PONEC zakončil podzimní sezonu Duety

Rozlučka s podzimní sezonou 2019

V pátek 20. prosince zakončil Tanec Praha v divadle Ponec svou podzimní sezonu. A byla to opět bezva zábava. Posledním představením byly Duety, které vznikly díky Petře Tejnorové, Tereze Ondrové a Viktorovi Černickému.

Vánoční pohoda v divadle Ponec

Po představení propukla bujará vánoční nálada

Jak už samotný název napovídá, jde o setkávání se. Jak asi  v době digitalizace, kdy už téměř zapomínáme jak vlastně spolu komunikovat, vypadají setkání dvou lidí?  Znají se, neznají se, vidí se po dlouhé době, vidí se chvilku, vidí se dlouhou chvíli… Setkání příjemná, nepříjemná, trapná…

Sešli jsme se proto, abychom se setkali… Setkání může být krátké, dlouhé, žádné, stane se, že se nic  nestane… Jeden z diváků je vyzván přijít na jeviště, dlouze si hledí s performerkou do tváře, přibližují se, vzdalují, objímají se, drží se za ruce a poté odchází.

Zřejmě bych hned na počátku vytkla inscenaci několik zásadních věcí, které se ale netýkají jen Duetů. Bohužel se v poslední době z tanečních a pohybových představení tanec i pohyb jaksi vytrácí. Dokonce i herectví. A proč? Vyčerpali se snad tvůrci?  Je to sice hezké, sledovat jednoho z diváků, jak stojí naproti performerovi a hledí si do očí, to je jistě báječná zábava pro oba dva, hodící se spíše pro silvestrovské hrátky po půlnoci, ale upřímně – co si odnáší divák?  Nutno podotknout, že téma hledění si do očí se v inscenaci několikrát opakuje, nemůžeme tu mluvit o tanci ani o herectví, ani o kostýmech, ani o zajímavých kulisách… co tedy divák vlastně má? Další poměrně neradostný nešvar, který se hojně rozmohl, jsou komentáře v angličtině. Chápu, že cizinci  rádi přijdou do pražských divadel, nicméně, stále ještě žijeme v Čechách. Za náš rodný jazyk, květnatý a krásný, bychom se opravdu stydět neměli. Vždyť mohou klidně na  plátně běžet anglické titulky!

Poměrně unylé  a divákovi celkem  nic neříkající představení prozářilo jak blesk z čistého nebe setkání dvou lidí, kteří „spontánně“ začali tančit. Komediální prvky, dokonalá souhra a maximum užívání si přítomného okamžiku udělalo z tohoto legračního setkání naprosto unikání zážitek pro diváka. Bravo!

A dalším zlomovým okamžikem a dechberoucím překvapením  bylo vystoupení Jitky Hroudové, která možná neměří ani dobrého půl metru  a Duety byly pro ni vlastně první seznámení se s jevištěm. Předvedla různé kreace s poměrně urostlým performerem, takže jejich duet bychom mohli označit jako hru „Velkého s Malým.“ Ale bylo na co se dívat! Člověk žasnul, co všechno je možné. Bravo! Skoro si říkám, že tanec a vystoupení Jitky by bohatě stačily na báječné představení, možná ani žádná jiná setkání nebyla potřebná… Ale kdo ví.

Maličká postavou, ale velká duchem, Jitka Hroudová prozářila Duety

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu a Markéta Perroud  se těší z večírku

Dále už  propukl bujarý večírek, účastníci pátečního večera si užili výborné jídlo a čas Vánoc může začít.

 

Text a foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

DUETY

Oceňované umělkyně Tereza Ondrová a Petra Tejnorová opět v PONCI

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 20. prosince ve 20:00 hodin taneční inscenaci s názvem DUETY, vycházející z reálných setkání  lidí, kteří by se mimo tento projekt nikdy nesetkali. Inscenace zkoumá samotnou podstatu procesu setkávání a je prvním tanečním počinem nové divadelně-taneční platformy TEMPORARY COLLECTIVE, v jejímž čele stojí duo režisérky Petry Tejnorové a choreografky a tanečnice Terezy Ondrové, letošní držitelky Ceny České taneční platformy za výjimečný umělecký výkon. 

