PONEC a dvě říjnové premiéry

Mu–Tation pro dospělé a Škatulení pro děti

Marie Gourdain v Mu –Tation pracuje s odlitky těla, které v průběhu inscenace s pomocí tří tanečníků doslova mutují. Zkoumají tak důležitost proměny formy v cyklu života. V inscenaci se objeví tři performeři: Sabina BočkováMatthew Rogers a Radim Klásek.

Mu — Tation

Jak mu—tovat naše myšlení, hodnoty a pohled na svět v nezastavitelném cyklu života a v době, kdy je myšlenka zásadní změny všudypřítomná? Inscenace Mu—Tation prozkoumává možnosti transformace těla, úplného zředění bytí, ale i myšlenku stvoření bytosti od nuly, složené z různých kousků. Je možné, aby tělo, jak ho známe, zmizelo? Nebo aby bylo jiné? Jako když se housenka promění v motýla, rozpadne se na své elementární částice a přemění se podle jiného plánu, jiné architektury?  Francouzská choreografka Marie Gourdain pomocí tří performerů pracuje na velké metamorfóze, která projde několika po sobě jdoucími reinkarnacemi.

Marie Gourdain je choreografka, scénografka a výtvarnice původem z Paříže, která žije od roku 2010 v Praze. Vystudovala filmovou animaci na francouzské École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs (ENSAD). V rámci studia absolvovala Erasmus na VŠUP v Praze. Za svou výtvarnou a sochařskou práci získala cenu Frédéric de Carfort Paris (2011) a cenu pro sochaře ENSAD Paris (2009). Od roku 2015 je členkou kolektivu tYhle, který se věnuje fyzickému divadlu a tanci. Ve Francii založila nový soubor Matière Mobile.

V inscenaci vystupuje Sabina Bočková společně s Matthewem Rogersem a Radimem Kláskem. Hudba je dílem Sáry Vondráškové /Never Sol/, světelný design vytváří Zuzana Režná.

Škatulení zve děti od 4 let do světa fantazie, v němž se i zdánlivě obyčejné věci mění v něco nevšedního. Stačí otevřít oči, zapnout představivost, rozhýbat se a hrát si. Představení propojuje tanec, živou hudbu, performanci, prvky improvizace i technologie. Seznamuje děti s uvažováním o prostoru a architektuře, fyzikálních zákonech, přepravě a cestování krabic, ale i důležitosti přání a snů.

Mirka Eliášová absolvovala taneční katedru HAMU, obor choreografie, v roce 1997. Později přidala i doktorské studium na téže akademii, kde působí také pedagogicky. Kromě inscenací pro děti vytvořila řadu dalších děl a také zajímavých tanečních filmů. Spolupracuje s různými divadelníky a dlouhodobě experimentuje s Komorním orchestrem Berg, včetně site-specific projektů.

Celý program najdete na www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín

GALERIE BEZ HRANIC

Tanec a výtvarné umění jako jedno tělo

Tanec a výtvarné umění, dva odlišné světy, které však stále více lákají umělce k jejich propojení a vzájemné inspiraci. Americká choreografka, umělecká aktivistka a mentorka Sue Schroeder přichází do Čech s ojedinělým konceptem, ve kterém díla a myšlenky dávných i současných výtvarných mistrů ožívají v pohybech tanečníků. Projekt Galerie bez hranic bere návštěvníka na zážitkovou cestu napříč dvěma objekty Národní galerie v Praze – stálou expozicí ve Veletržním paláci 17961918: Umění dlouhého století a Sochařskou zahradou Anežského kláštera v Praze.

 

V rámci projektu dostalo příležitost pět vybraných tanečních tvůrců z České republiky a pět členů amerického souboru Core Dance pracovat intenzivně po dobu deseti dnů v prostorách Národní galerie Praha pod vedením Sue Schroeder. Společně připravují svá vystoupení přímo mezi návštěvníky. „Spíše než takový přístup k tvorbě, kdy by umělecká díla ‚inspirovala‘ moje taneční kreace, raději zkoumám a studuji záměr umělců a současně začleňuji do svého tanečního procesu řadu dalších uměleckých prostředků – malbu, kresbu, deníkové záznamy, perokresbu, sochařství atd. Protože vstupní bod většiny mých prací začíná improvizací, tyto alternativní tvůrčí procesy povzbuzují umělce k jedinečnému a v podstatě novému typu pohybu,“ říká Schroeder, autorka a mentorka projektu a současně umělecká ředitelka a spoluzakladatelka Core Dance.

Projekt vychází z dlouhodobého konceptu Centra choreografického rozvoje SE.S.TA Tanec v galerii, který je postaven na mezioborové spolupráci tance a výtvarného umění, vytváření vazeb mezi obory, hledání nových referencí a sdílení know-how.

 

Osobní setkání po roce tvorby on-line

Do projektu je zapojeno celkem pět úspěšných choreografů působících v Česku: Eva Urbanová, Barbora Látalová, Zdenka Brungot Svíteková, Johana Pocková a Roman Zotov-Mikshin, kteří měli možnost spolupracovat díky virtuálním přenosům s renomovanou zahraniční lektorkou a členy jejího souboru Core Dance (Walter Apps, Benjamin Laith Stevenson, Shawn Humlao Evangelista, Iman Siferllah-Grim) již od roku 2020 na stejném uměleckém konceptu.

 

Výtvarné a pohybové umění mluví stejným jazykem

Projekt Galerie bez hranic se vyznačuje jistým odklonem od tradičních představ o tanci, podporuje plodnou a velmi inspirativní debatu o výtvarném umění a současně umožňuje přistoupit k vyprávění „příběhu umění“ z kinestetického úhlu pohledu.

„Je to právě výměna know-how mezi obory tance a výtvarného umění, která na jedné straně umožňuje profesionálním umělcům uchopit jejich práci koncepčně a na straně druhé dává galerií prostor pro jiné vnímání dynamiky konceptů výstav.“ komentuje vzájemné působení oborů Marie Kinsky, ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. a doplňuje: „Tanec v galerii přináší nové impulsy v tolik potřebné oblasti, jakou je práce s návštěvníkem či divákem. Nejde jen o jeho přilákání na netradiční zážitek, ale i o zprostředkování jiného způsobu vnímání a nového poznání.“

 

Nový pohled na umění: Spojité nádoby

Sue Schroeder reflektovala, jako obvykle při své práci, záměr kurátorů výstavy Veroniky Hulíkové a Otty M. Urbana. Výběr obrazů, který vytvořila pro performery, byl dramaturgicky seskupen do stejných celků jako výstava: Člověk, Svět a Ideje.

Schroeder vede taneční skupinu k vystavění společného slovníku, komunikačních metod a rozvoji choreografických notací (tzv. scores) spojených s konkrétními výtvarnými díly. Návštěvníci budou mít možnost vidět nejen závěrečné prezentace, ale také se setkávat s umělci přímo v průběhu zkoušek v období 3.–13. 10.  a být tak svědky kreativního procesu tvorby.

Závěrečná performance na dvou místech Národní galerie Praha

  • „Dance and the Moving Body as Installation“
  • 10. října 2021 od 14:00
  • Sochařská zahrada Kláštera sv. Anežky České

 

  • „19th Century (wo)Man: A Contemporary Intervention“
  • 13. října 2021 od 18:00
  • Veletržní palác NG Praha, stálá expozice: 1796–1918: Umění dlouhého století 

 

Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z umění, výtvarná díla i tanec pak budete vnímat zcela jinak, oba světy k vám začnou promlouvat a odhalíte nové dimenze toho, co se v nich ukrývá a co je spojuje.

Cyklus Tanec v galerii charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků. Dílčí projekty byly realizovány ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií hlavního města Prahy od roku 2012, kdy pravidelně několikrát do roka přiváděly do aktuálních expozic performery a prostřednictvím pohybu otevíraly novou perspektivu a nové zážitky při vnímání konceptuálního či výtvarného díla.

Projekt Galerie bez hranic vznikl v letech 2020–2021 na základě koprodukce Centra choreografického rozvoje SE.S.TA s americkým studiem Core Dance ve spolupráci s Národní galerií Praha, za podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.

