Poetické zrcadlení časem

Absolutně první (a přelomová) recenze TANEČNÍHO MAGAZÍNU z videozáznamu divadelního představení

Dnešní složitá a komplikovaná doba klade nové nároky. Na všechny. I na recenzenty. Takže, pokud – z důvodu koronavirových opatření – zatím nemůžeme do divadelních hledišť, tak se k nám dopraví divadlo jaksi samo, „po sítích“. Přímo do našeho počítače. A nejinak tomu bylo v případě videozáznamu premiéry souboru FysioART s poetickým názvem „Za zrcadlem“.

Bylo poněkud složitější, nebrat záznam jako plnohodnotné filmové dílko. Přece jen, zde nemohly být absolutně vysoké nároky na kameru, střih i další ryze filmové prostředky. Tím nechci v žádném případě vzbuzovat dojem, že tyto jsou slabinou výsledného videa. Spíše nemluví vlastní řečí a jsou zcela a výhradně podřízeny výsledné divadelní stránce. Prostě, jak tomu má u správného záznamu být.

Ačkoli je tato autorská tanečně-pohybovo-loutková hra s prvky černého divadla deklarována jako zejména pro maminky s děvčátky, je ve svém výsledku přístupná všem. I těm starším a plnoletým. Prostě, i dospělým „dětem“, které neopustila hravost a bláznivé myšlení. Beze zbytku tomu nahrává tanečně hravá hudba, hojně využívající Orffovského stylu melodiky a instrumentace. Nadužívání různých bicích hudebních instrumentů místy vhodně evokuje metronom – čili relativitu měření času. Což je významovou osou celé bezmála hodinové inscenace.

Již zmíněná hudební stránka (od Michala Seitla) není pouhým ilustračním podkresem divadelních akcí. Naopak, žene představení dopředu. Občas mu kontrastně nastolí klidovější polohu. Jindy, pro změnu, dodá potřebnou dramatičnost.

Důmyslným, ba téměř geniálním, je pojmenování hlavní role – Anička. Poetická poloha inscenace zcela neomylně evokuje bezmála dvě Aničky. Určitě tu Nezvalovu, se Slaměným Hubertem. A zcela nepochybně také Aničku od Františka Hrubína v zahradě plné květin. Známou několika generacím dětí ze „Špalíčku pohádek“, tak nedostižně ilustrovaným Jiřím Trnkou. Zpravodajská povinnost velí potvrdit, že v „Zrcadle“ se hlavní role ujala i civilním jménem Anička. Příjmením Benháková. A určitě je ji třeba za tuto úlohu pochválit.

Dalších sedmi divadelních rolí se ujali čtyři ženy a jeden muž. Ten, s fotbalovým“ jménem Filip Novák, svým výkonem nezůstal za ženskou převahou nikterak pozadu. Jedna z účinkujících – formou nepřechylování – nesla mužské příjmení – Helena Urban. A tak jsem si na chvíli připadal jako na komerční televizi Nova. Mezi Emmou Smetanou a Petrou Svobodou. Ale i toto ovšem patří k dnešní exaltované společnosti.

Zrcadlové“ anebo „hodinové“ (brrrrr to ne, moc zavání „hodinovým hotelem“) představení se vydařilo. Jedině škoda, že jsou pod ním na YouTube zakázány komentáře. Myslím, že by byly převážně a veskrze kladné.

Psáno z videozáznamu představení ze dne 12. 11. 2020, v Městském divadle ve Varnsdorfu. Natočilo: JSvideo.

»Za zrcadlem/ Behind the Mirror«

Obsazení: Anička – Anna Benháková, Mr. Toy/ Pan Hračička – Filip Novák, Mrs. Time/ Paní (svého) času – Helena Urban, Vteřinka – Ester Valtrová, MinutkaAlena Štěpánová

.Autor a režie: Hana Strejčková

Hudba a zvuk: Michal Seitl

Choreografická spolupráce: Anna Benháková

Dramaturgická spolupráce: Kateřina Schwarzová

Výprava, kostýmy: Hana Strejčková

Loutka: Sota Sakuma

Make-up Art: Zuzana Horčičková Maibaumová

Technická spolupráce: Petr Tůma

Kostýmní spolupráce: Filip Novák, Miroslava Kocourková

Světlo: Tomáš Strejček, Jiří Zewll Maleňák

Čas: 57 minut

Poděkování: Zuzana Zajíčková

Fotografie: Ivo Šafus

Produkce: FysioART

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf

Poděkování: Nová síť

Za laskavé finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Foto: Ivo Šafus

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

ANIČKA (o letadýlku nemluvě) bude mít mejdan

S kým? S premiérem? Nikoli. No přece s Pičusem! Ale premiéra to bude!

Divadlo Anička a letadýlko uvádí on-line premiéru

„PIČUSŮV POSLEDNÍ MEJDAN“

4.  12. 2020 od 20.00

On-line z Venuše ve Švehlovce

Fatální pičovina o hledání ryzího citu

Existuje pičus božský Barbarellus? Nebo je to jenom Fata morgána a chorobně platonický úběžník našich všedně zpackaných životů?
Je to zářící diamant nebo afrodiziakum padlých tělem i duchem?
Na to Maruška a Jaruška hledají odpověď a možná u toho i zemřou…

Hrají: Martina Krátká, Anna Duchaňová, Štěpánka Pencová & Davis

Scénář a režie: Anna Duchaňová
Dramaturgie: 
Petr Pola
Scéna a kostýmy: 
Martina Zwyrtek
Výtvarná spolupráce: 
Anna Šmídová
Hudba a písně: 
Anna Duchaňová, Michal Němec
Podpořili: 
Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR

Petr Pola

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Obývací pokoj« skupiny tYhle

V inscenaci ožijí kusy nábytku a představí se variace nejrůznějších vztahů

Studio ALTA uvede 10.12. 2020 on-line premiéru autorského projektu performera Lukáše Karáska a souboru tYhle s názvem „Obývací pokoj“. Premiéra zároveň zahájí nový česko-norský projekt spolupráce kulturních domů.

Záměrem inscenace je inspirovat diváky, aby opustili své zažité stereotypy a podívali se na svůj pokoj i jakýkoli jiný prostor jinak. Lukáš Karásek propůjčuje různým nábytkům své tělo, aby vytvořil mikrokosmos nejrůznějších vztahů. „Už dlouho mě zajímají masky a teď jsem chtěl jejich prostřednictvím vytvořit skupinu charakterů a typů z kusů nábytku. Zkoumali jsme, jak mohou části nábytku projevit svůj charakter, jak se mohou pohybovat, jak mohou žít a co dokážou říct,“ vysvětluje Lukáš Karásek.

V inscenaci „Obývací pokoj“ každý kus nábytku jedná svým jedinečným způsobem a jejich odlišné tvary a velikosti jim dávají specifické vlastnosti. Jako samostatné bytosti se po pokoji pohybují, potkávají se s dalšími, interagují, ale nemohou pokoj opustit. Musí se naučit spolu sdílet prostor, podobně jako lidé v rodinách, komunitách i větších společenstvích. „Lidi, se kterými sdílíme náš životní prostor, si také často nevybíráme, ale musíme s nimi přesto vycházet. Nábytku určíme jeho místo a ten to pak nemá šanci změnit. Nábytek se se svým postavením musí vypořádat a vytvořit si vzájemně vztah,“ říká o svých inspiracích performer Lukáš Karásek.

Online premiéru můžou diváci zhlédnout 10. 12. 2020 v 19.30 na Facebooku Studia ALTA.

V rámci živého streamu se tvůrčí tým zapojí do Maratonu psaní dopisů, akce Amnesty International na podporu osvobození politických vězňů.

Další reprízy v ALTĚ jsou plánované na 20. a 21. dubna 2021. Ještě předtím mohou diváci představení vidět v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Komařicích a na dalších regionálních scénách.

tYhle / Lukáš Karásek: „Obývací pokoj“

On-line PREMIÉRA: 10.12. 2020 19.30 na Facebooku Studia ALTA

Tvůrčí tým:

Autor, performer: Lukáš Karásek

Dramaturgie: Viktor Černický

Scénografie, výroba nábytku: Lukáš Urbanec

Světelný design: Zuzana Režná

Kostýmy: Hynek Petrželka

Produkce: tYhle, Studio ALTA

Partneři: Terén, Cooltour, Cirqueon, Kredance, Tanec Praha / PONEC-divadlo pro tanec

http://tyhle.cz/

Projekt Obývací pokoj vzniká za finanční podpory: Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Brna, Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury.

Inscenace je součástí projektu „Spolupráce kulturních domů“: Studio ALTA, Black Box Theatre, Baerum Kulturhus, podpořeného z finančních mechanismů EHP a Norska.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

XI. Brněnský kulturní parlament

Moravská metropole vás vyzývá k veřejné diskusi na palčivá témata

Milí čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU, zástupci a zástupkyně kulturní a kreativní obce města Brna,

rádi bychom vás, jménem Marka Fišera, radního města Brna pro kulturu, pozvali na jedenácté setkání Brněnského kulturního parlamentu.

Toto setkání (ve čtvrtek 26. listopadu 2020 od 18.00 do 20.00) proběhne on-line přes aplikaci MS Teams, link pro připojení brzy dodáme.

Marek Fišer, brněnský radní pro kulturu

PROGRAM

Novinky z radnice prozradí Marek Fišer:

  • Akční plán pro brněnskou kulturu
  • Stav financí po druhé vlně koronaviru
  • Dotace
  • Nový projekt „Sochařské Brno“

TÉMA DISKUZE

Představení celostátní Strategie podpory kulturních a kreativních průmyslů (Jakub Bakule, MK ČR)

DALŠÍ DISKUZE

Máte nějaký dotaz k tématům, která budeme probírat? Nebo máte vlastní téma, které vás pálí? Dejte nám vědět nejpozději do 24. 11. 2020 a můžeme se pobavit o jeho zařazení do programu.

V případě jakýchkoli dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte náš koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

 

 Kulturní Brno

pro TANEČNÍ MAGAZÍN