Rozhovor s dirigentem Romanem Válkem

„Baroko je vrcholem harmonie a krásy, má mnoho společného s pop music i s  jazzem“

Roman Válek

Je zakladatelem a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, ansámblu který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Roman Válek je také umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby a baroko je podle něho vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem.

Pocházíte z hudební rodiny a vyrůstal jste se starší sestrou Janou, která se stala známou herečkou na Valašsku. Váš tatínek založil pěvecký soubor na SPgŠ v Kroměříži. Jaké to bylo, vyrůstat v takovém prostředí?

„Bylo to panoptikum věcí, které bylo na hony vzdáleno od vážné hudby. Táta realizoval svou kariéru v Kroměříži a ze mě vyrůstal spíš přírodovědec se zájmem o folklor a bigbeat.“

Již v dětství jste se věnoval hudbě? Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl vystudovat dirigování na JAMU v Brně?

„Tatínek na mě praktikoval od 1. třídy jakousi všeobecnou domácí výuku hudby s cílem mít ze mě profesionálního hudebníka. Já jsem velmi úspěšně vzdoroval, až přišlo na lámání chleba na gymnáziu v Otrokovicích, kde jsem si finálně ujasnil, že na chemii, fyziku a matematiku prostě nemám buňky, tak jsem hekticky přeřadil na hudební režim, snažil se přestoupit na konzervatoř na klarinet a když to nevyšlo, tak jsem najel na intenzivní přípravu na dirigování na JAMU, což znamenalo tak 4 hodiny klavír denně, konzultace v Brně, samoučba všech disciplín konzervatoře a samozřejmě lekce dirigování. Na gymplu už naštěstí tušili, co jsem zač, a tolerovali mě, protože věděli, že nelajdám, ale bojuju o JAMU.“

Už během studií jste působil jako pedagog na LŠU ve Zlíně – Malenovicích. V letech 1993–96 jste vyučoval na konzervatoři v Brně. Jako sbormistr jste začínal v Brně, pak v Praze a řídil jste většinu orchestrů v ČR. Jak na ten čas vzpomínáte? Co Vám tyto zkušenosti daly?

„Byla to dlouhá a klikatá cesta. Svět vážné hudby mě zároveň přitahoval a zároveň odpuzoval. Nešlo mi do hlavy, proč třeba na koncertě Pražského výběru proudí emoce a u Mendelsohna je musí člověk těžce hledat. Během studií si člověk myslel, že hudba je naučitelná konvence. Já původně toužící po orchestru – jsem praktikoval desítky let sbory. Celou tu dobu jsem vysloveně naháněl lidi do zkoušek jak pasák zbloudilé ovce – u amatérů. V profisborech mi zase vadila uniformita výrazu. Díky šťastným okolnostem jsem si splnil i sen orchestrálního dirigenta, ale vše spělo k žánru vokálně – instrumentálnímu.“

Již v roce 1998 jste založil Czech Ensemble Baroque, ansámbl který se zabývá hudbou 17. až 19. století v duchu stylové interpretace na dobových nástrojích. Proč jste si vybral právě baroko? Připravujete další koncerty? Kde se můžeme s vaším orchestrem setkat?

“ V 90. letech se začaly objevovat zajímavé ansámbly a jejich vedoucí, kteří nestudovali ani klasické dirigování či sbormistrovství, ale z úhlu violoncellisty, cembalisty či houslisty začali provozovat více méně profesionálně starou hudbu v tzv. historicky poučené interpretaci. Protože otázka frázování, zvuku, dobových temp atp. mě velmi interesovala už za studií, udělal jsem tlustý řez a založil nejprve příležitostný – nyní již stále pracující orchestr, sbor a sólisty CEB. Autentická interpretace mi najednou otevřela dramaturgický vesmír hudby od roku 1600 zhruba do 1800, a odpověděla mi na všechny otázky spojené s počáteční nedůvěrou ve vážnou hudbu. Baroko je vrcholem harmonie a hudební krásy, a má hodně společného právě třeba s pop music nebo dokonce jazzem. V únoru startujeme sezonu s velkým Handelem – překrásným oratoriem TRIUMF ČASU A PRAVDY, kde se představí všechny složky mého ansámblu – sbor, orchestr i sólisté. Cyklicky se věnujeme spolu s vydavatelstvím Supraphon – restauraci díla královského kapelníka – Čecha F. Ignáce Tůmy, máme před sebou překrásný projekt Vivaldi se světovým kontratenorem Andreasem Schollem, CD Molieri s Adamem Plachetkou, koncertní cyklus Bacha na Mozarta, festivaly a 20. ročník workshopu pro mladé profesionály – Letní školu barokní hudby na zámku Holešov.“

Působíte také jako ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby. Jak se těmto projektům daří v současné covidové době?

„Snažíme se jet dál a kličkovat mezi nařízeními. Když pominu úbytek publika, zrušení několika koncertních akcí, tak zásadní dramaturgický plán plníme.“

Mezi největší barokní skladatele patří bezesporu Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach a Wolfgang Amadeus Mozart. Vy se věnujete také zapomenutým skladatelům té doby a od roku 2020 je to dílo Ignáce Tůmy. Čím Vás tento zapomenutý skladatel 18. století tak zaujal? A máte sám oblíbeného skladatele barokní hudby?

„Jak jsem již řekl o dramaturgii, je to celý vesmír jmen. Jde to snadno přirovnat k výtvarnému umění a architektuře. Vedle Da Vinciho a Santiniho tu máme stovky dalších umělců, nad jejichž dílem se dá také žasnout. Hudba je žel bohu více závislá na módě a je snadno odložitelná do šuplíku či dokonce krbu s plameny. Dá se zodpovědně prohlásit, že například z všeobecně napsané hudby 18. století se více nezahrálo než naopak. Tůma je toho dobrým příkladem. Z jeho stovek chrámových děl, symfonií, sonát, aj. žánrů se k posluchačům dnešní doby dostalo jen několik skladeb. Když si představím, s jakou pečlivostí se hudební instituce věnují třeba Smetanovi nebo Martinů – nic proti nim, tak je tady něco v nepořádku. Naše hudební dědictví je bohužel neustále postiženo manipulací kulturních elit spojenou s odvržením rakousko-uherského dědictví a překotného vytvoření uměle slovanských základů tzv. novodobé české kultury po roce 1918. Tak jsme tady my – interpreti, archeologové, kterýmž není lhostejný hudební svět před zánikem Habsburské etapy, abychom přesvědčili své posluchače a média o tom, že i 18. století mělo své Dvořáky a Martinů.“

Jaký jste hudební konzument? Co rád posloucháte v soukromí?

„Velmi nepravidelně něco poslouchám, ale třeba i trash metal.“

Spolupracoval jste a stále spolupracujete s řadou významných osobností. Je někdo, na koho rád vzpomínáte, kdo Vás nejvíce ovlivnil? A někdo, s kým byste ještě rád spolupracoval?

„Nejvýraznější osobností byl v poslední době kontratenor Andreas Scholl, jehož jsem považoval za ikonu bachovského repertoáru a s nímž teď zázrakem již po třetí budeme spolupracovat. Asi jsme už vstoupili do Evropy…“

A co čas na odpočinek? Máte rád aktivní, nebo spíše s knížkou v ruce a sklenkou dobrého vína?

„Protože ve mně neustále třímá přírodovědec, zemědělec, dřevař, šindelář, chovatel, pořadatel koštu slivovice atd. … tak to je asi odpověd:)

Roman Válek:

Narodil se 10. 8. 1963 ve Zlíně v rodině hudebníka a pedagoga Vlastimila Válka, který v roce 1966 založil pěvecký soubor střední pedagogické školy v Kroměříži. Sestra Jana Janěková je herečka, režisérka a pedagožka a neteř Jana Janěková ml. působí jako herečka, pedagožka a je spoluzakladatelka Divadla Verze. Manželka Tereza Válková je sbormistryní Czech Ensemble Baroque.

Vystudoval dirigováni na JAMU v Brně a poté dirigentský kurs pořádaný Českou filharmonií na Bachakademii u Helmutha Rillinga.

Začínal jako sbormistr v Brně a Praze a řídil většinu orchestrů v ČR.

Je zakladatelem (1998) a šéfdirigentem souboru Czech Ensemble Baroque, umělecký ředitel Znojemského hudebního festivalu a Letní školy barokní hudby.

Získal řadu ocenění např. – Cena Ferdinanda Vacha, Diapason d´Or, Classic Prague Awards…

Foto: Jana Janěková a Tino Kratochvíl 

                

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

HROCH má sólo v Olomouci

Moravská filharmonie přináší „Víkendové hudební naladění“

Moravská filharmonie Olomouc připravila pro své posluchače na konec týdne online koncert „Víkendové hudební naladění“. Zazní na něm skladby pro smyčcový orchestr od dvou významných českých skladatelů Josefa Myslivečka a Leoše Janáčka. Sólistou večera je vynikající cembalista Martin Hroch, který navíc provede koncert D dur Wolfganga Amadea Mozarta. Taktovky se ujme šéfdirigent Moravské filharmonie Jakub Klecker. Koncert bude k vidění zdarma na webu mfo.cz a facebooku filharmonie v sobotu 21. 11. od 19 hodin.

Věříme, že skladby v podání Smyčcového orchestru Moravské filharmonie se sólovým partem pro cembalo v podání Martina Hrocha budou pro naše posluchače příjemným začátkem přicházejícího podzimního víkendu,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a dodává, „chceme našim posluchačům a příznivcům umožnit poslech krásné hudby i v těchto ztížených podmínkách, kdy je nemůžeme přivítat u nás v Redutě.“

Martin Hroch

Moravská filharmonie Olomouc pořádala on-line koncerty již v první vlně koronavirové krize na začátku tohoto roku. A znovu svoji hudební produkci přesunula do on-line prostoru v důsledku dalších podzimních omezení v říjnu. Po živém streamu koncertu „Víkendové hudební naladění“ se posluchači mohou těšit na další, adventní a vánoční koncerty.

Program koncertu „Víkendové hudební naladění“ – cembalo & smyčce

Josef Mysliveček: Sinfonie Es dur“

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro cembalo a orchestr D dur KV 107 č. 1“

Leoš Janáček:Idylla pro smyčce JW VI/3“

Účinkují:

Martin Hroch – cembalo

Jakub Klecker – dirigent

Andrea Pitronová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cirk La Putyka + Jatka78 + 21. říjen = premiéra ADHD

Premiéra nového představení Cirku La Putyka za necelý měsíc! S Rostislavem Novákem ml. na aktuální a ožehavé téma.

Již ani ne za měsíc se na Jatkách78 uskuteční další významná premiéra. Cirk La Putyka uvede nové představení s výjimečným zahraničním obsazením. Zaměří se v něm na lidskou osobnost. Na takzvanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou známou pod anglickou zkratkou ADHD.

Ve stejnojmenné inscenaci se v režii Rostislava Nováka ml., kterému jako dítěti byla tato porucha diagnostikována, představí osm výjimečných novocirkusových umělců z Finska, Venezuely, Kanady, Španělska, Belgie, Holandska a Francie – jeden z nejlepších světových žonglérů, akrobaté na tyči, cyr wheelu, kolečkových bruslích, tanečníci i akrobat visící za vlasy.

Soubor tak divákům nabídne „nejnovocirkusovější” podívanou za několik posledních let. Zároveň je ale cílem představení upozornit na to, že ADHD není onemocnění, ale nová kvalita života. Premiéra bude  21. října 2018 v pražském divadelním prostoru Jatka78.

Téma představení je pro Rostislava Nováka ml. velmi osobní: Sám jsem byl jako dítě diagnostikován ADHD a jeden z mých synů je ADHD také,” říká a pokračuje: „Když ho vidím jak dospívá, jak bojuje sám se sebou, se svým okolím, jak hledá své sny. Jak jeho tělo a hlava někdy reagují samy od sebe a on to nedokáže ovládat nebo pochopit. Řekl jsem si, že pro něj udělám projekt. Chci, aby pochopil, že ADHD není onemocnění, jak mnozí tvrdí, ale je to přednost. Nová kvalita života.”

Vlevo Štěpán Kubišta, vpravo hlavní aktér Rosťa Novák

Při přípravě tohoto projektu Rosťa Novák spolupracuje s psychology, terapeuty, psychiatry, neurology i s dětmi ze speciálních škol Půjde o příběh, který je inspirován skutečnými událostmi. Příběh autorský. Příběh, který se nechává inspirovat Torey Hayden, Emilem Zátopkem, Jean-Michel Basquiatem a lidmi s ADHD, kteří žijí právě teď a tady,” vysvětluje Rosťa Novák. Existují teorie, že díky lidem jako byl Kryštof Kolumbus, Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Winston Churchill, Leonardo da Vinci nebo Karel IV. se naše společnost dostala do bodu, ve kterém se právě teď nacházíme. Všichni byli hyperaktivní, jsme ve správném bodě,” říká. Kdybych neměl ADHD, nikdy bych nedokázal vytvořit náš soubor nebo založit Jatka78. Nikdy bych nezačal sportovat ani malovat,” zdůrazňuje Rosťa Novák.

Na projekt ADHD navazuje platforma „Hejbej se a tvoř“, v rámci které Rosťa Novák a členové souboru Cirk La Putyka navštěvují dvě základní školy – Na Zlíchově, která je jedinou specializovanou základní školou pro děti s poruchami chování v České republice, a základní školu ve Dvoře Králové, kde mají několikaleté zkušenosti s integrováním dětí s poruchami chování do obyčejných tříd. Děti navštívily naše představení, my jsme jim u nich ve školách ukázali, co děláme my. Pak jsem jim představili projekt ADHD, malovali jsme společně velká plátna,líčí spolupráci Rosťa Novák. Platforma by měla pokračovat dále. Jejím cílem je ukázat rodičům a jejich dětem s ADHD nový cirkus jako příležitost k fyzické a myšlenkové kreativitě.

V celosvětovém měřítku trpí ADHD 3–4 procenta dospělé populace. V České republice je to odhadem 300 až 400 tisíc lidí.

Zeptali jsme se:

Rostislava Nováka ml.,

Rostislav Novák mladší odpovídá

ADHD je poměrně nová nemoc, v minulosti se o ní rozhodně tolik nehovořilo. Je podle Vás tak zlá, že radikálně člověka ovlivní nebo se  s ní dá  klidně žít a nikdo kolem o ní neví? 

To je otázka. Záleží také na podpoře  okolí a jestli došlo opravdu k této diagnóze.  Je  spousta rodičů, kteří opravdu jen moderně označují  své dítě ADHD a přitom je to pouze zlobivé  dítě, které nemá  žádné ‚mantinely‘ od svých rodičů, zkrátka je jenom špatně vychovávané. Ale pokud jde  opravdu o onemocnění ADHD, pak už to se zlobivostí nemá nic společného. Důležité je, jaká je  rodina, škola, okolí, jakým způsobem respektují toto onemocnění a jak se budou snažit pro ně  najít nějaký ‚ventil‘ a spíše je využít k dobrému, protože   ADHD dokáže ničit jednotlivce i široké okolí.“

S jakými těžkostmi se člověk s ADHD musí potýkat?

Úplně nejtěžší je projít základní školou. S tím asi bojuje každé dítě, které ADHD má. Ve škole se nastavují pravidla, člověk se  nevydrží soustředit dlouho. ADHD s sebou nese problémy jako dyslexie, dysgrafie, noční běsy, agresivita, vulgarita. Další problém spočívá v tom, že děti  fyzicky vyspějí, vypadají třeba na sedmnáct let, ale mentálně  odpovídají věku devíti roků a přitom je jim třeba  jedenáct. Přesto  ale  každý snad má někde nějaký skrytý talent a  třeba jeho okolí mu může pomoci ten talent najít. Je to problematické. Nechci něco určovat a pouštět se do konfrontace s odborníky nebo psychiatry, já svým  představením ukazuji jen můj pohled a mého tvůrčího týmu, který vznikl na základě  mých  nasbíraných zkušeností.“

Dá se to tedy tato nemoc úspěšně zvládnout?

Určitě ano. Pokud ale jedinec nemá dobré zázemí, pak je to pro něho velice složité.“

Jak je možné, že právě poruchy soustředění Vám pomohly začít tvořit a nově žít?

Měl jsem doporučeno  zabývat se nějakou výraznou fyzickou aktivitou, takže jsem byl vedený k vrcholovému sportu. Na druhé straně  mělo být nějaké uklidnění té koncentrace,  tak jsem se zabýval  výtvarným uměním.  Nikdy jsem neužíval  žádnou medikaci, ale v současné době je častou formou léčby právě medikace. Tím jsem neprošel. Pohyb a kreativita byla cesta, jak se s ADHD vyrovnat. I moje company se velice úzce dostává se mnou k poznání,  co ADHD opravdu je a pociťuje to. Má to samozřejmě spoustu negativních stránek, ale já se skutečně snažím rodiče a děti inspirovat, protože  ADHD je pro mě má životní cesta.“

Děkujeme. 

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

CIRK LA PUTYKA připravuje premiéru „ADHD“

Populární Cirk La Putyka připravuje nové představení s výjimečným zahraničním obsazením. Téma I název: „ADHD“. Premiéra: 21. října 2018.

Cirk La Putyka  připravuje nové představení, jehož téma se tentokrát zaměří na lidskou osobnost  na takzvanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou – známou pod anglickou zkratkou ADHD. Ve stejnojmenné inscenaci se v režii Rostislava Nováka ml., kterému jako dítěti byla tato porucha diagnostikována, představí osm výjimečných novocirkusových umělců z Finska, Venezuely, Kanady, Španělska, Belgie, Holandska a Francie – jeden z nejlepších světových žonglérů, akrobaté na tyči, cyr wheelu, kolečkových bruslích, tanečníci i akrobat visící za vlasy. Soubor tak divákům nabídne “nejnovocirkusovější” podívanou za několik posledních let. Zároveň je ale cílem představení upozornit na to, že ADHD není onemocnění, ale nová kvalita života. Premiéra proběhne 21. října 2018 v pražském prostoru Jatka78. Následovat bude dalších devět repríz. Vstupenky jsou v prodeji již nyní v síti GoOut.net. Více informací na www.laputyka.cz.


Rostislav Novák, mladší

Téma představení je pro Rostislava Nováka ml. velmi osobní: “Sám jsem byl jako dítě diagnostikován ADHD a jeden z mých synů je ADHD také,” říká a pokračuje: “Když ho vidím jak dospívá, jak bojuje sám se sebou, se svým okolím, jak hledá své sny. Jak jeho tělo a hlava někdy reagují samy od sebe a on to nedokáže ovládat nebo pochopit. Řekl jsem si, že pro něj udělám projekt. Chci, aby pochopil, že ADHD není onemocnění, jak mnozí tvrdí, ale je to přednost. Nová kvalita života.”

Vedle samotných vystupujících umělců se při vzniku představení sešel také výjimečný tvůrčí tým. Scénografka Pavla Kamanová, která sice zatím neměla žádné zkušenosti s novým cirkusem, ale její nezaujatý pohled se projevil v tom, o čem je ADHD – o hledání stability v nestabilitě. Autorkou kostýmů je Petra Ptáčková, modní návrhářka a zároveň kaskadérka, hudbu složil multiinstrumentalista Jan Balcar, choreografii vytvořil Thomas Steyaert, který se po představeních „Risk“, „Family“ a „Honey“ podílí na čtvrtém projektu souboru. Grafiku navrhl Martin “Vosa“ Sršeň.

Při přípravě tohoto projektu Rosťa Novák spolupracuje s psychology, terapeuty, psychiatry, neurology i s dětmi ze speciálních škol. “Půjde o příběh, který je inspirován skutečnými událostmi. Příběh autorský. Příběh, který se nechává inspirovat Torey Hayden, Emilem Zátopkem, Jean-Michel Basquiatem a lidmi s ADHD, kteří žijí právě teď a tady,” vysvětluje Rosťa Novák. “Existují teorie, že díky lidem jako byl Kryštof Kolumbus, Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Winston Churchill, Leonardo da Vinci nebo Karel IV. se naše společnost dostala do bodu, ve kterém se právě teď nacházíme. Všichni byli hyperaktivní, jsme ve správném bodě,” říká. “Kdybych neměl ADHD, nikdy bych nedokázal vytvořit náš soubor nebo založit Jatka78. Nikdy bych nezačal sportovat ani malovat,” zdůrazňuje Rosťa Novák.

Na projekt ADHD navazuje platforma Hejbej se a tvoř, v rámci které Rosťa Novák a členové souboru Cirk La Putyka navštěvují dvě základní školy – Na Zlíchově, která je jedinou specializovanou základní školou pro děti s poruchami chování v České republice, a základní školu ve Dvoře Králové, kde mají několikaleté zkušenosti s integrováním dětí s poruchami chování do obyčejných tříd. “Děti navštívily naše představení, my jsme jim u nich ve školách ukázali, co děláme my. Pak jsem jim představili projekt ADHD, malovali jsme společně velká plátna,” líčí spolupráci Rosťa Novák. “Platforma by měla pokračovat dále. Jejím cílem je ukázat rodičům a jejich dětem s ADHD nový cirkus jako příležitost k fyzické a myšlenkové kreativitě.

Cirk La Putyka: „ADHD“

21. a 23. – 26. a 28. 10. – 1. 11. 2018, 19.30, Jatka78

Účinkují: Risto Sakari Männistö, Carlos Landaeta Meneses, Emile Pineault, Mireia Piñol Martínez, Vincent Bruyninckx, Jonas Garrido Verwerft, Mauricio Rafael Cugat, Sandra Pericou-Habaillou

Foto: Cirk La Putyka

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN