Vydat se s TATA BOJS a DEKKADANCERS do budoucnosti a cestovat v čase tam i zpět. To vše zažijí návštěvníci letní scény Azyl78 díky audiovizuálnímu tanečnímu koncertu „Velký třesk!“. V představení TATA BOJS odvypráví příběh skladbami z nejnovějšího alba „Jedna nula“, ale i jejich nadčasového „Nanoalba“ z roku 2004 a DEKKADANCERS jeho děj zatančí. Společný počin muzikantů a tanečníků spojí melodičnost, hravost, vtip i vážná témata s radostí z pohybu a vizuálním zážitkem umocněným projekcí. Nový projekt se scénografií Milana Caise má premiéru 15. června v prostoru šapitó Jatek78 na Výstavišti Praha. Během léta se dočká pěti repríz, vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cz.
TATA BOJS čerstvě ocenění cenou Anděl v kategorii kapela roku říkají, že při představě kruhové manéže Azylu78 vidí jak vizuálně atraktivní scénu, tak také výzvu: „S Tata Bojs v cirkuse moc často nehrajeme, takže nám to přišlo jako zajímavé místo, kde v létě vystoupit. Těšíme se na kruhové šapitó a diváky ve stoosmdesáti stupních dokola. Což už je hodně za bodem varu…“ glosuje s úsměvem frontman Milan Cais.
„Jsou to výborní muzikanti, kteří mají krásné vizuální představy a vůbec nejsou proti jakýmkoliv našim návrhům. Naopak. Hrozně je baví propojení s tancem a chtějí, aby to ladilo s příběhem. Oni nedělají jen tak normální desku. V rámci alba je děj, který znázorňují hudbou a texty a my ho doplňujeme tancem. Je to příjemná spolupráce,“řekl Štěpán Pechar, umělecký šéf DEKKADANCERS, kteří jsou domovským souborem divadla Jatka78.
Album „Jedna nula“, které vyšlo u Supraphonu na LP, CD i digitálně (a je k dispozici zde), vybízí ke kontemplaci nad stavem světa i k zamyšlení nad sebou. Jednička tu symbolizuje „něco” a nula naproti tomu „nic”. Je to hra kontrastů, kterou spojuje velký třesk. Děj startuje v blízké budoucnosti, okolo 2034, kdy digitální technologie ovládly do značné míry naše životy a dokonce mají i jistou převahu. Jak je u TATA BOJS zvykem, ve skladbách srozumitelně a vtipně filozofují a hrají si se slovy.
Spolupráce TATA BOJS s DEKKADANCERS začala v roce 2005. „Tenkrát nás pozvali do Ponce, kde ztvárnili tancem náš příběh ,Nanoalba´ a nazvali to ,Nanopicture´. Byli jsme nadšeni. Řekli jsme si, že by bylo fajn zkusit to udělat na živo, kdy my budeme hrát a oni tančit,“ říká Milan Cais.
DEKKADANCERS se podíleli na natáčení několika i klipů TATA BOJS. Z těch nejznámějších písní jmenujme „Opakování“, „Homo demo“ nebo speciální patnácti minutové video natočené pro virtuální realitu kamerou snímající prostor 360 stupňů. Také vystupovali jako zvláštní hosté na některých výjimečných koncertech, které s oblibou pořádají. „Gró celého parťáctví mezi oběma skupinami se od začátku točí okolo Nanoalba. Tam přeskočila první jiskra, když Tom Rychetský a Viktor Konvalinka dali s TATA BOJS dohromady scénické provedení téhle desky. Projekt to byl úspěšný, ,Nanoalbum´ je navíc nadčasové, takže se v budoucnu celá show ještě několikrát zopakovala a vždycky bylo vyprodáno,“ uzavírá za DEKKADANCERS Marek Svobodník.
Azyl78 ovládne symbolický koncert „Velký třesk!“ celkem šestkrát a to v termínech 15.–17. června a 5.–7. července. Během léta nový prostor Jatek78 pro 500 až 800 diváků pohostí i dalších 18 uskupení a divadel. Z těch hudebních je na programu: temperamentní „Italská noc“, koncert vážné hudby v podání orchestru PKF – Prague Philharmonia. Anebo koncert zpěvačky Anety Langerové „Dvě slunce aneb Jak krásné je být milován“ v rámci jejího letního koncertního turné s kapelou a smyčcovým triem.
Cirk La Putyka připravuje jako svoji první letošní premiéru pohybovou inscenaci „Runners“. A Michal Horáček to rozsvítí!
„Nejvíc běháme, když je nejhůř´.” Citát z knihy „Zrozeni k běhu“ Christophera McDougalla se stal inspirací pro první letošní premiéru souboru Cirk La Putyka. Premiéra pohybově-novocirkusové inscenace „Runners“ v režii Víta Neznala, s mezinárodním obsazením a scénografií v podobě unikátního obrovského běhacího pásu, proběhne 8. června v cirkusovém šapitó Azyl78. To vyrostlo v dolní parkové části Výstaviště v pražských Holešovicích. Tvůrci vzhledem k tématu doporučují divákům, kteří vedle samotného představení chtějí zažít něco navíc, aby přišli v pohodlné obuvi. Vstupenky jsou v prodeji na www.jatka78.cznebo v síti GoOut.net.
„,Runners´ jsou o životě v běhu. O tom, jak se pořád za něčím honíme, neustále něco nestíháme, jak děláme příliš mnoho věcí najednou, ženeme se za těžko dosažitelnými cíli a nemůžeme se zastavit. Paradoxní ale je, že se před vším tím shonem snažíme utéct´. Chodíme běhat, abychom si odpočinuli. V představení se zabýváme i během jako takovým a také se ptáme, zda jsme nebo můžeme být v dnešní zrychlené době šťastní,” vysvětluje na úvod režisér Vít Neznal, který je od roku 2020 kmenovým tvůrcem Cirku La Putyka a podílel se na většině jeho aktivit vznikajících v rámci iniciativy #kulturunezastavis v průběhu koronavirové krize.
Z hlediska žánru „Runners“ propojí pohybové divadlo s novým cirkusem podobně jako dosavadní režisérova tvorba. „Žánr pohybového divadla se přímo nabízí pro zpracování tématu života v běhu. Co se týče cirkusu, vždy mě fascinovala neustálá přítomnost risku a nebezpečí, což se pokusíme přinést i ve scénografickém řešení,“ dodává Neznal. Scénografie v podobě obrovského běhacího pásu, který byl na míru vyroben ve Velké Británii, hraje v představení klíčovou roli. „Vlastně se mi téma představení rodí spolu s ní a nejde to od sebe oddělit. Je pro mě východiskem k tématu, herecké tvorbě, autenticitě, zkrátka všemu,” říká režisér.
V mezinárodně obsazené inscenaci se představí americká akrobatka Mandi Orozco, která působila několik let v Cirque du Soleil, americký akrobat a dlouholetý člen Cirku La Putyka Ethan Law, vítěz České taneční platformy 2019 Viktor Černický, Tina Afiyan Breiová, která spolupracovala se světoznámými režiséry (R. Olivan, T. Ryckewaert), a objev současné české taneční scény Sabina Bočková, nedávno nominovaná do úzkého výběru prestižního festivalu Aerowaves.
„Obsazení je vždycky klíčové. V ,Runners´ jsme chtěli od začátku spojit taneční a cirkusový svět. Hledali jsme přibližně stejně staré performery, jako jsme my, tedy z generace třicátníků, kteří mají rozjetou kariéru, ale zároveň cítí, že ještě nejsou na jejím vrcholu a mají za čím běžet. Každý z nich má silný osobní příběh, se kterým pracujeme. Zároveň během zkoušení rád vycházím z improvizace a z toho, jací performeři jsou a co přináší. Hodně to stavím na jejich osobnostech, všichni jsou silné individuality,“ přibližuje Vít Neznal výběr účinkujících.
Od začátku spolupracují tvůrci s profesionálním trenérem Ianem Adensamem, který vede performery ke správné běžecké technice, k tomu, aby tělo zatěžovali co nejméně, nebo možná co nejlépe, protože běh je pro tělo zátěží vždy. „Radí nám také ohledně obuvi, stravy, zkrátka dělá vše pro to, abychom se v představení mohli věnovat i něčemu jinému než jen běhu. Soustředili jsme se především na to, jak běhat, aby performeři přestali myslet na to, že běží. Něčím jsme se inspirovali u vytrvalostního běhu, něčím u sprintu a přiznávám, že i my jsme se nechali strhnout knihou ,Zrozeni k běhu´,“ dodává Neznal. Kolik kilometrů během představení performeři uběhnou, bude ale nejspíše jasné až na premiéře.
Snímek ze zkoušek
Téma běhu prostoupí nejen samotné představení, ale i doprovodné akce: běhání s fanoušky Cirku La Putyka i diváky a podpora charitativního projektu. „Jakmile se o to začnete zajímat, je těžké tomu nepropadnout. Sám jsem v průběhu zkoušení začal běhat a hodně mi to pomohlo přemýšlet nad představením. Chtěl bych tento pocit nějak předat i divákům, tak možná jen řeknu, že nebude od věci, když přijdou na představení v pohodlné obuvi,“ uzavírá Vít Neznal.
Vedle premiéry „Runners“ připravuje Cirk La Putyka do šapitó Azyl78 první pražské uvedení „Kabaretu Dynamit“ a pestrobarevnou show finského režiséra Maksima Komara „Kaleidoscope“.
Dlouho chystaná premiéra „Muže z Malty“, nového projektu taneční skupiny Dekkadancers s jediným interpretem na scéně, je tady! Premiéra se uskuteční 30. května v Azylu78, šapitó Jatek78 na Výstavišti Praha v pražských Holešovicích. Autorská inscenace Štěpána Pechara je na programu pouze po dva večery. Následné reprízy se uskuteční až na konci září na Jatkách78.Těšit se můžete na imitaci stylu stand-up comedy doplněného o tanec a kresbu.
„Muž z Malty“ je slovní hříčkou i osobním příběhem Štěpána Pechara z Dekkadancers. Ten v představení nejen účinkuje, ale současně jej režíruje a vytváří pro něj osobitou choreografii. Štěpán Pechar se narodil na Maltě, od roku 2005 žije v Praze. Název inscenace odkazuje k jeho rodišti. Pro ty, kteří tento fakt neznají, pak může evokovat zrození muže, uplácaného z malty. Středobodem představení jsou osobní vzpomínky Štěpána–puberťáka, který rozjíždí kšeft s kreslením aktů. Jako dospělý pak radí ženám, jak zkrotit alfa samce.
Přestože humor k tvorbě Dekkadancers již léta neodmyslitelně patří, tak „Muž z Malty je prvním představením z dílny souboru, které žánrově sahá k formátu stand-up comedy. Současně se také jedná o první projekt, v němž na scéně vystoupí jediný účinkující. Cílem inscenace je ukázat, jak daleko jsme ochotni zajít ve jménu zábavy.
„Kvalitní humor je často opřený o životní přelomy, jako jsou smrt, násilí, náboženství, sex, vztahy či láska. Tato témata v lidech vzbuzují určitou tenzi. To pak dělá perfektní půdu pro humor. Pevně věřím, že se správným načasováním a dobrým odhadem té správně půdy, si můžeme v životě dělat srandu úplně ze všeho. Musí z toho ale být cítit nadsázka. Pokud máte pocit, že na konci vtipu musíte říct: ,DĚLÁM SI SRANDU´, tak je to špatný vtip a neříkejte ho,“ dodává Štěpán Pechar.
Na tomto projektu se podílejí také další kmenoví členové souboru Dekkadancers. Asistentem režie a autorem výpravy je Pavel Knolle, tanečník, kostýmní výtvarník, scenárista a režisér, známý ze svého působení ve vedení Laterny magiky. Asistentem choreografie je Ondřej Vinklát, bývalý sólista Baletu Národního divadla a držitel Ceny Thálie. Fotografie k představení pořídil zakládající člen Dekkadancers Pavel Hejný.
Původně byla premiéra plánována na prkna Jatek78, domovské scény souboru. Kvůli koronaviru se však „Muž z Malty“ dočká premiéry v prostředí velkého cirkusového stanu s kapacitou až 500 diváků. „Za 12 let fungování souboru jsme hráli snad v každém myslitelném prostoru, ale v šapitó zatím ne. A moc se na to těším! Scéna obklopená ze 180 stupňů diváky přináší jak úskalí, tak i nové možnosti, jak prezentovat divadlo. Museli jsme opravdu začít přemýšlet novým způsobem, aby si každý z diváků přišel na své. Tomu odpovídá jak choreografie, tak výprava představení,“ uzavírá Štěpán Pechar.