„Jak už samotný název inscenace napovídá, půjde o duety, tedy dvě těla, dva lidé jako minimum pro vznik společenství,“ říká Petra Tejnorová a dodává: „Ve věku rostoucí digitalizace, kdy se prohlubuje individualismus a osamělost, jsme se rozhodli zkoumat možnosti jak se setkat, jak spolu komunikovat beze slov. Jak být spolu, když pocházíme z velmi odlišného prostředí a kontextu? Co v dnešní době znamená porozumět si?“pro Taneční magazín

Inscenace vzniká netradiční formou prostřednictvím workshopů: performeři a tanečníci Tereza Ondrová, Viktor Černický se poprvé setkávají s osobou, kterou před workshopem neznali. Setkání probíhají na základě jednoduchého skriptu a akcentují vzájemnou pozornost a přítomné tělo. Choreografie je založena na jednoduchosti a minimalismu. Vytváří portréty osob a jejich vztahů, které se budou rozvíjet přímo před očima diváků.

„Setkání jsou pro nás překvapivá, ukazují nám, že je potřeba zpomalit, abychom viděli detaily, které se pro nás staly možná takovou  samozřejmostí, že je už nevidíme,“ upřesňuje Tejnorová  a dále vysvětluje: „Třeba že v samotném postoji těla lze zahlédnout celý život daného člověka. V době, kdy trávíme docela dost času s našimi telefony, než sami se sebou, nebo spolu, hledám možnost jak nabídnout prostor, ve kterém sledujeme bytostná setkání jednoho člověka s druhým člověkem.“ 

Duety vznikají pod nově založenou platformou s názvem TEMPORARY COLLECTIVE. Obě její zakladatelky a autorky spojuje zájem o překračování a propojování různých žánrů, ale i oborů, vždy s cílem nabídnout divákovi neobvyklý zážitek na aktuální témata.  Tak tomu bylo například v taneční eseji o vnímání s názvem You are here, která získala v roce 2017 Cenu diváka na České taneční platformě (ČTP). Autorky spojuje také dlouholetá záliba v ironii a humoru, se kterým rády ve svých inscenacích pracují, jako tomu je v taneční grotesce SAME SAME (zvláštní ocenění mezinárodní jury ČTP 2019), nebo v zábavném průvodci  světem současného tancem s názvem POJĎME NA TANEC. Nově vzniklá platforma vychází z této inscenační zkušenosti autorek, ale dává  důraz na jedinečnou tvůrčí chemii týmu, který je pro každý daný projekt vytvořen. TEMPORARY COLLECTIVE je proměnlivý a živý tvůrčí organismus, tentokrát ve složení: Tereza Ondrová, Viktor Černický, Sai Sai, Petra Tejnorová, Marek Bartoš, Sodja Lotker, Petra Hauerová, Nina Jacques a hosté.

 Více na www.divadloponec.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Dvě derniéry v ALTĚ a PONCI

Studio ALTA upozorňuje: Projekty Petry Tejnorové a Terezy Ondrové „Pojďme na tanec“ a „Nothing Sad“ v Praze v druhý prosincový týden naposledy!

Po dvou letech intenzivního uvádění se představí v Praze naposledy dva taneční projekty režisérky Petry Tejnorové, „Nothing Sad“ 11. prosince ve Studiu ALTA a „Pojďme na tanec“ 12. prosince v divadle PONEC.

Oba projekty spojuje, kromě jména režisérky, také osobnost tanečnice Terezy Ondrové, která patří k vůdčím postavám současné české scény. Stabilně, dá se říci, že již po 15 let. V představení „Pojďme na tanec“ si zahrála také známá česká herečka Halka Třešňáková, pro kterou byla spolupráce příležitostí, jak se vrátit k nonverbálnímu divadlu, ze kterého původně vychází.

Pojďme na tanec“, tělesný dokument o současném tanci, jehož cílem je přiblížit co nejvíce divákům tuto v ČR stále málo známou, avšak široce pochopitelnou a v neposlední řadě i veskrze zábavnou uměleckou formu, byl s úspěchem uveden v mnoha českých regionech či na Slovensku a v anglické verzi ve Velké Británii, Německu a Itálii.

Tvůrci projekt označují za „stručný manuál pro vystrašené diváky, neboli pokus, jak těm, kteří se tance obávají, poskytnout ,návod´ na překonání strachů.“ Počáteční inspirací byla otázka, zda se abstraktní tanec dá vysvětlit a pochopit. Výsledek, na němž se kromě režisérky autorsky podíleli i všichni účinkující (Tereza Ondrová, Halka Třešňáková, Helena Arenbergerová, Martin Talaga a Helena Araujo), kombinuje živelný tanec s mluveným slovem. Osobní zpovědi se střídají s přednáškovými motivy a tanečními ukázkami, kterým nechybí nadhled, ironie a humor.

Úvod do nevypočitatelného světa současného tance se zkrátka nad očekávání vydařil.”, zhodnotila představení kritička Lucie Kocourková v magazínu Opera Plus.

Nothing Sad“, o poznání intimnější taneční trio, bylo premiérově uvedeno na festivalu 4 + 4 dny v pohybu v říjnu 2017. Dále byl projekt uveden mimo jiné na festivalech Malá inventura či Pražské Quadriennale v sekci PQ+. Derniéra proběhne v obsazení se slovenským tanečníkem Danielem Račkem namísto Nathana Jardina.

Tematicky se projekt inspiruje esejí astronoma J. Keplera „O šestiúhelné sněhové vločce – poutavé čtení o ničem“. A také hrou s energií, fyzičností a organizací… Fyzikální zákony a chemie určují náš svět, stejně jako nás utváří naše minulost a paměť. Energie rozvíří vlnové délky jak tance, tak představivosti. Pohyb, tělo, tanec vnímáme v daném okamžiku – je tu a najednou není, zmizí navždy pryč. Existoval vůbec? Tři těla v prostoru, jejich náhlé uspořádání, neustálá změna hmoty a tvarů jako spouštěč vzpomínek, emocí a obrazů. Kolik života můžeme vtlačit do jediného zamrzlého okamžiku?

Z inscenace „Nothing Sad“

Uznávaná taneční kritička Lucie Kocourková shrnula představení takto: „Nothing Sad je hrou s pohybem, která uspokojí diváka naladěného na proměnlivost dynamiky pohybu a schopného vnímat čistý pocit, nikoli hledat význam. Protože i když byly motivace intelektuální, výsledek je čistě emoční a analýze se vzpírá.“

Neváhejte a využijte poslední šance vidět tato ojedinělá představení.

Foto: Archiv Studia ALTA

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ve STUDIU ALTA festival RespondART

Ve Studiu ALTA můžete oslavit výročí revoluce jinak – tancem

Studio ALTA pořádá ke třicetiletému výročí revoluce od 10. 16. listopadu mezinárodní taneční festival RespondART. V dramaturgii nechybí představení zkoumající různé podoby svobody, tolerance a rovnosti, a také doprovodný program v podobě diskuzí či workshopu.

Festival představí pražským divákům celkem sedm středoevropských tanečních představení a zasáhne i do veřejného prostoru – 10., 11. a 12. listopadu se bude odehrávat v ulicích Prahy 7 celodenní taneční maraton turecké choreografky působící v Mnichově Ceren Oran s názvem „Who is Frau Troffea?“. Projekt, premiérově uvedený na prestižním mnichovském festivalu Dance! po dobu 11 dní, se volně inspiruje „Frau Troffeou“, která před 500 lety vyšla do ulic a svým tancem strhla desítky dalších k události, která vešla ve známost jako „Taneční mor ve Štrasburku“.

Maďarský soubor The Symptoms uvede svou inscenaci „Head First“, která otevřeně mluví o porodu jako o mezní události a snaží se ho detabuizovat. Německý soubor Hauptaktion představí své ironizující dílo „Situace s dvojníkem“, které staví na hlavu naši představu o tom, co je autenticita, tradiční kultura a naše vlastní identita. V divadle NoD bude uvedeno představení „Words of Apology“ českého souboru Ufftenživot o online nenávisti.

Identitou v podobě divokého exkurzu do historie se zaobírá i polský soubor Pink Mama Theatre, který si ve svém představení „Jungle“ bere na mušku historický i novodobý kolonialismus. Dvojité sólo v podání slovenského tanečníka Michala Heribana a v choreografii Michy Purucker s názvem „Dark angels“ kombinuje mluvené slovo, video a pohyb. Volně proplouvá mezi konkrétním slovem a abstraktním pohybem ve snaze nalézt harmonickou komunikaci mezi daným a tušeným, jazykem a tělem, performerem a divákem.

Pro děti připravuje program Lenka Tretiagová a Taneční studio Light. Jejich inscenace „Republika nás čeká, aneb Kde domov můj“ ukazuje dlouhou a náročnou cestu Československa k demokracii.

Výčet uvedených představení uzavírá česko-slovenská dvojice Peter Šavel a Tereza Ondrová a jejich legendární genderově nekorektní duet „Boys Who Like To Play With Dolls“, který se po dlouhé době vrací na jeviště Studia ALTA.

Společným tématem festivalu RespondART je otázka, zda tanec může a má být společensky angažovaný. Vybraní čeští, němečtí, polští a maďarští tvůrci přinášejí specifické pohledy a přístupy, ale jejich spojujícím prvkem je, že jejich díla jsou svébytnými komentáři ke světu kolem nás. Nejsou lhostejní a jejich často velmi osobní díla jsou zároveň svého druhu společenským manifestem,“ říká o festivalovém programu dramaturgyně Karolína Hejnová.

Součástí programu je i přednáška a diskuze na téma společensky angažovaného tance v České republice a v Německu, ale i workshop tvořivé metody „Soundpainting“, která se snaží pomocí jednoduchých improvizací o nalezení jednotného jazyka všech lidí bez ohledu na národnost či případné hendikepy.

PROGRAM FESTIVALU RESPONDART 2019:

Ceren Oran (TR, DE): Who Is Frau Troffea?
10.11. | 10.30 – 17.30 | Veletržní palác

11.11. | 12.30 – 19.30 | Studio ALTA

12.11. | 10:30 – 17:30 | před Výstavištěm Holešovice

11.11. | 19.30 | Tereza Ondrová a Peter Šavel (CZ/SK): Boys Who Like To Play With Dolls

13.11. | 17.30 | Diskuze „Je současný tanec angažovaný?“

13.11. | 19.30 | The Symptoms (HU): Head First, aneb Kontrakce expandujícího času

14.11. | 17.30 | Přednáška „Angažovaný tanec v ČR a v Německu“

14.11. | 19.30 | Micha Purucker (DE): Dark angels

14.11. | 19.30 | Ufftenživot (CZ): Words of Apology (uvádíme v divadle NoD)

15.11 – 16.11. | Workshop Soundpainting

15.11. | 19.30 | Julian Warner & 0liver Zahn / Hauptaktion (DE):

Situace s dvojníkem

16.11. | 18.00 | L. Tretiagová a TS Light (CZ): Republika nás čeká, aneb Kde domov můj

16.11. | 19.30 | Pink Mama Theatre (PL): Jungle

Festival finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Institut umění – Divadelní ústav.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN