Pražská AMU může po deset let sama rozhodovat, jaké obory bude učit. Akademie múzických umění v Praze získala jako první vysoká umělecká škola v ČR institucionální akreditaci pro všechny typy studijních programů. Od bakalářských, přes magisterské, po doktorské. Samozřejmě, týká se to i tanečních a choreografických oborů.
Akademie múzických umění vzdělává studenty v oborech divadelní, hudební a taneční umění i ve filmové a televizní tvorbě. Doposud rozhodoval o akreditacích Národní akreditační úřad. Nově, díky získané institucionální akreditaci, může škola schvalovat akreditace na své půdě. Uvedla to mluvčí této školy Tereza Petáková.
Z představení katedry nonverbálního divadla. Konkrétně Zuzany Drábové „7 cihel“ v pražském KD Mlejn.
AMU má právo na deset let rozhodovat o všech studijních programech, které se na ní vyučují a budou vyučovat. Může flexibilněji reagovat na požadavky akademické obce, vývoj umělecké praxe a na oprávněné požadavky budoucích zaměstnavatelů. AMU zároveň získává pravomoc ověřovat předchozí zahraniční vzdělání. Konkrétně v rámci přijímacího řízení. Podle rektora AMU Jana Hančila znamená institucionální akreditace především autonomii a zjednodušení akreditačních agend.
O akreditacích bude rozhodovat Rada pro vnitřní hodnocení, která byla na AMU ustanovena v červnu 2017. A to jako samosprávný orgán. Jejích devět členů zastupuje všechny umělecké druhy, které se na AMU studují.
Škola přípravám věnovala čtyři roky, žádost na Národní akreditační úřad AMU odeslala loni v září a akreditaci obdržela letos koncem února.
Palác Akropolis zahájí divadelní sezónu třemi zářijovými premiérami
Divadelní sezóna se rozbíhá a podzim v Paláci Akropolis je plný premiér. Odstartuje je v neděli 22. září soubor Ufftenživot s obnovenou premiérou představení KEEP CALM zabývající se životním stylem a všedními situacemi českých mileniálů. Ve středu 25. září následuje skupina Tantehorse s premiérou projektu Emergency Dances I. Svá díla na něm představí choreografky Johana Pocková spolu se Sabinou Bočkovou a Denisou Musilovou, které se zabývají pozicí médií v současnosti a jejich vlivem na společnost. Po představení pro běhne diskuze na téma Jak číst tanec. Premiérový týden zakončí v neděli 29. a v pondělí 30. září inscenace Michaely Staré s názvem Parazit. Sólové představení prostřednictvím výrazné fyzické artikulace vycházející z tanečních stylů Vogue a Tutting zkoumá hranice a kontrast mezi ženskostí a vnitřním zvířetem.
Nahlédněte pod pokličku životu dnešních mileniálů
V neděli 22. září zavítá divadelní uskupení Ufftenživot úplně poprvé do Paláce Akropolis. Divákům představí obnovenou premiéru inscenace s názvem KEEP CALM, která staví na tématu generace českých mileniálů a jejich každodenních situacích v odcizeném světě sdílení, sloganů a memů. Název je inspirován válečným sloganem, kterého se chopil internet a vytvořil z něj univerzální radu pro všechny situace – stejně jako samotná inscenace hledá univerzální návod na život. Představení čerpá také z literatury, historie a kulturních stereotypů. Všechna tato témata se na jevišti objeví skrze monology, asociativní pohyby, loutkohry, videa, přednášky nebo například rap. Za projektem stojí absolventi herectví na pražské Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU Jiří Šimek a Sára Arnstein.
Taneční večer na téma “Patologie médií”
Palčivá témata současnosti v Paláci Akropolis vyvstanou i ve středu 25. září, kdy proběhne premiéra projektu Emergency Dances I. pod hlavičkou české divadelní skupiny Tantehorse. Taneční večer bude v režii mladých choreografek a autorek Johany Pockové, Sabiny Bočkové a Denisy Musilové, které svými urgentními choreografiemi zpracovávají téma Patologie médií.
Johana Pocková se Sabinou Bočkovou uvedou inscenaci Jáma Lvová, která se zabývá mediální manipulací z pozice média samotného. Dvě performerky se stanou ztělesněním fyzických a vizuálních obrazů mediálního prostoru a budou zkoumat jeho emocionální tlak na pozorovatele. Denisa Musilová představí performance s názvem ENTENTIKY, popisovanou jako „reality show a experiment vytrvalosti v jednom“. V něm se zaměřuje na důsledky psychické a fyzické zátěže způsobené extrémní záplavou a sledováním zpráv – nemocí zvanou Headline Stress Disorder.Choreografka pro své performerky Annu Benhákovou a Ivetu Krmelovou připravila simulaci stresové aktivity, která se bude odehrávat v přímém přenosu, částečně online a částečně přímo před zraky diváků. Obě díla proběhnou v premiéře a po jejich skončení se bude konat diskuze na téma “Jak číst tanec”, moderovaná filosofkou a teoretičkou performance Alicí Koubovou.
Hledání hranice mezi ženskostí a zvířetem
Tanečnice a performerka Michaela Stará už několikrát zavítala do Paláce Akropolis v rámci festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Nyní se však na stejné jeviště vrací se sólovým představením Parazit. V něm bude skrze kombinaci několika tanečních stylů zkoumat hranice mezi ženskou křehkostí a vnitřním zvířetem, které v sobě nosíme. Inscenace vizuálně inspirovaná scifi filmy je založená na výrazné fyzické artikulaci vycházející z tance a pantomimy. Při sporu sebe sama se zvířecím organismem autorka využívá žonglování s ping pongovými míčky a taneční styly jako je Vog ue a Tutting. Část inscenace Parazit performerka uvedla v rámci letošního ročníku festivalu Letní Letná, poprvé však celé dílo představí v premiéře 29. září a o den později, v pondělí 30. září v Paláci Akropolis.
Projekt Emergency Dances vznikl v koprodukci s Palácem Akropolis a za podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Praha a Státního fondu kultury ČR.
Představení vzniklo ve spolupráci s Palácem Akropolis za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a HAMU. Dále za podpory CIRQUEON, KD Mlejn, HAMU, Švestkový dvůr a Divadlo Yarmat
E jako Enola. E jako Eliška. Výrazné memento pro lidstvo jako takové. I pro jednotlivce. A to vše navíc umocňující milieum místa a jeho názvem – STUDIO HRDINŮ.
TANEČNÍ MAGAZÍN se málokdy vrací k již jednou recenzovanému představení. Tentokrát však musíme udělat výjimku. Autorské představení ENOLA Elišky Brtnické jsme navštívili s více než tříletým odstupem od premiéry a zejména v naprosto odlišném divadelním prostoru. A co nás k tomu vedlo? Speciálně to, že ENOLA byla vybrána do prestižní Top 50 Czech Performance Collection.
Jihlavská rodačka, absolventka doktorandského studia z HAMU i dramaturgických studií na prestižní francouzské cirkusové škole CNAC v Châlons-en-Champagne,Eliška Brtnická se sama charakterizuje jako cirkusová umělkyně. Její projekty, jako například EMILY, inspirována dílem Jindřicha Štýrského či spolupráce s Adamem Halašem na projektu LOST dosvědčují, že její akční rádius již překročil pomyslné cirkusové šapitó. Což plně potvrzuje i ENOLA. Rodinné dispozice a talent koneckonců dosvědčuje i bratr Elišky – Vojtěch Brtnický. Již renomovaný fotograf, který se také objevuje i v TANEČNÍM MAGAZÍNU. Ten na představení ENOLA aktivně spolupracuje.
ENOLA je ponurá. Přivítá nás naprosto strohý prostor. Mimo reflektorů se zde neobjevuje jediný divadelní náznak. Pouze rekvizity. Houpačka, velký hrnec plný papírových svitků, hrníček a menší miska, která zprvu může evokovat i nočník s fekáliemi. Nad tím vším kladkové závěsné zařízení s „nekonečnou“ rolí bílého nepopsaného papíru.
ENOLA zdaleka není pouhou akrobatickou exhibicí. Naopak. V úvodní dvacetiminutovce představení zde Brtnická pracuje s prvky stínového divadla, pantomimy, černého divadla (nikoli luminiscenčního!) a výrazového tance. Motiv samotného stínového divadla se – v již obnaženější podobě – vrací i v závěrečné sekvenci představení.
Mimo hlavní aktérky tohoto one woman show se na podobě ENOLY výraznou měrou podepsal hudební skladatel Stanislav Abrahám. Jeho pulsující hudba záměrně polarizující s reálnými zvuky dodává představení nejen celkem tradiční dramatický náboj, ale konkrétně i tempo a švih. Osvětlení Karla Šimka dosvědčuje, že méně někdy znamená více. Zkrátka, exhibice a originalita v rámci light designu, nemusí sloužit k výslednému prospěchu celku.
Na konečné vyznění ENOLY však má vliv celý tvůrčí tým. Bez rozdílu národnosti i profese.
ENOLA má velkou sílu a dopad. Eliška Brtnická v ní dokázala nejen evokovat „japonskou“ atomovou vlnu. Divák si jistě vzpomene na boj princezny Diany proti nášlapným minám. Anebo na „humanitární bombardování“ Jugoslávie?
Jak již výše uvedené potvrzuje, celé představení je nejen náročné fyzicky a koordinačně (nejen pohybově 🙂 ). Také navíc svými odlišnými výrazovými polohami vytváří pro Elišku Brtnickou vpravdě složitou úlohu.
Papír se v jedné z vrcholných scén objevuje mimo cívku, roli. Důležité však je, že mimo roli ani na okamžik během celého večera nebyla hlavní a jediná aktérka!
Důležitou složkou ENOLY je i výtvarný dopad. Nikoli pouze na bázi scény a kostýmního vyznění. Brtnická sama originálně vlasy pomalovává „nedotčený“ papír.
Jedinou výtku bych uvedl k dispozičnímu uspořádání diváckých sedadel. Studio Hrdinů skýtá poměrně strmé hlediště, umožňující exkluzívní vjem. Bohužel, sedadla tentokrát byla nízko a nevyužila tuto možnost. Navíc, pokud před vámi seděl někdo vyšší, museli jste se různě naklánět a stejně vám unikly některé scény na zemi. Sedadla mohla být s většími rozestupy a výš. Obzvlášť, když se nejedná o divadlo detailu… Naopak, scény na houpačce by byly možná i efektnější s větším diváckým odstupem…
Ale to jen pouze spíše pro příště…
ENOLA skutečně stojí za vidění. A zejména za vnímání. Kdo si ji nechce nechat ujít, má nejbližší možnost, pro změnu v prostorách divadla DISK, opět v úterý, tentokrát 11. června, v rámci studia Pražského Quadrriennale 2019.
ENOLA
Koncept, choreografie, interpretace: Eliška Brtnická Supervize: Stéphanie N’Duhirahe Hudba: Stanislav Abrahám Pohybová spolupráce: Minh Hieu Nguyen, Ilona Jäntti, Jana Vrána Kostým: Yumi Hayashi Light design: Karel Šimek Foto: Vojtěch Brtnický Grafika: Prokop Vondruška Trailer: Petra Bučková Produkce: Dagmar Bednáriková Projekt podpořili: KD Mlejn, Cirqueon, Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha Zvláštní poděkování: Albin Warette, Denisa Vostrá, divadlo Yarmat, Jan Kohout Premiéra: 9. 2. 2016 NoD, Praha
Kdo je autorem novocirkusové inscenace? Přednáška a workshopy přiblíží nejen tuto otázku od 14. března v pražském kulturním domě ve Stodůlkách. Těšte se na světové lektorky!
Osmý ročník mezinárodního festivalu současného cirkusu FUN FATALE nabídne, vedle celovečerních i kratších sólových inscenací výhradně ženských interpretek, také přednášku přední teoretičky nového cirkusu Veroniky Štefanové. A zejména dva akrobatické workshopy.
V přednášce na téma, „Kdo režíruje cirkus?“, se Veronika Štefanová zaměří na různé novocirkusové projekty, které vznikly v průběhu posledních deseti let v Česku, Evropě nebo Kanadě. Položí si otázky: „Co je cirkusová režie a jak se proměňuje v čase?“ „Kdo je reálně autorem novocirkusové inscenace?“ „Je to režisér, choreograf nebo sám artista?“ Zvláštní pozornost bude věnována českému kontextu, kde se nový cirkus utváří v úzké spolupráci s divadlem a tancem. Po přednášce bude následovat diskuze. Přednáška se uskuteční 14. března 2019 v 19.30 v pražském KD Mlejn.
Sympatická Veronika Štefanová vás uvede do tajů novocirkusových inscenací
Doprovodný program festivalu zahájí 14. března workshop akrobacie na chinese pole pod vedením španělské performerky Gemmy Palomar. Během dvou dnů, věnovaných různým druhům pohybu od šplhání, přes klouzání, až po využití prvků vzdušné akrobacie a tance, se naučíte nejen základní triky ve vzduchu. Ale také tu objevíte možnosti pohybu na divadelním jevišti mimo chinese pole. Dvoudenní workshop se uskuteční 14. března 2019 od 10 do 13 hodin a 17. března 2019 od 14 do 17 hodin v KD Mlejn.
Workshop povede charismatická Gemma Palomar…
Druhý z workshopů bude zaměřen na acro dance a kontorsionistiku. Americká choreografka a akrobatka Julie Bergez v něm předvede zvládnutí základních kotnorsionistických technik a cvičení zaměřená na pohybovou improvizaci. Dvoudenní workshop se uskuteční 16. a 17. března 2019 v KD Mlejn vždy od 10 do 13 hodin. Oba workshopy jsou vhodné pro účastníky na všech úrovních pokročilosti.
…a druhého dne Julia Bergez
Podrobný program festivalu (včetně informací o vstupenkách a možnostech registrace na workshopy) najedete na www.funfatale.cz
