Fatal Attraction

Alžběta Krňanská – Vernisáž Galerie NoD

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravované sólové autorské výstavy Fatal Attraction české umělkyně a malířky Alžběty Krňanské tvořící mezi Prahou a Athénami, která proběhne v úterý 3. 3. 2026 od 18:00 v Galerii NoD. Nejnovější série obrazů Fatal Attraction, pracující s motivy vzájemně propletených fragmentů automobilů a AI generovaných ženských postav, otevírá otázky o touze a identitě v perspektivách „petromodernity“.

 

Galerie NoD
Alžběta Krňanská
Fatal Attraction
Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa
Vernisáž / Opening: 3. 3. 2026, 18:00
3. 3. – 4. 4. 2026

Série maleb Fatal Attraction Alžběty Krňanské pracuje v juxtapozicích s motivy vzájemně propletených fragmentů automobilů a AI generovaných ženských postav. Krňanské se hlavním inspiračním zdrojem stává kultovní a kontroverzní snímek Davida Cronenberga Crash. Díla zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“, tedy luxusním automobilem, tj. strojem, který je zároveň svůdný, destruktivní a kulturně zatížený jako symbol moci, statusu, ale současně i jako symbol touhy, jenž není neredukovaný pouze na touhu „maskulinní“.

Malby jsou rámovány patchworkovými konstrukcemi znovu poskládaných monochromů, vytvořenými irizujícími barvami evokujícími kovový povrch vozů. Tyto rámy uvádějí textilní techniky tradičně spojované s ženskou domácí prací do přímého kontaktu s uhlazenou, industriální estetikou automobilového designu. Kontrast podtrhuje napětí mezi měkkostí a tvrdostí, řemeslem a technologií, intimitou a podívanou. Prostřednictvím těchto kontrastů v sérii Fatal Attraction Alžběta Krňanská zkoumá jak automobily fungují nejen jako užitkové stroje, ale také jako fetišizované objekty náklonnosti, násilí a utváření identity v současné kultuře.

(Reprodukce: Alžběta Krňanská, archiv autorky)

 

„(…) PK: Tvé nové obrazy zkoumají intimní a ambivalentní vztah mezi ženou a její tělesností („objektem touhy“) a symbolem „petromodernity“: luxusním automobilem. Automobil je v Tvých obrazech a objektech svůdný a destruktivní zároveň. Je tato svůdnost pro Tebe především „erotikou formy“ – tedy že přitažlivost tkví v designu, lesku a rychlosti –, nebo jakousi „erotikou moci“, tedy že automobil je způsobem touhy: tj. formou a perspektivou, skrze kterou toužíme po statutu, dominanci, vlastnictví? 

AK: Automobil dnes funguje jako velmi silný nástroj sebe-definice. Je to způsob, jakým se prezentujeme navenek a jak chceme být vnímáni. Často když někdo získá větší finanční prostředky, jedním z prvních kroků je pořízení luxusního auta. Je to jakýsi „první odemčený level“ na cestě ke statusu, dominanci a vlastnictví.
Nejde tedy jen o estetiku designu, lesku či rychlosti, ale především o erotiku moci – o pocit kontroly, síly a společenské pozice. A myslím, že to už dávno není výhradně mužská doména. Mnoho žen vnímá automobil velmi podobně – jako prostředek autonomie a sebeurčení. (…)“

Alžběta Krňanská (*1992) je česká umělkyně žijící v Athénách (Řecko), která pracuje na průsečíku malby, textilního řemesla a industriálních technologií. Ve své praxi zkoumá reprezentaci žen, tělesnou autonomii a proměňující se vztah mezi touhou a digitální kulturou. Tradiční techniky jako patchwork, háčkování, batiku a klasickou malbu kombinuje s obrazy generovanými umělou inteligencí a zkoumá napětí mezi svůdností a automatizací, mezi ruční tvorbou a syntetikou. Tradiční textilní postupy často používá jako nositele paměti a genderované práce a rekontextualizuje je v technologicky zprostředkovaném prostředí. Tento dialog mezi měkkostí, ruční prací a strojovou přesností Krňanské umožňuje zpochybňovat, jak je ženskost, touha a tělo v digitální kultuře neustále konstruováno, konzumováno a transformováno. Její umělecká praxe se snaží ukázat, že tato propletení mohou být zároveň nejen zneklidňující, ale současně i posilující a dokážou nabízet nové způsoby imaginace vztahu mezi lidským dotykem a algoritmickými perspektivami strukturování dnešního světa. Krňanská byla finalistkou Ceny kritiky pro mladou malbu (2019). Mimo výstavní aktivity v České republice vystavuje v posledních letech především v mezinárodním, mimo jiné na výstavách A Scattering of Salts (2023, American Institute of Greece), EFFIMISMS (2023, MISC Gallery, Athény) a The WORLDS (2022, Drawing Triennale, Vratislav). Její samostatná výstava I Want You to See It byla uvedena v Alkinois Gallery v Athénách v roce 2025 (kurátor: Panos Giannikopoulos, kurátor řeckého pavilonu na Benátském bienále 2024).

 

NoD, Taneční magazín

 

„Pivní“ kuriozita TANCE PRAHA 2021

Zajímavý unikát v rámci tohoto vrcholného tanečního festivalu

Málokdy se může stát, že se – alespoň jmény – prolínají na jedné akci dva různé obory. V tomto konkrétním případě se jedná o tanec a – pivovarnictví!!! V rámci letošního festivalu TANEC PRAHA totiž vystupují hned dva interpreti, kteří nesou jména piva, respektive malého pivovaru. Obzvláště kuriózní je to v tom, že se, v našem případě, jedná o vskutku malý východočeský minipivovar!!! A jméno pivovaru i současně druhu piva pivovaru z horských úbočí Jeseníků!

Kdyby se někdo jmenoval Ježek, Konrád, Vratislav či Václav Holan, jako větší pivovary, určitá, i když také mizivá, pravděpodobnost tu je… S tím, že by se někdo jmenoval třeba Staropramen či Prazdroj nelze snad ani ve snu počítat… Ale na stejném festivalu jména Záhora a Holba??? K neuvěření!

Kdo jsou tito dva umělci se jmény tak podobnými sladovému, chmelovému moku? Začněme tedy, podle abecedy, Ondřejem Holbou.

Ondřej HOLBA absolvoval katedru pantomimy na pražské HAMU. Specializuje se na autorské pohybové divadlo, nový cirkus a cirkusovou pedagogiku. Od roku 2010 působí jako herec v divadle Circus Sacra. Se svými představeními již vystupoval na festivalech Letní Letná, Cirk UFF, Cirkopolis, Mime Fest, Kremnické Gagy a na mnoha a mnoha dalších.

Ve své tvorbě se programově zaměřuje na nový cirkus a autorské divadlo i rozšíření těchto světových trendů v České republice. Spolupracuje s umělci z celého světa. Ve spolupráci s finskou režisérkou a klaunkou Herne Väätäinen vytvořil autorské inscenace „Still life“ a „And Who Is Useless Now?“.

Ondřej Holba

V současnosti se zabývá možností využití robotiky a umělé inteligence v klaunských představeních v divadle. Inspiraci ke své tvorbě hledá ve filozofii umělé inteligence, ve výtvarném umění, hudbě a v práci se světlem, přičemž usiluje o vyrovnané propojení těchto směrů.

Ondřej v akci

Poslední dobou režíroval autorská představení „Kukačka – přesto zůstal člověkem“ (2017) a „Parazit“ (2019). V roce 2019 dokončil svůj zásadní, již zmíněný, projekt „And Who Is Useless Now?“, který byl vybrán do evropských projektů Circolaborative Tools, Circus Next + a na festival Česká taneční platforma.

Michal ZÁHORA absolvoval roku 2003 Konzervatoř Duncan centre. Zahraniční studijní pobyt absolvoval ve Stockholmu, po jehož ukončení ihned získal angažmá v norském národním souboru Carte Blanche. Poté následovalo angažmá v taneční skupině choreografa Roberta Zappaly v Itálii (2004-2005). Tříleté angažmá absolvoval Michal následně v britském národním souboru Scottish Dance Theatre (2006-2008). Ojedinělé a široké zkušenosti získal při práci v uvedených souborech, ale také v rámci nezávislé umělecké činnosti.

Michal Záhora

Spolupracoval s více, než osmnácti zahraničními a českými choreografy, ze kterých jmenujme alespoň Ohada Naharina, Amandu Miller, Inu Christel Johannessen, Adama Benjamina anebo Evu Blažíčkovou.

Záhora se své vlastní choreografické tvorbě věnoval zejména jako člen souboru NANOHACH (2005-2016). Mezi jeho autorská díla patří „Synchronicity“, „Resonance“, „Orbis pictus“, „Diptych“, „DEVOID“, „Okamžik proměn“, „Pulsar“, „Koncert pro NI“, „Slavnost“, „Výročí“, „Chrámový tanec“, „Generace X“, „Evropa!!?“. Všechny jeho inscenace na sebe strhly pozornost kritické i divácké divadelní obce u nás i v zahraničí (Irsko, Itálie, Německo, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie).

Michal v pohybu

Za choreografickou a interpretační práci byl nominován na nejrůznější ceny ve svém oboru: Cena Thálie, Cena SAZKY za objev v tanci, výroční ceny Opery plus.

Souběžně s choreografickou a taneční činností se Michal také systematicky zabývá uměleckým vzděláváním a pedagogickou praxí. Vedl semináře na London Contemporary Dance School – The Place (Londýn), Rambert school of ballet and contemporary dance (Londýn), The Space – Scottish School of Contemporary Dance (Dundee). Průběžně od roku 2008 vede vzdělávací semináře pro profesionály, studenty tanečních škol nebo pro pedagogy a účastníky celorepublikových přehlídek amatérského tance a základních uměleckých škol.

V letech 2009 – 2013 byl ředitelem Konzervatoře Duncan centre a mnoho let také jejím pedagogem. Vyučoval rovněž, ve školním roce 2016/2017 na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. 

A teď krádce o jejich pivních jmenovcích.

PIVOVAR HOLBA píše svou historii již od roku 1874, kdy v Hanušovicích založil sládek Josef Mullschitzký na tehdejší dobu moderní parní pivovar. První várka piva se zde uvařila přesně 28. prosince téhož roku. Postupně se pivovar rozrůstal a modernizoval. Již ve třicátých letech minulého století byl, svým výstavem, třetím nejvýkonnějším na Moravě. Po znárodnění v roce 1948 se přejmenoval na „Pivovar Hanušovice, národní podnik“. Ale i za minulého režimu neslo jeho nejkvalitnější a vývozní pivo stále značku „Holba“. Nyní spadá pod koncern „Severomoravské pivovary Přerov. A věnuje se, kromě výroby piva i jeho expedici a plnění – to nejen do sudů, ale částečně i do moderních ve světě stále žádanějších plastových přepravek, trochu připomínajících tvar ledvin.

PIVOVAR ZÁHORA je mnohem mladší. Vznikl, severozápadně od Chlumce nad Cidlinou, ve vesnici Kněžičky v roce 2016. A založili jej dva bratři Záhorové. Tomáš a Vojtěch. Vaří pivo poctivě na tři rmuty. Tedy pivo spodně kvašené. Vedle toho mají v nabídce také piva kvašená svrchně. A k jejich mistrovským kouskům patří i pivo nakuřované – Rauchbier. Díky kvalitě a nepřehlédnutému grafickému stylu etiket je jejich pivní mok vyhledávaným artiklem nejen v širokém okolí, ale i ve speciálních restauračních podnicích v Praze, Brně, ale také třeba v Liberci.

Ale zpět k festivalu TANEC PRAHA. Ondřej Holba na něm vystoupí s inscenací „And Who Is Useless Now?6. června v jihlavském DIODu a 9. června v v olomouckém DIVADLE NA CUCKY. A Michal Záhora, s pořadem Generace X10. června v pardubickém DIVADLE29 a 12. 6. v amfiteátru za DKMO v Ostravě..

Nezaměnitelný grafický styl etiket pivovaru Záhora

Foto: Dragin Dragan, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vratislav volá:

„Workshop v rámci polského divadelního festivalu hledá účastníky i případné účastnice!“

Kulturní centrum Agora ve Vratislavi spolu s uměleckými organizacemi z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska přijímá přihlášky na projekt v rámci mezinárodního divadelního festivalu Open Air. Ten se uskuteční od 14. do 20. června 2021.

Workshop, na který se lze hlásit, je určen mladým umělcům a umělkyním, kteří se zabývají cirkusem, divadlem a hudbou, pro které je budování nových hodnot v místě kulturního střetu důležitým tvůrčím prvkem. Hlavním tématem workshopu je klimatická krize.

Cílem týdenního pobytu ve Vratislavi je vytvořit jedinečný interdisciplinární projekt založený na nápadech a spolupráci čtyř zástupců a zástupkyň z každé visegrádské země.

Více informací zde.

Sdílet

Konkrétnější informace na: https://artinres.cz/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN