„Cirkopolis“ za dveřmi

Letos bude mít svou oddělenou zimní a letní (sou)část

Již osmý ročník populárního mezinárodního festivalu nového cirkusu „Cirkopolis“ se uskuteční v letošním kalendářním roce hned nadvakrát.

Zimní varianta, která proběhne v termínu od 8. do 12. února 2021, uvede celkově 5 představení.

Festival odstartuje live stream premiéry žongléra Filipa Zahradnického z Paláce Akropolis. A následovat budou živá novocirkusová představení za největšími kulatými okny na světě – na pražské náplavce. #cirkuszasklem probudí v Kobce č. 10 – (A)void Floating Gallery utichlé město k životu a během čtyř večerů uvede site specific performance akrobatky Elišky Brtnické, herce a klauna Lukáše Karáska, performerky a tanečnice Cécile Da Costa a žongléra Filipa Zahradnického.

Vstupné je letos zdarma, podpořit festival bude možné zakoupením dárcovské vstupenky v síti GoOut.

Letní část festivalu se pak odehraje – pokud to situace vzhledem k vývinu koronaviru umožní – v červnu 2021 v prostorách Kasáren Karlín v 2021.

Program a aktuality festivalu najdete na www.cirkopolis.cz.

PROGRAM:

8. 2. 20.00FILIP ZAHRADNICKÝ – COLLECTION OF SCEPTICAL PLEASURES”

9. 2. 18.00, 19.00, 20.00ELIŠKA BRTNICKÁ – FISH EYE

10. 2. 18.00, 19.00, 20.00TYHLE / LUKÁŠ KARÁSEK – OBÝVACÍ POKOJ V KOBCE

11. 2. 18.00, 19.00, 20.00 FILIP ZAHRADNICKÝ – COLLECTION OF SCEPTICAL PLEASURES”

12. 2. 18.00, 18.30,19.00, 19.30 CILE DA COSTA – ROSELYNE

14. 2. 02.00AUSTRALSKÝ CIRKUS: NOVÉ PERSPEKTIVY – mezistátní on-line konference

Foto: Vojtěch Brtnický a archiv CIRKOPOLIS

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Obývací pokoj« skupiny tYhle

V inscenaci ožijí kusy nábytku a představí se variace nejrůznějších vztahů

Studio ALTA uvede 10.12. 2020 on-line premiéru autorského projektu performera Lukáše Karáska a souboru tYhle s názvem „Obývací pokoj“. Premiéra zároveň zahájí nový česko-norský projekt spolupráce kulturních domů.

Záměrem inscenace je inspirovat diváky, aby opustili své zažité stereotypy a podívali se na svůj pokoj i jakýkoli jiný prostor jinak. Lukáš Karásek propůjčuje různým nábytkům své tělo, aby vytvořil mikrokosmos nejrůznějších vztahů. „Už dlouho mě zajímají masky a teď jsem chtěl jejich prostřednictvím vytvořit skupinu charakterů a typů z kusů nábytku. Zkoumali jsme, jak mohou části nábytku projevit svůj charakter, jak se mohou pohybovat, jak mohou žít a co dokážou říct,“ vysvětluje Lukáš Karásek.

V inscenaci „Obývací pokoj“ každý kus nábytku jedná svým jedinečným způsobem a jejich odlišné tvary a velikosti jim dávají specifické vlastnosti. Jako samostatné bytosti se po pokoji pohybují, potkávají se s dalšími, interagují, ale nemohou pokoj opustit. Musí se naučit spolu sdílet prostor, podobně jako lidé v rodinách, komunitách i větších společenstvích. „Lidi, se kterými sdílíme náš životní prostor, si také často nevybíráme, ale musíme s nimi přesto vycházet. Nábytku určíme jeho místo a ten to pak nemá šanci změnit. Nábytek se se svým postavením musí vypořádat a vytvořit si vzájemně vztah,“ říká o svých inspiracích performer Lukáš Karásek.

Online premiéru můžou diváci zhlédnout 10. 12. 2020 v 19.30 na Facebooku Studia ALTA.

V rámci živého streamu se tvůrčí tým zapojí do Maratonu psaní dopisů, akce Amnesty International na podporu osvobození politických vězňů.

Další reprízy v ALTĚ jsou plánované na 20. a 21. dubna 2021. Ještě předtím mohou diváci představení vidět v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Komařicích a na dalších regionálních scénách.

tYhle / Lukáš Karásek: „Obývací pokoj“

On-line PREMIÉRA: 10.12. 2020 19.30 na Facebooku Studia ALTA

Tvůrčí tým:

Autor, performer: Lukáš Karásek

Dramaturgie: Viktor Černický

Scénografie, výroba nábytku: Lukáš Urbanec

Světelný design: Zuzana Režná

Kostýmy: Hynek Petrželka

Produkce: tYhle, Studio ALTA

Partneři: Terén, Cooltour, Cirqueon, Kredance, Tanec Praha / PONEC-divadlo pro tanec

http://tyhle.cz/

Projekt Obývací pokoj vzniká za finanční podpory: Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Brna, Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury.

Inscenace je součástí projektu „Spolupráce kulturních domů“: Studio ALTA, Black Box Theatre, Baerum Kulturhus, podpořeného z finančních mechanismů EHP a Norska.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zápas s jazykem v PONCI

Babylonská trilogie

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 8. – 10. června od 19.00 hodin festivalovou koprodukci projektu Florenta Golfiera (tYhle) s názvem Zápas s jazykem v pražské premiéře. Inscenace je první částí Babylonské trilogie zabývající se výzkumem jazyka. Golfier na vzniku díla spolupracoval s mezinárodním týmem, mimo jiné uznávanou lingvistkou Barbarou Mertins a inspiroval se rovněž dílem britského spisovatele a uměleckého kritika Johna Bergera. 

„Z rozhovorů, které jsem vedl s profesorkou Barbarou Mertins, mě nejvíc zaujalo, jak  reagovala na můj náhled na protipólné potřeby lidské osobnosti – na jedné straně touhu po pravidlech a na druhé po svobodě. A ona kladla hlavní důraz na emoční podstatu jazyka,“ říká Florent Golfier.

Ke spolupráci oslovil také slovenského choreografa, tanečníka a pedagoga Petera Šavela působícího v Bruselu, skladatele Iana Mikysku a členy souboru tYhle – francouzskou scénografku Marie Gourdain a světelnou designérku Zuzanu Režnou. Tento mezinárodní tým umožnil pestrý a komplexní náhled na téma jazyk. Co je to jazyk? Co znamená mluvit jedním jazykem? Je vůbec možné mluvit jen jedním jazykem, když každý jazyk má v sobě několik variací, úrovní, nářečí? A lze to vůbec, když lingvisté tvrdí, že hranice jednoho jazyka nelze přesně určit?

Dlouhodobému výzkumu řeči se autor pro svou Babylonskou trilogii věnuje od roku 2018. Proto doplnil pražskou premiéru výstavou, která rozvádí téma jazyka i z dalších úhlů pohledu, např. v kontextu vícejazyčných rodin.  Jaké dopady má jazyk na naše emoce, vnímání identity, svobodu projevu? Jak ovlivní užití spisovného nebo hovorového jazyka náš vztah ke společnosti, konvencím, normám?

Jak si jazyky musely v historickém vývoji vybojovat svůj prostor, jak tenká je hranice mezi národní hrdostí, láskou ke své řeči a kultuře, a proti tomu kolonialismem či dokonce nacionalismem? „Životaschopnost jazyka je věrným odrazem národa, který jím mluví“, říká Marina Yaguello (Sbírka stereotypů o jazyce)

Inscenace bude uvedena také 16. června od 19 hodin v olomouckém Divadle na cucky a 18. června od 20:00 hodin v brněnském Buranteatru. Po představení bude vždy následovat diskuse.

Florent Golfier je tanečník, performer a choreograf narozený ve Francii, v současnosti působící v České republice. Studoval činohru v Nancy a následně v ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na brněnské JAMU. Spolu s Lukášem Karáskem, Marií Gourdain a Zuzanou Režnou založili kolektiv fyzického divadla tYhle.

Více na: www.tanecpraha.cz

facebook.com/tanecpraha
instagram.com/tanecpraha

Projekt se koná za finanční podpory MKČR, MHMP, Státního fondu kultury ČR a města Brno.

Projekt vznikl v koprodukci tYhle s festivalem TANEC PRAHA, DW7 – Divadlo na cucky v Olomouci a Schloss Bröllin e.V.

Další partneři projektu: Studio ALTA, Kulturní centrum Cooltour v Ostravě, Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, Zámek Žďár nad Sázavou, Cirqueon, Švestkový Dvůr v Malovicích, «le Dancing » ve Val-de-Reuil (FR), laboratoř psycholingvistiky technické univerzity v Dortmundu (Technische Universität Dortmund), Ministerstvo školství, vědy a kultury Meklenbursko-Přední Pomořanska, kraj Vorpommern-Greifswald a Johan centrum – Moving Station v Plzni.

Festival TANEC PRAHA pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za kontinuální podpory: Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha
Za víceleté podpory: Kreativní Evropy, města Plzeň, Brno a dalších
Za podpory: Plzeňského kraje, města Ostravy, Karlových Varů
Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize.

Festival se koná pod záštitou ministra kultury ČR PhDr. Lubomíra Zaorálka a primátora Hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba.

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nové „království“ ALTY

Impozantní prostory. █ Tak trochu „studený odchov“. █ Lucia Kašiarová v červené barvě. █  Ambasadoři i ti další. █ Též nové sídlo Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. █ Tudy kráčela i filmová historie. █ Kavárna s ambicemi. █ A co dál? █

Jak je již pravidelným čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU známo, Studio ALTA ke konci února 2020 opustilo, po jedenácti letech, své již tradiční industriální prostory v holešovické ulici Bubenská. A od počátku května 2020 působí v historické budově karlínské Invalidovny. Tam získalo od Národního památkového ústavu do zapůjčení její západní křídlo. Program a náplň v současných prostorách zajišťuje ALTA ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a neziskovou organizací „Iniciativa pro Invalidovnu“. Poslední květnovou středu zde byla uspořádána tisková konference, spojená s prohlídkou celého prostoru rozlehlé budovy.

Již při vstupu do západního křídla čtvercového areálu (100 x 100 metrů!) Invalidovny jsme si nemohli neuvědomit, že za tak krátkou dobu zde proběhly desítky úprav. Interiéry si vyžádaly citlivé stavební i instalační rekonstrukce, aby zde vůbec všichni mohli pracovat a tvořit. Elektrické rozvody, alespoň provizorní podlahy, základní hygienická zařízení… Pouze zásadní řešení vytápění historické budovy se ukázalo velkým problémem. V letních měsících je teplotní stav v barokní budově ještě snesitelný… Za zimních měsíců budou muset být divadelní (i kancelářské) prostory vytápěny lokálně, individuálně.

Přítomné v novém prostoru uvítala šéfka Studia ALTA Lucia Kašiarová. Stylově – v červených kalhotách i teniskách. Seznámila přítomné s nejbližšími plány a výhledy studia i dalšími aktivitami v Invalidovně. Nebudeme je nyní jmenovat a probírat detailně, neboť korespondují s naším nedávno publikovaným článkem: https://www.tanecnimagazin.cz/2020/05/20/studio-alta-zaha…nske-invalidovne/.

S Invalidovnou a jejími prostorami bude bytostně propojen i fotograf, režisér, výtvarník, scénický výtvarník i světelný designér Michal Hσr Horáček. A jeho Hσr Gallery. O něm TANEČNÍ MAGAZÍN v minulosti referoval zejména ve spojitosti s divadlem Dany Paly. Tento vskutku renesanční umělec přítomné seznámil se svými nejbližšími plány, v nichž integruje (jak jinak, že?) výtvarné i divadelní umění.

Jižní průčelí Invalidovny s hlavním vchodem

Potom již přišli ke slovu takzvaní ambasadoři ALTY. Lukáš Karásek v kostce představil plány souboru „tYhle“. Nejen mne zaujal jeho ambiciózní projekt pod pracovním názvem „Obývák“. Tento někdejší student Pierra Nadauda z brněnské JAMU jím bude reflektovat na své i naše nejbližší interiérové okolí. Zpravodajská čest velí ještě doplnit, že významnými členy „tYhle“ jsou scénografka, režisérka a performerka Marie Gourdain. Francouzka, od roku 2010 žijící a tvořící v Praze. A také její kolega ze země Galského kohouta Florent Golfier, performer a transformer. Že by francouzský profesor zanechal v Lukáši Karáskovi tak trvalou stopu?

Lucia Kašiarová vtipně a věcně zareagovala na projekt „Obývák“ slovy, že teprve v karanténě z důvodů koronaviru si uvědomila, jak na nás působí ten nejbližší interiér.

Jiřího Šimka jsme měli tu čest nedávno vidět v televizi v britsko-francouzko-českém filmu o atentátu na Heydricha „Anthropoid“. V tomto snímku režiséra Seana Ellise výborně ztvárnil klíčovou roli Karla Čurdy. Na konferenci byl však v roli zástupce souboru „Ufftenživot“. Toto divadélko si zasloužilo, jak věrní čtenáři uznají, již množství kladných recenzí TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Šimek krátce, věcně přítomným přiblížil nejbližší divadelní i multimediální aktivity souboru, jehož další oporou je Sára Arnsteinová.

Dlužno ještě podotknout, že Lukáš Karásek i Jiří Šimek zdůraznili, jak si nové role ambasadorů ALTY oni i celé jejich skupiny váží.

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA se podílí na řadě tanečních aktivit širokého domácího i mezinárodního významu. Koneckonců, je i partnerem TANEČNÍHO MAGAZÍNU. Jeho představitelka, hraběnka Marie Kinski, seznámila auditorium konference s nejbližšími plány. Zdůraznila výhodu užšího propojení s ALTOU. Mimochodem, již v jejích holešovických prostorách SE.S.TA organizovala své tradiční Kulaté stoly a diskusní programy. Hraběnka ještě přítomné pozvala na letošní ročník KoresponDance ve Žďáru nad Sázavou (14. – 16. srpna). Letos se spíše oprostí od své tradiční internacionality. Podpoří domácí soubory v onom nelehkém boji se současnými omezeními. V jejich duchu bude také muset uzpůsobit svůj návštěvnický řád a režim kulturního programu. A právě pražská zahajovací „ochutnávka“ KoresponDance proběhne 11. srpna v prostorách i exteriérech Invalidovny.

Marie Kinski, šéfka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a předsedkyně Vize tance v jedné osobě

Invalidovna se neuzavře ani dalším výtvarným aktivitám. Bude je mít v gesci sdružení „3kurátorky“. O výstavách zde proponovaných seznámila novináře Kristýna Hájková. Na trio ji doplňují – v duchu názvu – ještě Alžběta Horáčková a Diana Kněžínková.

Spolupracující skupinu „Tlustá čára“ reprezentovala Ivana. Jmenovaná organizace má za cíl svou tvorbou obecně poukazovat na témata, která členy ve společnosti štvou. A zároveň integrovat do své tvorby zástupce sociální oblasti – lidi v závislosti, lidi bez domova, z azylových domů, bývalé vězně, oběti trestných činů a další. Prostě ty, kteří jsou společností častokrát vyloučeni. A možnost tvorby či sebevyjádření je jim odepřena. I přesto, že jsou ve svém nitru stejní jako my všichni. Jediným rozdílem je, že život je srazil na kolena a oni samotní nejsou schopni se postavit zpět na vlastní nohy. „Tlustá čára“ hodlá takovýmto lidem poskytovat zázemí, komunitu i motivaci něco změnit.

Při následných otázkách žurnalistů, respektive odpovědích Kočíkové na ně, bylo však zřetelné, že „Tlustá čára“ teprve své aktivity zahajuje. Třeba konkrétně při dotazu na Helsinský výbor. Prostě, tady ještě řada chvályhodných nápadů není zřejmě úplně tak zcela a do detailu domyšlena…

Po povodních v roce 2002 zůstaly stěny přízemních místností Invalidovny osekané

Ke slovu přišly i dvě reprezentantky duchovního sdružení „Karavana“. Na rozdíl od „Tlusté čáry“ měly své bohulibé aktivity do detailu promyšlené a perfektně zpracované. Všichni zde vystupující dokumentovali velmi široké spektrum aktivit a názorů, kterým bude západní křídlo Invalidovny otevřeno.

Po malém, leč zdravém, pohoštění pak následovala závěrečná, aktivní, část tiskové konference. Unikátní prohlídka nejzajímavějších prostor Invalidovny.

I v těchto chodbách se zde natáčelo…

Pod vedením vedoucího odboru Národního památkového ústavu inženýra Miroslava Indry a kastelánky Invalidovny Petry Widžové jsme zavítali do nejzajímavějších interiérových prostor rozlehlého komplexu. Bylo nám umožněno poznat, jak žili před více staletím váleční invalidé. Procházeli jsme se zde po stopách legendárního fotografa Josefa Sudka. Obdivovali zdejší kapli se zachovalými vitrážovými okny. Ale i zaregistrovali devastující stopy povodně z roku 2002. Invalidovna čelila více povodním, avšak ta nedávná byla pro ni nejhorší. V dlouhých chodbách zanechaly také stopy různé filmové štáby. Natáčel zde Miloš Forman oskarového „Amadea“. Ale také se zde točily scény do filmů „Doktor Živago“, „Malý Indiana Jones“, „Masaryk“ a mnoha a mnoha dalších. Na nádvoří u kašny zde natáčel jeden ze svých videoklipů slavný Ozzy Osborne. Prostě, tady kráčela historie. A to i ta filmová.

Šéfka ALTY Lucia Kašiarová a šéf odboru NPÚ inženýr Miroslav Indra

Proč tedy navštívit zrovna Invalidovnu? Kromě kulturního programu zde můžete navštívit kavárnu či komunitní zahrádku, anebo se zapojit do dění vlastní aktivitou či projektem. A co navíc? V ALTA kavárně se můžete osobně setkat s umělci, pracovníky z neziskového sektoru, studenty, maminkami, starými i novými známostmi, či případně sousedy.

Sledujte facebook, najdete tam menu i akce!

Informace k ALTA-kavárně: Lukáš Škorvánek,

kavarnaobyvak@altart.cz,

Telefon: 602 733 205

A kdy se do „království“ ALTY vypravit?

Otevřeno je již od druhé dekády května 2020 denně:

Pondělí – pátek: 15.00 – 22.00

Sobota – neděle: 10.00 – 22.00

Pozorným čtenářům neuniklo, že Studio ALTA má tyto prostory pouze propůjčené. Ano, Invalidovnu totiž čeká zanedlouho komplexní rekonstrukce. Zub času a nestylové změny minulého režimu i filmařů udělaly své. Divadelníci a pouliční umělci byli odjakživa historicky vnímáni jako „plemeno kočovné“. To sice ano, ale… Věříme, že ALTA časem nalezne své pevné místo v Praze. To své umělecké, v tanečním a divadelním světě, našla již dávno.

 Foto: archiv a Darja Lukjanenko

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN