Jihočeské divadlo nezastavuje

Výrazné novinky z Českých Budějovic. █ Vydařený den věnovaný baletu. █ Co s otáčivým hledištěm? █ V létě divadlo přijede do atraktivních míst. █ Jak to bude s předplatným? █

Vyhodnocení projektu „Jihočeské v onlinu“

Být či nebýt? Jihočeské divadlo se v době karantény rozhodlo být. A to hlavně se svými diváky. Takže se, po uzavření divadla, přeneslo do online prostoru. Prostřednictvím Mall.tv, Kultura Doma a vlastního YouTube kanálu se Jihočeskému divadlu podařilo zůstat v kontaktu se svými příznivci. Velkým úspěchem bylo vysílání záznamu tanečního divadla „Klíče odnikud“, které shlédlo kolem šestnáct tisíc lidí, což odpovídá třicet krát vyprodanému sálu DK Metropol. Na záznamy odvysílané přes Mall.tv byla napojena sbírka pro divadlo na www.donio.cz. Během necelých dvou měsíců se podařilo vybrat 26 950 Kč. Divadlo odvysílalo celkem devět záznamů a představilo tak inscenace z repertoáru všech čtyř souborů. Vysílání záznamů bylo doplněno o soutěže a různé další aktivity na sociálních sítích.

Fanoušci na sociálních sítích mohli soutěžit o CD „Kronikáři“ i o vouchery na budoucí představení. Divadlo se také snažilo přinášet informace a zajímavosti z domácích zkoušek a tréninků našich umělců.

Vydařený byl také den věnovaný baletu, kdy se soubor baletu Jihočeského divadla prezentoval nejen tancem, ale i slovem. Sledovanost na facebooku a organický dosah příspěvků byl důkazem toho, že lidé mají o divadlo zájem. I že nás v době karantény velmi podporují. Počet sledujících se v té době, ve srovnání s předchozími měsíci, zvýšil o dvojnásobek. Divadlo za to děkuje a váží si každé takové podpory.

Oprava Otáčivého hlediště

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově se letos v létě po více jak 25 letech točit nebude. V současnosti se na točně začalo s opravnými pracemi. Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek si za tímto rozhodnutím stojí: „Zrušení letošní sezóny na Otáčivém hledišti považuji za správný krok. V dubnu jsme netušili, zda či za jakých podmínek budeme v létě vůbec hrát. I kdybychom hráli od 3. 6., jak bylo plánováno, počítali bychom ztráty z prodeje vstupenek v řádech přesahujících 10 milionů korun.” Lukáš Průdek doplňuje: Navíc konstrukce a elektroinstalace točny jsou v kritickém stavu a opravám bychom se v příštím roce stejně nevyhnuli, což by znamenalo zrušení sezony 2021. Proto jsem vedení města doporučil letošní sezónu zrušit a bezodkladně zahájit rekonstrukci tak, aby byla dokončena před sezónou 2021. Jsem moc rád, že Rada města rozhodla zrušit letošní sezónu a dala zelenou opravám a záchraně sezóny 2021.”

Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek

Letos by opatření spojená s koronavirem nedovolila plně zkoušet a zahraniční hosté by se do Českého Krumlova ani nedostali – program letní sezóny 2020 by tak musel projít značnými změnami. A až do minulého týdne by se na Otáčivém hledišti hrálo se sníženou kapacitou. Koronavirová pandemie v roce 2020 a opravy v roce 2021 by způsobily dvouletý výpadek, což by pro divadlo znamenalo existenční ohrožení.

Do nové sezony s předplatným NAJISTO a BEZ LIMITŮ

V pondělí 15. června se spustil prodej předplatného na sezónu 2020/2021. I letos zveme diváky do divadla „NAJISTO“ a „BEZ LIMITŮ“.

Předplatné „NAJISTO“ ocení hlavně diváci, kteří chtějí mít své místo v hledišti jisté. Novinky sezóny 2020/2021 si mohou vychutnat se základní, hudební a premiérovou řadou. Základní a hudební řada nabízí pět titulů a diváci ušetří až 25 % z ceny vstupenek. Premiéroví předplatitelé si, se skleničkou sektu, letos vychutnají sedm novinek sezóny. Všechny typy předplatného NAJISTO si mohou diváci pořídit na pokladně Jihočeského divadla do 30. září 2020.

Divadelní sezonu si však můžete užít i „BEZ LIMITŮ“Zn. Činohra“ je ideální variantou pro milovníky činoherních novinek, „Půda ONLY“ pro studenty do 26 let a „Kupónové předplatné“ ocení diváci, kteří chtějí mít absolutní svobodu při výběru místa i titulu. Speciální typ předplatného „Moje ABO“ divákům umožní sestavit si předplatné online z pohodlí domova.

Předplatné „BEZ LIMITŮ“ si diváci mohou dopřát skutečně bez limitů – předplatné je k zakoupení v průběhu celé sezony.

V létě hrajeme na zámcích i ve městech

Co by to ale bylo za léto, kdyby Jihočeské divadlo nehrálo pod širým nebem? A tak tam, pod heslem „zkusme to letos jinak”, pro milovníky divadla vymysleli alternativní letní program. Jihočeské divadlo bude od 1. srpna hrát a bavit diváky po jižních Čechách. Pro letní hraní divadelníci vybrali atraktivní místa se silným geniem loci. A kde jinde než na zámeckých nádvořích mohou hrát pod otevřenou oblohou a v pohádkových kulisách? Ohrada, Červená Lhota, Nové Hrady i Blatná – na těchto zámcích rozehraje Jihočeské divadlo celkem 18 představení. Pro malé návštěvníky to bude „Bruncvík aneb Jak lev do znaku“ a „O Palečkovi“. Soubor činohry diváky pobaví oddychovou komedií „Zavolejte Jeevese“. A soubor opery si kromě večera s písněmi Osvobozeného divadla „Klobouk ve křoví“ připraví i několik koncertních novinek.

Z komedie „Zavolejte Jeevese“

Letošní letní hraní zahájí divadlo speciálním letním galakoncertem s názvem „Zámecká noc s operou“. Tento galakoncert kromě zámku Ohrada bude uveden i na zámku Nové Hrady. Letní poloscénická verze Dvořákovy opery „Rusalka“ se rozezní v zahradě zámku Blatná. Její scénická verze patřila mezi nejoblíbenější tituly na Otáčivém hledišti.

A v srpnu se nezapomene ani na českobudějovické publikum. Malé divadlo se ukáže na městské radnici i v prostorách Biskupské zahrady. A na sklonku léta se s našimi diváky potká v Chřešťovicích. U kostela sv. Jana Křtitele v září završí toto „letní plenérové hraní“ výpravnou operou „Prodaná nevěsta“.

Celý program Léta s Jihočeským divadlem najdete na: https://www.jihoceskedivadlo.cz/porad/2468-leto-s-jihoceskym-divadlem.

V září přivítáme nového uměleckého šéfa opery

Operu Jihočeského divadla čekají na začátku nové sezony personální změny. Na pozici uměleckého šéfa vystřídá Tomáše Studeného operní režisér a jevištní výtvarník Tomáš Ondřej Pilař. Tomáš Studený bude v Jihočeském divadle nadále pracovat jako dramaturg opery. „Jsem velice rád, že se nám podařilo jako mého nástupce získat tak kvalitního profesionála, jakým Tomáš Ondřej Pilař je. Navíc se známe osobně a skvěle spolu vycházíme. Jeho vize rozvoje jihočeské opery z mého pohledu kontinuálně navazuje na to, o co jsme usilovali i během mého působení. Je pečlivě promyšlená a výborně zformulovaná. Jsem upřímně rád, že operní soubor svěřuji zrovna do Tomášových rukou a těším se, co nám naše spolupráce přinese”, říká o svém kolegovi současný šéf opery Tomáš Studený.

Tomáš Studený

I Tomáš Ondřej Pilař, který do Jihočeského divadla přichází po šesti letech působení v opeře plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, se velmi těší. Do divadla přichází s novou energií, nadcházející sezonu však měnit nechystá. „Plně respektuji, že nastupuji do již naplánované sezóny, na jejíž přípravě Tomáš Studený a jeho tým intenzivně pracoval. Veškeré vize, s kterými do divadla přicházím, začneme postupně naplňovat v průběhu příštího roku,” objasňuje Tomáš Ondřej Pilař.

Tomáš Ondřej Pilař

Foto: Eva Smolíková a archiv

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival »TANEC PRAHA« vyhlašuje veřejnou výzvu

A to pro umělce i umělkyně v oblasti performing arts. Velmi zajímavý projekt „Plíce Žižkova“.

KRAJINA – MĚSTO – VEŘEJNÝ PROSTOR
UMĚNÍ – DIALOG

Zajímá vás téma umění ve veřejném prostoru, problematika dílčích lokalit města a kultivace prostředí? Jak upozornit na nevyhnutelná adaptační opatření klimatické změny? Baví vás mezioborový dialog s architekty, krajinářskými architekty a dalšími umělci?

Centrum Křenovka (bývalá měnírna železniční tratě)

Ve spolupráci s Festivalem „Landscape“ chystáme projekt s pracovním názvem „Plíce Žižkova“. Sedmi kilometrová trasa po MČ Praha 3 (cca 2 až 3 hodiny chůze) propojuje její zelené plochy. Upozorňuje na stav zelených rezervoárů MČ, vhodnost jejich revitalizace. Trasu „dotvoří” více než dvacet krajinářských uměleckých instalací a objektů. Taneční i pohybové intervence ve veřejném prostoru trasy by měly vznikat na základě dialogu umělců obou festivalů a jejich výstupy budou realizovány v rámci programu 32. Mezinárodního festivalu „Tanec Praha 2020“ a Festivalu „Landscape“.

Družstevní kavárna

Předpokládané termíny uskutečnění akce:

(Změna termínů vyhrazena s ohledem na aktuální situaci!)

  • 20. 6. + 21. 6. 2020 TBC

  • 16.9. 2020 (Opening sezony divadla PONEC)

  • 26.–28. 9. 2020 v rámci připravované akce Praha žije kulturou!

Předběžný časový plán:

  • 4/2020– open call; registrace zájemců, vyhodnocení Uměleckou radou festivalu

  • 5/2020 – kontaktování zájemců; info meeting s umělci/ představení konceptu projektu; dílčí schůzky mezi/s umělci

  • 6/2020 – zkoušky, realizace (20. 6., 21. 6.) TBC

  • 9/2020 – zkoušky, realizace (16. 9., 26.–28. 9.)

Vstup do velmi stylové žižkovské putyky U vystřelenýho oka“

Místo konání akce:

Praha / MČ P3-Žižkov

Závěr žižkovské cyklostezky v oblasti Krejcárku

Lokality pro intervence (předpoklad):

Železniční zastávka Karlín, Florenc – náměstí u Negrelliho viaduktu, Florenc – plochy pod viaduktem, Florenc – schody na Vítkov, PONEC – divadlo pro tanec – High Line Žižkov II., Kulturní centrum KŘENOVKA a jeho širší okolí, Kostnické náměstí, cyklostezka pod vrchem Vítkov, dvorní trakt hospody U Vystřelenýho oka a Družstevní kavárny, Tachovské náměstí, Žižkovské dvorky, Prokopovo náměstí, park na vrchu Vítkov, Ohrada – Brána na Žižkov

Z výstavby železničního nového spojení, konkrétně vedle divadla Ponec

Máte zájem? To nás opravdu těší!


Registrujte se ZDE.

Deadline přihlášek: 27. 4. 2020

Zájemce budeme průběžně informovat dle vývoje situace. Věříme, že na začátku května budeme již moci dodat přesnější časový plán projektu. Za finální výběr podpořených projektů zodpovídá Umělecká rada festivalu „Tanec Praha“.

>> VÍCE <<

Proč spolupracujeme?

Formou architektonických intervencí a uměleckých instalací, výstav, debat a happeningů se festival „Landscape“ snaží zdůraznit důležitost veřejného prostoru a zeleně pro město. Vyhledává degradované a diskutabilní plochy města, které mají potenciál stát se novými centry kulturního a společenského života. Tato místa se pak snaží site-specific instalacemi a happeningy oživit, kultivovat a nastínit jejich budoucí možný rozvoj. Hledá tak identitu těchto míst – reaguje na jejich problematiku a podtrhuje jejich místní hodnoty. Tento rok se bude věnovat lokalitě sídla „Tance Praha“ – Žižkovu.

Bereme v potaz smělé střednědobé plány pro rozvoj lokality dolního Žižkova v synergii několika subjektů a konkrétních budov: PONEC – divadlo pro tanec (od r. 2001) – KŘENOVKA (od listopadu 2020) – Dům tance v bývalých Žižkovských lázních (projekt na roky 2023/2024) s perspektivou kultivace a lepší dostupnosti Masarykova a Hlavního nádraží.

Zpráva – Landscape Festival, 1. dubna 2020 „Landscape“ – ZDE.

www.tanecpraha.cz,

www.landscape-festival.cz

TANEC PRAHA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

KAPITOLKY Z HISTORIE: Zajímavé jméno evropského tance

Pojďte se s námi ponořit do historie tance. Budeme se vám snažit přiblížit různé osobnosti i zajímavosti, které v průběhu let okořenily tanec a společnost kolem něj.

Když se procházím vilovou oázou zeleně poblíž žižkovské Ohrady, vždy se s úctou pozastavím před jistou rohovou vilou. Zde žil i měl své taneční studio velký tanečník a choreograf první poloviny dvacátého století – Remislav Remislavský.

Kdo byl dnes již polozapomenutý muž s téměř zrcadlově obdobným jménem? Narodil se v polské metropoli Varšavě 14. května 1897 jako Remislav Szymborski. Zemřel pak 22. dubna 1973 v Praze již jako Remislav Remislavský. Mezitím však naplnil až dramaticky zajímavý a umělecky plodný život

Remislav Remislavský je v odborné literatuře též uváděn jako Remislavskij, vzácně i pod (již prozrazeným) vlastním jménem Szymborski.

Jak se vyvíjela Remislavského umělecká dráha? Od sezóny, respektive školního roku, 1906 – 1907 byl žákem carské baletní školy ve Varšavě. Mezi jeho učitele patřili třeba J. Hillert anebo J. Walczak. Po absolutoriu v roce 1913 nastoupil – tehdy ještě Szymborski – své první profesionální angažmá ve Varšavě. Hned následující sezónu (1914/1915) se však orientuje směrem na východ – do Ruska. Byl totiž velkým obdivovatelem tamní taneční školy. Začíná v divadle v Kyjevě. Ale hned vzápětí následuje Tbilisi. Remislavský byl v roce 1915 rovněž krátce sólistou tanečního souboru italské opery v Petrohradě.

Roku 1916 Remislavský podnikl koncertní turné s moskevskou balerínou Tamarou Gamsarkudijou. Mezi roky 1917-1922 pak působil jako sólista a baletní mistr Státního divadla A. V. Lunačarského v Oděse.

Do pražského Národního divadla (kam přišel současně se svou žákyní Jelizavetou Nikolskou) byl Remislavský angažován jako sólový tanečník, ale i baletní mistr a choreograf. A měl zde angažmá od září 1923 do června 1927.

Z pozice šéfa baletu Národního divadla v Praze rozšířil tamní soubor na šest desítek tanečníků. Zavedl pravidelné tréninky a jako pedagog prosadil – oproti tehdy forsírované italské metodice – daleko progresivnější ruský styl. Od roku 1922 měl v Praze na Žižkově spolu s manželkou vlastní baletní školu a učil i v baletní škole Národního divadla.

Po ukončení angažmá ve „Zlaté kapličce“ šéfoval Remislav Remislavský v sezóně 1928/1929 baletnímu souboru v tehdejším divadle Varieté.

Následující sezónu 1929/1930 byl zaměstnán v Teatro Colón v Buenos Aires.

Od roku 1930, po návratu do Prahy, pracoval Remislavský pohostinsky jako choreograf ve Velké operetě a v Divadle na Vinohradech.

Nesmíme opomenout také pedagogickou práci. Remislav Remislavský vychoval řadu tanečníků a tanečnic. Zajímavostí je, že jeho žačkou byla i pozdější šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková.

Na Remislavském nebyl dramatický pouze kariérní život. Odvážně vystupoval a aktivně pracoval v odboji v období německé okupace v průběhu druhé světové války. Rovněž jeho rodinné zázemí si zaslouží alespoň krátkou zmínku. První chotí mu byla (v Brně velmi populární) Aleksandra Čvanová (později, po rozvodu znovu provdaná Šarěvičová). S ní i emigroval roku 1923 z Polska do tehdejšího Československa. Po té byl manželem tanečnice Irmy Stomeové.

Role:

Carmen premiéra: sezona 1900/1901 – Španělský tanec, Španělský tanec


Coppelia premiéra: sezona 1917/1918 – Coppelius


Faust a Markétka premiéra: sezona 1918/1919 – Adagio tančí, Danse des satyres, Velké Bachanale tančí


Židovka premiéra: sezona 1921/1922 – Pas de deux, Entrée de ballet, Variace, Tarantella, Finale tančí


Labutí jezero premiéra: sezona 1923/1924 – Princ


Spící krasavice premiéra: sezona 1923/1924 – Princ Desiré


Chopiniana (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – Eson


Istar premiéra: sezona 1924/1925 – Tamus, Milenec


Maškarní ples (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – Italský žebrák, Ruský hoch


Pan Twardowski premiéra: sezona 1924/1925 – Pan Twardowski


Petruška premiéra: sezona 1924/1925 – Arab


Šeherazáda premiéra: sezona 1924/1925 – Hindostanský otrok


Doktor Faust (Mefistofela) premiéra: sezona 1925/1926 – Doktor Faust


Egyptská noc (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – Amon


Legenda o Josefu premiéra: sezona 1925/1926 – Josef


Ukrajinská svatba (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – Ženichův otec


Poesie večera (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – Zjev


Příhoda Harlekýnova (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – Harlekýn

Režie a choreografie:

Carmen premiéra: sezona 1900/1901 – choreografie


Aida premiéra: sezona 1912/1913 – 
choreografie


Coppelia premiéra: sezona 1917/1918 – 
režie


Faust a Markétka premiéra: sezona 1918/1919 – 
choreografie


Eugen Oněgin premiéra: sezona 1920/1921 – 
choreografie


Židovka premiéra: sezona 1921/1922 – 
choreografie


Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1922/1923 – 
choreografie


Braniboři v Čechách premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie


Čertova stěna premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie


Labutí jezero premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie


Libuše premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie


Prostopášník pan Le Trouhadec premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie


Spící krasavice premiéra: sezona 1923/1924 – 
choreografie, režie


Car a tesař premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie


Cikánský tábor (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – 
režie, choreografie


Chopiniana (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – 
režie, choreografie


Ilseino srdce premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie


Istar premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie, režie


Královna loutek premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie, režie


Maškarní ples (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 – 
režie, choreografie


Pan Twardowski premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie, režie


Petruška premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie


Příhody Lišky Bystroušky premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie


Šeherazáda premiéra: sezona 1924/1925 – 
choreografie, režie


Běh hodin (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – 
režie, choreografie


Doktor Faust (Mefistofela) premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie, režie


Egyptská noc (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie, režie


Hedy premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie


Hračková skříňka premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie


Legenda o Josefu premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie, režie


U Božích muk premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie


Ukrajinská svatba (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1925/1926 – 
režie, choreografie


Z pohádek naší babičky premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie


Zmatek premiéra: sezona 1925/1926 – 
choreografie


Carmen premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie


Dědův odkaz premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie


Dítě a kouzla premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie


Falstaff premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie


Kdo je na světě nejmocnější? premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie, režie


Poesie večera (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – 
režie, choreografie


Prometheus premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie


Příhoda Harlekýnova (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – 
režie, choreografie


Salambo (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1926/1927 – 
režie, choreografie


Švanda dudák premiéra: sezona 1926/1927 – 
choreografie

Spolupráce na inscenacích:

Chastelard premiéra: sezona 1923/1924 – pohybová spolupráce

 

Foto: archiv TM (na titulním snímku je uprostřed Remislav Remislavský s baletním souborem Národního divadla v Praze roku 1925)

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN