Na LETNÍ LETNÉ jmenovec prezidenta!

Jeden z těch, kteří se podílejí na ohromném festivalovém bloku pro děti, nezklamal, ale…

Antonín Novotný není pouze jmenovcem prezidenta, za kterého vzkvétala „socialistická“ filmová tvorba i divadlo, nýbrž i legendárního herce! Jeden z hrdinů filmů pro pamětníky nechyběl v žádném z tehdejších hitů stříbrného plátna: „Škola základ života“, „Ulice zpívá“, „Slávko, nedej se“, „Katakomby“, „Tři vejce do skla“, „Ta naše jedenáctka“ a mnoho a mnoho dalších. Antonín Novotný ve filmech nejen hrál, ale i zpíval. Narodil se roku 1913 v jihočeském Táboře a zemřel v dubnu 2005 v bavorském Rodhenthalu.

Antonín Novotný, za kterým jsme šli na letenský festival, se však narodil roku 1951. A je bývalým řecko-římským zápasníkem. Má za sebou studia na „Ježkárně“ u Ivana Vyskočila. Také praxi v loutkovém divadélku MINOR, další delší angažmá v pantomimické skupině Ladislava Fialky, anebo také studia v Polsku, u Jerzy Grotowského. Ve svých (převážně loutkových) divadelních projektech se věnuje širokému žánrovému rozpětí. Zaujal i inscenací „K čemu je vlastně bílý psí trus?“.

Antonín Novotný se svým divadélkem na letošní LETNÍ LETNÉ přispěl do programu „dětského stanu“ hned dvěma tituly – „Kvak a Žbluňk“ a „O princezně, která se nebála“.

TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil tu druhou pohádku. Jednalo se o svižné autorské dílko, provázané písničkami. Kromě hlavního protagonisty, jmenovce prezidenta, v něm (tak trochu, v programech i propagačních textech, utajeně) vystupovala i (zřejmě) Jana Ptáčková. Alespoň tak ji najatí detektivové TANEČNÍHO MAGAZÍNU identifikovali na základě společných znaků v internetových příspěvcích.

Druhá inscenace jmenovce prezidenta a jeho divadla, titul „Kvak a Žbluňk“ pouze obrazem, titulní snímek této stati je z recenzovaného představení „O princezně, která se nebála“

Velkým kladem pětačtyřicetiminutového představení byla výtvarná stránka. Výpravného draka se dokonce i menší děti bály. Ale tak to má být. I další loutky měly potřebný výtvarný švih i zároveň nadhled. Jim kontrastovaly reálnější kulisy.

Trochu mne překvapilo, že si do absolutně černého prostoru jeviště jmenovec prezidenta vzal  kompletně černé oblečení??? Možná inspirace černým divadlem? Ale zde tedy nebyla příliš na místě… Trochu dost se ztrácel!

Antonín Novotný jako symbol svého divadla

Ve vlastním scénáři zbylo i několik vtipů výrazně (anebo pouze?) pro rodiče a doprovod. Jinak se ani nedá kvalifikovat princeznina replika: „… kdo se mi to hrabe ve věži?“ Anebo závěrečné konstatování, že starého krále s královnou poslali do královského sanatoria důchodců.

Ale nebudu zas příliš kritizovat, když jde o prezidentského jmenovce. A hlavně bývalého zápasníka!

Na dětské programy bylo nabito nejen v šapitó…

Na LETNÍ LETNÉ se již odehrálo a ještě odehraje celkem na sedm desítek dětských představení, v podání více než dvou stovek herců. Pro děti zde je i hravá zóna KOMERČNÍ BANKY, letní festivalová škola, víkend „Letňáček plus“… Nezapomněl na ně ani populární zdravotní klaun… A navíc, na děcka čekaly další atrakce a workshopy i dílničky pro ty úplně nejmenší. A ty nejmenší, pokud šli jejich rodiče na „dospělácké“ večerní představení, pohlídala tradiční „noční hlídka“. Prostě, LETNÍ LETNÁ je hodně pro děti! Ale nejen pro ně.

Foto: LETNÍ LETNÁ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Co je tanec? A co performance?

Určité „slovo do pranice“. Vyvoláme diskusi? Nebo kulatý stůl?

Kde je hranice tance. Kde se již jedná o performanci? Kdy jde o taneční umění? Kdy již nějaký výkon sólisty či kolektivu překračuje obor tance? Takové jsou časté dotazy čtenářů a zejména čtenářek TANEČNÍHO MAGAZÍNU. O tom všem vedeme v redakci sáhodlouhé a dalekosáhlé diskuse. Někdy, pravda, i trochu „sáhlé“… A blízko. 🙂

I takto může vypadat provokativní performance

Například u jiných oborů již dávno přesahují jejich náplně dávno uznávanou a používanou kategorizaci. Filmy točí studenti nejen na FAMU a dalších filmových školách. Studentská filmová dílka se natáčí i na školách výtvarných a kreativních. Nakonec, také tanec se stává již pomalu běžně (nejen v rámci vernisáží) součástí výstav výtvarných. O tom se snaží i TANEČNÍ MAGAZÍN pravidelně informovat. Má však TANEČNÍ MAGAZÍN právo i něco „vyřadit“ z tanečních oborů? Anebo tam naopak cosi přidat?

Při festivalu TANEC PRAHA se mně, ještě umocněna přírodou, v karlínském Přístavu18600 tato otázka opět vloudila do hlavy. Entrée polonahého „tarzana“, který se nehybně čtvrt hodiny svíjel v křoví a pak na dvě minutky vyběhl ven, aby hned zmizel v šatně, ani nemohlo jinak. Ano, byla to performance. Ale jde o taneční vystoupení, skeč, black-aut či něco úplně jiného? Myslím, že TANEČNÍMU MAGAZÍNU nepřísluší přímo kategorizovat. Naším cílem by mělo být vyvolat diskusi mezi odborníky.

Výše popisovaná performance na TANCI PRAHA 2019

Myslím, že nějaká kritéria by měla být dána. Obdobně jako u spisovatele je základem znalost jazyka, u malíře zvládnutí portrétu, abecedy malby, základů kresby… Ale musí dnes spisovatel vlastně vůbec ovládat gramatiku? Vždyť mu nakonec „základního“ korektora supluje počítačový program. A obří malířská plátna prodávají „takyumělci“, kteří ani nevědí, co je siena pálená, valér anebo perspektiva (kromě té jejich perspektivy finanční)?

Kontroverzní brněnská performerka Simona Assione zvládá velice dobře i základy klasického tance a baletu. Dá se však totéž říci i o všech ostatních performerech?

O co se nám jedná? Vyvolat diskusi o hranicích „volného umění“, kategorizaci tance jako takového. Tance, jako košaté, mnohovrstevné, všestranné disciplíny. Ale zároveň tance jako umění se vším, co k tomu patří. A třeba nám k tomu napomůže i centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které má s kulatými diskusními stoly již letité praktické zkušenosti?

Michal Stein

Foto: autor a archiv Simony Asionne

TANEČNÍ MAGAZÍN

Dlouhá koncertní karlínská noc HELENY VONDRÁČKOVÉ

V pátek 21. června pokořila naše nejúspěšnější zpěvačka v zahraničí i obří pražskou muzikálovou scénu

V pátek 21. června proběhl v Hudebním divadle v Karlíně „narozeninový koncert“ Heleny Vondráčkové, který byl součástí letošního turné Helena »Dlouhá noc Live«. Hlavní hvězdu doprovodil Charlie Band, jako vzácní hosté vystoupili – 4 Tenoři a Tap Academy Prague.

Helena Vondráčková je držitelkou mnoha prestižních cen a uznání doma i v zahraničí. Slavila úspěchy na festivalech v Riu de Janeiro, v polských Sopotech nebo na Kubě. Vystupovala v pařížské Olympii a po boku Karla Gotta dokonce hned dvakrát v proslulé newyorské koncertní síni Carnegie Hall. Se svými úspěchy nejen v celé střední Evropě nebo v zemích Sovětského svazu, ale také v Jižní Americe, Japonsku, Kanadě a Austrálii, se stala naší mezinárodně nejúspěšnější zpěvačkou.

Naše populární zpěvačka na snímku Evy Smolíkové

TANEČNÍ MAGAZÍN gratuluje naší pěvecké stálici k úspěšnému koncertu i turné a přeje jí mnoho dalších úspěchů, nových písniček i toho normálního soukromého štěstí.

Foto: Robert Rohál a Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Bavili se zpěváci i publikum

Kvůli zvukaři málem nebyl žádný koncert! I tak vypadalo letošní „Kdo má rád“…

Hejtmanka Stráská pochválila koncert

Skvělé pěvecké výkony. Tleskající i roztančené publikum. To vše podkresleno peněžním výnosem ve výši 51 250 korun pro dětské a novorozenecké oddělení prachatické nemocnice! Takový je výsledek již 9. ročníku akce Kdo má rád, která se konala v sobotu 8. června na zámku v Nových Hradech na Českobudějovicku. Uvedla to hejtmanka Ivana Stráská, která nad koncertem tradičně převzala záštitu. Sama na něm v uplynulých letech ve své současné funkci, i před tím, coby náměstkyně hejtmana, nechyběla ani jednou. Záštitu převzala i ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová nebo starosta města Nové Hrady Vladimír Hokr či starostové Martin Malý a Věra Korčaková.

Na pódiu se tu pak představili například Martina Balogová, Světlana Nálepková, Eva Borská, Bohuš Matuš, Martin France, Martin Maxa či Jiří Štědroň a ze Slovenska pěvecká legenda Marcela Laiferová nebo mladý zpěvák Martin Harich. Taktovky se v roli moderátorky ujala opět Markéta Mayerová, která na podiu zároveň oslavila své narozeniny a dostala krásný dort od cukrárny až z Moravy a čokoládové pastelky.

„Hlavním cílem je, aby se na této akci všichni dobře bavili. A to se nám opět povedlo. Navíc, byť na Medarda, skvěle vyšlo počasí. Děkuji všem, kteří se na přípravě koncertu podíleli i těm, kteří v rámci vstupného či jinak finančně přispěli na dobrou věc,“ uvedla hejtmanka Stráská s tím, že kraj bude projekt „Kdo má rád“ i nadále podporovat.

Byť se akce na první pohled zdála bez problémů, producenti koncertu si zažili opravdový produkční horor. „Pódium už stálo na místě a čekalo se na domluveného zvukaře, který v týdnu sice komunikoval, ale už s problémy. Ještě v 11.00 napsal zvukař, že už je na místě někde v okolí a od 12.00 hodin už  ,vytípával´ všem telefony. Kolem 14.00 hodiny produkce rozhodla, že se bude shánět nový zvukař a tak začaly neskutečné točky, ale po 2 hodinách obvolávání, kdy jsme zburcovali celé jižní Čechy a všichni se snažili pomoci, se zvukař pan Černý ozval z jižních Čech z Yamasound, překopal celý svůj sobotní program a přijel pomoci. Tím jsme celý koncert posunuli pouze o půl hodiny, protože ještě v 18.10 se zvučilo a koncert jsme mohli spustit v 18.30,“ prozradil hlavní iniciátor celé akce Martin France. A pokračoval: „No a ten ,dáreček´, který se o tento průšvih postaral je Čeněk Motl,  pochází z Chotěboře, tak chci pouze upozornit další pořadatele, aby si dali na toto jméno opravdu velký pozor, protože stát se to může samozřejmě klidně někomu dalšímu. Do dneška neměl na to odvahu zvednout telefon a jakkoliv se omluvit“, komentoval situaci  zpěvák   Martin France. „To se nám za 21 let, kdy produkci děláme, ještě nestalo. Ale co nás nezabije, to nás posílí“. 

Peníze na nákup vaniček či přebalovacích pultů

Poděkování zaznělo i od hlavního strůjce tohoto projektu, zpěváka Martina France. „Když se sejde tak bezvadná parta zpěváků a k tomu se přidá výborné publikum, je to vždy radost. Navíc tu pomáháme dobré věci v podobě finančního příspěvku pro prachatickou nemocnici. Už nyní se těším za rok na 10. jubilejní ročník, kam všechny samozřejmě zvu,“ dodal France.

Za pravdu mu dali Bohuš Matuš a Světlana Nálepková. „Nebereme to jako práci. Spíše jako setkání s milými kolegy podkreslené dobrou věcí. Publikum i prostředí bylo úžasné, opravdu jsme si to užili,“ shodli se zpěváci.

Ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš sdělil, že se letos pro tamní dětské a novorozenecké oddělení podařilo získat 51 250 korun. „Peníze z této příjemné akce použijeme například na nákup vaniček nebo přebalovacích pultů. Moc děkujeme,“ řekl Čarvaš.

Celou akci, jejíž součástí byl i Dětský den, pozitivně zhodnotil také starosta Nových Hradů Vladimír Hokr. „Těší mě, že jsme tento benefiční koncert mohli hostit již potřetí a sami vidíme, že to má narůstající tendenci. Věřím, že se všem u nás v zámecké zahradě opět líbilo a že se potkáme příští rok při kulatém 10. ročníku v sobotu 6. června 2010,“ uzavřel starosta Hokr.

Text a foto: Martin France Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN