da vinci – Taneční magazín

Jihočeské divadlo uzavírá léto pod širým nebem a vrací se domů

Nová sezóna přinese velké příběhy, návraty i novou kapitolu baletu

Ze zámecké zahrady v Českém Krumlově přes českobudějovickou Stromovku, industriální areály, historická města a jihočeskou krajinu zpět do hlediště v ulici Dr. Stejskala. Jihočeské divadlo uzavírá mimořádně pestré divadelní léto a vstupuje do sezony 2026/2027. Za sebou má úspěšnou sezonu na Otáčivém hledišti i první ročník festivalu Jižní Svéráz, před sebou nové premiéry všech čtyř souborů a také významnou personální změnu – novým uměleckým šéfem baletu se stává Zdeněk Mládek.r

Léto v Českém Krumlově

Otáčivé hlediště zůstává jedním z nejvýraznějších symbolů Jihočeského divadla. Také letošní program nabídl tituly napříč žánry a generacemi – Dekameron, rodinného Herkula, dobrodružný Ztracený svět, návrat Rozumu a citu i činoherní inscenaci Da Vinci.

K vrcholům léta patřila česká premiéra hudebního Malého prince oscarové skladatelky Rachel Portman. Velká rodinná inscenace vytvořená přímo pro prostor zámecké zahrady byla v sérii představení od 24. července do 9. srpna beze zbytku vyprodána. Mimořádný divácký zájem provázel také další tituly letošní krumlovské sezony.

Jihočeské divadlo v roce 2026 před Otáčivým hledištěm odehrálo celkem 83 představení. Celkem se do barokní zahrady přišlo na představení podívat 53 118 diváků. Jižní Svéráz proměnil jižní Čechy v jeviště .

Rok 2026 je zároveň prvním oficiálním ročníkem festivalu Jižní Svéráz, který proměňuje krajinu, historické objekty, města i industriální prostory jižních Čech v živá jeviště. Festival navazuje na úspěšný nultý ročník z roku 2024, který navštívilo více než dvacet tisíc diváků, a je největším projektem připravovaným v rámci Českých Budějovic – Evropského hlavního města kultury 2028.

Letošní ročník nabídl více než čtyřicet inscenací jednatřiceti souborů na více než třiceti místech regionu. Přinesl také osm festivalových premiér, mezi nimi inscenace Jihočeského divadla Majáky na konci světa, Sen o říši krásy, Spalovač mrtvol a Malý princ nebo projekty hostujících souborů Hotel Fatigue Divadla Continuo, Zahradní slavnost Musaši Entertainment Company, Ztracené pohyby uskupení Temporary Collective a Kabaret Hrzán DIvadla Oskara Nedbala.

Z krajiny zpátky do divadla

Ještě před návratem do kamenného sálu zamíří opera 28. září do Zámecké jízdárny na Hluboké nad Vltavou s koncertním uvedením opery Svatý Václav. Koncert bude mít také charitativní rozměr – z každé zakoupené vstupenky poputuje 50 korun na podporu Diecézní charity České Budějovice.

V říjnu se pak na domácí jeviště vrátí repertoárové inscenace a 23. října uvede opera první velkou premiéru nové sezony – Kálmánovu Čardášovou princeznu.

Jihočeské divadlo zároveň vstupuje do sezony 2026/2027 s novými sezónními vizuály vytvořenými ve spolupráci s fotografem Pavlem Hejným. Jeho fotografie budou divadlo provázet celou sezonou; o jejich vzniku i svém pohledu na divadelní svět mluví Pavel Hejný také v aktuálním dílu podcastu Zkouška sirén.

Nová kapitola baletu

Výraznou změnu přinese nová sezona baletu Jihočeského divadla. Jeho uměleckým šéfem se stává Zdeněk Mládek, který převezme soubor s ambicí dále rozvíjet jeho osobitou tvář, otevřenost současnému tanečnímu divadlu a spolupráci s výraznými choreografickými osobnostmi.

„Pro mě jsou znakem silného baletního souboru lidskost, důvěra, péče a vzájemný respekt. Chci, aby tanečníci měli dobré podmínky pro práci, a do nové sezony se těším jak na nové premiéry, tak na práci s novými členy souboru,“ říká nový umělecký šéf souboru Zdeněk Mládek.

První výraznou premiérou baletu bude 4. prosince autorské představení Mariky Mikanové, Aleše Březiny a Pavla Ridoška Marilyn. V roce stého výročí narození Marilyn Monroe se inscenace pokusí podívat za obraz hollywoodské ikony a hledat skutečnou ženu za legendárním úsměvem. Na jaře pak soubor zamíří do jízdárny zámku Hluboká nad Vltavou s projektem Pop in Motion Jiřího Pokorného, který propojí současný tanec s vizuálním světem Andyho Warhola, Keitha Haringa a Jeana-Michela Basquiata.

Nová sezona napříč soubory

Také ostatní soubory nabídnou v sezoně 2026/2027 spojení klasických titulů, autorské tvorby a současných témat.

Opera vedle Čardášové princezny připravuje koncertní uvedení Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic přesně 350 let od skladatelovy smrti a v únoru Mozartova Dona Giovanniho. Nabídku souboru rozšíří také Koncertní cyklus opery Jihočeského divadla. V další části sezony se diváci mohou těšit na muzikál Malované na skle a v létě také na Dvořákovu Rusalku, kterou opera uvede v prostředí zámku Blatná.

Činohra v lednu otevře velké historické plátno Dumasovou Královnou Margot, příběhem lásky, zrady a mocenského zápasu ve Francii 16. století. V únoru se pak vrátí k poetice P. G. Wodehouse v nové komedii Letní bouřka. Následovat bude také inscenace Doktorka z Orientu a v létě nová Alenka v říši divů, připravovaná přímo pro prostor Otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

Malé divadlo už 31. října uvede improvizační projekt Stalo se…?, který si pohrává se světem mediálních titulků, faktů, domněnek a fake news. Následovat budou loutková inscenace pro nejmenší Babi Bejvávalo, projekt Hrdinky věnovaný mimořádným ženám českých dějin a autorský Výkon o tlaku na výkon a vyhoření mladé generace. V dubnu pak Malé divadlo uvede hudebně-divadelní laboratoř Teď. Než dočteš tuto větu, narodí se na Zemi 21 dětí., která prostřednictvím hudby, zpěvu a hravých pokusů prozkoumá, jak vnímáme čas.

Malé divadlo zaznamenalo výrazný úspěch na 33. ročníku Cen Thálie. Odborná porota pro obor loutkové divadlo nominovala na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon hned dva členy souboru – Ondřeje Běhana a Jiřího Brnulu, oba za herecké výkony v inscenaci Herkules. Silné zastoupení má Malé divadlo také v širších nominacích. Za kolektivní výkon v inscenaci Majáky na konci světa byli oceněni Jiří Fencl, Václav Hoskovec, Petr Hubík, Vlastimil Žwak a Kateřina Pithartová Kozinová.

Pestrá sezona čeká také EDU centrum Jihočeského divadla, které je součástí Malého divadla. I v novém roce bude otevírat divadelní svět dětem, školám i dospělým prostřednictvím zážitkových programů, tvůrčích dílen, ateliérů a setkání, která dávají prostor objevování, vlastní tvorbě i pohledu do zákulisí.

Nová sezona bude zároveň časem loučení s některými dlouholetými a oblíbenými tituly. Poslední příležitost čeká diváky u inscenací GaGa, Holky a kluci, Jméno, Mikve, Monstrum, Pořád jsem to já, Tulák po hvězdách, Uneste mě, prosím, Záhada zmizelého sudomyče a Pořád jsem to já.

Na závěr přikládáme vyjádření ředitelky Jihočeského divadla Martiny Schlegelové k aktuální situaci v Jihočeském divadle a k častým dotazům ohledně přeměny divadla ve veřejně kulturní instituci (VKI):

Bc. Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín

Walkers, Kotva, Picturam

Degustace choreografických přístupů Nové generace

27. 5. 2023 se v pražském divadle DISK odehraje další z večerů platformy NOVÁ GENERACE, která prezentuje práce studentů Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla HAMU. Večer je tentokrát v režii čtyř choreografek – bude vyprávět čtyři různé příběhy a nechá diváky nahlédnout do čtyř zcela rozdílných přístupů k tvorbě a tanci. Různorodost květnového představení NOVÉ GENERACE podtrhuje fakt, že každá z choreografek je jiné národnosti.

V první polovině večera budou uvedeny tři díla kratšího formátu. Všechny spojuje výběr nelehkých témat. WALKERS studentky programu Erasmus Claudie Bellomo jsou inspirováni vztahem mezi dvěma zcela odlišnými kulturami, které čelí válce a lhostejnosti. Další z choreografek, Kateryna Lopakhtina, ve svém díle pro pět tanečnic Kotva zpracovala téma myšlenek na sebevraždu. V anotaci se mrazivě ptá: ,,Jste si jistí, že je to tam lepší? Cítíte písek pod nohama?”. A v nepříliš veselém tématu pak pokračuje i Allison Ramos ve spolupráci se Sofíou Lopez (obě jsou studentkami programu Erasmus na Katedře nonverbálního divadla), které se ve svém díle s názvem 高潮 (v přepisu Gao chao aneb česky příliv) snaží zachytit a pojmenovat pocity šílenství způsobené nespavostí. Zajímavostí je, že v této choreografii, podobně jako ve WALKERS, diváci uvidí tancovat kromě jiných i samotné choreografky.

Ve druhé části večera NOVÁ GENERACE uvede první reprízu choreografie Picturam Evy Rezové, která měla jakožto autorčina magisterská práce premiéru před necelým měsícem. Oproti první polovině večera, kde převažovaly tanečnice, se zde diváci mohou těšit na mužskou energii na jevišti. Během vytváření choreografie zkoumala, nakolik je možné převést statické výtvarné dílo do řeči tance. Pro svou práci se inspirovala Da Vinciho obrazem Poslední večeře.

Představení NOVÉ GENERACE se koná 27. 5. 2023 v divadle DISK od 19:30 (Karlova 26, 116 65 Staré Město). Vstupenky jsou k zakoupení v online předprodeji nebo v den konání akce na pokladně divadla DISK. Pro více informací sledujte FB událost a IG Nové generace.

NOVÁ GENERACE je platforma pro studenty Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla pražské HAMU, díky které mohou prezentovat své práce na veřejnosti a získat tak potřebnou jevištní praxi.

Natálie Matysková

pro Taneční magazín

Objemná i objevná sezóna 2022 / 2023

Jihočeské divadlo chystá objemnou porci nových premiér

Jihočeské divadlo chystá objemnou porci nových premiér. Jeho 4 umělecké soubory uvedou v nové sezóně celkem 17 premiér a Ateliér 3D opět chystá spoustu novinek. Žánrová pestrost a inscenační záměry dávají tušit, že všechny generace diváků v nich najdou tu svou „srdeční“ záležitost.

Obchodní oddělení Jihočeského divadla připravilo pro diváky dva typy předplatného. Diváci, kteří preferují fixní termín a své stálé místo v hledišti, mohou zakoupit od 1. 6. 2022 Premiérové předplatné. Předplatné obsahuje celkem šest premiér. Abonenti získají také bonus v podobě volných vstupenek na Velikonoční koncert 2023 a 50% slevu na scénické ztvárnění Rybovy Vánoční mše Hej Mistře.

Druhý typ předplatného lze získat v průběhu celého roku a platí po dobu 365 dní od zakoupení. Toto Kupónové předplatné je ideální pro ty, kteří se nechtějí vázat termíny ani konkrétními tituly, a navíc je výrazně cenově zvýhodněno. Jedna vstupenka tak v průměru činí 228 Kč. Novinkou pro naše příznivce jsou tzv. Balíčky, které budou obsahovat vstupenky na žánrově podobná představení za zvýhodněnou cenu.

S červnem Jihočeské divadlo již po třiašedesáté roztočí v zámeckém parku v Českém Krumlově otáčivé hlediště. Diváky čekají dvě nové premiéry a reprízy čtyř divácky oblíbených titulů (Divotvorný hrnec, Pes baskervillský, Da Vinci a Muž Dvojhvězdy). První premiéra se chystá na 18. června 2022, kdy soubor Malého divadla uvede rodinné představení s názvem Úplně celá česká historie. Inscenační tým pod vedením Janka Lesáka a Natálie Preslové připravil příběh velkých dějin malého národa, plný zábavných činů, neuvěřitelných vynálezů, uloupeného a znovu získaného národního sebevědomí. Jihočeské divadlo uvede premiéru této inscenace v rámci ukrajinského festivalu „Melpomene z Tavrie“, který se každoročně koná v Chersonu. Každé zúčastněné divadlo vystoupí ve svém městě, zemi a na své scéně. Symbolicky tak pomůžeme Ukrajině tento významný festival uspořádat i navzdory okupaci. I naše divadlo si přeje, aby „Melpomene z Tavrie“ žila dál, a aby Cherson byl Ukrajiny.

Tradicí se už pomalu stává také projekt Léto s Jihočeským divadlem. Letos proběhne již 3. ročník, na němž se opět všechny umělecké soubory představí v netradičních scénických prostorech regionu.

Eva Marečková

pro Taneční magazín

Rozhovor s dirigentem Romanem Válkem

„Baroko je vrcholem harmonie a krásy, má mnoho společného s pop music i s jazzem“

Roman Válek

Je zakladatelem a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, ansámblu který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Roman Válek je také umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby a baroko je podle něho vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem.

Pocházíte z hudební rodiny a vyrůstal jste se starší sestrou Janou, která se stala známou herečkou na Valašsku. Váš tatínek založil pěvecký soubor na SPgŠ v Kroměříži. Jaké to bylo, vyrůstat v takovém prostředí?

„Bylo to panoptikum věcí, které bylo na hony vzdáleno od vážné hudby. Táta realizoval svou kariéru v Kroměříži a ze mě vyrůstal spíš přírodovědec se zájmem o folklor a bigbeat.“

Již v dětství jste se věnoval hudbě? Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl vystudovat dirigování na JAMU v Brně?

„Tatínek na mě praktikoval od 1. třídy jakousi všeobecnou domácí výuku hudby s cílem mít ze mě profesionálního hudebníka. Já jsem velmi úspěšně vzdoroval, až přišlo na lámání chleba na gymnáziu v Otrokovicích, kde jsem si finálně ujasnil, že na chemii, fyziku a matematiku prostě nemám buňky, tak jsem hekticky přeřadil na hudební režim, snažil se přestoupit na konzervatoř na klarinet a když to nevyšlo, tak jsem najel na intenzivní přípravu na dirigování na JAMU, což znamenalo tak 4 hodiny klavír denně, konzultace v Brně, samoučba všech disciplín konzervatoře a samozřejmě lekce dirigování. Na gymplu už naštěstí tušili, co jsem zač, a tolerovali mě, protože věděli, že nelajdám, ale bojuju o JAMU.“

Už během studií jste působil jako pedagog na LŠU ve Zlíně – Malenovicích. V letech 1993–96 jste vyučoval na konzervatoři v Brně. Jako sbormistr jste začínal v Brně, pak v Praze a řídil jste většinu orchestrů v ČR. Jak na ten čas vzpomínáte? Co Vám tyto zkušenosti daly?

„Byla to dlouhá a klikatá cesta. Svět vážné hudby mě zároveň přitahoval a zároveň odpuzoval. Nešlo mi do hlavy, proč třeba na koncertě Pražského výběru proudí emoce a u Mendelsohna je musí člověk těžce hledat. Během studií si člověk myslel, že hudba je naučitelná konvence. Já původně toužící po orchestru – jsem praktikoval desítky let sbory. Celou tu dobu jsem vysloveně naháněl lidi do zkoušek jak pasák zbloudilé ovce – u amatérů. V profisborech mi zase vadila uniformita výrazu. Díky šťastným okolnostem jsem si splnil i sen orchestrálního dirigenta, ale vše spělo k žánru vokálně – instrumentálnímu.“

Již v roce 1998 jste založil Czech Ensemble Baroque, ansámbl který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Proč jste si vybral právě baroko? Připravujete další koncerty? Kde se můžeme s vaším orchestrem setkat?

“ V 90. letech se začaly objevovat zajímavé ansámbly a jejich vedoucí, kteří nestudovali ani klasické dirigování či sbormistrovství, ale z úhlu violoncellisty, cembalisty či houslisty začali provozovat více méně profesionálně starou hudbu v tzv. historicky poučené interpretaci. Protože otázka frázování, zvuku, dobových temp atp. mě velmi interesovala už za studií, udělal jsem tlustý řez a založil nejprve příležitostný – nyní již stále pracující orchestr, sbor a sólisty CEB. Autentická interpretace mi najednou otevřela dramaturgický vesmír hudby od roku 1600 zhruba do 1800, a odpověděla mi na všechny otázky spojené s počáteční nedůvěrou ve vážnou hudbu. Baroko je vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem. V únoru startujeme sezonu s velkým Handelem – překrásným oratoriem TRIUMF ČASU A PRAVDY, kde se představí všechny složky mého ansámblu – sbor, orchestr i sólisté. Cyklicky se věnujeme spolu s vydavatelstvím Supraphon – restauraci díla královského kapelníka – Čecha F. Ignáce Tůmy, máme před sebou překrásný projekt Vivaldi se světovým kontratenorem Andreasem Schollem, CD Molieri s Adamem Plachetkou, koncertní cyklus Bacha na Mozarta, festivaly a 20. ročník workshopu pro mladé profesionály – Letní školu barokní hudby na zámku Holešov.“

Působíte také jako ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby. Jak se těmto projektům daří v současné covidové době?

„Snažíme se jet dál a kličkovat mezi nařízeními. Když pominu úbytek publika, zrušení několika koncertních akcí, tak zásadní dramaturgický plán plníme.“

Mezi největší barokní skladatele patří bezesporu Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach a Wolfgang Amadeus Mozart. Vy se věnujete také zapomenutým skladatelům té doby a od roku 2020 je to dílo Ignáce Tůmy. Čím Vás tento zapomenutý skladatel 18. století tak zaujal? A máte sám oblíbeného skladatele barokní hudby?

„Jak jsem již řekl o dramaturgii, je to celý vesmír jmen. Jde to snadno přirovnat k výtvarnému umění a architektuře. Vedle Da Vinciho a Santiniho tu máme stovky dalších umělců, nad jejichž dílem se dá také žasnout. Hudba je žel bohu více závislá na módě a je snadno odložitelná do šuplíku či dokonce krbu s plameny. Dá se zodpovědně prohlásit, že například z všeobecně napsané hudby 18. století se více nezahrálo než naopak. Tůma je toho dobrým příkladem. Z jeho stovek chrámových děl, symfonií, sonát, aj. žánrů se k posluchačům dnešní doby dostalo jen několik skladeb. Když si představím, s jakou pečlivostí se hudební instituce věnují třeba Smetanovi nebo Martinů – nic proti nim, tak je tady něco v nepořádku. Naše hudební dědictví je bohužel neustále postiženo manipulací kulturních elit spojenou s odvržením rakousko-uherského dědictví a překotného vytvoření uměle slovanských základů tzv. novodobé české kultury po roce 1918. Tak jsme tady my – interpreti, archeologové, kterýmž není lhostejný hudební svět před zánikem Habsburské etapy, abychom přesvědčili své posluchače a média o tom, že i 18. století mělo své Dvořáky a Martinů.“

Jaký jste hudební konzument? Co rád posloucháte v soukromí?

„Velmi nepravidelně něco poslouchám, ale třeba i trash metal.“

Spolupracoval jste a stále spolupracujete s řadou významných osobností. Je někdo, na koho rád vzpomínáte, kdo Vás nejvíce ovlivnil? A někdo, s kým byste ještě rád spolupracoval?

„Nejvýraznější osobností byl v poslední době kontratenor Andreas Scholl, jehož jsem považoval za ikonu bachovského repertoáru a s nímž teď zázrakem již po třetí budeme spolupracovat. Asi jsme už vstoupili do Evropy…“

A co čas na odpočinek? Máte rád aktivní, nebo spíše s knížkou v ruce a sklenkou dobrého vína?

„Protože ve mně neustále třímá přírodovědec, zemědělec, dřevař, šindelář, chovatel, pořadatel koštu slivovice atd. … tak to je asi odpověd:)

Roman Válek:

Narodil se 10. 8. 1963 ve Zlíně v rodině hudebníka a pedagoga Vlastimila Válka, který v roce 1966 založil pěvecký soubor střední pedagogické školy v Kroměříži. Sestra Jana Janěková je herečka, režisérka a pedagožka a neteř Jana Janěková ml. působí jako herečka, pedagožka a je spoluzakladatelka Divadla Verze. Manželka Tereza Válková je sbormistryní Czech Ensemble Baroque.

Vystudoval dirigováni na JAMU v Brně a poté dirigentský kurs pořádaný Českou filharmonií na Bachakademii u Helmutha Rillinga.

Začínal jako sbormistr v Brně a Praze a řídil většinu orchestrů v ČR.

Je zakladatelem (1998) a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby.

Získal řadu ocenění např. – Cena Ferdinanda Vacha, Diapason d´Or, Classic Prague Awards…

Foto: Jana Janěková a Tino Kratochvíl

Veronika Pechová

pro Taneční magazín