Studio ALTA pro profesionály

Rezidence 2021 – open call. Hlaste se do konce kalendářního roku.

Studio ALTA vyhlašuje výzvu pro předkládání projektů, která je určena profesionálním umělcům z oblasti performing arts (LIVE NEBO ON-LINE).

Cílem výzvy je podpořit identitu Studia ALTA jako pracovního prostoru, v němž je možno vyzkoušet si různorodé přístupy. A to bez tlaku na výsledek, s možností nalezení „slepých uliček“ a poučení se z minulých chyb. Luxus volného výzkumu je omezen pouze vlastní kreativitou. Prostor lze využít i pro on-line sdílení a práci.

Výzvu vypisujeme ve dvou kategoriích:

A/ Začínající umělci, kteří rezidenci využijí k tvorbě představení.

B/ Zkušenější tvůrci, kteří se snaží nalézt nové cesty pro své umělecké vyjádření (pohybový výzkum).

Vybraným projektům nabízíme:

  • Rezidenci v termínu po osobní domluvě v hale 31 v pražských Holešovicích anebo v Invalidovně

  • Prezentaci work in progress

  • Potenciál další spolupráce ve formě koprodukce, zařazení projektu do dramaturgie Studia ALTA a další výhody.

Přihlášku a další informace naleznete ZDE.

Uzávěrka přihlášek je 31. 12. 2020.

Studio ALTA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec v době koronavirové krize

Zvládne tanec následnou recesi?

Tanečníci a pohyboví umělci nemají ve zvyku si veřejně stěžovat. Možná proto nejsou tolik slyšet a jako jedni z mála nyní nahlas nehořekují nad nastalou krizí. Jsou zvyklí na nízké platy i úplné výpadky v příjmech. Na bolest, stres i brigády mimo obor. Krize je může potkat kdykoli. Vědí, že jejich kariéra je krátká, zranění číhá za rohem a budoucnost je nejistá. Vše balancuje na špičce jako balerína při piruetě. Koronakrize nyní z individuálních příběhů udělala oborovou normu. A tím více než cokoliv jiného odhalila systémové problémy, které bijí na poplach již několik let. Nadační fond pro taneční kariéru se těmto specifikům taneční kariéry věnuje a nyní mapuje dopady nouzového stavu na oblast tance a pohybového umění. Přicházející recesi tanečníci dost možná nezvládnou.

Vyhlášení takzvaného nouzového stavu a s ním související restrikce, zasahující významným způsobem do soukromého i veřejného života, dopadlo na oblast kultury. Ta se ze dne na den téměř zastavila. Nejinak je tomu v případě tance a pohybových umění, kterým se dlouhodobě věnuje Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK). Fond od poloviny března postupně mapuje vliv koronakrize na taneční a pohybová umění a vede rozhovory s jednotlivými aktéry. Oblast tance a pohybových umění je značně rozmanitá, a proto se také různí intenzita dopadu nouzového stavu na jednotlivé subdisciplíny, jak přibližuje Jana Návratová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro taneční kariéru:

„Řada tanečníků baletu je ve stálém angažmá v divadle, obvykle zřizovaném, kde mají běžnou zaměstnaneckou smlouvu – i když se také najdou výjimky, jako například v případě Laterny magiky, či operních baletů Národního divadla. Plat tanečníkům baletu tedy úplně nevypadl. Na druhou stranu je zde významný psychický dopad krize – tanečníci jsou zvyklí denně trávit hodiny na tréninkovém sále, večer vystupovat před publikem, být v neustálém fyzickém kontaktu s kolegy. A nyní jsou sami. Jiná je situace na nezávislé scéně, kde naopak většina tanečníků funguje na krátkodobé dohody či jsou OSVČ. Ti ze dne na den přišli o příjmy. Přitom možnost vytvářet rezervy je velice individuální a často hodně obtížná i ze samotné podstaty fungování neziskového sektoru. V tzv. černých divadlech, která jsou soukromá a spolupracují s tanečníky a artisty, je situace ještě komplikovanější. Jejich činnost je totiž závislá na turismu a je možné, že řada z nich se již nevzpamatuje, protože jakýsi nouzový stav pro ně bude platit mnohem déle.

Tomu odpovídají i jednotlivé názory samotných tanečníků. Tanečnice Lucie Drábková, která za sebou má řadu významných a úspěšných projektů, muzikálových rolí či turné s Kanye Westem po Americe, přibližuje nastalou situaci: “Naštěstí jsem měla pracovně dobrý leden a únor, takže mám z čeho žít. Co se týká mých spolupracovníků, ne všichni mají finanční zásoby a někteří byli donuceni hledat práci mimo svůj obor, popřípadě šli na úřad práce a jsou na podpoře.“  O svou situaci se podělil také Václav Kuneš, umělecký šéf taneční company 420PEOPLE a loňský porotce oblíbené taneční soutěže StarDance: „Naši tanečníci jsou hodně aktivní, takže mají snad i nějaký finanční polštář, ale rozhodně ne na dlouho. Záleží také na tom, jaké má kdo zázemí, jestli ho někdo v rodině může podpořit. Je ale strašně důležité mít nějaký časový horizont, kdy se vrátíme k práci. Pokud se bude odsouvat, bude to pro spoustu lidí, včetně mě, opravdu těžké.”

Dopad koronakrize na taneční a pohybová umění, jak upozorňuje Nadační fond pro taneční kariéru, spíše odhaluje křehkost a systémové problémy v pohybovém umění. Pohybová umění (balet, současný tanec, nový cirkus, fyzické divadlo, pantomima) jsou rizikovým povoláním. Fatální zranění může přijít kdykoliv, uměleckou kariéru může zkomplikovat, anebo úplně ukončit. Taneční kariéra je navíc značně limitována věkem a fyzickou kondicí, například tanečníci baletu zpravidla končí do věku 35 let. Běžně nízké odměny za práci v oboru jsou důvodem, proč si řada tanečníků a artistů nemůže vytvořit dostatečný finanční polštář, který by jim pomohl překlenout období rekonvalescence nebo rozjezdu druhé kariéryPro tanečníky a artisty tak může nastat krize podobná té současné téměř kdykoliv, bez ohledu na koronavir. Navíc v případě zranění či ukončení kariéry se bavíme o řádu měsíců až let, po které může tanečník zůstat bez prostředků a trávit čas na pracovním úřadě nebo z nouze vykonávat jinou podhodnocenou práci. Proto Nadační fond pro taneční kariéru navrhuje systémové řešení v podobě specifického spořícího systému, který by současně stavěl na participaci a oborové solidaritě. „Tanečníci, herci fyzického divadla a akrobaté musejí svoje pracovní příležitosti kombinovat z několika projektů a často je doplňovat o pravidelnou pedagogickou činnost a případně práci v komerční eventové sféře nebo i mimo svůj obor, jen aby pokryli svoje životní náklady. Přesto nejsou zvyklí si nahlas stěžovat. A proto toto téma nemá tolik pozornosti, i když je situace tristní,” dodává Návratová.

Těsně před vypuknutím krize se zástupci fondu sešli s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, aby mu upřesnili situaci, která v tanci a pohybovém umění přetrvává desítky let. Cílem setkání bylo také začlenění tanečníků a artistů do kategorie takzvaných náročných profesí, což se může do budoucna odrazit mj. i na jejich důchodech. Lubomír Zaorálek by tak mohl být první ministr kultury, který konečně dotáhne navrhovaný systém participativního spoření do zdárného konce a uvede jej v život.

Právě aktuální stav nouze by mohl být pro taneční a pohybová umění příležitostí a restartem. Jak uvádí koučka, novinářka a členka správní rady NFTK Jana Bohutínská: „Ukazuje se, že do budoucna bude nutné zásadněji řešit finanční stabilitu lidí pracujících v kultuře. Diverzita příjmů a portfoliová kariéra nemusí být funkčním řešením pro každého. Cílem pro kulturu není vrátit se do stavu před vypuknutím pandemie. Současná situace je spíš příležitost postavit konečně obor na pevnější základy. V nezávislém (nezřizovaném) sektoru není práce na volné noze pokaždé jen osobní volbou. Zaměstnanecká místa v něm totiž prakticky neexistují, neboť finanční situace oboru zaměstnávání neumožňuje ani těm subjektům, které by stálé zaměstnance preferovaly.“ Kvůli tomuto systému však nyní velká část tanečníků a pohybových umělců zůstala bez příjmů a je dokonce možné, že řada z nich nedosáhne na státem nastavené kompenzace: Je možné, že sítem propadnou například individuální umělci, kteří počítali se zapojením do menších uměleckých projektů. Vzhledem k délce trvání omezení v kultuře situaci nevyřeší ani bonus 25 tisíc korun, o který mohou žádat OSVČ. Jde přitom především o to, jak nejen stát, ale třeba také soukromý sektor dokáží v této náročné době podpořit jedinečné talenty a zda se umělkyně a umělci ve své kreativní profesi i do budoucna udrží,“ objasňuje situaci Bohutínská.

Nadační fond celoročně poskytuje odbornou pomoc tanečníkům a spolupracuje s odborníky z oblasti HR, psychologie, financí apod. Jeho dveře jsou otevřené i nyní a tanečníci se mohou na členy fondu kdykoliv obrátit přes info@tanecnikariera.cz . Více informací o službách fondu najdete na tanecnikariera.cz „Chceme více než kdy jindy apelovat na potenciální donátory našeho fondu, aby přispěli na vytváření adekvátních podmínek pro český tanec a jeho tvůrce. Jsme schopni zaručit, že peníze půjdou na přímou podporu talentovaným lidem, kteří si podporu zaslouží a kteří ji opravdu potřebují,“ říká Jana Návratová.

O Nadačním fondu pro taneční kariéru (NFTK) v bodech:
  • NFTK vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.
  • Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.
  • NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR a další. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.
  • V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní ocenění PEARLE*
  • NFTK je členem mezinárodní sítě tzv. transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers)

Web: tanecnikariera.cz

Facebook: @druhakariera

Petra Jansa 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival »TANEC PRAHA« vyhlašuje veřejnou výzvu

A to pro umělce i umělkyně v oblasti performing arts. Velmi zajímavý projekt „Plíce Žižkova“.

KRAJINA – MĚSTO – VEŘEJNÝ PROSTOR
UMĚNÍ – DIALOG

Zajímá vás téma umění ve veřejném prostoru, problematika dílčích lokalit města a kultivace prostředí? Jak upozornit na nevyhnutelná adaptační opatření klimatické změny? Baví vás mezioborový dialog s architekty, krajinářskými architekty a dalšími umělci?

Centrum Křenovka (bývalá měnírna železniční tratě)

Ve spolupráci s Festivalem „Landscape“ chystáme projekt s pracovním názvem „Plíce Žižkova“. Sedmi kilometrová trasa po MČ Praha 3 (cca 2 až 3 hodiny chůze) propojuje její zelené plochy. Upozorňuje na stav zelených rezervoárů MČ, vhodnost jejich revitalizace. Trasu „dotvoří” více než dvacet krajinářských uměleckých instalací a objektů. Taneční i pohybové intervence ve veřejném prostoru trasy by měly vznikat na základě dialogu umělců obou festivalů a jejich výstupy budou realizovány v rámci programu 32. Mezinárodního festivalu „Tanec Praha 2020“ a Festivalu „Landscape“.

Družstevní kavárna

Předpokládané termíny uskutečnění akce:

(Změna termínů vyhrazena s ohledem na aktuální situaci!)

  • 20. 6. + 21. 6. 2020 TBC

  • 16.9. 2020 (Opening sezony divadla PONEC)

  • 26.–28. 9. 2020 v rámci připravované akce Praha žije kulturou!

Předběžný časový plán:

  • 4/2020– open call; registrace zájemců, vyhodnocení Uměleckou radou festivalu

  • 5/2020 – kontaktování zájemců; info meeting s umělci/ představení konceptu projektu; dílčí schůzky mezi/s umělci

  • 6/2020 – zkoušky, realizace (20. 6., 21. 6.) TBC

  • 9/2020 – zkoušky, realizace (16. 9., 26.–28. 9.)

Vstup do velmi stylové žižkovské putyky U vystřelenýho oka”

Místo konání akce:

Praha / MČ P3-Žižkov

Závěr žižkovské cyklostezky v oblasti Krejcárku

Lokality pro intervence (předpoklad):

Železniční zastávka Karlín, Florenc – náměstí u Negrelliho viaduktu, Florenc – plochy pod viaduktem, Florenc – schody na Vítkov, PONEC – divadlo pro tanec – High Line Žižkov II., Kulturní centrum KŘENOVKA a jeho širší okolí, Kostnické náměstí, cyklostezka pod vrchem Vítkov, dvorní trakt hospody U Vystřelenýho oka a Družstevní kavárny, Tachovské náměstí, Žižkovské dvorky, Prokopovo náměstí, park na vrchu Vítkov, Ohrada – Brána na Žižkov

Z výstavby železničního nového spojení, konkrétně vedle divadla Ponec

Máte zájem? To nás opravdu těší!


Registrujte se ZDE.

Deadline přihlášek: 27. 4. 2020

Zájemce budeme průběžně informovat dle vývoje situace. Věříme, že na začátku května budeme již moci dodat přesnější časový plán projektu. Za finální výběr podpořených projektů zodpovídá Umělecká rada festivalu „Tanec Praha“.

>> VÍCE <<

Proč spolupracujeme?

Formou architektonických intervencí a uměleckých instalací, výstav, debat a happeningů se festival „Landscape“ snaží zdůraznit důležitost veřejného prostoru a zeleně pro město. Vyhledává degradované a diskutabilní plochy města, které mají potenciál stát se novými centry kulturního a společenského života. Tato místa se pak snaží site-specific instalacemi a happeningy oživit, kultivovat a nastínit jejich budoucí možný rozvoj. Hledá tak identitu těchto míst – reaguje na jejich problematiku a podtrhuje jejich místní hodnoty. Tento rok se bude věnovat lokalitě sídla „Tance Praha“ – Žižkovu.

Bereme v potaz smělé střednědobé plány pro rozvoj lokality dolního Žižkova v synergii několika subjektů a konkrétních budov: PONEC – divadlo pro tanec (od r. 2001) – KŘENOVKA (od listopadu 2020) – Dům tance v bývalých Žižkovských lázních (projekt na roky 2023/2024) s perspektivou kultivace a lepší dostupnosti Masarykova a Hlavního nádraží.

Zpráva – Landscape Festival, 1. dubna 2020 „Landscape“ – ZDE.

www.tanecpraha.cz,

www.landscape-festival.cz

TANEC PRAHA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

O čem se nemluví – Mámy a tátové v tanci a cirkuse na LETNÍ LETNÉ

Striktní volba mezi kariérou a rodinou

Věk, zranění, mateřství. Tři nejčastější důvody přerušení či definitivního ukončení profesionální kariéry tanečnic, performerek a artistek nového cirkusu. Anebo striktní volba mezi kariérou a rodinou a oddalování těhotenství do doby, kdy už je pozdě. To je jedno z několika témat, o kterých se na veřejnosti nemluví. Přitom jde o běžnou součást umělecké profese, pro níž je hlavním pracovním nástrojem tělo a která existenčně závisí n a vzhledu, fyzické kondici a specifickém uměleckém výrazu. Nadační fond pro taneční kariéru pořádá ve spolupráci s Mezinárodním festivalem nového cirkusu LETNÍ LETNÁ na toto téma diskusi Mámy a tátové v tanci a cirkuse (29.8.2019, v 17.00, stan číslo 1, areál Letní Letné) s cílem prolomit tabu a sdílet praxi napříč obory klasického i současného tance, fyzického divadla a nového cirkusu.

Narození potomka je obecně vnímáno jako přirozená životní událost. Ta s sebou do života přináší kromě radosti i zásadní změny. S těmi se zejména ženy potýkají již během těhotenství. Emoční, ale především fyzické proměny výrazně více doléhají na profese, u nichž je hlavním pracovním nástrojem tělo, které se během těhotenství, porodu a následné péče o miminko nečekaně a zásadně proměňuje. Pro tanečnice, performerky a artistky, které jsou na své kondici a vzhledu existenčně závislé jde o složité období, mnohdy znemožňující plný výkon jejich profese: “V oblasti nového cirkusu víme například o souboru, který založili dva umělecké páry. Když jedna z artistek otěhotněla, postupně se jí natolik změnilo těžiště, že již nestačilo jen vypustit některé náročné akrobatické prvky, ale s show, na které byly závislé dvě domácnosti, museli úplně skončit,” popisuje jeden z řady případů Anna Vondráčková z organizačního týmu festivalu LETNÍ LETNÁ.

Po porodu se tanečnice, performerky a artistky často snaží vrátit do praxe co nejdříve. Nejen z finančních důvodů, ale i kvůli konkurenci, která v oborech performing arts existuje – především pak v baletu, a také s ohledem na omezenou délku aktivní kariéry, kdy “ztratit” jeden rok představuje kriticky dlouhou dobu. Zásadní je potom time-management i podpora, které se umělkyni dostává především od rodiny. Kolotoč tréninků, cestování a večerních vystoupení vyžaduje nesmírné množství energie: „Člověk najednou musí dělit svůj zájem mezi dvě lásky a zkrátka neví, co dříve,“ přibližuje svou zkušenost Alexey Yurakov, tanečník libereckého baletu, táta na rodičovské a jeden z hostů, který vystoupí na akci Mámy a tátové v tanci a cirkuse. Současně vysvětluje, proč se rozhodl jít na rodičovskou dovolenou, zatímco jeho manželka – baletka Maria Gormalová – pokračovala v kariéře: „Bylo to hlavně z praktických důvodů. Zatímco moje žena se vrátila k pravidelné práci v souboru asi půl roku po porodu, já mohl být doma se synem a spolupracovat s divadlem na dohodu.“

“Když se mi narodil syn, vrátila jsem se hned k práci, protože jsem si nedovedla představit, že bych byla třeba rok bez pohybu a po takové době se dostávala do potřebné fyzické formy. Momentálně je pro mě nejnáročnější organizace hlídání, bez kterého se to nedá dělat. Když nemůže babička, tak se to docela prodraží. Někteří moji kolegové se dokonce rozhodli nemít děti vůbec,” přibližuje realitu akrobatka Eliška Brtnická, která je dalším hostem diskuze Mámy a tátové v tanci a cirkuse, kterou moderuje Kristína Kloubková, bývalá tanečnice, která má zkušenosti nejen jako maminka a partnerka tanečníka, ale také jako dítě vyrůstající v umělecké rodině tanečnice a choreografa. Změnu zaznamenala i Miřenka Čechová, kterou na delší turné po zahraničí nově doprovází několikaměsíční syn.

Mateřství, respektive rodičovství, však nemusí vždy přinést pouze komplikace a omezení. “Existuje mnoho příkladů, kdy mateřství prohloubilo umělecký výkon a zintenzivnilo umělecký výraz. Fyzické i emoční změny mohou tedy tanečnici či performerce pomoci najít vlastní výraz a schopnost autorsky tvořit,” poukazuje na pozitiva z praxe Jana Návratová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro taneční kariéru. Rodičovská dovolená může znamenat odstup od profese a období přehodnocování priorit: „Mně bylo 37 let, už jsem měl zdravotní problémy a na jevišti jsem se necítil komfortně. Manželka byla o čtyři roky mladší a mohla ještě tancovat vysvětluje rozhodnutí zůstat na rodičovské Vladimír Vašků, bývalý tanečník Národního divadla Moravskoslezského. A dodává: “Rodičovství je skvělá doba pro urovnání myšlenek. Máte čas si promyslet, jak pevnou vazbu si chcete uchovat na balet nebo divadlo. Měl jsem pocit, že už jsem přetancovaný, ale divadlo mi chybělo.

Více o zkušenostech tanečnic, tanečníků, artistek a artistů se dozvíte na diskuzi Mámy a tátové v tanci a cirkuse, která se uskuteční ve čtvrtek 29. srpna 2019 v 17:00 ve stanu číslo 1 (Projet.PDF stan) na LETNÍ LETNÉ 2019 v Letenských sadech.

Událost Mámy a tátové v tanci a cirkuse (více na http://bit.ly/mamy-a-tatove) je volně přístupná bez pozvánky a zdarma. Má formát sdílené praxe, který tvoří moderovaná diskuze s pozvanými hosty (moderátorka: Kristína Kloubková; hosté: performerka a režisérka Miřenka Čechová, akrobatka a tanečnice Eliška Brtnická, herečka a choreografka Halka Třešňáková, tanečník Alexey Yurakov a akrobatky projektu Portés de femmes) a diskuze s publikem, které má příležitost se ptát i sdílet vlastní zkušenosti. Událost pořádá Nadační fond pro taneční kariéru za technické podpory Mezinárodního festivalu nového cirkusu LETNÍ LETNÁ 2019.

 

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN