Pod Palmovkou KLAUS, CHMELAŘ, ŠKRABAL i další

Vypravte se i vy na Čtvrtý ročník „Palm Off Festu“,který přichází s podtitulem „Hrdinové jako my“

Mezinárodní setkání divadel střední Evropy „Palm Off Fest“ proběhne v Divadle pod Palmovkou od 22. října do 4. listopadu 2019. Součástí programu bude také přehlídka nejzajímavějších dokumentů, diskuze s tvůrci, scénické čtení, koncert, výstava i konference. Zastřešujícím tématem čtvrtého ročníku se stalo motto „Hrdinové jako my“.

„Palm Off Fest 2019! otevře Faust v režii Jana Klaty. Polský Teatr Powszechny v inscenaci Mein Kampf prozkoumá, do jaké míry je tento 90 let starý text stále hrozbou. Slovenské komorné divadlo se podívá na osud jednoho z nejznámějších intrikánů v představení Biologie politika aneb Fouché, Slovinské Mladinsko Gledališče odhalí hranice populismu v inscenaci Naopak. Na programu jsou dvě inscenace oceňovaného maďarského dramatika a režiséra Kristófa Kelemena Maďarský Akát a Pozorovatelé. Domácí scénu bude dále zastupovat inscenace Bezruký Frantík v režií F. X. Kalby. Více informací o festivalu a předprodej vstupenek je k dispozici na www.palmofffest.cz.

Čtvrtý ročník mezinárodního festivalu „Palm Off“ opět představí veřejnosti nejvýznamnější divadelní tvůrce a inscenace ze zemí středoevropského prostoru. Zastřešující heslo čtvrtého ročníku „Hrdinové jako my“ je inspirované satirickým románem Thomase Brussiga, který sžíravou ironií popisuje dějinný zvrat roku 1989. „Letos si připomínáme třicáté výročí pádu berlínské zdi, díky němuž v prostoru střední a východní Evropy došlo k řadě politických, společenských a kulturních změn. Výběr inscenací na letošní festival ,Palm Off Fest´ se řídil otázkou, k jakým změnám v tomto prostoru za třicet let došlo v oblasti kultury a hodnot, které tvoříme a sdílíme,“ vysvětluje dramaturg festivalu Jan Jiřík.

„,Palm Off Fest´ už počtvrté představí špičkové soubory, jejichž tvorba je českému publiku těžko dostupná a proto často neznámá. Opět budeme nahlížet současný stav Evropy nejen prostřednictvím divadelní tvorby, ale také skrze dialog – po každém představení budou opět zařazeny diskuze diváků s režiséry, herci a dramaturgy,“ dodává ředitel festivalu a Divadla pod Palmovkou Michal Lang.

„Palm Off Fest“ se už počtvrté otevírá i dalším uměleckým oborům a platformám. Maraton dokumentárních filmů, na kterém festival již tradičně spolupracuje s projektem Institutu dokumentárního filmu KineDok, se tentokrát odehraje 2. listopadu od 19:00 v nově otevřeném prostoru Paláce Humanita, nedaleko pražské Palmovky. Během jednoho večera nabídne trojici snímků Až přijde válka (režie: Jan Gebert, 2018), Exit (režie: Karen Winter, 2018) a V zajetí (režie: Bernadett Tuza-Ritter, 2017). Součástí projekcí budou setkání s tvůrci i odborníky. Vstup na celý večer je zdarma.

Festival do programu zařadil i koncert, a to 23. října od 20:00, kdy v Divadle pod Palmovkou zahrají Květy. Kapela, která se na hudební scéně pohybuje téměř dvacet let, od roku 2016 experimentuje s elektronickou hudbou, ovšem její tvorba je stále charakteristická specifickou atmosférou živých vystoupení. 24. října od 20:00 festival v rámci doprovodného programu uvede scénické čtení nově přeloženého textu německého dramatika Händla Klause Toužím po Alpách; Tak vznikají jezera. Ve studiu Divadla pod Palmovkou se v režii Ondřeje Škrabala představí Tereza Dočkalová a Hynek Chmelař.

V rámci „Palm Off Festu“ proběhne také výstava „Nothing New Under the Sun“, tematizující protipóly technického a lidského. Bude zahrnovat vize budoucnosti i rozměr odpovědnosti v turbulentní době. Kurátory výstavy jsou Michal Jalůvka a Zai Xu. Výstava bude k vidění do 4. listopadu v blízké Galerii Světova 1. Součástí doprovodného programu je v neposlední řadě také diskuze Českého rozhlasu Vltava Festivaly, kam se podíváš s moderátorkou Veronikou Štefanovou, která se uskuteční 2. listopadu od 16:00 v Paláci Humanita, a mezinárodní konference „Divadlo a svoboda“ pořádanou Institutem umění – Divadelním ústavem 23. a 24. října 2019 ve Studiu Hrdinů a Divadle DISK.

Vstupenky na www.palmofffest.cz:

Ceny vstupenek 160,- až 390,- Kč

Pro studenty a seniory 40% sleva na vybrané kategorie míst.

Festival PAS: při nákupu 3 a více festivalových představení – sleva 20 %.

Vstupné na festivalový offprogram je zdarma (výjimkou je koncert kapely Květy – vstup 200 Kč).

Prodej vstupenek online a na pokladně Divadla pod Palmovkou (Zenklova 34).

Program „Palm Off Fest 2019“:

Slavnostní zahájení PALM OFF FEST 2019

22. 10. 2019, 18.30

Johann Wolfgang Goethe: Faust

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/faust/stse/

20. 9. – 4. 11. 2019

Výstava Nothing New Under the Sun

Galerie Světova 1

Vstup zdarma

23. – 24. 10. 2019

Konference Divadlo a svoboda

Studio Hrdinů, Divadlo DISK

Vstup zdarma

23. 10. 2019, 20.00

Koncert kapely Květy

Divadlo pod Palmovkou

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/kvety/pvcf

24. 10. 2019, 20.00

Händl Klaus: Toužím po Alpách; Tak vznikají jezera

Studio PalmOFF

Režie: Ondřej Škrabal

Vstup: zdarma

25. 10. 2019, 19.00

Stefan Zweig: Biologie politika aneb Fouché

Slovenské komorné divadlo Martin, Slovensko

Režie: Lukáš Brutovský

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/biologie-politika-aneb-fouche/vrse

27. 10. 2019, 19.30

Tomáš Dianiška a Igor Orozovič: Bezruký Frantík

Divadlo pod Palmovkou, Praha, Česká republika

Režie: F. X. Kalba

Vstupenky: vyprodáno

29. 10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen & Bence György Pálinkás: Maďarský Akát
Trafó House of Contemporary Arts, Workshop Foundation, Budapešť, Maďarsko
Režie: Kristóf Kelemen, Bence György Pálinkás
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/madarsky-akat/wrse/

30. 10. 2019, 19.00

Kristóf Kelemen: Pozorovatelé

Trafó House of Contemporary Arts, Budapešť, Maďarsko

Režie: Kristóf Kelemen

Vstupenky: https://goout.net/cs/tickets/pozorovatele/xrse

1.11.2019, 19.00

Boris Nikitin: Naopak

Mladinsko Slovensko Gledališče, Lublaň, Slovinsko

Režie: Boris Nikitin
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/naopak/yrse/

2. 11. 2019, 16.00

Český rozhlas Vltava uvádí: Festivaly, kam se podíváš

Palác Humanita

Moderuje: Veronika Štefanová

2. 11. 2019, 19.00

Maraton dokumentárních filmů

Palác Humanita

Vstup: zdarma

4.11.2019, 19.00

Mein Kampf

Teatr Powszechny, Varšava, Polsko

Režie: Jakub Skrzywanek
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/mein-kampf/esse/

Foto: „PALM OFF FEST“

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»STILLER« jako hrdina či antihrdina „u Hrdinů“

Z premiéry autorské adaptace románu Maxe Frische. V titulní roli Stillera hvězda současného doku-seriálu TV PRIMA „Policie v akci“!

Druhé květnové pondělí přineslo ve Studiu Hrdinů, ve Veletržním paláci v Praze, dlouho očekávanou premiéru „Stiller“. Toto režijní dílo Ivana Buraje jaksi symbolicky probíhalo pod sídlem Národní galerie, na jejíž půdě začal v dubnu 2019 boj s ministerstvem kultury i ministrem samotným. V hledišti nás čekalo, na rozdíl od „Enoly“ Elišky Brtnické, i více židlí! Inscenace byla v mnohých směrech podnětná…

Podkladem této inscenace byl vynikající román Maxe Frische, jehož hrdina – neúspěšný švýcarský sochař – má pocit, že i přes snahu není schopný být šťastný a dosáhnout štěstí v aktuálním manželství. Nedospívá však k němu také ani s milenkou. Odejde do ciziny, aby začal jiný, druhý život. Jako úplně jiný člověk. Což samozřejmě nejde. I když se to může člověku zprvu zdát. A určitě si to namlouvá. Proto Stiller, zadržený po sedmí letech na hranicích, dlouho popírá, že je totožný s hledaným Stillerem. Ale přijatý rodinou, přáteli a bývalou manželkou a vyšetřovaný soudem, se musí vzdát. Vzdává se, ale však jaksi neúplně. Opět se snaží splnit sebou vymyšlené manželčiny sny; a to jen a pouze svým způsobem. Což tu nejen neuspokojuje, ale i ničí ji a celý vztah. Vše tak Stiller přivede k opět výchozímu bodu, jako před lety.

„Stiller“ je příběhem o vzájemném nepoznání se lidí (dokonce i v blízkém vztahu), o nemožnosti útěku od sebe samého. Rovněž tak o plýtvání časem, který je nám do života dán. Vede, anebo je částečně nasměrován, také k poznání a sblížení se s druhými lidmi. A navíc – skvěle popsané vztahy, které se ponejvíce uplatňují v bujném rozsahu až nyní, tedy zhruba padesát let po napsání knihy. Důležité se mi zde jeví, někdy vtipné a symbolické, historky o mužském přátelství (o Ripu van Vinkelovi a o objevování jeskyní) aneb také o neporozumění mezi mužem a ženou. Jako je tomu v povídce o manželce, která se pořad ptá na to, kde manžel byl.

Jak inscenovat natolik epicky barvitý proces, jakým je knižní „reprodukce“ deníků? Jak diváka vtáhnout za necelé dvě hodiny do barvitých životních peripetií Stillera?

Režisér Ivan Buraj ve spolupráci s dramatizátorem Janem Kačenou se toho úkolu zhostili statečně a odhodlaně. Buraj staví celé představení do rozličných sektorů. Ať již „jeskynního“, „tábornického“ s ohýnkem či „filmového“. Celé představení je postaveno na kontrastech. Statického, spíše verbálního, herectví proti akci. Tichého projevu v kontrastu s až překřičenými pasážemi. Filmu s ryzím divadelním herectvím. Za nepříliš šťastný považuji krok, že byl Jan Kačena „sám sobě“ dramaturgem. Tento by měl být oponentem a vést s režisérem i úpravcem textu plodný trialog. Myslím, že tento moment se na srozumitelnosti i výsledném tvaru „Stillera“ výrazně negativně podepsal.

Inscenace, těžící z kontrastu, má spád i švih. Druhou věcí je, zda divák neznalý románu úplně vše chápe ve správných souvislostech? A to je právě přímým výsledkem absence skutečného dramaturga…

Petr Reif byl typově vybrán pro titulní roli skvěle. Pouze je škoda, že kolikrát zapomněl svou televizní roli razantního policisty asi někde v divadelní šatně. Místy mu není (v komornějších pasážích) rozumět. Jinde zas šumluje. Jaký to kontrast oproti jemu sekundujícím herečkám Gabriele Míčové a Magdaleně Strakové. Na obhajobu Reifa musím dodat, že Studio Hrdinů je obtížněji zvučitelné. Rovněž razantně zvučené filmové pasáže tlumenému projevu (v jiných momentech představení) jednoznačně neprospívají.

Jak tedy premiéru „u Hrdinů“ hodnotit? Asi nikoli jednoznačně. Což bylo, podle mého dojmu, i režijní snahou? Zřejmě…

V úvodu nastíněná epičnost předlohy, či nutnost některých sdělení, důležitých pro pochopení věcí následujících, vedla místy režiséra k „černobílým“ interpretacím. Myslím, že by si divadlo mělo zachovávat více prostoru pro fantazii a obrazotvornost diváka. Byť i divadlo podle takové náročné a vícevrstevné předlohy.

Nikoli v poslední řadě musím ještě vyzdvihnout funkční a citlivou hudební složku Pavla Boiky.

Premiéra „Stillera podle Buraje“ některé nadchla, jiné plně neuspokojila, ale zároveň všem předkládala otázky. A tak by tomu mělo být. Divadlo současnosti nemusí (a nemělo by) pouze nastolovat jasné téze a přímá řešení.

Foto: Studio Hrdinů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Psáno z premiéry 13. května.

Foto: archiv STUDIA HRDINŮ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Stillera« „u Hrdinů“ nedramatizoval JAN KAČER, nýbrž JAN KAČENA!

Studio Hrdinů připravuje poslední premiéru sezóny – dramatizaci románu Maxe Frische „Stiller“! Můžete se těšit.

Poslední premiérou aktuální divadelní sezóny bude ve Studiu Hrdinů adaptace románu Maxe Frische „Stiller“ v režii Ivana Buraje. Tato inscenace je dalším krokem spolupráce Studia Hrdinů s brněnským HaDivadlem, v rámci které přibližujeme blízké poetiky obou divadel divákům v Praze a v Brně. „Stiller“ je pak dlouhodobě koncipovaný projekt do dramaturgie Studia Hrdinů, která se v poslední době silně zaměřuje na roli umělce ve společnosti. Premiéra proběhne v pondělí 13. května 2019 od 20.00 hodin.

Max Frisch (1911 – 1991) byl švýcarský prozaik, dramatik a esejista. Román „Stiller“ vznikl během Frischova více než rok dlouhého pobytu ve Spojených státech a Mexiku na začátku 50. let minulého století. Prvky kriminálního románu se tu spojují s autenticky působícím deníkovým stylem. Frisch se zde zabývá tématy identity – soustředí se na člověka, který utekl z vlastního já, schopnost být s druhými, smrti a nemožnosti poznat „pravý svět”. Frischův román je předzvěstí konce „velkého subjektu“. V témže roce, co vychází „Stiller“, začal pracovat na románu „Homofaber“, který společně se „Stillerem“ a románem „Mé jméno budiž Gantenbein“ utvářejí trilogii.

Klíčový román poválečné literatury pro Studio Hrdinů zdramatizoval režisér Ivan Buraj společně s Janem Kačenou. Ve své interpretaci Stillera Ivan Buraj opět akcentuje témata, která máme spojená s představeními, která vytvořil ve svém domovském HaDivadle – kritiku antropocentrismu, environmentální a ekologické postoje; neotřele pracuje s perspektivou a úhlem pohledu, interpretuje mýtus o jeskyni, do kterého nás společně se scénografem Antonínem Šilarem díky technice „live cinemy“ vtahují.

„Líbí se mi Ivanova důslednost, se kterou své projekty promýšlí. Ivan dělá bytostně intelektuální divadlo, které ale není odtažité ani elitářské, a to mě moc baví,” říká k první Burajově režii ve Studiu Hrdinů jeho umělecký šéf Jan Horák.

„Po ,tekuté´ éře uplynulých let, kdy jsme se intenzivně zabývali identitou jedince, mi připadá důležité se v kontextu klimatické změny zabývat spíš okolnostmi, za kterých si identitu tvoříme a jaké dopady má naše identita na prostředí, které nás obklopuje. Divadlo zkoumá především mezilidské vztahy, ale myslím si, že v nich můžeme nalézt mnohé z toho, co má dnes celoplanetární důsledky v podobě zničeného životního prostředí. Zdroje jsou vyčerpány a otázkou je, co v nás nás dovedlo do této situace. Zároveň mě zajímá, jak si zobrazujeme svět a jakým právem svůj obraz považujeme za jediný pravdivý, čili rozpor mezi modelem a realitou (materialitou) světa, kdy nám samotné divadlo slouží jako metafora zobrazování si světa člověkem,” říká k připravované inscenaci režisér Ivan Buraj.

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Premiéra: 13. května 2019 od 20.00 hodin
Reprízy: 18. a 21. května, 16. června 2019

Foto: archiv Studia Hrdinů

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Květen – čas lásky a úkladů

Švandovo divadlo přináší premiéru hry Úklady a láska

Čas lásky a úkladů propukne v květnu ve Švandově divadle

Na květen, měsíc lásky, smíchovský soubor načasoval dlouho očekávanou premiéru slavné hry Úklady a láska německého klasika Friedricha Schillera. Strhující příběh mladých milenců, kteří svedou osudový boj s vlastní nezkušeností i se zvůlí a intrikami mocných, tu diváci uvidí ve svěží režii Martina Františáka. Drama nabité city, napětím i nečekaným humorem ve stylu filmů Quentina Tarantina má premiéru 26. května 2018 ve Velkém sále Švandova divadla.

Ona (Denisa Barešová) je dcerou obyčejného hudebníka a má se provdat za tajemníka. On (Tomáš Červinek) je synem vysoce postaveného kancléře a svatbu mu naplánovali s nejvlivnější ženou vévodství (Klára Cibulková). Ale ti dva se do sebe zamilují a postaví se proti celé mu světu. Čistá láska dvou teenagerů, Luisy a Ferdinanda, tak stojí proti chladné vypočítavosti a prohnaným úskokům těch, kteří sledují své vlastní cíle. Kdo v téhle bitvě zvítězí? A kdo v ní ztratí srdce, iluze a možná i život? Schillerova stále živá hra, zpracovaná u Švandů neklasickým způsobem, nabídne publiku drama lásky a nevinnosti v dnešním světě.

Divadelní trhák s filmovým nádechem

Teprve pětadvacetiletý Friedrich Schiller dopsal Úklady a lásku v roce 1784 po svém překotném útěku před tyranskou vládou württemberského vévody Karla Evžena. Rozhněvaný autor chtěl vytvořit pro divadlo „geniální trhák“. Což se mu povedlo. Jeho nekompromisní, mladou energií nabitá hra o milencích ze dvou znesvářených, společensky nerovných rodin ne náhodou připomíná věčný příběh Romea a Julie. I po více než 200 letech od svého vzniku tak Úklady a lásky nedají vydechnout divákům ani hercům…

Režisér Martin Františák sáhl po novém překladu Martina Sládečka, který vznikl přímo pro Švandovo divadlo. „Příběh Luisy a Ferdinanda je příběhem nevinnosti v tomto světě. Láska dvou mladých lidí, kterou jsme někdy jako ´tu první´ zažili všichni, je tu lakmusovým papírkem společnosti, v níž se odehrává. V našem případě je to společnost cynická, založená na bohatství a korupci, společnost ostrých loktů a rychlých řešení. S důsledky, které ti mocnější a protřelejší často už nejsou schopni dohlédnout,“ říká režisér Martin Františák.

A dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává: „Když Úklady a lásku čtete, nemůžete se ubránit dojmu, že kdyby žil Schiller dnes, psal by nejspíš pro Hollywood. I proto nám půjde o svižný příběh s rysy filmů Quentina Tarantina – příběh plný napětí, ostrých střihů a nečekaného humoru.“

Pohnutí bez hnutí

Ústřední milenecký pár ztvární Denisa Barešová, čerstvá absolventka pražské DAMU, a stálý člen hereckého souboru smíchovské scény Tomáš Červinek. V dalších úlohách uvidíme Kláru Cibulkovou v úloze protřelé a svůdné Lady Milfordové, Bohdanu Pavlíkovou coby paní Millerovou a Marii Štípkovou jako Sofii. Pánskou část obsazení tvoří Martin Dohnal, Miroslav Hruška, Hynek Chmelař, David Punčochář a Jiří Weiner. Inscenaci podtrhne živá hudba v podání skladatele a herce Martina Dohnala. A objeví se i loutky Báry Čechové.

„Stále jsou místa, kde stačí zůstat sedět, aby byl člověk pohnut. Divadlo takovým místem je – a Schiller to věděl,“ láká na novou inscenaci překladatel hry Martin Sládeček.

Premiéra inscenace Úklady a láska bude v sobotu 26. května, další reprízy jsou na programu 29. května a 2. a 13. června.

Foto: Jozef Hugo Čačko

Magdalena Bičíková

Švandovo divadlo,

TANEČNÍ MAGAZÍN