Branické divadlo slaví 100 let

Scéna, jejíž historie nebyla vždy úplně veselá, rozhodně ale nebyla nikdy nudná

Po vzoru Národního divadla se na vznik Branického divadla složili sami Pražané a prvním uvedeným představením byli Naši furianti. Během posledních 100 let se na branických prknech vystřídali ochotníci, profesionálové, mimové, ale také prostor fungoval jako třeba sklad nábytku.

V roce 1868 byla v Praze založena Tělocvično-hasičsko-ochotnická jednota, která dala základ Spolku divadelních ochotníků v Braníku. Ti nejčastěji hrávali po hostincích. Jejich činnost pokračovala i po první světové válce, kdy občané rozhodli o zbudování vlastního kulturního zařízení. Pomocí sbírek se podařilo vybrat kolem jednoho milionu československých korun.

Na konci druhé světové války budova sloužila jako sklad nábytku z vyklizených škol. Od roku 1963 spadala pod Obvodní kulturní dům Prahy 4 a využívala ji Československá televize.

Nejvíce je ale divadlo spojováno s pantomimou. Svou zlatou éru zažilo v dobách, kdy Boris Hybner uváděl svou Mim Session a ředitelem divadla byl Jiří Turek –  zakladatel a ředitel v současnosti populárního festivalu Letní Letná.

„Když v roce 1981 odstartoval Pavel Linhart s dramaturgií zaměřenou na pantomimu a pohybové divadlo éru Branického divadla pantomimy, asi nikdo ještě nečekal, že začala nejprogresivnější etapa tohoto divadla. Já tam chodil nejdříve jako divák, pak vzápětí i jako účinkující s naší pantomimickou skupinou B.B.DUC a ve finále po vojně (1987) jsem až do jeho uzavření v roce 1992 divadlo vedl společně s Evou Hoffmannovou,” řekl ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek.

„Až do sametové revoluce (1989) představovalo Branické divadlo pantomimy oázu mladého, silného, obrovsky kreativního a svobodného divadla. Útočiště tady měla celá řada souborů i jednotlivců. Po revoluci se všechna divadla najednou ocitla v krizi a bez diváků. Všichni začali uskutečňovat své plány, začali podnikat a chodit do divadla nebyl čas. To samé potkalo i Braník. Ale naštěstí v té době zde žilo a působilo skvělé divadlo z Petrohradu DEREVO. Ti měli vyprodáno i po revoluci,“ popsal Jiří Turek.

Současnost Branického divadla patří novému cirkusu. Svou domácí scénu zde má přední česká akrobatická skupina Losers Cirque Company. Ta divadlo přejmenovala na Divadlo BRAVO! a kromě špičkové akrobacie navazují vystupující soubory na tradici pantomimy a pohybového divadla.

„Divadlo BRAVO! je prostor pro nový cirkus a pantomimu, která k němu patří historicky. Tuto tradici chceme zachovat. Původní pořad, který se poprvé konal v Braníku v roce 1982, pořádal Boris Hybner a nesl dnes již kultovní název Mim Session.

My jsme tento model oprášili, s veškerou úctou lehce upravili a od roku 2021 ho uvádíme pod názvem Miniatury. Kromě mimů v nich uvidíte také akrobaty, tanečníky a další talentované umělce. Miniatury se snažíme do programu zakomponovat alespoň dvakrát za sezonu. Tradici v novém kabátě letos uvedeme 7. října,” prozradil umělecký ředitel Divadla BRAVO! a principál Losers Cirque Company Petr Horníček.

Stou sezonu divadla a šestou sezonu Losers odstartuje slavnostní zahájení již 21. 9. od 15:00 přímo před divadlem v Branické ulici. Diváci mohou přijít na doprovodný program, který zakončí nejprodávanější představení THE LOSERS.

Kromě zahájení se v divadle plánuje hned několik premiér, ať už v podání domácích Lůzrů, nebo hostujících souborů.

Lístky do Divadla BRAVO! jsou k zakoupení v síti GoOut na www.goout.net.

Iveta Bláhová

pro Taneční magazín

 

Grandiózní Losers

Nejupřímnější novocirkusová inscenace všech dob

Co to vlastně znamená, být profesionálním akrobatem? Performeři Losers Cirque Company chystají premiéru představení Grandiózní

Přední český novocirkusový soubor Losers Cirque Company se z venkovní letní scény v Anežském klášteře vrací do svých vlastních prostor v bývalém Branickém divadle, do Divadla BRAVO! Diváky na Prahu 4 lákají na premiéru svého nejnovějšího představení s názvem Grandiózní, ve kterém diváky svým specificky suchým lůzřím humorem plným nadsázky seznamují s krutou realitou vznikání tuzemských uměleckých projektů. O působivé akrobatické triky vás však neochudí.


Možná jste zaslechli názor, že umělci tvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. Zda je to skutečně pravda, nevíme, faktem však zůstává, že během období plného restrikcí a rušení kulturních akcí spojeného s koronavirovými opatřeními novocirkusová parta Losers Cirque Company zvládla v nelehkých podmínkách nazkoušet hned dvě nová celovečerní představení, ambiciózní Konkurz, který měl premiéru 2.6. na mezinárodním festivalu nového cirkusu Cirk-UFF, a inscenaci Grandiózní, jejíž přípravy v těchto dnech vrcholí. Datum premiéry je stanoveno na konec září tohoto roku a proběhne na domovské scéně souboru v Divadle BRAVO! na Praze 4.

Připravované představení divákům poodhalí proces vzniku mnohých divadelních projektů u nás, na první pohled velkolepý název Grandiózní totiž nepřímo odkazuje i ke slovu grant, tedy proces financování kulturních děl, který bývá často vyčerpávající. Autorem námětu a režisérem je člověk, který má k tomuto tématu opravdu co říct: Matyáš Ramba je členem Losers Cirque Company od jejich úplného začátku. Na představení Kolaps se podílel nejenom jako akrobat, ale i jako choreograf a je tvůrcem námětu snového představení Vzduchem, které jen málokdy zůstane zcela nevyprodané. Perličkou v jeho pomyslném profesním životopise je pak projekt AkroAudio, tedy rozhlasová akrobatická hra. V současné době coby choreograf spolupracuje i s Národním divadlem.

Středobodem představení Grandiózní je samotné představení. “Diváci sledují skupinu akrobatů, kteří touží vytvořit průlomové umělecké dílo s mimořádnou duchovní a kulturní hodnotou, něco, co přesahuje je samotné. Takový projekt ale vyžaduje spoustu času, sil – a především peněz. Tak jako ve skutečném světě inscenace vzniká v duchu starého dobrého motta: vždyť se to nakonec vždycky nějak udělá,” říká Matyáš Ramba. Naši hlavní hrdinové investují část peněz ze svého, část získávají od sponzorů, ale hlavně spoléhají na nejistý kulturní grant. “Jakmile se zkoušky rozjedou, není cesty zpátky, premiéra zkrátka musí být a musí se zvládnout. Akrobaté pracují pod silným tlakem a navíc čelí dalším více či méně bizarním problémům,” dodává autor. Diváky v sále čeká nervy drásající příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Chraň Bůh, aby naše hlavní postavy většinu těžce vybojovaného budgetu utratily za francouzskou tanečnici!

V Grandiózním se představí čtveřice ostřílených performerů z řad Losers Cirque Company ve složení Vítězslav Ramba, Lukáš Macháček, Jindřich Panský, Mates Petrák – zcela netradičně v roli sebe samých. Doplní je Julliet Jean, která do představení vnese ženský element a pohled na věc z příbuzného oboru. “Inscenace se soustředí na dvě hlavní témata: na souboj s neúprosnými grantovými komisemi a na přátelské pouto mezi divadelními kolegy, které bývá často tím nejdůležitějším důvodem pro to v profesi setrvat, i když je to občas fakt na hlavu,” říká Matyáš Ramba.

Grandiózní premiéra proběhne 29.9.2021 od 19:00, a to v bývalém Branickém divadle s novým názvem Divadlo BRAVO!, kde mají Losers Cirque Company od loňského roku svou vlastní domovskou scénu, i když si na ní v důsledku bezpečnostních opatření dosud příliš nezahráli. Během celého léta ale objekt vlastními silami zvelebovali a renovovali jej, aby novou divadelní sezónu odstartovali s plnou parádou. Podzimní program divadla je dostupný na webových stránkách www.divadlobravo.cz a kromě nového cirkusu a lůzřích představení nabízí například grotesku Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská od Divadla Komediograf, taneční vystoupení souboru ConTeátr nebo DOT504 Junior a akrobaticko-improvizační koncert Dana Bárty, EnDrua a JeNa Hovorky s názvem Kmeny.
Podstatnou část programu tvoří pravidelná víkendová představení Studia Damúza pro děti a filmové večery pod hlavičkou Bio BRAVO! zaměřené na tematická promítání spojená s přednáškami zajímavých hostů.

Kristýna Látalová 

pro Taneční magazín

RADIM VIZVÁRY novým uměleckým šéfem Laterny magiky

A jaké tam nastanou změny?

Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.

Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.

Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo

Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.

Otevírají se nové obzory

Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“

Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.

Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.

Projekty mimo domovskou scénu

Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.

Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.

Premiéra rodinné inscenace již na jaře

První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.

Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.

Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.

Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím“, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.

Laterna magika na odloženém „Expu 2020“

Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius“. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.

Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.

Radim Vizváry ve hře „Sólo“

Kdo je RADIM VIZVÁRY?

Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.

Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.

Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.

Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.

Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.

 

 

Foto: archiv LM a TM

Lucie Kocourková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN