Královna duchů

Kolaborující herečka poprvé na českém jevišti

Kolaborující herečka v textu Elfriede Jelinek poprvé na českém jevišti

Studio Rote a A Studio Rubín připravují na 27. leden 2018 uvedení hry Královna duchů rakouské spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny Elfriede Jelinek. Herečky Gabriela Míčová a Lucie Roznětínská navážou na dřívější spolupráci a v režii Ondřeje Škrabala představí fiktivní monolog slavné herečky vídeňského Burgtheateru, která ráda manipuluje se svým publikem. 

Text Královna duchů rakouské dramatičky Elfriede Jelinek bude v Česku uveden úplně poprvé. Hlavní inspirací pro tento monolog byla kariéra herečky Pauly Wessely, která se proslavila nejen celoživotním angažmá na první rakouské scéně, ale také účinkováním v nacistických propagandistických filmech. „Lid jako svůj vlastní herec,“ je pouze jedna z vět, kterými si tato zasloužilá umělkyně plní životní plán převzetí moci nad svým publikem.

„Zasadili jsme text do ‘nejlidovějšího’ kraje u nás, na Slovácko, do okolí Uherského Hradiště, které žije folklorem. I velkoměstská herečka se ovšem snaží o jakési lidové umění. V Česku totiž máme silnou tendenci si folklor idealizovat, přestože v sobě konzervuje ideje 19. století, včetně antisemitismu, čímž jednoduše podléhá radikálním ideologiím. Této falešné lidovosti pak dodnes zneužívají ikony veřejného života, které umí s jazykem pracovat lépe než ostatní. Slovácko, odkud rodina Jelinek pochází a odkud byli posl&aac ute;ni do koncentračního tábora, má za sebou nepěknou fašistickou historii, potažmo i současnost,“ říká režisér Ondřej Škrabal.

Rytmus celé inscenace se odvíjí od folklorních motivů a rytmů, snaží se ovšem o celospolečenskou výpověď. Zazní původní slovácký folklor, k vidění budou originální kroje, ale i propagandistické filmové materiály. Hlavní postavou v této inscenaci bude ovšem jazyk slavné herečky, který sám o sobě může znásilňovat, ubližovat a měnit společnost.

O roli zfanatizované herečky se na jevišti podělí dvě představitelky. Gabriela Míčová se v poslední době objevila například ve filmové trilogii Zahradnictví, snímku Já, Olga Hepnarová a mnoha dalších filmových i televizních rolích. Za jejím prozatím největším úspěchem stála role prostitutky Romi v inscenaci režiséra Dušana D. Pařízka (Divadlo Komedie) a následně i ve stejnojmenné filmové podobě Jana Hřebejka ODPAD MĚSTO SMRT, za které získala jak divadelní cenu Thálie, tak Českého lva za nejlepší že nský herecký výkon v hlavní roli. Lucie Roznětínská působila v řadě pražských divadel, zazářila v zábavné one-man show Na stojáka. Stala se jednou z nejvýraznějších hereček tzv. Pokorného období v Činoherním Studiu v Ústí nad Labem. Herectví vystudovala na pražské DAMU, potom působila v divadle Labyrint v Praze, v A Studiu Rubín, v Činoherním studiu v Ústí nad Labem či strašnickém Divadle X10.

 

Více informací a předprodej vstupenek na www.astudiorubin.cz.

 

Elfriede Jelinek: Královna duchů

Premiéra 27. ledna 2018 od 19.30, A Studio Rubín

230 Kč / 150 Kč / 70 Kč (studenti uměleckých škol)

Předprodej vstupenek: http://bit.ly/kralovnaduchu

 

 

 

Eliška Míkovcová 

Taneční magazín

Letošní FEMAD patřil divadlu, pantomimě i muzikálu

Půlnoční „one man show“ mima Radima Vizváryho, obdivuhodný tanečně muzikálový projekt „Rebelové ze Stodoly“ divadelního souboru Jiříkovice, hudební dramaturgie představení podle filmu „Perfect Days“ divadla Exil z Pardubic, autorské monodrama Jaroslava Střelky z České Kamenice „Zahraj ty Ejsíky“, ale i výstava fotografií Marka Vašuta „Reprízy“, jakožto i další doprovodné programy a ohromné nasazení pořadatelů, místního souboru JIŘÍ – to vše zaujalo Taneční magazín na 45. ročníku divadelního festivalu FEMAD v Poděbradech.

Koncem druhého týdne letošního září proběhl ve středočeském lázeňském městě Poděbrady – jak již Taneční magazín několikrát avízoval – už pětačtyřicátý ročník divadelního festivalu FEMAD. Jednalo se o defilé špičkových českých a moravských neprofesionálních divadelních souborů, které jen těsně nepostoupily na vrcholnou akci roku – Jiráskův Hronov. Za minulého režimu proto tento festival získal neodparatelný přídomek „salon odmítnutých“. Tehdy se v případě nepostupu jednalo o důvody spíše cenzurně politické, dnes je již situace poněkud jiná … V Poděbradech se letos představilo osm soutěžních inscenací od monodramatu, přes komedie, dílka téměř detekktivního zaměření, divadla konverzačního charakteru až po muzikál. Profesionálním hostem festivalu byl přední mim, pedagog a filmový herec Radim Vizváry. Nejen z toho důvodu se stal náš magazín jedním z mediálních partnerů celého festivalu. Logo Tanečního magazínu se tak po celých Poděbradech a okolí objevovalo na plakátech a bilboardech vedle znaků a log Středočeského kraje, Ministerstva kultury, Univerzity Karlovy, známé minerálky Poděbradka, významných firem Biopol Paint a Auto Louda či přední poděbradské restaurace a pivního baru U Čiháků.

KROMĚŘÍŽ NA CELÉ ČÁŘE

Dá se směle říci, že – co se týká ocenění – protentokrát v Poděbradech Morava předčila české soubory. Buďme však konkrétní, jednalo se zejména o soubor DS Kroměříž. Již při zahajovacím ceremoniálu festivalu ve čtvrtek byla vyznamenána organizační pracovnice, herečka i režisérka tohoto souboru Jana Štěpánová. Možná, že ji znáte i prostřednictvím filmových rolí z českých filmů „Sněženky a machři po pětadvaceti letech“ anebo „Román pro muže“.

A obdobně tomu bylo i při závěrečném ceremoniálu v neděli. Opět Jana Štěpánová si odnesla cenu za ženský herecký výkon. Za nejlepší mužskou roli si vavříny odnesl její herecký kolega a principál souboru Jiří Kašík. A „kroměřížská“ inscenace Levinova „Veroničina pokoje“ se stala do třetice nejlepším představením festivalu. Potud tedy hlavní ceny festivalu, o nichž demokraticky hlasují nominovaní zástupci ostatních zúčastněných souborů. To však nebylo zdaleka vše. „Veroničin pokoj“ si však odnesl i cenu poroty diváků. Pro statistiky zbývá dodat, že režisé ;rem vítězné inscenace byl brněnský Ladislav Kolář, zvaný (i v divadelních programech!) familiérně „Láry“. S nadsázkou lze tedy říci, že souboru DS Kroměříž snad zbývalo pouze ještě vyhrát ve Sportce?

Cenu novinářské jury si za autorské divadlo odneslo monodrama „Zahraj ty Ejsíky“ Jaroslava Střelky z Broukovcova Kamdivadla z České Kamenice. Bylo hodnoceno zejména to, jak si interpret dokázal napsat na tělo generační výpověď, která nepostrádala hlavní divadelní atributy – gradaci ani silnou zápletku.

Stejný autor i herec v jedné osobě si odnesl i cenu divadelních klubů. Ty speciálně ohodnotily nejen jeho vklad autorský a herecký, ale zejména režijní, neboť není nic těžšího, než režírovat sám sebe. Jaroslav Střelka tedy mohl z Poděbrad odjíždět po zásluze potěšen.

REBELOVÉ“ ZAUJALY TANEČNÍ MAGAZÍN

Taneční magazín – vzhledem ke svému tematickému zaměření – nejvýše ohodnotil muzikálové představení „Rebelové ze stodoly“ Divadla Stodola Jiříkovice. Jak již samotný titul napovídá, autoři úpravy vycházeli ze známého filmového muzikálu „Rebelové“ Filipa Renče a Zdeňka Zelenky. Nejen nám se líbila nápaditá choreografie i scénická stavba pěveckých čísel. Zároveň je nutné vyzvihnout, že hromadné zpívání na nahrané hudební základy (čili: halfplayback) je možná daleko těžší, než spolupráce se živou kapelou. Reprod ukovaná hudba „jede“ neustále dále, nikdo se vám – jako by tomu bylo v případě živých muzikantů – nepřizpůsobí. Ocenění by si jistě zasloužil i režisér tohoto představení Marek Šudoma. V neposlední řadě i titul tohoto představení velmi konvenuje s výše zmíněným přídomkem festivalu FEMAD – salon odmítnutých.

Řadu diváků i odborníků zaujala nejen objevná hudební dramaturgie představení na motivy známého filmového hitu Alice Nellis (mimochodem, tato režisérka a hudebnice vyrůstala v Poděbradech) „Perfekt Days“ v interpretaci Divadla Exil z nedalekých Pardubic, pod režijní taktovkou Nadi Kubínkové.

Rovněž tak nedaleký Hradec Králové reprezentovalo divadlo s téměř maratónským názvem – Divadlo Jesličky Josefa Tejkla Hradec Králové. Vybralo si satirickou komedii „Bůh masakru“. Tentokrát šlo i porovnávat, jelikož totožný titul zde v Poděbradech před třemi lety předvedl soubor letošních laureátů DS Kroměříž. Podle řady diváků-pamětníků toto představení v režii a úpravě Josefa Jana Kopeckého předčilo (ne)dávný výkon Moravanů.

4-femad-rebelove15-femad-rebelove3

Záběry z inscenace „Rebelové ze Stodoly“ DS Stodola Jiříkovice

KAŽDÝ TITUL MĚL SVÉ KOUZLO

Soubor Zmatkáři z Dobronína si protentokrát vybral Stephensonovu inscenaci „Vzpomínky na vodě“. Zaujala zvláště působivou jevištní aranží, připomínající až Černé divadlo Jiřího Srnce! Bez zajímavosti není, že překladalem tohoto dramatu byl pravnuk slavného básníka a dramatika Stanislava Kostky Neumanna a vnuk herce Národního divadla Stanislava Neumanna – Julius Neumann. Jinak také herec populární Ypsilonky a pedagog DAMU. Pikantní v případě Poděbrad, kde léta probíhal recitační festival „Neumannovy Poděbrady“!

Milovníkům žánru fantasy jistě jejich očekávání zcela naplnilo téměř tříhodinové představení na Prachetovy motivy „Mort“ v podání DS Lázně Toušeň. Kvalitní herecké výkony tentokrát ještě umocnila velice šťastná spolupráce s výtvarníkem scény a kostýmním návrhářem. A rovněž scénická hudba v „Mortu“ vhodně tvrdila muziku.

V neposlední řadě mezi „osmou“ soutěžních představení zaujal rovněž Howdonův titul „Úžasná svatba“ v podání DS Vojan Desná – Mladá Haluz. V režii Vlaďky Koďouskové jsme byli svědky mile rozverné komedie, která měla spád, rytmus a vtip. Co chtít více?

REPRÍZY MARKA VAŠUTA

Na samý úvod festivalu se známý herec a současný moderátor soutěže „Chcete být milionářem“ na TV Nova a bývalý průvodce podnikatelského magazínu „Cesty k úspěchu“ na konkurenční TV Prima Marek Vašut představil v roli fotografa.

Pro současný FEMAD si připravil kolekci barevných a černobílých fotografií pod souhrnným divadelním názvem „Reprízy“. Jednalo se o spíše syrovější záběry z Čech, Moravy i ze zahraničí. Mnohde šlo o milé absurdity, které se tematicky blížily dávné humorné fotografické tvorbě Františka Dostála.

Místy nebyl přímo zřetelně čitelný jednotný autorský rukopis Vašuta v roli fotografa. Pokud však vystavovanou tvorbu porovnáme s dalšími fotografujícími herci a zpěváky, tak patří vedle spíše reportážněji zaměřené Evy Pilarové, v této konkurenci zcela jistě ke špičce.

1-femad-vasut-instaluje

Marek Vašut instaluje výstavu svých fotografií

Pro Taneční magazín je nutné připomenout, že otcem Marka Vašuta je taneční teoretik, pedagog, kritik, scenárista, dramaturg a libretista a rovněž autor mnoha knih o tanci i blízký spolupracovník Pavla Šmoka a jeho Pražského komorního baletu Vladimír Vašut.

Fotografická výstava Marka Vašuta byla důstojným pokračováním zdejších, FEMAD provázejících, výtvarných výstav Blanky Bohdanové, Juraje Jakubiska, Miloše Hlavici a řady předních scénografů.

2-femad-vasut

Na snímku nezvyklým průhledem foyeru divadla Na Kovárně konkrétní návštěvnice této výstavy „Reprízy“, když si pozorně prohlíží konkrétní Vašutovo dílo.

ELITNÍ PANTOMIMA O PŮLNOCI

Přesně o půlnoci z pátku na sobotu patřilo divadelní jeviště populárního mima i filmového herce i pedagoga Radima Vizváryho.

Velký obdivovatel Borise Hybnera i protentokrát přesvědčil, že se řadí ke špičce současné moderní pantomimy.

Ohňostroj neutuchajících nápadů. Vypointované gagy i několik epizodek podněcujících k hlubšímu zamyšlení.

Vizváryho kreaci vhodně podtrhovala nápaditá volba převleků i konkrétní hudby.

Toto Vizváryho představení pod názvem „Sólo“ vhodně rozšířilo obzory zaměření celého festivalu a dodalo mu – tak potřebný – moderní multižánrový podnět.

Zde je dlužno pochválit i ředitele festivalu Jakuba Charváta (mimochodem, ten slaví narozeniny ve stejný den jako sám Vizváry!), že pro Vizváryho vystoupení patřičně a úrodně připravil půdu.

Věřmě, že se moderním jevištním formám blížícím se výrazovému divadlu, pantomimě, stínovému či tanečnímu divadlu budou příště někdy věnovat i soutěžní soubory.

6femad-vizvary17-femad-vizvary28-femad-vizvary3

 „one man show“ mima Radima Vizváryho „Sólo“

OVACE PRO JIŘÍHO

Letošní (půl)jubilejní FEMAD nebyl nový pouze spoluprací Tanečního magazínu. Premiérově se zde představily v rolích sponzorů a partnerů rovněž poděbradská restaurační zařízení. Ať již uvedený pivní bar s restaurací U Čiháků, se skvělým reperoárem malých a minipivovarů či restaurace U Sirotka, která mimo piva a převážně grilovaného jídla nabízí i výtvarnou galerii v patře.

3-femad-ucihaku

Pan Čihák (vpravo) předává ze sponzorské restaurace U Čiháků dar divadelnímu souboru – vlevo skvělý moderátor festivalu Martin Kočí.

S velkým diváckým ohlasem se setkaly i nezávazné hudební variace o sobotní půlnoci.

Řediteli a dramaturgovi festivalu Jakubu Charvátovi se podařilo – v úzké spolupráci se starostou Poděbrad dr. Ladislavem Langrem a skvělým moderátorem Martinem Kočím i mnohými dalšími skromně ukrytými v pozadí – uspořádat další skvělou divadelní přehlídku, jejíž kvalita rok od roku roste.

Velký podíl na úspěšném průběhu festivalu měli i vedoucí workshopů a divadelních dílen – profesionální režiséři a dramaturgové Rudolf Felzmann, Václav Špirit, Jiří Fréhár, Petr Kracik, Kristán Kubák a František Zborník.

Největší ovace si zaslouží místní Divadelní soubor JIŘÍ. Celá řada jeho členů se starala o ubytování, naplnění žaludků i požadavků všech účastníků festivalu.

Všem těm patří poděkování a přání mnoha sil pro příští 46. ročník FEMADu.

Michal Stein

FOTO: FEMAD M. Drozd a archiv DS Stodola

Taneční magazín