Za LADISLAVEM ŠTAIDLEM

Odešel velký hudebník, skladatel, zpěvák, manažér, podnikatel, ale také velmi talentovaný spisovatel

V poslední letošní lednový víkend celý český (nejen) hudební svět zasáhla velmi smutná zpráva: „Ve věku pětasedmdesáti let zemřel kapelník a skladatel Ladislav Štaidl“.

Ladislav Štaidl se pro mnohé stal tím, „který stál za Karlem Gottem“. A to nejen na pódiích a v nahrávacích studiích, ale i jaksi symbolicky za jeho kariérou. Obzvláště v jejich společných počátcích, kdy byl tím třetím důležitým Štaidlův bratr, textař a producent Jiří. Ten tragicky zahynul roku 1973 při autonehodě.

Ladislav Štaidl však patřil k těm lidem, kteří měli ohromný organizační, ba manažérský, cit. A to – později – dokazoval i mimo koncertní pódia a svět vinylových desek, cédéček, rozhlasových či televizních redakcí. Ačkoli sám vynikající skladatel, podařilo se mu kolem Zlatého slavíka soustředit i další plodné hudební autory jako Jaromíra Klempíře (ten u něj v orchestru zpočátku hrál i na klávesy), Karla Svobodu, Petra Hapku či později Jiřího Zmožka.

Ladislav Štaidl a jeho hudební orchestr získali i Zlatého slavíka v kategorii hudebních skupin a doprovodných těles. Nebyla to náhoda. Ani pouze zásluha Karla Gotta (i když ten na to vliv, bez debat, měl). Štaidl si však uměl do kapely vybrat skvělé „hráče“. Stačí připomenout legendárního pianistu Rudolfa Rokla, saxofonistu Felixe Slováčka, trumpetistu Václava Týfu, pozounistu Jana „Bažíka“ Pavelku, kytaristu Pavla Fořta, baskytaristy Vincence Kummera a později Ondřeje Soukupa, hráče na bicí Vladimíra Janiše a pak Jana Žižku, vedoucího pěveckého sboru (také skladatele i bývalého kapelníka) Bohuslava Myslíka… I mnohé další… Kapele to hrálo a fungovalo lidsky i mimo pódia. Možná i proto, že část hudebníků pocházela z Moravy? Ale, jak se říká, je těžké sestavit fotbalový tým ze samých hvězd. A v hudebním tělese, s řadou rozličných zájmů a priorit, je to ještě zdaleka těžší. Ladislavu Štaidlovi tak patří obdiv, že svůj tým nejen sestavil, ale hlavně dokázal dlouhodobě provozně „ukočírovat“.

Ladislav Štaidl se v průběhu své kariéry také sám stal zpěvákem. A jeho písně „Mží ti do vlasů“ či televizně seriálová „Jsou dny, kdy svítá“ se staly takřka přes noc hity. Milá byla i jeho další autorská písnička ve vlastním podání „Když uvidíte někdy psíka“. Často si k nim psal i sám texty. Zkomponoval hudbu k mnoha a mnoha českým filmům i seriálům. A  velmi často  si zpěváci i z nich dodatečně vybírali své pozdější hity. Jako tomu bylo u Heleny Vondráčkové v případě písně „Poslední bezejmenná“ s textem Eduarda Pergnera (z Jirešova filmu „Mladý muž a bílá velryba“) .

Ladislav Štaidl se, pohříchu, po ukončení dlouholeté – a úspěchy dlážděné – spolupráce s Karlem Gottem, dostával do popředí hledáčku médií spíše ze strany zájmu o jeho partnerku Ivetu Bartošovou. Dost neprávem. Ačkoli pověsil kytaru i dirigentskou taktovku takříkajíc „na hřebík“, dařilo se mu i v podnikání mimo hudební branži. Založil reklamní agenturu i několik dalších společností. Možná nevíte, že jste v kinech v devadesátých letech křupali pop-corn od jeho českoamerické firmy?

Ladislav Štaidl napsal i několik knížek. Patrně nejznámější jsou ty jeho dvě vzpomínkové – „Víno z hroznů“ a „Desátý klíč“. Píše v nich vtipně, bez příkras i skrupulí, o své kariéře i lidech, které během ní potkal. Asi již méně z vás zná jeho knížku s první manželkou našeho bývalého premiéra  Paroubka „Rendez-vous s paní Zuzanou“. Zde spíše poslouchal a věrně zapisoval… Asi nejen podle mého mínění je nejkvalitnější jeho poslední knížka povídek „Ukradená pointa“. Teprve její povídky dávají vyniknout Štaidlovu neotřelému slohu, vtipu, nadhledu i částečnému sarkasmu. Určitě není náhodou, že Štaidlův literární vklad pochválil i spisovatel, novinář a profesor na amerických univerzitách Arnošt Lustig.

Ladislav Štaidl byl v roce 1986 jmenován zasloužilým umělcem a dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Ladislav Štaidl (vlevo) na unikátním historickém archivním snímku s legendárním jazzovým muzikantem a skladatelem Duke Ellingtonem (omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu reprodukce)

Ladislav Štaidl patří bezesporu k významným osobnostem české pop-kultury druhé poloviny dvacátého století.

Čest jeho památce.

Foto: archiv TM, antikvariát a repro-foto TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Spolek TABULA RASA a Studio ALTA uvádějí: „CERN – urychlovač částic“

Vizuálně hudební báseň. ■ Luminiscenční esej. ■ Zpřítomněná virtualita. ■ Plus minus analog. ■

Spolek TABULA RASA v koprodukci se Studiem ALTA v prostoru Invalidovny uskuteční v sobotu 6. 2. v 19.30 test kontaktů, kabelů, prostoru, fyzikálních zákonitostí, technologií, trpělivosti a dalších spojených nádob v rámci virtuální premiéry inscenace CERN – urychlovač částic. 

Dvojice performerů v dokonalé symbióze s dýdžejem a light designérkou skládají abstraktní kompozice objektů, světel, projekcí, tvarů, zvuků, atmosfér a nálad, které diváka vtahují do magického časoprostoru analogové imaginace.

Režisér Braňo Mazúch se o inscenaci vyjádřil takto: „Projekt ,CERN´ je v pojetí uskupení TABULA RASA soustavou vzájemně propojených objektů – starých a vyřazených reflektorů, projekčních jednotek, otáčivých mechanismů, čoček. Ty na sebe reagují a komunikují spolu. Systém vztahů jednotlivých prostředí, jež TABULA RASA ve své performanci zkoumá, vychází z kombinací proměny živlů v závislosti na fyzikálních elementech, jako je například chlad, teplo, sucho či vlhkost.

Objekty použité v performanci pocházejí z „archeologických“ nálezů ve sklepeních Divadla na Vinohradech a ze zrušeného středoškolského kabinetu fyziky.

Tvůrčí tým tohoto projektu sestává z jádra TABULA RASA – Mikoláš Zika, Jan Brejcha a Jeník Tyl, které doplnili light designérka Teres Bartůňková, hudebník Petr Slunéčko a již zmíněný režisér a dramaturg Braňo Mazúch.

Jedním z inspiračních zdrojů je cyklus přednášek Claudea Lévi-Strausse „Antropologie a problémy současného světa“ a inspirací je bezpochyby též hadronový urychlovač částic LHC umístěný v podzemí mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku.

Premiéra bude uvedena v rámci on-line streamu na Facebooku Studia ALTA v sobotu 6. 2. 2021 v 19.30.

TABULA RASA: „CERN – urychlovač částic“

Autoři:

Mikoláš Zika – scénograf, ilustrátor, grafik

Jan Brejcha – scénograf, řezbář, malíř

Jeník Tyl – producent, textař

Braňo Mazúch – divadelní režisér, pedagog

Tereza Bartůňková – light design

Petr Slunéčko (Slunce) – sound design

ON-LINE PREMIÉRA: 6. 2. 2021 19.00 na Facebooku Studia ALTA

TABULA RASA, z. s.

Spolek TABULA RASA vznikl v roce 2019 jako logické vyústění spolupráce tvůrců, kteří se potkali na několika rozdílných projektech. Základnu tohoto spolku tvoří tvůrci Mikoláš Zika, Jeník Tyl a Jan Brejcha, kteří vzešli z kateder produkce a scénografie alternativní a loutkové tvorby pražské DAMU.

TABULA RASA má ambici vytvořit autorskou platformu pro vznik nejen divadelních projektů.  Kombinujeme různé umělecké přístupy. Jsme produkčně – uměleckou buňkou, která vedle vlastních autorských divadelních inscenací vytváří výstavy, scénografie, publikace, umělecké předměty a do budoucna počítá s širší sítí spolupracovníků.

Foto: archiv TABULA RASA, z. s.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Pokáčova« výzva

Největší koncert v jeho závratné kariéře bude 20. ledna 2022 v O2 aréně. A aktuálně naděluje vánočního „Anděla“.

Textař a písničkář Jan Pokorný, všem známý především jako „Pokáč“, se rozhodl uspořádat svůj doposud největší koncert, a to rovnou v O2 aréně. Zařadí se tak mezi ty největší české zpěváky, kteří zde vystupovali. O2 aréna je pro české hudebníky nejvyšší příčkou na domácí scéně a stejně tak tomu je i v případě „Pokáče“. Jeho koncert se zde uskuteční 20. ledna 2022.

Uspořádat koncert v O2 aréně byl vždy jeho sen. A po rychle vyprodaném posledním koncertu ve Fóru Karlín se koncertní prostor s větším počtem míst přímo nabízel. „Je to poměrně velký sousto, ale pevně doufám, že oba moji fanoušci zmobilizují celé své rodiny a jejich rodiny. Bude to velkolepý, se vším všudy. Unikátní zážitek. Můj velkej sen z oblasti sci-fi. A zároveň to bude prostě koncert plešatýho típka s kytarou, spoustou hostů, mořem překvapení. Tak tam, prosím, někdo dorazte, ať to není trapný 🙂 ,“ říká s humorem sobě vlastním „Pokáč“ o plánovaném koncertu v pražské O2 aréně.

S ,Pokáčem´ spolupracujeme od samého začátku jeho kariéry. Vzpomínám si, jak jsme v roce 2016 připravovali první turné po kavárnách a malých klubech. O to více nás těší, že nyní můžeme ,Pokáčovi´ pomoci s největším koncertem jeho kariéry v O2 aréně,“ dodává za pořádající agenturu Redhead Music Tomáš Staněk.

Oblíbený písničkář ani v době nucené koncertní pauzy nezahálí a vymýšlí jednu autorskou písničku za druhou. Tento rok se stal komentátorem aktuálního dění na rádiu Frekvence 1, kde má svůj pravidelný pořad „Pokáčova rychlovka“. Stále zůstává fanouškům „nablízku“ skrze sociální sítě. Tam je velmi aktivní a počet jeho sledujících roste každým dnem. Pravidelně přidává videa na svůj YouTube „Pokáčovo kanál“. A i proto v tomto směru patří mezi nejsledovanější české interprety. Nedávno nadělil svým fanouškům dárek v podobě nového vánočního singlu s názvem „Anděl“. Rovněž světlo světa spatřil i „Pokáčovo zpěvník“ se 46 písničkami, a navíc ještě spustil prodej vánočního „Pokáčova merchandise“.

Jan Pokorný vulgo »Pokáč«

Vstupenky od 590 Kč jsou již v prodeji od 11. prosince od 19.00 v sítích Ticketmaster a Ticketportal. Pořadateli koncertu jsou RedHead Music a Bestsport.

Foto: Presscode

Hana Doležalová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečnice a „Miss Šarm“ OKSANA PETROVA, z Ruska pro TANEČNÍ MAGAZÍN:

„Tančila jsem go-go a improvizovala na jevišti“

Hudebník, kapelník, aranžér, hudební režisér, majitel studia SOKIT a v poslední době i pedagog, textař a zpěvák některých svých specifických písní EDUARD PARMA ml. má, mimo těchto svých bohatých aktivit, ještě čas sledovat zahraniční televizní soutěže krásných slečen, dam a dívek.

A jelikož spolupracoval se zpěvákem a tanečníkem JIŘÍM KORNEM, který (mezi jinými hity) zpívá píseň Ondřeje Soukupa s textem Gabriely Osvaldové „Miss Moskva“, tak se Eduard Parma mladší zaměřil na soutěže krásy v postsovětských zemích. A konkrétně na soutěži v Petrohradě pro nás zajistil speciální a jedinečný rozhovor s jednou z účastnic soutěže „KRÁSKA RUSKA“ a „OSOBNOST ROKU“. Konkrétně s „Miss  Šarm“.

Oksana před soutěží…

Dobrý den, zde TANEČNÍ MAGAZÍN, z České republiky, z Prahy. Prosím, můžete se nám představit?

Jmenuji se Oksana Petrova. A ačkoli některé mé soupeřky věk tají, já vám jej prozradím. Je mi osmadvacet let.“

…a po přeměně u stylistů

Máte krásnou štíhlou a sportovní postavu. Přímo to svádí k následné otázce: věnovala jste se někdy tanci?

Tak tancování jsem se věnovala už od útlého dětství. Tancovala jsem, s dalšími dívkami, v rytmické a taneční skupině. Hodně jsme veřejně vystupovaly. Možná právě zde jsem získala pomyslné ostruhy a odhodlání přihlásit se později do soutěží krásy.“

Kromě kolektivního vystupování jste se někdy věnovala i individuálním tanečním disciplínám?

Tančila jsem také go-go a věnovala se rovněž i improvizaci na jevišti.“

Ve společenském to Oksaně slušelo neméně

Mluvila jste o soutěžích krásy v množném čísle. Toto nebyla Vaše první taková akce?

Máte pravdu. Toto byla moje druhá soutěž krásy. Vlastně, jednalo se o můj dávný dětský sen. A sny se musí splnit. Snila jsem o tom stát se modelkou, ale moje výška mi to nedovolila, proto jsem se věnovala tanci. Tedy oboru, kde zrovna vzrůst  není natolik důležitý… 🙂 .“

A kde jste tedy již soutěžila „v oblasti krásy“?

V Moskvě mě letos v září pozvali, na doporučení, do celoruské soutěže krásy ,Top World 2020´. Casting se tady již u mě proto neočekával. A musím se pochlubit, že jsem zde získala cenu ,Miss Šarm 2020´ (původně: ,MISS CHARM´)!“

Oksana má za soutěž i svůj certifikát

Co pro Vás tato soutěžní klání přinesla pro další život?

Získala jsem na nich zkušenosti, nové známosti… A navíc to znamenalo spoustu emocí, bylo to zajímavé a zábavné. I v neposlední řadě mi to zahltilo sociální sítě nepředstavitelnou spoustou nových fotek.“

Jak se přesně jmenovala ona Vaše druhá soutěž, kde Vás vysledoval pan Eduard Parma a doporučil TANEČNÍMU MAGAZÍNU?

Této – již své druhé – soutěže jsem se zúčastnila 3.12. 2020 v Sankt Peterburgu. Jednalo se vlastně o dvě soutěže ,v jedné´, tedy v současném termínu. Ta první se pyšnila titulem ,KRÁSKA RUSKA´ (v originále: ,KRASA ROSSII´) a ta druhá probíhala souběžně pod názvem ,OSOBNOST ROKU“ (v originále: ,ČELOVEK GODA´).“

Exkluzívní snímek ze šatny soutěže krásek Ruska

U nás v Čechách se říká: „Do třetice všeho dobrého.“ Uvažujete i Vy o třetí účasti v soutěži krásných žen a dívek?

Určitě! Chci se účastnit znovu a znovu. Tedy, nejen potřetí, ale i počtvrté a dále… Protože tato atmosféra a krása kolem mě dokonale fascinuje. 🙂 .“

Děkujeme a za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU Vám budeme držet palce i pěsti v soutěžích i soukromém životě. A návdavkem Vám přejeme, zvlášť v dnešní době, tolik potřebné zdraví.

Foto: archiv Oksany Petrové

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN