21. Malá inventura překvapila vynikající návštěvností

Téměř 4000 diváků, tedy bezmála vyprodaný festival nového divadla

Jednadvacátý ročník Malé inventury skončil. Bezmála vyprodaný festival nového divadla je skvělým signálem opět se probouzející návštěvnosti divadel. Nabídl v osmi dnech téměř šedesát různých akcí, pětatřicet divadelních, tanečních a multimediálních představení na jednadvaceti pražských scénách a obsáhlý doprovodný program – celou řadu živých networkingových setkání, nových formátů a diskusních eventů, nechyběly ani akce pro děti. Retrospektivní přehlídku nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku, letos navštívilo téměř 4000 diváků. Festival uvedl přes 250 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR.

„Hlavním dramaturgickým klíčem letošní Malé inventury byly proměny citlivosti,“ říkají dramaturgové festivalu Karolína Plicková a Petr PolaDo určité míry toto téma nejspíš nastartovala covidová éra a s ní spojená sociální i smyslová deprivace. Tento systémový ‚black-out‘ umožnil začít se hlouběji zamýšlet nad systémy, v nichž žijeme, a nad způsoby, jimiž interagujeme s ostatními i se světem. Není divu, že otázky vnímání, citlivosti a osobních hranic získaly ve veřejném diskurzu konečně prostor.



„Malá inventura je festivalem pro profesionály stejně jako pro širokou veřejnost. Festival se výrazně profiluje jako showcase a profesionálnímu publiku samozřejmě věnujeme speciální pozornost a péči. Festival byl jako vždy centrem živého networkingu a navazování nové spolupráce. Přivítali jsme více než 160 domácích i zahraničních hostů a již během festivalu bylo předdomluveno na 20 výjezdů z hlavního programu,“ doplňuje ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Do Prahy přijela řada zahraničních delegací, například berlínská, bavorská, delegace z Lotyšska, Polska či vybraná mezinárodní delegace Českých center. Největším překvapením pro nás ale byla vynikající návštěvnost.“

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Festival dále pořádá i v regionech, kde se uskuteční v květnu a září až říjnu v šesti městech (Kuks, Jičín, Karlovy Vary, Jihlava, Rožnov pod Radhoštěm a České Budějovice).

  1. ročník festivalu Malá inventura uspořádala Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Destrukce

Divadlo X10 uvede na jeviště oceňovaný český román

  1. 2. proběhne v pražském Divadle X10 premiéra jevištní adaptace knihy Destrukce, která byla v prestižních cenách Magnesia Litera 2022 vyhlášena jako nejlepší český román. Autorem svérázné prózy je sociolog a publicista Stanislav Biler. Režie oceňovaného textu se ujal umělecký šéf X10 Ondřej Štefaňák. Další reprízy proběhnou 6. a 7. března.

Sezóna dramatizací a nepatřičných hrdinů

Po uvedení dramatizace románu Jurije Andruchovyče Moskoviáda se jedná o druhé jevištní zpracování prozaického textu. Do konce sezóny uvede Divadlo X10 ještě dramatizaci rozsáhlého románu Vyhnanství Liona Feuchtwangera. Uzavře tak nejen velkou činoherní trilogii Čekárna (s předchozími díly Úspěch a Oppermannovi), ale také sezónu, ve které završuje deset let své existence. „Pro všechny hrdiny letošní sezóny je typické, že se ocitají v konfliktu se svým prostředím. Necítí se nikde doma. Připadají si nepatřiční, bloudí,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný, který je autorem úpravy Destrukce. „Všichni ti hrdinové jsou nám něčím sympatičtí,“ dodává, „jsou to představitelé kulturní elity se sympatickými názory nebo osobnostními rysy, ale zároveň jsou směšní, dopouští se podlostí, selhávají. Vidíme se v nich.“

Kolektivní výpověď

Román Destrukce je vystaven jako subjektivní vyprávění. Připomíná deníkové zápisy třicetiletého učitele, který odešel z anonymního prostředí města a svoji existenciální oporu hledá v zastrčené obci s rozpadající se školou a prosperující továrnou. Výrazná ústřední postava je však v úpravě X10 rozdělena mezi všechny zúčastněné herce. Současný český intelektuál se stává kolektivním hrdinou se všemi svými peripetiemi. Touží po kultivovaném prostředí, spravedlnosti, funkčních vztazích, zároveň je ale připomenutím našeho vlastního strachu, nejistoty a zabedněnosti. Režisér Štefaňák se obklopil dobře fungujícím hereckým týmem X10. Ve vyrovnaných partech se představí Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Václav Marhold, Antonie Rašilovová a Lucie Roznětínská.

Vesnický realismus, Kafka a cynismus

Bilerova próza je provokativní a nejednoznačná. Na jedné straně byla oceněna nejprestižnější českou literární cenou, na druhé straně ji někteří čtenáři odmítají dočíst. Biler totiž velmi nebezpečně balancuje na hraně nejrůznějších inspirací a poetik. Svým východiskem připomíná Destrukce venkovský román, ve kterém se idealistický učitel snaží o nápravu prudérního prostředí plného předsudků. Připomíná také kafkovsky uzavřenou, absurdní povídku nebo cynický, elitářsky povýšený pamflet. Právě tato nejednoznačnost a možnost různorodých přístupů zajišťuje intelektuální i emocionální dráždivost. Destrukce nemoralizuje, nenabízí ucelené odpovědi a řešení. Destrukce vyzývá k dialogu, provokuje, aktivizuje, apeluje na zaujetí stanoviska. A zároveň poskytuje bezpečný prostor pro zábavnou parodii sebe sama.

„Jistota, že zítřek bude stejný jako včerejšek, shořela.“

Třicetiletý učitel odchází z města, které je příliš komplikované, anonymní a předražené. Svou duševní rovnováhu se pokouší najít v sousedském kolektivu malé obce, kde je podle jeho představ stále ještě jasná hranice mezi dobrem a zlem. Začíná učit ve třídě plné svéhlavých, smutných i zvídavých dětí. Ale co je má vlastně naučit, když se nám uspořádání světa rozpadá pod rukama, pole neplodí, studny vysychají a stěny školy i dalších budov nezadržitelně a nevyzpytatelně praskají? Idylický venkov už dávno není idylickým venkovem. Co má ještě vůbec smysl? Hrabat listí? Koupit si nové auto? Pedagogické vyhoření se mění v topornou existenciální krizi současného intelektuála. Jak z toho ven?

Hlavní hrdina Destrukce není psychologicky prokreslené individuum. Daleko více je kolektivním odrazem naší vlastní touhy po kultivovaném prostředí, spravedlnosti, funkčních vztazích nebo schopnosti předávat znalosti a životní zkušenost dalším generacím. Ale také je připomenutím nejistoty a strachu, neschopnosti zodpovědět všechny otázky, selhání před sebou samým i před světem. Destrukce je výpovědí dnešního českého intelektuála se všemi jeho peripetiemi, odkrývá důvody naší snahy aktivně se zapojit do společenských procesů i rezignace a apatie, výstavby slonovinových věží a vyztužení sociálních bublin.

Román Destrukce byl oceněn prestižní cenou Magnesia Litera 2022. Představuje třetí knihu sociologa a publicisty Stanislava Bilera (1982). Porota ocenila groteskní apokalyptičnost i humanistický přesah, stejně tak humor a schopnost literární hry. Podobně jako další prózy Bilerových současníků otevírá témata rozdělené společnosti, eskapismu a návratů nebo klimatické krize, ale přesto nabízí zcela specifickou poetiku a úhel pohledu. Inscenace Destrukce společně s předlohou nemoralizuje, nespadá k melancholii a uměřené estetické vážnosti, ale demonstrativně (se) předvádí, absurdně zacykluje a ironicky glosuje. Destrukce nenabízí rozřešení závažných environmentálních a politických otázek. Nabízí možnost se všemu, všem – a hlavně sobě – vysmát, vyspílat, vyšklebit a tím se dočasně osvobodit od každodenního hledání pevného občanského postoje i základního smyslu našeho života.

STANISLAV BILER: DESTRUKCE

Cynická besídka. S katarzí.

ÚPRAVA Ondřej Novotný

REŽIE, SCÉNA Ondřej Štefaňák

DRAMATURGIE Lenka Havlíková

HUDBA Kryštof Blabla

KOSTÝMY Matilda Tlolková

ASISTENTKA REŽIE Anna Marie Jarkovská

ASISTENT DRAMATURGIE Kryštof Krejčí

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Hynek Chmelař, Jan Bárta, Václav Marhold, Vojtěch Hrabák

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Co je nového v Jihočeském divadle?

Jihočeské divadlo v Praze

Jihočeské divadlo jede Jižní spojkou opět do Prahy. Představíme se na Jatkách 78, v NoDu, Divadle X10, Divadle Komedie nebo ve Studiu Švandova divadla. Využijte jedinečnou možnost navštívit v Praze například famózní surreální taneční grotesku Mechanický pomeranč 16. února. Za výkon v roli Alexe byl náš tanečník Sebastiano Mazzia nominován na cenu Thálie 2022! Studenti mají vstupné za 390 Kč a studenti uměleckých škol dokonce za 250 Kč.

Jihočeské divadlo, Taneční magazín

Divadlo X10 dovrší v sezóně 2022/2023 deset let své existence

Své výročí oslaví Divadlo X 10 projektem Čekárna

Divadlo X10 završí v této sezóně deset let své existence. Svoje výročí oslaví dokončením trojdílného činoherního projektu Čekárna, inscenací současné české prózy oceněné Magnesií Literou a spoluprací s renomovaným režisérem Dušanem D. Pařízkem 

Bylo to v září 2012, kdy Divadlo X10 uvedlo první produkci ve svém tehdejším strašnickém působišti. Od té doby prošlo bouřlivým vývojem od alternativní scény k respektovanému producentskému domu. V současné době Divadlo X10 uvádí nejen činoherní repertoár, ale rozvíjí také dlouhodobý výtvarně-performativní projekt Y events a vytváří projekty ve virtuálním prostoru, které našly specifický divadelní přístup (např. Tribuna X10 a nově Play Havel).

Pařízek, Štefaňák, Polívková

Sezóna 2022/2023 je v Divadle X10 postavena na silných režijních osobnostech Dušana D. Pařízka, uměleckého šéfa X10 Ondřeje Štefaňáka a Kamily Polívkové. „Tematicky spojuje všechny inscenace pocit vyhnanství, emigrace vnitřní i vnější, dojem nepatřičnosti, intelektuálního nebo emocionálního odcizení, pocity zmaru, neschopnosti cokoli změnit a zároveň nezlomné vědomí nutnosti vstupovat zas a znova do společenských i osobních traumat. Vytrvat,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný.

První premiérou sezóny, která se odehraje 18. 12., bude adaptace proslulého románu Moskoviáda jednoho z předních současných ukrajinských spisovatelů, básníků a esejistů Jurije Andruchovyče. Režie se ujal Dušan D. Pařízek, který s Divadlem X10 spolupracuje poprvé. Román oplývající množstvím postav a situací je koncipován pro komorní obsazení jedné herečky a tří herců: Gabriely Míčové, Stanislava Majera, Václava Marholda a Martina Pechláta. Hlavní hrdina – ukrajinský básník Otto Vilhelmovyč von F. prochází na sklonku roku 1991 Moskvou, hlavním městem kolabujícího sovětského impéria. V politicky nekorektní atmosféře podstupuje zápas o vlastní duši i samostatnost Ukrajiny. Inscenace vzniká v dramaturgické spolupráci s Ralfem Fiedlerem, dramaturgem hamburského Deutsches SchauSpielHaus, za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Únorová repríza se odehraje za osobní účasti autora.

Umělecký šéf Ondřej Štefaňák vytvoří inscenaci podle románu Stanislava Bilera Destrukce, který získal nejvýznamnější české literární ocenění Magnesia Litera 2022. Divadelní adaptace kmenového autora a dramaturga X10 Ondřeje Novotného akcentuje téma rozdělené společnosti a odlišných představ o naší budoucnosti. Třicetiletý učitel opouští svou komfortní zónu a vstupuje do modelového obrazu nefunkční obce. Navzdory svým osobním neurózám se snaží zachránit třídu dětí, v jejichž otevřeném vnímání se zachycují drastické konflikty současného světa.

Kamila Polívková bude v Divadle X10 inscenovat závěrečnou část Vyhnanství románové trilogie Čekárna od Liona Feuchtwangera. Příběh se odehrává v polovině třicátých let 20. století v Paříži, v prostředí německé antifašistické emigrace. Hudební skladatel Sepp Trautwein se snaží prostřednictvím žurnalistické činnosti osvobodit svého kolegu z nacistického zajetí a nemá čas na vlastní tvorbu. Jeho manželka Anna se snaží v nelehkých poměrech udržet chod domácnosti a nemá čas sama na sebe, na svoji lásku, mateřství a svoje stárnutí. Adaptace představuje působivou kombinaci osobních i společenských selhání a vítězství. Motiv vyhnanství a čekání povyšuje na existenciální metaforu lidského údělu.

Trilogie Čekárna je pro Divadlo X10 ambiciózním činoherním projektem, který chce dokázat, že i v nejistém prostředí nezávislého divadla je nutné soustředit se na širší koncepční celky, hledat pro společenské procesy jasná pojmenování, vytvářet historické paralely a v neposlední řadě vyprávět (ne)obyčejné lidské příběhy. Uvedením celé trilogie v rámci jednoho večera potvrdí Divadlo X10 své dosavadní působení a vykročí do druhé dekády své existence. Diváci budou moct shlédnout celou trilogii i v rámci mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín