Český divadelní Netflix

Čuba i jeho soubor jsou napřed. Mají vlastní digitální jeviště! Ostravské Divadlo Mír spouští vlastní video platformu »MírPlay«. Rozjíždí se právě dnes – 10. prosince 2020. A to zásadně – bez reklam!

Ostravské Divadlo Mír, známé i díky show „Tři Tygři“, spouští vlastní video platformu „MirPlay.cz, která sledujícím nabídne exkluzivní obsah. A to přímo v podobě filmových inscenací, skečů „Třech Tygrů“, záznamů divadelních představení, ale i nových filmů či seriálů. Diváci se mohou těšit na kvalitní podívanou, kdy v případě filmových inscenací dochází k jedinečné symbióze divadelních textů a filmového přístupu k natáčení.

Online platforma „MírPlay“, která je naprostou novinkou i v celostátním měřítku. Je spuštěna právě dnes 10. prosince a diváci do ní mohou mít přístup za měsíční předplatné 90 Kč. Divadlo Mír, jež na konci listopadu vyhrálo odbornou anketu „Křišťálová lupa“ v kategorii „Online video“, tak vstupuje do nové éry své existence. Je totiž jediným divadlem v ČR, které má kromě klasického dřevěného jeviště nyní i své vlastní digitální jeviště.

Budova Divadla Mír vznikla z někdejšího kina

Soubor kolem principála a majitele divadla Alberta Čuby se tvorbě on-line obsahu věnoval ještě před prvním jarním uzavřením kulturní scény. Právě koronavirová krize ale umělce (známé dosud na internetu zejména díky skečům „Tři Tygři“, kteří mají dnes přes 200 tisíc odběratelů a skoro 39 miliónů zhlédnutí), přiměla k razantnímu přesunu do virtuálního prostředí.

„Tři Tygři“

Vytvoření první platformy svého druhu považuje Čuba nejen za alternativní provoz klasického divadla, ale také za narovnání vztahů s diváky. „Doposud jsme fanoušky vyzývali, aby nám penězi dobrovolně přispívali. Především v jarní vlně koronavirových opatření, kdy byla divadla zavřená mezi prvními. Nám to tehdy připadalo na místě. Teď je však situace jiná a my nepovažujeme za správné žádat o peníze v době, ve které by měly být finanční prostředky směřovány skutečně potřebným lidem. V průšvihu jsou teď totiž úplně všichni. Proto lidem už delší dobu neříkáme, aby nás podpořili, ale aby nás případně odměnili za to, že je na internetu bavíme. Nyní ale přicházíme s platformou ,MírPlay´, jejímž motivem je i snaha, aby se vztah mezi námi a našimi diváky více narovnal. Pokud člověk chce, tak si vstup do ,MírPlay´ koupí a my mu za jeho peníze nabídneme zábavu. Pokud ale nechce, tak si ho zkrátka nekoupí,“ vysvětluje Čuba motivaci spuštění nové video platformy. Sám členství v ní považuje za shodné s nákupem vstupenky do divadla. Kromě měsíčního předplatného budou mít diváci možnost i zvýhodněného ročního členství za 900,- Kč, což odpovídá ceně dvou vstupenek do divadla.

Soubor Divadla Mír

Digitální jeviště, zábava bez reklam i nové filmy

Na „MírPlay“ najdou diváci i veškerý obsah z YouTube kanálů Divadla Mír a „Třech Tygrů“. Na rozdíl od YouTube však nejsou na „MírPlay“ rušeni reklamami a každé nové video zde bude mít premiéru s určitým předstihem před YouTube. Některá videa jsou navíc k vidění pouze na této platformě.

Diváci se již nyní mohou těšit například na filmové inscenace „Smrt talentovaného vepře“ a „Porota“ či film „Ruchoth Raoth“. Anebo záznam divadelního představení „Bull“, popřípadě na nové skeče a záznamy představení „Třech Tygrů“ z klubu Heligonka.

Největší hodnotu platformy vidí Čuba v přístupu ke ,dvěma novým filmům, které se právě dokončují a budou dostupné pouze na „MírPlay“. „Konkrétně se jedná o filmovou adaptaci autorské inscenace ,Trochu hodně mimo´ Štěpána Kozuba a Davida Vyhnánka pod názvem ,Riško a Fučo: Na konci cesty´. Další velkou novinkou bude film ,Volným pádem´ od Štěpána Kozuba, v hlavní roli s Robinem Ferrem. Ten uvedeme začátkem příštího roku,“ doplňuje Čuba.

Na „MírPlay“ se připravuje také filmová inscenace divadelní hry Karla Čapka „Adam Stvořitel, která se již dlouhou dobu na divadelních jevištích neobjevila! A takto zfilmována bude dokonce úplně poprvé. Na Štědrý den se mohou fanoušci „tygřího humoru“ těšit na speciální vánoční video skeč „Třech Tygrů“, ve kterém se objeví i jedna velká žijící herecká legenda. Divadlo Mír zkrátka i v situaci, kdy je veškerá kultura pozastavena, neustále tvoří obsah a snaží se hledat nové cesty, jak své diváky v této nelehké době bavit.

Foto: Jan Lipovský

Karolína Žampachová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečníci PACE, MLÁDEK i pěvci KAŠPÁRKOVÁ a MORAVEC oceněni

Balet i opera Jihočeského divadla dostaly své Thálie

Současná koronavirová epidemiologická opatření neumožnila uskutečnit slavnostní předání cen Jihočeské Thálie v oboru opera a balet za rok 2019. Ty byly plánované v rámci později zrušených premiér inscenací „Polská krev“ (23. 10. 2020) a „3+1“ (13. 11. 2020). Oficiální vyhlášení letošních vítězů opery a baletu proto proběhlo on-line.

Výherce Jihočeské Thálie pro rok 2019 vyhlásili umělečtí šéfové souborů Tomáš Ondřej Pilař a Lukáš Slavický ve středu 25. listopadu na webu i sociálních sítích Jihočeského divadla. V krátkém videu osobně pogratulovali oceněným a vyhlásili také nejoblíbenější diváckou inscenaci.

Rosa Marie Pace

Srdce našich baletních diváků i Jihočeskou Thálii získala inscenace „Šípková Růženka“. Stala se divácky nejoblíbenější baletní inscenací roku a dva její hlavní protagonisté obdrželi cenu za nejlepší jevištní výkony v oboru balet. Porotu Jihočeské Thálie uchvátila Rosa Marie Pace v roli Růženky a Zdeněk Mládek za roli Carabosse.

Zdeněk Mládek

Nejoblíbenější operní inscenací se stala rodinná podívaná „Kominíček“ od Benjamina Brittena.

Dle odborné poroty podal nejlepší mužský operní výkon Josef Moravec v titulní roli v inscenaci „Dalibor“, kterou jsme uvedli v rámci našeho divadelního areálu Bouda. Opeře „Dalibor“ patří i cena za nejlepší ženský jevištní výkon v operních představeních – za roli Milady ji získala Lucie Kašpárková.

Všem výhercům srdečně gratulujeme! Cena Jihočeské Thálie bude oceněným předána společně s šekem v hodnotě 15 000 Kč, který výhercům věnuje „Nadační fond Jihočeského divadla“.

Tímto bychom členům „Nadačního fondu“ rádi poděkovali za podporu, kterou Jihočeské Thálii věnují.

 

Foto: archiv JD

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hvězdy soutěže StarDance i porotce fotosoutěže TANEČNÍHO MAGAZÍNU se utkají v Roztančeném divadle

Jubilejní V. ročník Roztančeného divadla Mladá Boleslav

Tisková konference v příjemné kavárně „Studia Dva“ oficiálně, ve čtvrtek 1. října, odstartovala jubilejní V. ročník autorského projektu Martina Šimka & Terezy Řípové Roztančené divadlo Mladá Boleslav.

Martin Šimek, autor projektu, tentokrát sám, bez Terezy Řípové

Vítěz posledního ročníku, herec Václav Jílek, reprezentoval právě divadlo Studio DVA. Díky tomu se tisková konference uskutečnila v prostorách jeho domovské scény, kde je také zatím putovní skleněná trofej od VR Glass Design. Kam poputuje tento rok?

Exkluzivní finálový večer, který bývá vyvrcholením celého ročníku se uskuteční v sobotu 28. listopadu 2020 od 19.00 hodin v Městském divadle Mladá Boleslav.

Ředitelka Mladoboleslavského divadla, Mgr. Janeta Benešová, se přijela podívat na nové soutěžící

Slavnostním večerem budou provázet Světlana Witowská a Petr Mikeska.

Michal Slaný, bývalý člen poroty fotosoutěže TANEČNÍHO MAGAZÍNU, kterého si mnozí čtenáři zřejmě dobře pamatují

Na tiskové konferenci představil jeden z autorů projektu, Martin Šimek, letošní soutěžící páry, kterými jsou zástupci jednotlivých divadel:

Lenka Vlasáková (Divadlo Palace),

Monika Sommerová (GOJA Music Hall),

Veronika Bajerová (Městské divadlo Mladá Boleslav),

Michal Slaný (divadlo Studio DVA),

Filip Březina (Městská divadla pražská)

Matěj Vejdělek (Městské divadlo Mladá Boleslav).

Míša Nováková a Tomáš Vořechovský, hvězdy StarDance, jsou také hvězdami Roztančeného divadla

V letošní porotě zasedne například jedna z účastnic prvního ročníku Roztančeného divadla Mladá Boleslav a vítězka 10. řady StarDance  Veronika Khek Kubařová nebo zpěvačka a členka oblíbeného uskupení 3v1 Martina Pártlová.

SOUTĚŽÍCÍ:

Lenka Vlasáková (Divadlo Palace) a její spolutanečník
Monika Sommerová (GOJA Music Hall) se svým tanečníkem
Domácí Veronika Bajerová z Městského divadla Mladá Boleslav a Tomáš Vořechovský
Rovněž místní Matěj Vejdělek (Městské divadlo Mladá Boleslav) s půvabnou Míšou Novákovou
Filip Březina (Městská divadla pražská) a jeho tanečnice
Michal Slaný se sympatickou tanečnicí

Video:

 V letošním ročníku máme, ačkoli je to jubilejní ročník Roztančeného divadla Mladá Boleslav, mezi soutěžícími čtyři zástupce pražské divadelní scény. Každý z páru si vylosoval, stejně tak, jak každý rok, jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec. Na oba tance nacvičí do konce listopadu různé taneční show,“ říká Martin Šimek, zakladatel projektu Roztančené divadlo. „Na galavečeru se diváci mohou těšit také na úvodní společnou choreografii,“ dodává Martin Šimek.

Martin Šimek v akci

Hlavního vítěze galavečera, který si kromě dalších hodnotných cen, odnese také putovní skleněnou trofej, zvolí odborná porota.

Podtitulem letošního ročníku je heslo „V rytmu české energie“. Celý večer budou Městským divadlem v Mladé Boleslavi znít české hudební hity v podání živé kapely „Gin in jam“ Jakuba Žítka.

Během tiskové konference

Svého vítěze (druhý vítězný pár) si mohou zvolit také diváci prostřednictvím on-line tipovací soutěže na stránkách www.roztancenedivadlo.cz.

Všichni za jednoho?

Aktuální informace o projektu je možné sledovat na internetových stránkách projektu, Instagramu, Facebooku a také na Youtube.  Zde  budou zveřejňovány příspěvky ze zákulisí a příprav projektu.

Vstupenky na slavnostní galavečer jsou v prodeji na internetovém portálu www.mdmb.cz nebo přímo na pokladně divadla.

Anebo jeden za všechny?

V sobotu 28. listopadu opět „Roztančíme Divadlo v Mladé Boleslavi“.

Generálním partnerem projektu je ŠKO-ENERGO a.s. a spolupořadatelem je již tradičně Městské divadlo Mladá Boleslav. Autorem a organizátorem projektu jsou Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové s.r.o. 

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Petr Mráček, Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Odešla PANÍ TEXTAŘKA

Legendární autorka textů předních zpěvaček i zpěváků Jiřina Fikejzová zemřela

Stala se doslova legendou. Ačkoli své písňové texty nikdy nechrlila jako na běžícím pásu. Anebo právě proto?

Jiřina Fikejzová pocházela ze severu Čech. Konkrétně z Lomu u Mostu. Možná, že právě tento drsný kraj jí dal do vínku citlivou, ale občas i elegantně drsnější, ženskost jejích textů?

V mládí se věnovala vrcholově lehké atletice. Převážně sprintům. Na lehkoatletickém hřišti se seznámila i se svým manželem Jaroslavem, reprezentačním skokanem do dálky. Ale nevyhýbala se ani ostatním sportům. Pochlubila se mi, že na kurtech pražského Meteoru (kde jsem o mnoho let později hrával), získala i svou první a poslední tenisovou trofej. Za turnaj ve čtyřhře.

Vedle sportu paní Fikejzová vystudovala i vysokou školu. Nejprve i sama zpívala, ale pak se věnovala tomu, co nejlépe ovládala – psaní textů. Jedním z jejích prvních profesionálních textů byl ten pod sloganem „Půvabná a svěží“. S ironií sobě vlastní vzpomínala na to, jak jí slavný kapelník Karel Vlach řekl: „A napíšete nám také něco bez věže?“

Cokoli Jiřina Fikejzová napsala, tak se téměř vždy stalo hitem. Stačí výčet těch nejznámějších titulů: „To mám tak ráda“, „Markétka“, „Dominiku“, „Řekni, kde ty kytky jsou“, „Massachusetts“, „Akropolis, adieu“, „E 14“, „Já do hry dávám víc“, „Sedm dostavníků“, „Měsíční řeka“, „Romantická“ či „Děvče, smůlu máš, je můj“.

V sedmdesátých letech byla paní doktorka Fikejzová i autorkou pravidelné rubriky v jednom časopise pro mladé. V ní udílela čtenářům a zejména čtenářkám rady – spíše z oboru psychologie. Její články byly milé, nevtíravé a psané spíše fejetonistickou formou.

Na archivním snímku s Karlem Gottem

Pracovala také přímo v hudebním vydavatelství Supraphon. Na pozici dramaturgyně. Ale nikoli české hudby (kde by třeba mohla ovlivnit vydávání svých textů), nýbrž v zahraniční redakci. Její zásluhou vyšla v naší republice, tedy tehdy za „železnou oponou“, alba Simona a Garfunkela i dalších pěveckých a muzikantských hvězd první velikosti.

Můj první kontakt s Jiřinou Fikejzovou byl do jisté míry kuriózní. Jednou u nás doma zazvoní telefon a v něm se ozve: „Dobrý den, tady Jiřina Fikejzová…“ Málem mi vypadlo telefonní sluchátko z ruky. Zatelefonovala mně jako členka poroty dětské písničkové soutěže. Kvůli mému textu. Říkala: „Víte, nám skoro všem se hodně líbila ta vaše (poznámka autora: malé „v“, protože s hudebním skladatelem Václavem Vašákem) písnička ,Žvýkačkový vlak´. Ale v porotě mezi námi byli povinně zastoupeni učitelé. A ti byli proti, protože prý děti ve škole lepí žvýkačky na spodní části desek lavic!?? My jsme si říkali, že byste to mohli předělat. Ale já sama chápu, že je na těch žvýkačkách postavena celá písnička. A já osobně bych to ve Vaší roli asi taky neudělala…“ A tak se taky stalo.

Od té doby jsme se s Jiřinou Fikejzovou setkali více než dvacetkrát. Dokonce byla v komisi, která mne přijímala do Ochranného svazu autorského. Často jsme se vídali ve vinárně U Šuterů, naproti Supraphonu, kde jsme kolikrát až do večera probírali moje texty. Nesčetněkrát jsme se potkali na výstavě jejího oblíbeného karikaturisty „Kobry“ Kučery. Ale dodnes nezapomenu, když jsem s ní psal rozhovor pro časopis „Domov“, jak při autorizaci vážila každé své slovo. S tím jsem se ještě nikdy nesetkal. Ani dodnes. Naposledy jsem se s ní viděl osobně, když jsem si k ní domů šel nechat podepsat její knížku „Povolání textařka“. Bydlela na pomezí pražských Vinohrad a Vršovic v krásné funkcionalistické vile po herci Jindřichu Plachtovi.

Na paní Fikejzové jsem, kromě profesionality a životní moudrosti, oceňoval zejména smysl pro humor. Nezapomenu, jak byla mírně zděšena, že se silnice E 14 z jejího textu stala později „rájem lehčích žen“. Anebo, jak přiznala, že v Tesaříkově textu u písně Yo Yo Bandu „Rybitví“ si v pasáži: „…znám taky jednu z Dejvic/Ta tam toho má nejvíc/Tak ta je tedy má.“, vykládala to poslední „má“ ve významu: „Tak ta je tedy moje“. Ve své životopisné knížce na sebe přiznala mnohé. Prostě, byla vždy dámou, ale také trochu v ní zůstala ta holka ze severu Čech i sportovkyně.

Před třemi lety jsme s Jiřinou Fikejzovou mluvili naposledy. Jaksi symbolicky také telefonicky. Přál jsem jí k významnému životnímu jubileu.

A nyní PANÍ TEXTAŘKA odešla…

Čest její památce.

Foto: archiv

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN