

Více informací na www.signalfestival.com

Facebook: www.facebook.com/SignalFestival

Instagram: www.instagram.com/signalfestival/

Festival digitální a kreativní kultury Signal vzniká za laskavé podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, městských částí Praha 1, Praha 7, Praha 8

 

Foto: Dušan Vondra

Nikola Lörinczová

pro Taneční magazín

Spolek TABULA RASA a Studio ALTA uvádějí: „CERN – urychlovač částic“

Vizuálně hudební báseň. ■ Luminiscenční esej. ■ Zpřítomněná virtualita. ■ Plus minus analog. ■

Spolek TABULA RASA v koprodukci se Studiem ALTA v prostoru Invalidovny uskuteční v sobotu 6. 2. v 19.30 test kontaktů, kabelů, prostoru, fyzikálních zákonitostí, technologií, trpělivosti a dalších spojených nádob v rámci virtuální premiéry inscenace CERN – urychlovač částic. 

Dvojice performerů v dokonalé symbióze s dýdžejem a light designérkou skládají abstraktní kompozice objektů, světel, projekcí, tvarů, zvuků, atmosfér a nálad, které diváka vtahují do magického časoprostoru analogové imaginace.

Režisér Braňo Mazúch se o inscenaci vyjádřil takto: „Projekt ,CERN´ je v pojetí uskupení TABULA RASA soustavou vzájemně propojených objektů – starých a vyřazených reflektorů, projekčních jednotek, otáčivých mechanismů, čoček. Ty na sebe reagují a komunikují spolu. Systém vztahů jednotlivých prostředí, jež TABULA RASA ve své performanci zkoumá, vychází z kombinací proměny živlů v závislosti na fyzikálních elementech, jako je například chlad, teplo, sucho či vlhkost.

Objekty použité v performanci pocházejí z „archeologických“ nálezů ve sklepeních Divadla na Vinohradech a ze zrušeného středoškolského kabinetu fyziky.

Tvůrčí tým tohoto projektu sestává z jádra TABULA RASA – Mikoláš Zika, Jan Brejcha a Jeník Tyl, které doplnili light designérka Teres Bartůňková, hudebník Petr Slunéčko a již zmíněný režisér a dramaturg Braňo Mazúch.

Jedním z inspiračních zdrojů je cyklus přednášek Claudea Lévi-Strausse „Antropologie a problémy současného světa“ a inspirací je bezpochyby též hadronový urychlovač částic LHC umístěný v podzemí mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku.

Premiéra bude uvedena v rámci on-line streamu na Facebooku Studia ALTA v sobotu 6. 2. 2021 v 19.30.

TABULA RASA: „CERN – urychlovač částic“

Autoři:

Mikoláš Zika – scénograf, ilustrátor, grafik

Jan Brejcha – scénograf, řezbář, malíř

Jeník Tyl – producent, textař

Braňo Mazúch – divadelní režisér, pedagog

Tereza Bartůňková – light design

Petr Slunéčko (Slunce) – sound design

ON-LINE PREMIÉRA: 6. 2. 2021 19.00 na Facebooku Studia ALTA

TABULA RASA, z. s.

Spolek TABULA RASA vznikl v roce 2019 jako logické vyústění spolupráce tvůrců, kteří se potkali na několika rozdílných projektech. Základnu tohoto spolku tvoří tvůrci Mikoláš Zika, Jeník Tyl a Jan Brejcha, kteří vzešli z kateder produkce a scénografie alternativní a loutkové tvorby pražské DAMU.

TABULA RASA má ambici vytvořit autorskou platformu pro vznik nejen divadelních projektů.  Kombinujeme různé umělecké přístupy. Jsme produkčně – uměleckou buňkou, která vedle vlastních autorských divadelních inscenací vytváří výstavy, scénografie, publikace, umělecké předměty a do budoucna počítá s širší sítí spolupracovníků.

Foto: archiv TABULA RASA, z. s.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Nothing else, Mothers«

Autorská inscenace o vztahu matky a dcery bude mít site-specific premiéru na festivalu „4+4 dny v pohybu“

Autorskou inscenaci Dominiky Špalkové a Anny Klimešové čeká site-specific premiéra na festivalu „4+4 dny v pohybu“. V secesním prostoru Nové strašnické školy se odehrají dvě uvedení kompozice. Bude o vztahu mezi matkou a dcerou pod názvem „Nothing else, Mothers“. V inscenaci pro dvě performerky se objeví tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová.

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové „Nothing else, Mothers“ je kompozicí vztahu mezi matkou a dcerou. Je o roztávání subjektivní paměti, síle a moci našich pocitů, přijetí a manipulaci. O přenosu emocionálních vzorců z generace na generaci. Do jaké míry se necháme ovlivnit našimi prvotními vztahy a přejatými vzorci chování? A když na ně nahlédneme, můžeme je přesáhnout?

Název, téma i strukturu inscenace inspirovala hudba. „Dominika mě oslovila s tím, jestli bych s ní nechtěla udělat představení o vztahu matek a dcer s názvem ,Nothing else, Mothers´. Dřív si totiž myslela, že ta písnička od Metallicy se jmenuje ve skutečnosti takhle, což je vlastně výstižné,“ prozrazuje původ názvu inscenace režisérka Anna Klimešová.

Mám ráda ,dětské omyly´, kdy si dlouho myslíme, že něco znamená něco a až později zjistíme, že to znamená něco úplně jiného. Takový moment nás spontánně vyvádí z našich někdy rigidních postojů, což mi připadá jako paralela k porozumění vztahům obecně. Co je pravda a co si do vztahů projektujeme? A jak se na ně podívat jinak, než dosud? Přesmyčka názvu má zároveň potenciál humoru a hravosti, které se v naší inscenaci objevují,” doplňuje Dominika Špalková a pokračuje: „Po jednom představení v Divadle Drak jsem seděla se skupinkou tvůrkyň a všechny se celý večer bavily o svých matkách. Došlo mi, že to je téma, které je aktuální, a kladla jsem si otázku, jak tento prvotní vztah dcery a matky ovlivňuje naše další vztahy v životě. A jak to pak ovlivňuje i společnost. Je to o komunikaci, o strategiích a vzorcích, které často nevědomě opakujeme. Přišlo mi zajímavé to uchopit divadelně.“

Inspirace hudbou se odráží i ve struktuře inscenace, kterou režisérky a performerky skládají ve stylu kompozice. „Bereme ji jako jednu skladbu, kterou jsme si pracovně rozdělily do několika partů, které se táhnou celou inscenací a zobrazují jednotlivé fáze vztahu. Stejně jako v hudbě je i dynamika vztahu matky a dcery různorodá a proměnlivá,“ popisuje Anna Klimešová. Obě režisérky se znají již velmi dlouho a před lety spolu vytvořily představení „Vertigo“ na motivy knihy Vlny od Virginie Woolfové.

V inscenaci „Nothing else, Mothers“ vystupují tanečnice Cécile Da Costa, se kterou Špalková spolupracovala na pohybové performance „Roselyne“, a herečka Antonie Formanová. Analogie vztahu matky a dcery se tak dostává i do dvougeneračního obsazení – tanečnice učí herečku tančit a naopak, stejně jako se dcery v životě učí od matek.

Ženský inscenační tým doplňuje ještě hudební skladatelka Marie Čtveráčková známá jako Mary C, light designérka Eliška Kociánová a scénografka Karolína Kotrbová. Snažím se scénografii co nejvíce napojit na naše téma a v prostoru zrcadlit vztah matky a dcery, jeho proměnlivost, náladovost, jemnost, překvapivost, ale i negativa. Prostor by tedy měl být živý a překvapivý, jako sám ten vztah,“ doplňuje scénografka.

Inscenace vznikala během srpna na rezidenci v polském Fundacja Palac Gorzanów, kterou zakončila prezentace work in progress. Po site-specific premiéře 13. a 14. října (obě ve 20.00) na festivalu „4+4 dny v pohybu“ se v listopadu přesune do divadla Alfred ve dvoře.

Divadelní premiéry proběhnou 12. a 13. listopadu. 

Nothing else, Mothers“

Námět a režie: Dominika Špalková a Anna Klimešová
Choreografie: Cécile Da Costa

Účinkují: Antonie Formanová, Cécile Da Costa

Hudba: Marie Čtveráčková

Scénografie: Karolína Kotrbová

Light design: Eliška Kociánová

Producent: ProFitArt, z.s.

Partneři: Festival „4+4 dny v pohybu“, Alfred ve dvoře, Fundacja Pałac Gorzanów
Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, International Visegrad Fund, Státní fond kultury ČR

Site-specific premiéra: 13. a 14. října 2020 v rámci festivalu „4+4 dny v pohybu“, Nová strašnická škola

Divadelní premiéra: 12. a 13. října 2020 v divadle Alfred ve dvoře

Foto: Tomasz Augustyn

Pavla Haluzová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN