Roselyne – 2. stránka – Taneční magazín

TANEČNÍ MAGAZÍN gratuluje

Famózní úspěch českého tance v konkurenci více než 600 evropských děl

Evropská platforma mladých choreografů Aerowaves letos odhlasovala do úzkého výběru dvacítky nejzajímavějších tvůrčích počinů tři česká díla! Gratulace patří Sabině Bočkové a Johaně Pockové / PocketArt za dílo „Jáma lvová“, Cécile Da Costa za osobní sólo „Roselyne“. A rovněž Tereze Lenerové Hradilkové za fascinující dialog s hudebníkem Floexem v inscenaci „Nepřestávej“.

„Je to historický úspěch v konkurenci přes pětatřiceti evropských zemí,” říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha, a pokračuje: „Nikdy za pětadvacet let existence Aerowaves se neprosadila hned tři díla z ČR.“

Platforma Aerowaves slaví 25 let od svého založení v londýnském divadle The Place. Každým rokem se na ní, koncem října, vždy v jiném městě, schází experti z různých zemí Evropy. Ti předem zhlédnou desítky videonahrávek kratších děl (15–40 minut) z dílny tzv. „emerging artists“, tedy tvůrců stojících na začátku své mezinárodní kariéry. Na intenzivním třídenním mítinku pak sledují ukázky desítek dalších děl tak, jak je vyberou reprezentanti jednotlivých států, respektive menší pracovní skupiny, díky nimž všechna přihlášená díla zhlédne vždy 3 – 7 expertů.

V platformě Aerowaves jde o objevování nových talentů. Pro ně je velkou šancí uvést se na mezinárodní scéně. K čemuž již 10 let napomáhá festival Spring Forward, pořádaný rovněž pokaždé v jiném městě (roku 2016 Tancem Praha v Plzni). Každoročně tak ze stovek přihlášených videonahrávek experti vybírají dvacítku děl, která mají potenciál zaujmout mezinárodně. Těm je věnována skutečně mimořádně velká pozornost na webových stránkách https://aerowaves.org/. Programy jsou uváděny partnery Aerowaves, s podporou programu Kreativní Evropa. A mají šanci být uvedena živě právě na festivalu Spring Forward, kam se sjíždí přes 200 prezenterů a žurnalistů z celého světa.

Český tanec se zde v minulosti prosadil přibližně jednou za 3 – 4 roky, ale v poslední dekádě jeho renomé začalo výrazně stoupat. Již dvakrát byla vybrána dvě česká díla mezi TOP20 – naposledy loni, kdy uspěl Viktor Černický s inscenací „PLI“ i Markéta Stránská s dílem „LeŤ“. Letošní ročník v Aténách se zapíše do historie nejen svým atypickým formátem (kvůli koronavirovým restrikcím se sešla pouze 10členná jury a ostatních více než 30 expertů aktivně diskutovalo a sledovalo videa přes Zoom), ale především díky svému výsledku.

Twenty21, tedy výběr 20 top děl pro rok 2021, zahrnuje tři díla z České republiky, a to díky nezpochybnitelné kvalitě, diverzitě a originálnímu pojetí jedné každé autorky. Šlo o dvě autentická ženská sóla Terezy Lenerové Hradilkové „Nepřestávej“ a Cécile Da Costa „Roselyne“. A dále o jeden apelativní duet Sabiny Bočkové a Johany Pockové / PocketArt „Jáma lvová“. Ona trojice obstála v těžké konkurenci více než 600 přihlášených děl ze 35 zemí Evropy. ČR měla celkem v hodnocení třináct přihlášených děl.

„Sotva lze najít lepší způsob, jak upozornit na mimořádný potenciál, který české taneční a pohybové umění představuje pro naši republiku. Byla jsem hrdá na naše umělce a tlumočila jim gratulace ostatních členů jury s krásnou vizí, že i u nás, věřím, za pár let otevřeme skutečný Dům tance a vytvoříme tak solidní podmínky pro další profesní růst všech těchto talentů,“ dodává ředitelka Kreuzmannová. Ke gratulantům se připojuje i TANEČNÍ MAGAZÍN.

Foto: Eva Smolíková, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Nothing else, Mothers«

Autorská inscenace o vztahu matky a dcery bude mít site-specific premiéru na festivalu „4+4 dny v pohybu“

Autorskou inscenaci Dominiky Špalkové a Anny Klimešové čeká site-specific premiéra na festivalu „4+4 dny v pohybu“. V secesním prostoru Nové strašnické školy se odehrají dvě uvedení kompozice. Bude o vztahu mezi matkou a dcerou pod názvem „Nothing else, Mothers“. V inscenaci pro dvě performerky se objeví tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová.

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové „Nothing else, Mothers“ je kompozicí vztahu mezi matkou a dcerou. Je o roztávání subjektivní paměti, síle a moci našich pocitů, přijetí a manipulaci. O přenosu emocionálních vzorců z generace na generaci. Do jaké míry se necháme ovlivnit našimi prvotními vztahy a přejatými vzorci chování? A když na ně nahlédneme, můžeme je přesáhnout?

Název, téma i strukturu inscenace inspirovala hudba. „Dominika mě oslovila s tím, jestli bych s ní nechtěla udělat představení o vztahu matek a dcer s názvem ,Nothing else, Mothers´. Dřív si totiž myslela, že ta písnička od Metallicy se jmenuje ve skutečnosti takhle, což je vlastně výstižné,“ prozrazuje původ názvu inscenace režisérka Anna Klimešová.

„Mám ráda ,dětské omyly´, kdy si dlouho myslíme, že něco znamená něco a až později zjistíme, že to znamená něco úplně jiného. Takový moment nás spontánně vyvádí z našich někdy rigidních postojů, což mi připadá jako paralela k porozumění vztahům obecně. Co je pravda a co si do vztahů projektujeme? A jak se na ně podívat jinak, než dosud? Přesmyčka názvu má zároveň potenciál humoru a hravosti, které se v naší inscenaci objevují,” doplňuje Dominika Špalková a pokračuje: „Po jednom představení v Divadle Drak jsem seděla se skupinkou tvůrkyň a všechny se celý večer bavily o svých matkách. Došlo mi, že to je téma, které je aktuální, a kladla jsem si otázku, jak tento prvotní vztah dcery a matky ovlivňuje naše další vztahy v životě. A jak to pak ovlivňuje i společnost. Je to o komunikaci, o strategiích a vzorcích, které často nevědomě opakujeme. Přišlo mi zajímavé to uchopit divadelně.“

Inspirace hudbou se odráží i ve struktuře inscenace, kterou režisérky a performerky skládají ve stylu kompozice. „Bereme ji jako jednu skladbu, kterou jsme si pracovně rozdělily do několika partů, které se táhnou celou inscenací a zobrazují jednotlivé fáze vztahu. Stejně jako v hudbě je i dynamika vztahu matky a dcery různorodá a proměnlivá,“ popisuje Anna Klimešová. Obě režisérky se znají již velmi dlouho a před lety spolu vytvořily představení „Vertigo“ na motivy knihy Vlny od Virginie Woolfové.

V inscenaci „Nothing else, Mothers“ vystupují tanečnice Cécile Da Costa, se kterou Špalková spolupracovala na pohybové performance „Roselyne“, a herečka Antonie Formanová. Analogie vztahu matky a dcery se tak dostává i do dvougeneračního obsazení – tanečnice učí herečku tančit a naopak, stejně jako se dcery v životě učí od matek.

Ženský inscenační tým doplňuje ještě hudební skladatelka Marie Čtveráčková známá jako Mary C, light designérka Eliška Kociánová a scénografka Karolína Kotrbová. „Snažím se scénografii co nejvíce napojit na naše téma a v prostoru zrcadlit vztah matky a dcery, jeho proměnlivost, náladovost, jemnost, překvapivost, ale i negativa. Prostor by tedy měl být živý a překvapivý, jako sám ten vztah,“ doplňuje scénografka.

Inscenace vznikala během srpna na rezidenci v polském Fundacja Palac Gorzanów, kterou zakončila prezentace work in progress. Po site-specific premiéře 13. a 14. října (obě ve 20.00) na festivalu „4+4 dny v pohybu“ se v listopadu přesune do divadla Alfred ve dvoře.

Divadelní premiéry proběhnou 12. a 13. listopadu.

„Nothing else, Mothers“

Námět a režie: Dominika Špalková a Anna Klimešová
Choreografie: Cécile Da Costa

Účinkují: Antonie Formanová, Cécile Da Costa

Hudba: Marie Čtveráčková

Scénografie: Karolína Kotrbová

Light design: Eliška Kociánová

Producent: ProFitArt, z.s.

Partneři: Festival „4+4 dny v pohybu“, Alfred ve dvoře, Fundacja Pałac Gorzanów
Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, International Visegrad Fund, Státní fond kultury ČR

Site-specific premiéra: 13. a 14. října 2020 v rámci festivalu „4+4 dny v pohybu“, Nová strašnická škola

Divadelní premiéra: 12. a 13. října 2020 v divadle Alfred ve dvoře

Foto: Tomasz Augustyn

Pavla Haluzová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival TANEC PRAHA úspěšně završil první etapu!

Celkem zatím proběhlo padesát představení

Maraton akce běžící od 4. června v Praze a dalších 17 městech a obcích ČR dnes zakončí Closing Party na poctu všem domácím umělcům a partnerům, kteří neváhali nést rizika neustálých změn a nejistot. Výsledek stál za to! Podařilo se realizovat 50 představení improvizovaného programu, z toho 16 v Praze a dalších 34 v regionech, in-door a hlavně out-door. Festival přilákal na 3,5 tisíce diváků, z nichž část si vychutnala i další doprovodný program čítající více než 30 workshopů, diskusí nebo např. výstavu.

„Přestavět celý program během jediného měsíce a dát příležitost prioritně českým a slovenským umělcům, to byl husarský kousek, jaký jsem za těch více než 30 let vedení festivalu nezažila,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha a dodává: „Nebylo lehké dát výsledek celoroční přípravné práce do šuplíku a začít jinak. Mohli jsme rezignovat a nedělat nic, řada evropských kolegů své festivaly bez náhrady zrušila. Nás ale povzbudil vstřícný postoj ministra kultury i pražské radnice, s kolegy z ČAF – České asociace festivalů – jsme probírali nejrůznější možnosti, jak vyjít divákům vstříc i za dané situace, přidaly se série Zoomů s kolegy z evropských sítí… Přiznám se, že jsem ani na minutu nepochybovala, že to zvládneme. Povedlo se. A nyní nás čeká mnoho dalších jednání a diskusí, co lze ještě v tomto roce realizovat. Otevírání hranic je stále nejisté.“

Festival TANEC PRAHA přesunul zahraniční program na červen 2021 a snad i částečně na podzim 2020, přesto se podařilo část chystaných projektů uskutečnit. Patří sem koprodukce premiéry francouzského umělce působícího v ČR Florenta Golfiera / tYhle „Zápas s jazykem“ (tři uvedení v Praze a další v Olomouci a Brně), spolupráce s festivalem Landscape: projekt „Plíce Žižkova“, jehož druhá fáze proběhne poslední víkend v září (účastnilo se ho 65 umělců s 20 různými krátkými performancemi); regionální turné českých a slovenských umělců s díly, jako jsou Jáma lvová, LEGOrytmus, PLI, Roselyne, Nepřestávej, Svět z papíru, Adrena Axis a Assemblage. K tomu přibyla The NELKEN-Line z dílny Piny Bausch (Praha, Plzeň, Volyně, Olomouc) nebo nastudování Kreatur Sashy Waltz studenty Duncan Centre konzervatoře pod vedením Jiřího Bartovance, stejně jako neobvyklé formáty inscenací GUIDE a Duety.

Intenzivně běžela on-line komunikace se zahraničím. Nové formáty si vyzkoušeli umělci zapojení do zásadních evropských projektů: Tereza Ondrová s týmy Tance Praha a Galerie hlavního města Prahy zapojily například Kateřinu Šedou či Tomáše Žižku do šestidenního workshopu projektu Dancing Museums, který měl probíhat naživo, ale úspěšně se přesunul do prostředí online i offline se všemi 6 evropskými partnery; Marie Gourdain, Jaro Viňarský a Václav Kalivoda zvládli důležitou fázi tvůrčího procesu se zapojenými komunitami v Čechách i na Slovensku online a nakonec i naživo v rámci projektu Be SpectACTive; Aerowaves, platforma mladých evropských choreografů, podpořila videotvorbu osmi umělců či týmů, kterou jsme sdíleli pod titulem Aerowaves Framework. Cenné byly postřehy kolegů z EDN (European Dancehouse Network), IETM (Informal European Theatre Meeting), ITI (International Theatre Institute), kteří vesměs sdíleli zkušenosti přes Zoom, navíc se k nové spolupráci semkla neformální platforma významných evropských festivalů tance Big Pulse.

„Co nás čeká na podzim, dnes nevíme, ale zkušenost z června ukázala, že bez umění se naše společnost neobejde a dokáže je ocenit jak ve veřejném prostoru, tak v divadlech. Děkujeme, že jsme je mohli nabízet i za daných podmínek. Tančíme dál!“ dodává Kreuzmannová.

Festival TANEC PRAHA pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za kontinuální podpory: Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha
Za víceleté podpory: Kreativní Evropa, města Plzeň, Brna
Za podpory: Plzeňského kraje, města Ostravy, Karlových Varů
Mediálním partnerem festivalu je Česká televize.

Festival se koná pod záštitou ministra kultury ČR PhDr. Lubomíra Zaorálka
a primátora Hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba.

Partneři v regionech: Baroko v Čechách, Buranteatr, Cooltour, DIOD, Divadlo na cucky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo 29, Industra, Kino Varšava, Klášter Broumov, Klášter Kladruby, Kredance, Moving Station, Offcity, Regio Pošumaví / Volyně v Dolině, Skorofestival, SIRKUS, Švestkový Dvůr, TJ Sokol Brno.

tanecpraha.cz
f acebook.com/tanecpraha
instagram.com/tanecpraha

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PONEC vám pustí on-line tanec až domů!

Umělci nadále hledají nové cesty, jakým způsobem zůstat se svými diváky v kontaktu

PONEC – pražské divadlo pro tanec spouští on–line platformu s názvem „Pusťte si tanec domů!“. Diváci tak budou moci například sledovat stream záznamů vybraných představení z produkce tohoto divadla. První proběhne ve čtvrtek 26. března od 20.00 hodin a nabídne divákům inscenaci Johany Pockové a Sabiny Bočkové „Jáma lvová!“. Další on-line záznam – dílo choreografky Cécile Da Costa „Roselyne“ – bude zveřejněno hned následující den ve stejný čas. Tanec Praha nabídne i taneční online lekce přes sociální sítě a další kreativní příspěvky umělců.

TANEČNÍ MAGAZÍN pouze upozorňuje, že na tyto oba tituly uveřejnil recenze. Na „Jámu lvovou“ sice ještě s další inscenací „ENTENTIKY“, premiérovanou na prknech od PONCE nedaleké divadelní a hudební scény Akropole:https://www.tanecnimagazin.cz/2019/09/30/hluboke-myslenky…hlubokem-jevisti.

Na velmi zajímavou a originální inscenaci „Roselyne, tentokrát ze studia ALTA: https://www.tanecnimagazin.cz/2019/12/02/roselyne-byla-in/ .

„Naše divadlo je sice pro veřejnost nyní zavřené, snažíme se však – spolu s umělci – hledat cesty, jak zůstat s diváky v kontaktu. Naprostá většina umělců zůstává doma, ale i tak si uvědomuje, jak důležité je pečovat o duševní zdraví společnosti, a to všech věkových kategoriích,“ vysvětluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha a dodává: „Náš PONEC ponechává prostor na zkoušení a tvůrčí rezidence pro limitovaný počet osob i možnost natáčet audiovizuální vzkazy divákům.“

Odkaz na stream bude k dispozici na webových stránkách: www.divadloponec.cz u jednotlivých představení a také na facebookovém profilu divadla PONEC. Záznamy jsou zdarma, ale diváci mohou nejen umělce spolupracující s divadlem PONEC podpořit na: https://www.donio.cz/Ponec.

A jak tomu bude letos s mezinárodním festivalem TANEC PRAHA? „Přípravy se nezastavily. Vše se chystá tak, abychom koncem dubna mohli definitivně rozhodnout, co nám daná situace umožní realizovat,“ říká závěrem ředitelka Kreuzmannová.

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN