Blíží se jubilejní dvacátý ročník mezinárodního festivalu nového divadla Malá inventura, jenž je retrospektivní přehlídkou těch nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku. V závěru příštího měsíce – od 18. do 26. února 2022 – nabídne festival na tři desítky divadelních událostí na osmnácti scénách po Praze, obsáhlý doprovodný program, networkingová setkání, diskusní večery a také akce pro děti.
Festivalový program představí tvorbu špičkových divadelních souborů a umělců v oblasti nového divadla. Diváci se mohou například těšit třeba na známou performerku Miřenku Čechovou a její inscenaci Baletky (Palác Akropolis, 24. února 2022) nebo Adama Pavlovčina, vítěze letošní pěvecké soutěže SuperStar, který se v rámci Malé inventury představí v inscenaci Ostrov! (Divadlo X10, 22. února 2022).
Festival zahájí slavnostní předávání cen Česká divadelní DNA(La Fabrika, 18. února 2022). Udílení cen probíhá každé dva roky a je projevem úcty osobnostem, jež mimořádným způsobem přispívají k rozvoji nového divadla. Iniciátorem cen je neziskovka Nová síť, která ve spolupráci s členy Českého kulturního networku Nová síť vybírá nominované i laureáty a předává celkem pět cen: tři ceny za výjimečný počin na poli nového divadla, jednu za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla a jednu za mimořádnou podporu a prezentaci české kultury v zahraničí.
Šéf letos jubilujícího divadla Jaroslav Bartoš odstoupil ze své funkce. Na této pozici byl pouze od počátku září!
Ředitel Slováckého divadla v Uherském Hradišti Jaroslav Bartoš odstoupil ke 12. 12. 2020 ze své funkce. Divadlo vedl od 1. září letošního roku, kdy v jeho čele nahradil Michala Zetela.
Bartošův nástupce vzejde z výběrového řízení vypsaného městem, které toto divadlo zřizuje. Situace je důsledkem napjatých vztahů v divadle, jak sdělil tiskové zprávě starosta Stanislav Blaha (ODS).
Vysmátý Jaroslav Bartoš při nástupu do funkce
Podle slov starosty je nutné situaci v divadle co nejdříve zklidnit. „Do té doby, než bude ve výběrovém řízení vybrán nový ředitel, chce mít město co největší vliv na dění v divadle, a také proto bude funkci ředitele vykonávat dlouholetá vedoucí útvaru interního auditu (městského úřadu) Libuše Habartová,“ uvedl Blaha.
Materiály pro vypsání nového výběrového řízení na funkci ředitele Slováckého divadla projednají radní Uherského Hradiště na své první řádné schůzi v lednu 2021, uvedl mluvčí města Jan Pášma. Do funkce ředitele divadla jmenovala Bartoše rada 26. srpna s účinností od 1. září poté, co byl doporučen výběrovou komisí. Slovácké divadlo letos slaví 75 let své existence. A má kolem 7 000 předplatitelů.
Asterová, Březinová i France s Issou a další hvězdy v době koronaviru podpořili prachatickou nemocnici!
Navzdory koronavirové době a různým příkazům a zákazům se, z přesunutého červnového termínu, uskutečnil v druhé půlce září (pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské) jubilejní 10. ročník benefičního koncertu „Kdo má rád“.
Dětský den přilákal ty nejmenší i jejich rodiče
A koronavirus nebyl jedinou překážkou, která letos na pořadatele čekala. Celý koncert se totiž přesunul z místního zámku do kulturně společenského domu Máj, který od původního místa konání sídlí jen přes ulici.
Na zvukové zkoušce se ještě zpívalo z listu…
Na veliké přilehlé louce se konal už klasicky Dětský den. Tam byly různé kolotoče, atrakce, divadlo i stánky pro děti. Ty plnily po městě Nové Hrady na osmi stanovištích různé úkoly a se zdolanými disciplínami museli dorazit do cíle, kde na ně čekal (již tradiční) diplom s jejich jménem a různé dárky. Včetně perníčků od pardubického krále perníku Pavla Janoše. Všechny předával osobně starosta Nových Hradů Vladimír Hokr.
Velkou atrakcí byli obři na chůdách
Po tomto hravém dni pro děti následoval benefiční koncert „Kdo má rád“, jehož výtěžek je poukázán již po desáté na Dětské a novorozenecké oddělení prachatické nemocnice. A na zvukové zkoušky se postupně dostavovali všichni účinkující. Kromě zpěvačky a herečky Yvety Blanarovičové, která svou nepřítomnost omluvila nemocí své maminky, ale jinak dorazili všichni. Takže s rouškami přes ústa se postupně z aut vynořila herečka Jitka Asterová, která si „střihla“ písničku z muzikálu Mama Mia, mladý zpěvák Tomáš Ringel, s ohromným hlasem. Ten zároveň Jitku Asterovou dovezl autem stejně, jako svoji maminku. Sámer Issa zas dorazil se svým managerem a dvěma psími miláčky. Legenda české pop a rockové scény Marcela Březinová a producent a zpěvák Martin France už zde byli od předchozího dne. Ten druhý jmenovanýcelou akci připravoval.
Radim Schwab
Pro diváky bylo připraveno i jedno pěvecké překvapení a tím byl nejvyšší český operní a muzikálový zpěvák Radim Schwab.
Idol nejen mladých dívek Sámer Issa
Písnička střídala písničku a diváci, byť s rouškami na ústech, si koncert opravdu užívali, neboť každého interpreta odměnili horlivým potleskem a bylo na nich vidět, že mají tendenci vehementně tančit. Tři z vylosovaných diváků si navíc odnesli dárkové tašky s vínem. Přímo od jihomoravského vinařství Staňo Mádl. A poté se, svým závěrečným songem „Snad za to může láska“, rozloučila s diváky Marcela Březinová. A sborově ji přišli podpořit její pěvečtí kolegové.
Marcela Březinová se zpěvákem a hercem Martinem Francem, který celou akci se svou agenturou uspořádal
Moderátorka zpívaného večera Michaela Doležalová tak na závěr pozvala přítomné diváky na 11. ročník této benefice. A to na druhou červnovou sobotu roku 2021, pokud nás ovšem všechny opět nezastaví koronavirus.
Památník Karla Čapka představuje výstavu k výročí divadelní hry „R.U.R.“
Výstava ke 100 letům od vzniku slavné hry „R.U.R.“ Karla Čapka, v níž se poprvé objevilo dnes už mezinárodně užívané slovo robot, se chystá od 26. září 2020 do 28. února 2021, pod názvem „Cesta do hlubin robotovy duše“. Kde? V Památníku Karla Čapka, ve Staré Huti u Dobříše. Premiérově se na ní představí rovněž nový robotický artefakt od Michaela Stránského, autora oblíbeného „Patníku Dášeňky“. Dále také původní historická figurka robota z majetku rodiny Josefa Čapka. Ta navíc provede dětské návštěvníky virtuálním kvízem.K vidění budou navíc unikátní dobové fotografie například z Knihovny Kongresu USA. Také zajímavá knižní vydání „R.U.R.“ či programy divadelních inscenací. Například té z roku 1942 z Anglie, jejíž text upozorňuje diváky, že: „…představení pokračuje i v případě ohlášeného náletu německých bombardérů…“
Karel Čapek coby autor dramatu „R.UR.“ v karikatuře svého bratra Josefa
Jak uvádí ředitel Památníku a autor výstavy Zdeněk Vacek, divadelní hra Karla Čapka „R.U.R.“ – „Rossum´s Universal Robots“ – se stala prvním skutečně mezinárodním úspěchem nejen tehdy mladého autora, ale i české dramatické tvorby vůbec. „Od jejího vydání uplyne letos v listopadu právě 100 let, a proto jsme se rozhodli uspořádat výstavu, na níž bychom představili unikáty sesbírané z celého světa s R.U.R. spojené. Zároveň chceme připomenout, že Karel Čapek už ve své době zcela vizionářsky pojal robota nikoli jako zařízení čistě mechanické, ale viděl ho jako umělou bytost, biologickou entitu se schopností dál se učit a rozvíjet. Což odpovídá i současnému vývoji robotiky a dynamického oboru umělého života, artificial life.“
Děti na výstavě čeká interaktivní kvíz
Robot z kovu i jako digitální průvodce
Výstavu doplní asi 70 cm vysoká plastika robota z kovu, porcelánu a dřeva, vytvořená při této příležitosti Michaelem Stránským, autorem populárního „Patníku Dášeňky“. Ten, už od roku 2013, v zahradě stržské vily nemine žádný pejsek. Sběratelé si, za 1590,- Kč, budou moci zakoupit stříbrnou pamětní minci vydanou Českou mincovnou u příležitosti 100 let R.U.R.. A během vernisáže bude možné obdivovat také její dvě zlaté alternativy v hodnotě desítek tisíc korun.
A na své si přijdou i děti. „Díky spolupráci Památníku s organizací CESNET čeká na nejmenší návštěvníky nový interaktivní kvíz, který zábavnou formou prověří jejich znalosti z oblasti robotiky. Průvodcem jim bude zdigitalizovaná postavička robota vyrobeného ve 20. letech minulého století patrně ve Švýcarsku a sloužící k propagaci Čapkovy hry. Její půvabný originál z kovu a dřeva, s pohyblivými klouby, lidskou hlavičkou a rukama k digitalizaci, velkoryse zapůjčila rodina Josefa Čapka. Právě díky jeho geniálnímu nápadu, jak hrdiny bratrovy hry trefně pojmenovat, dnes znají české slovo robot doslova po celé planetě,“ dodává Vacek.
Titulní stránka programu „robotického dramatu“, tentokrát z pražského Národního divadla
Autor výstavy dále upozorňuje na reprodukce unikátních fotografií, například z archivu Knihovny Kongresu USA či artefakty připomínající kočování tamních ochotníků s „R.U.R.“. „Loutkové provedení se ve 30. letech minulého století stalo součástí oficiálního vládního amerického programu pro podporu nezaměstnaných v rámci Rooseveltova New Dealu,” uzavírá Zdeněk Vacek.
Výstavu doplní hudební doprovod ve stylu první republiky a zájemci se mohou těšit i na reprezentativní sborník „Robot 100“, s příspěvky odborníků na umělý život. Konkrétně umělců, sportovců a dalších výrazných osobností z celého světa. Pro školní mládež a další předem objednané skupiny v Památníku počítají i s komentovanými prohlídkami.
Legendární drama Karla Čapka bylo inspirací i pro sci-fi Isaca Asimova
prvním sci-fi na televizních obrazovkách bylo ve světovém měřítku právě „R.U.R.“? Černobílé nastudování mohli diváci britské BBC sledovat živě v pátek 11. února 1938 od 15.20 do 15.55. Večer se ještě reprízovalo. Ovšem kvůli absenci záznamové techniky je museli herci před televizní kamerou sehrát ještě jednou. Další primát, tentokrát rozhlasový, patří adaptaci z roku 1926, kterou BBC poprvé uvedlo vcelku, nikoli v tehdy obvyklém pásmu, komentovaných ukázek z dramatu.
výstava „Cesta do hlubin robotovy duše“ připomene i roli hollywoodské hvězdy Spencera Tracyho? Ten na prknech znamenajících svět začínal coby student právě v úloze robota, roku 1923 na Broadwayi.
na roli robota jako svůj divadelní debut vzpomíná také slavný britský herec Michael Caine?
výstava připomene také sovětský plagiát „R.U.R.“ z pera Alexeje Nikolajeviče Tolstého, na divadelní scénu uvedený v roce 1924 pod názvem „Vzpoura strojů:?
a autorství Karla Čapka neodkazoval ani na výstavě rovněž připomenutý sovětský film z roku 1935 „Zánik senzace“? Ten oficiálně vycházel z díla Ukrajince Volodimira Vladka, ale objevili se v něm roboti s výrazným nápisem „R.U.R.“ na prsou.
