Miliarda lidí tančí na jeho video! Že by tomu napomohla nynější vyšší koncentrace diváků doma a na sociálních sítích?
Tak tato zpráva se zdá takřka neuvěřitelná! Známému kanadskému raperovi Drakeovi se podařilo ovládnout sociální síť „TikTok“ hashtagem „#ToosieSlide“. Takto jsou označená videa, ve kterých lidé po vzoru rapera tančí na část jeho nové písně.
Raper Drake, celým jménem Aubrey Drake Graham
Jeho docela jednoduchou choreografii zhlédla za pouhé dva dny miliarda lidí!!! A toto ji učinilo nejrychleji se šířícím hudebním trendem na „TikToku.“
Kylie Jennerová
Nedávno podobně zaujala Kylie Jennerová. Konkrétně v říjnu minulého roku s hitem „Rise and Shine“. Ale ta se Drakeovi pouze vzdáleně přiblížila.
Od závěru dubna do konce června. Drive-in festival Art Parking nabídne divákům v Praze 3 a v Praze 7 bezpečné divadlo, koncerty i kino.
Na parkovištích Pražské tržnice a Nákladového nádraží Žižkov začne multižánrový festival „Art Parking“, který dá prostor živému umění. Na principu drive-in nabídne divákům v automobilech od 24. 4. do konce června desítky divadelních představení, koncertů i filmových projekcí.
Živé umění potřebuje sdílený okamžik „tady a teď“
Cílem festivalu „Art Parking“ je umožnit bezpečné setkání člověka s živým uměním. Proto se záměrně neomezuje na streamování on-line vysílání, ať už divadelních inscenací popřípadě koncertů. Anebo na virtuální společné sledování filmů. „Nechceme se ustreamovat k smrti, živé umění potřebuje živého diváka a naopak,“ vysvětluje dramaturg festivalu Karel Kratochvíl, který chce nabídnout prostor co nejširší škále performerů napříč žánry, jež jsou současnou situací postiženy.
Monika Načeva na archivním snímku na střeše Paláce Lucerna z projektu „Zdivočelí koně“
Hudební dramaturgie festivalu „Art Parking“ je široce rozkročena. Od křtu nového alba Moniky Načeva, která celý festival zahájí, přes koncerty klasické hudby až po produkci pro děti nebo hiphop.
Bratři v tricku
Divadelní linka sleduje tvorbu nezávislých divadel, akcentuje přitom pohybové a taneční inscenace. Diváci tak uvidí „1000 věcí, co mě serou“ s Bárou Kubátovou, Jakubem Albrechtem a Tomášem Dianiškou, ale vystoupí také tanečnice z Holektivu, zažonglují Bratři v tricku, zapojí se i soubor Geisslers Hofcomoedianten a mnoho dalších.
Živě zazpívá i Ester Kočičková (vlastním jménem Renáta Pařezová)
Filmová dramaturgie vzniká ve spolupráci se společností Aerofilms. Chce v čase omezeného cestování nabídnout divákům, alespoň prostřednictvím filmového plátna, možnost vyrazit do zajímavých destinací.
Počet parkovacích míst je z důvodů bezpečnosti omezený
„Art Parking“ zaručuje kulturní zážitek bez nutnosti vystoupit z vozu a jakéhokoli fyzického kontaktu. Bezpečnost je zaručena. Rozestupy mezi vozidly jsou větší než u parkovišť při nákupních centrech.
Celý proces objednávky vstupenek, samotná kulturní produkce, včetně distribuce občerstvení, proběhne bezpečně a bezkontaktně z prostředí domova nebo z osobního automobilu.
Producentem festivalu „Art Parking“ je agentura Art Prometheus, která má mnohaleté zkušenosti s pořádáním venkovních kulturních akcí a festivalů. Autorem i dramaturgem festivalu je již v úvodu citovaný Karel Kratochvíl.
Záštitu nad akcí převzala pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková.
Festivalová závora holešovického parkoviště se divadlům a koncertům otevře v pátek 24. 4. Drive-in kino v prostorách Nákladového nádraží Žižkov zahájí promítání v pondělí 27. 4. Prodej vstupenek probíhá přes službu GoOut.
A to pro umělce i umělkyně v oblasti performing arts. Velmi zajímavý projekt „Plíce Žižkova“.
KRAJINA – MĚSTO – VEŘEJNÝ PROSTOR
UMĚNÍ – DIALOG
Zajímá vás téma umění ve veřejném prostoru, problematika dílčích lokalit města a kultivace prostředí? Jak upozornit na nevyhnutelná adaptační opatření klimatické změny? Baví vás mezioborový dialog s architekty, krajinářskými architekty a dalšími umělci?
Centrum Křenovka (bývalá měnírna železniční tratě)
Ve spolupráci s Festivalem „Landscape“ chystáme projekt s pracovním názvem „Plíce Žižkova“. Sedmi kilometrová trasa po MČ Praha 3 (cca 2 až 3 hodiny chůze) propojuje její zelené plochy. Upozorňuje na stav zelených rezervoárů MČ, vhodnost jejich revitalizace. Trasu „dotvoří” více než dvacet krajinářských uměleckých instalací a objektů. Taneční i pohybové intervence ve veřejném prostoru trasy by měly vznikat na základě dialogu umělců obou festivalů a jejich výstupy budou realizovány v rámci programu 32. Mezinárodního festivalu „Tanec Praha 2020“ a Festivalu „Landscape“.
Družstevní kavárna
Předpokládané termíny uskutečnění akce:
(Změna termínů vyhrazena s ohledem na aktuální situaci!)
20. 6. + 21. 6. 2020 TBC
16.9. 2020 (Opening sezony divadla PONEC)
26.–28. 9. 2020 v rámci připravované akce Praha žije kulturou!
Předběžný časový plán:
4/2020– open call; registrace zájemců, vyhodnocení Uměleckou radou festivalu
5/2020 – kontaktování zájemců; info meeting s umělci/ představení konceptu projektu; dílčí schůzky mezi/s umělci
6/2020 – zkoušky, realizace (20. 6., 21. 6.) TBC
9/2020 – zkoušky, realizace (16. 9., 26.–28. 9.)
Vstup do velmi stylové žižkovské putyky „U vystřelenýho oka“
Místo konání akce:
Praha / MČ P3-Žižkov
Závěr žižkovské cyklostezky v oblasti Krejcárku
Lokality pro intervence (předpoklad):
Železniční zastávka Karlín, Florenc – náměstí u Negrelliho viaduktu, Florenc – plochy pod viaduktem, Florenc – schody na Vítkov, PONEC – divadlo pro tanec – High Line Žižkov II., Kulturní centrum KŘENOVKA a jeho širší okolí, Kostnické náměstí, cyklostezka pod vrchem Vítkov, dvorní trakt hospody U Vystřelenýho oka a Družstevní kavárny, Tachovské náměstí, Žižkovské dvorky, Prokopovo náměstí, park na vrchu Vítkov, Ohrada – Brána na Žižkov
Z výstavby železničního nového spojení, konkrétně vedle divadla Ponec
Zájemce budeme průběžně informovat dle vývoje situace. Věříme, že na začátku května budeme již moci dodat přesnější časový plán projektu. Za finální výběr podpořených projektů zodpovídá Umělecká rada festivalu „Tanec Praha“.
>> VÍCE <<
Proč spolupracujeme?
Formou architektonických intervencí a uměleckých instalací, výstav, debat a happeningů se festival „Landscape“ snaží zdůraznit důležitost veřejného prostoru a zeleně pro město. Vyhledává degradované a diskutabilní plochy města, které mají potenciál stát se novými centry kulturního a společenského života. Tato místa se pak snaží site-specific instalacemi a happeningy oživit, kultivovat a nastínit jejich budoucí možný rozvoj. Hledá tak identitu těchto míst – reaguje na jejich problematiku a podtrhuje jejich místní hodnoty. Tento rok se bude věnovat lokalitě sídla „Tance Praha“ – Žižkovu.
Bereme v potaz smělé střednědobé plány pro rozvoj lokality dolního Žižkova v synergii několika subjektů a konkrétních budov: PONEC – divadlo pro tanec (od r. 2001) – KŘENOVKA (od listopadu 2020) – Dům tance v bývalých Žižkovských lázních (projekt na roky 2023/2024) s perspektivou kultivace a lepší dostupnosti Masarykova a Hlavního nádraží.
Zpráva – Landscape Festival, 1. dubna 2020 „Landscape“ –ZDE.
Doba, kdy ubývá živých vystoupení a jsme více či méně vázáni doma, přímo vybízí k zajímavým reminiscencím a vzpomínkám. S velmi zajímavými nás oslovila paní Jana Eriksson Tomanová. Tu druhou, o našem choreografovi světového jména, uveřejňujeme nyní. A nezapomene se v ní ani na Gustava Voborníka.
Jeho úžasnou kariéru jsem sledovala již od září 1969, kdy jsem jako studentka AMU v Praze odjela do Stuttgartu na festival choreografií Johna Cranka. Tam jsem se s Jiřím Kyliánem, tenkrát dvaadvacetiletým, poprvé setkala. Uvedl mě na festival a byl mi tam také rádcem. Ve Stuttgartu byl až do roku 1975.
Již v roce 1978 odchází Kylián do Haagu, do Holandska, kde se stává uměleckým šéfem a choreografem nově vzniklého tanečního souboru. Angažuje ty nejlepší tanečníky z celého světa. Jeho práce choreografa je vysoce hodnocena předními světovými kritiky. Jen český „dvoreček“ příznačně mlčí. Až v osmdesátých letech minulého století konečně „soudruzi dovolili“ Jiřímu Kyliánovi a jeho souboru představit se v Praze.
Byl to svátek baletu – vzpomínám na Stravinského „Svěcení jara“ a na Janáčkův klavírní cyklus „Po zarostlém chodníčku“ v interpretaci klavíristy Josefa Páleníčka, který hrál přímo na jevišti. A tanečníci Holandského baletu tančili. Tak nadšené ovace publika jsem už více nezažila.
Další setkání s Jiřím Kyliánem nadešlo brzy po revoluci, v devadesátých letech. Spolu s Gustavem Voborníkem, který byl v tu dobu čestným předsedou Společnosti tanečních pedagogů (STAP – nezávislá profesní organizace, vzniklá v roce 1990), jsme napsali Jiřímu Kyliánovi do Haagu zdvořilý dopis. Zda nás – pedagogy a studenty českých tanečních škol – může přijmout v jeho světoznámém divadle. Jeho milá odpověď, že nás přijme, nám doslova vyrazila dech. Ve velmi krátké době jsme cestu do Holandska se studenty a několika pedagogy uskutečnili.
Setkání s Jiřím Kyliánem, v divadle v Haagu, bylo velmi srdečné. Pozval nás na baletní sály, kde již v tu dobu pracoval se třemi soubory. V tom prvním byli tanečníci do dvaceti let. Druhou skupinu tvořili tanečníci mezi dvaceti ažčtyřiceti lety. Ave třetí skupině byli tanečníci od čtyřiceti let výše. Byl to pro všechny úžasný zážitek, obzvláště po pětačtyřiceti letech komunismu. Večer jsme byli všichni pozváni na představení Kyliánových baletů. Jeho osobité pojetí, modernost, ale současně úcta ke všemu, co bylo, co je a co může být, nás nemohlo nechat lhostejnými. Už nevím, kterak bych to nejlépe definovala. Bylo to ohromení? Srdeční zážitek?
Ale to nebylo vše. Jiří Kylián pro nás dojednal návštěvu na Taneční konzervatoři v Rotterdamu. A tam navíc uspořádání workshopu pro naše studenty, pod vedením holandské modernistky.
Domnívám se, že tato cesta do Holandska byla pro všechny členy STAP a jejich studenty velkým životním zážitkem. Všichni jsme měli možnost osobně se potkat s Jiřím Kyliánem. A to nejen jako umělcem – choreografem, ale i člověkem.
Jiří Kylián byl slavnostně inaugurován v Paříži 13. 03. 2019 „Řádem čestné legie“ a byl uveden do křesla Akademie krásných umění (do osmi sekcí umění byla přidána choreografie).
Jiří Kylián s trofejí, kterou mu v Paříži předala monacká princezna Caroline
V roce 1835 byl takto v Paříži vyznamenán skladatelAntonín Rejcha, roku 1896 se této pocty dostalo malířiVáclavu Brožíkovi.
My Češi můžeme a jsme hrdi na tak výjimečného umělce, jako je Jiří Kylián. Nechť je mu Bůh milostiv a dopřeje mu nadále mnoho a mnoho energie a tvůrčího nadšení.