Více informací na www.se-s-ta.cz

Barbora Laierová, Korespondance

pro Taneční magazín

Divadlo X10 coby bruslařská dráha

Městská krajina coby místo prožívání

V pondělí 11. října se v Divadle X10 uskuteční další ze série mezioborových událostí Y events propojujících divadlo, výtvarné umění a umění performance s názvem Y: Urban (E)Scapes. Tentokrát bude pozornost zaměřena na městskou krajinu a hledání potenciálu jejího prožívání. Událost promění na dobu čtyř hodin prostor Divadla X10 na metaforické hřiště – plné uměleckých intervencí věnujících se městské krajině. Své útočiště tak zde najde například performance Alyssy Dillard a jejího kolektivu, která umožní všem přítomným zažít divadelní prostor doslova jako bruslařskou dráhu, videohry Vojtěcha Rady v instalační části pak nabídnou flanérské ponoření do městských částí Vršovic a Nuslí. Závěr večera bude patřit hostujícím umělkyním z Ukrajiny NFNR & unwavemenot &Iryně Zahladko, které se budou ve formě ambientního koncertu věnovat mizející části holešovického brownfieldu. Celkem svá díla představí více než 10 umělkyň a umělců z různých oblastí živého a výtvarného umění.
Y: Urban (E)Scapes 10. 11. 2021 18:30–22:30 v Divadle X10 
UMĚLCI*UMĚLKYNĚ Alyssa Dillard & kol., Alžběta Žabová-Kvasničková, Hana Slaninová, Vojtěch Rada, Bernardeta Babáková, Line Elkjær, Marika Smreková, Nitish Jain, NFNR& unwavemenot [ua] & Iryna Zahladko
KURÁTOŘI Anna Chrtková & Petr Dlouhý
Barbora Koláčková
pro Taneční magazín

Kühnův sbor vyhlašuje soutěž o nové skladby

Projekt společného zpívání získal mezinárodní podporu

Kühnův smíšený sbor vyhlašuje jedinečnou soutěž pro autory sborových skladeb!

Kühnův smíšený sbor, jedno z největších a nejstarších hudebních těles u nás, vyhlašuje unikátní soutěž zaměřenou na vznik nových sborových skladeb. Projekt nazvaný Platform for Singing zaštiťuje přední soudobý norský skladatel, emeritní profesor Norské hudební akademie Lasse Thoresen, a díky své výjimečnosti získal podporu Fondů EHP a Norska. „Skladatelskou soutěží chceme podnítit obecný zájem o sborovou tvorbu u veřejnosti i u autorů a rozšířit tak sborový repertoár o kvalitní soudobé skladby. Těšíme se na nová díla, která budou zajímavá jak pro sbor, tak pro posluchače,” říká muzikoložka a sopranistka Eva Velická, iniciátorka projektu.

Soutěž bude vyhlášena během října, uzávěrkou pro odevzdání skladby je poslední dubnový den roku 2022. Vítězné skladby budou pak slavnostně vyhlášeny během podzimu příštího roku na koncertě Kühnova smíšeného sboru, který je plánován na Novoměstské radnici v Praze. „Zde budou díla provedena a nahrána. Skladby pak budou žít i dál, Kühnův smíšený sbor je zařadí na svůj repertoár a noty budou vydány i v tištěné podobě,” upřesňuje Eva Velická. V rámci projektu Platform for Singing pak sbor uskuteční i čtyři koncerty a řadu workshopů po České republice.

Autoři bez věkového omezení zašlou svou skladbu pro smíšený sbor a cappella (čili bez doprovodu) do soutěže anonymně. Mezinárodní pětičlenná odborná porota ve složení Jaroslav Brych, Miloš Orson Štědroň, Jan Ryant Dřízal, Roman Z. Novák a předsedající Lasse Thoresen z Norska pak do srpna 2022 vybere vítěze. „Hlasové obsazení skladby se může pohybovat od klasického čtyřhlasu SATB – soprán, alt, tenor, bas – po jeho variace. Skladby mohou ve svých jednotlivých částech využívat různá obsazení, požadovaná délka je do 10 minut. Každý autor může zaslat do soutěže pouze jednu skladbu, jež nebyla dosud oceněna v žádné soutěži, ani veřejně publikována, a partitura musí být napsána čitelně v počítačovém notačním programu. Předkládá se pouze elektronicky. Přihláška je ke stažení na webových stránkách sboru www.kuhnchoir.cz,“ doplňuje Velická.

Síla zpěvu

Eva Velická zároveň připomíná, že sbor má ambici celý projekt pojmout i v dalších souvislostech. „Uvědomili jsme si, jak se v době pandemie, kdy byl zpěv zakázán, stalo poselství našeho projektu aktuální. Sborový zpěv totiž znamená mnoho. Jde o kulturu, zdraví, společné zážitky, socializaci každého z nás. Všechny tyto roviny v našem projektu zdůrazňujeme a sbor se díky tomu stává skutečnou platformou pro vytváření hodnot,” dodává Eva Velická.

Partnerem projektu je Norská hudební akademie z Osla, na níž během téměř padesáti let její existence studovalo mnoho uznávaných norských hudebníků. Kromě klasické hudby poskytuje špičkové vzdělání také v oborech lidové či církevní hudby a v posledních letech také významně v oblasti jazzu. Akademie je zároveň také největším organizátorem koncertů v Oslu.

www.kuhnchoir.cz

 

Víte, že…

ceny pro vítěze jsou ve výši 20.000 korun (1. místo), 15.000 korun (2. místo) a 10.000 korun (3. místo?)

Projekt Platform for Singing zaštiťuje Lasse Thoresen, přední soudobý norský skladatel, emeritní profesor Norské hudební akademie, jenž patří k žijícím klasikům soudobé vážné hudby? Často je inspirován severskou lidovou hudbou, kterou umí zkombinovat s moderními skladatelskými postupy. Patří k umělcům, u něhož si díla objednávají hudební instituce po celém světě.

Kühnův smíšený sbor vznikl v roce 1959 a dnes čítá 80 zpěváků? Své dobré jméno si vydobyl především díky kvalitní interpretaci repertoáru 18.–20. století, ale také díky aktivní účasti v nových projektech, včetně natáčení filmové hudby a interpretace skladeb současných autorů. Sbor zvítězil na mnoha soutěžích například v Itálii či Maďarsku.

KDO JE:

Eva Velická (45 let)

Muzikoložka a sopranistka PhDr. Eva Velická, Ph.D. je žena, který žije hudbou: aktivně ji provozuje, píše o ní a propaguje ji. Díky svým organizačním schopnostem a mezinárodním kontaktům pomáhá také jejímu vzniku a provozování.

Vystudovala hudební vědu na FF UK Praha s ročním studijním pobytem na Phillips-Universität Marburg. Od roku 2015 je šéfredaktorkou hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha. V roce 2007 se skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm založila spolek Omnimusa, který realizoval řadu vysoce oceňovaných hudebně-divadelních projektů (např. Divadlo Gočár získalo Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu 2012 a Cenu Divadelních novin za nejlepší hudební divadlo 2012/13).

Je sopranistkou Kühnova smíšeného sboru, v němž působí zároveň jako grantová manažerka. Úspěšně napsala a řídila desítky grantových projektů, včetně těch mezinárodních. Pobývala na stážích Phillips-Universität Marburg, Ludwig-Maxmillian-Universität München, nakladatelství Bärenreiter Kassel, Beethoven-Haus v Bonnu, Bibliotheque Nationale de France v Paříži, Library of Congress ve Washingtonu D. C. a dalších. Je vášnivou obdivovatelkou díla Leoše Janáčka, jenž ji vždy dokáže strhnout svou výraznou emocionalitou. O české hudbě už publikovala stovky odborných či popularizačních článků. Od roku 2011 je členkou grantových komisí na Ministerstvu kultury ČR.

Se svým manželem, skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm, mají 2 dcery – i ony se věnují hudbě.

Jana Bryndová

pro Taneční magazín