Na „Středu zájmu“ středem pozornosti SE.S.TA.

Paní Marie Kinsky – ze čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU dobře známé organizace SE.S.TA. – zaujala náročné publikum na celostátní konferenci a prezentaci „Střed zájmu“. Mimo ni se zde objevilo ještě jedenáct inspirativních projektů práce s publikem. Marie Kinsky zde však jako jediná prezentovala taneční scénu. I to o něčem svědčí…

Kancelář Kreativní Evropa v pondělí 25. září od 18 hodin v pražském Veletržním paláci (v prostorách STUDIA HRDINŮ) již potřetí představila nové inspirativní příklady práce s publikem. Na základě otevřené výzvy výzvy bylo k veřejné prezentaci vybráno dvanáct projektů z rozličných kulturních oblastí a sfér. Celá akce měla tempo, rytmus, švih a spád, poněvadž každý vystupující „prezentér“ měl na svůj projev pouze sedm minut!

Taneční projekty reprezentovaly na této akci aktivity Marie Kinsky a Centra choreografického rozvoje SE. S. TA. S důrazem zejména na festival KoresponDance, který pravidelně v létě seznamuje obyvatele Žďáru nad Sázavou se současným tancem. Festival letos na jaře mezinárodní porota Evropské festivalové asociace (EFFE) zařadila mezi 715 nejzajímavějších festivalů v Evropě. Porota jej ocenila zejména pro kulturní život na národní i mezinárodní úrovni, nadšení pro umění, inovativní přístup a schopnost spojovat nejen začínající umělce s těmi etablovanými, ale také laickou veřejnost s uměleckým světem.

Odlišnou organizací, které představily zkušenosti s publikem bylo Centrum pro současné umění DOX. To v roce 2011 identifikovalo potřebu seznamovat se současným uměním ve větší míře děti a teenagery. Jednou z efektivních cest k tomuto budoucímu publiku se staly vzdělávací programy k výstavám, zajišťované pro skupiny ze základních a středních škol. O zkušenosti se podělil vedoucí produkce a současně konzultant vzdělávání Centra DOX Michal Kučerák. Mezi jiným prezentoval změny v týmu a v pojetí vzdělávacích programů i jejich konkrétní zprostředkovávání učitelům, navíc seznámil účastníky se strukturou programů i s již osvědčenými konkrétními aktivitami centra.

Výtvarnice a sociální architektka Kateřina Šedá ve svých originálních projektech často staví publikum do role aktéra dějů. Anebo s ním úzce spolupracuje. V březnu 2016 uvedla v rámci festivalu současného umění IHME 2016 hudební projekt „Tram Buskers Tour“, Festival v pohybu, během kterého vystoupili v helsinských tramvajích nejlepší buskeři světa. Během čtyř dnů a tří stovek hodin tak zprostředkovala mimořádný sdílený zážitek více než 24 000 cestujícím. Obdobný koncept pak reprízovala také v Jihlavě v rámci Festivalu dokumentárních filmů a letošn í ho jara též na „Šalina Music Tour“ v Brně. V rámci akce „Střed zájmu: PUBLIKUM“ její projekty prezentovala zřejmě osoba nejpovolanější – hudební publicista Pavel Klusák, jelikož byl jejich kurátorem

Své zkušenosti s prací s publikem rovněž představilo brněnské Divadlo Feste s projektem „Schauspiel, prožitek z minulosti“, který jmenovitě přiblížil Jiří Honzírek. A v demokratickém hlasování publika i spoluúčastníků na závěr celého večera získal nejvíce hlasů. Nemalý zájem ovšem sklidily i výše zmíněné projekty Marie Kinsky a SE.S.TY.

A u divadelního příspěvku nezůstalo pouze ojediněle. Další byl rovněž z moravské metropole. Během přednášky v sále si s ním získal aplaus na otevřené scéně Ivan Kubál. Proč? Jednalo se totiž o nesmírně inspirativní „Koktejlové menu inspirované divadlem“. Škoda, že do Prahy nepřivezl i ty koktejly!

A do třetice divadlo. Sám ředitel pražského Divadla Archa Ondřej Hrab prezentoval mezinárodní spolupráci se zahraničními divadly a jejich diváky. V poslední době to v Divadle Archa funguje převážně s divadlem v německých Drážďanech.

Náročné publikum zaujal i Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR s projektem „Knihy znovu nalezené“. Jeho podmanivý projev ukázal, že mnohdy je samotná akce závislá na charismatu moderátora.

Druhým reprezentantem státních institucí byla Národní galerie v Praze a její akce „Uprchlíci v galerii i mimo ni“. Zajímavý projekt zde inspirativně uvedla Lenka Kukurová.

Dalším z bodů programu byla filmová „nutprodukce“, s níž seznámila diváky v sále Pavla Janoušková – Kubečková, zastupující organizaci „Cena Pavla Kouteckého 2017“. Kolem „nutprodukce“ se v kuloárech rozvinula později podnětná diskuse.

Odlišným projektem z filmového prostředí byl „Kruton“ od organizace Young Film Fest, s nímž přítomné přišla seznámit Slovenka Mária Moťovská.

Do třetice se problematice kinematografie oddaly Adéla Mrázová s Terezií Křížkovskou, které se věnují vzdělávacím programům „NaFilm“ a také založily (s dalšími spolupracovníky) v Praze Filmové muzeum. Jejich názory na práci s publikem i její koncepci byly vskutku originální.

Zajímavá byla i přednáška o práci se sídlištní komunitou. Konkrétně v Praze, na Černém Mostě. Přiblížila ji Monika Hillegrandová z nového komunitního centra „Plechárna“. To pořádá řadu zájmových aktivit. Od kultury, po sport i další oblasti volnočasových zájmů. A takovým bonbónkem je, že mají i své vlastní pivo.

Práce s publikem je důležité téma pro dlouhodobé koncepce kulturních organizací i příležitostné kulturní projekty. Týká se marketingu, dramaturgie, přípravy doprovodných programů i celkového pojetí projektů a provozu organizací, které považují své publikum za partnera, nikoli za pouhého pasivního konzumenta. Práce s publikem (audience development) je také prioritou programu EU Kreativní Evropa a tomuto tématu se také dlouhodobě věnuje česká kancelář. Akce tak navazuje na Střed zájmu: PUBLIKUM (2014 a 2015) a na mezinárodní konferenci RE:PUBLIKUM (2013 a 2016).

Foto: Kreativní Evropa

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Velký talent se slovenskými kořeny

Mistr světa v moderním tanci show dance Marek Křenek napsal pro TANEČNÍ MAGAZÍN o svém nástupci a skoro jmenovci Markovi Pisanu. O jeho mamince se více dozvíte v rozhovoru na pravé straně TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Čerstvý oslavenec Marek Pisanu se narodil 11.září 2003 (tedy přesně dva roky poté co po leteckém teroristickém atentátu na dva mrakodrapy v New Yorku). Už odmalička byl velice živý a hravý. Dost brzy začal chodit i mluvit. „Já jsem se vrátila do práce – do školy. Tam jsem učila a pracovala jako choreografka. Marka jsem vodila s sebou. Byl hodně aktivní a k mému velkému překvapení okamžitě zkoušel pohyby a kroky, které viděl u mladých tanečníků. Byl hodně fascinován hudbou a to jakéhokoli žánru. Vše pečlivě opakoval a nenechal se ničím odradit,“ vzpomíná maminka Darina Mlynarčíková, bývalá slovenská vrcholová sportovní gymnastka, později tanečnice, dnes choreografka a učitelka moderního tance.

Maminka Darina sama původně nechtěla, aby Marek začal tančit. A už vůbec ne, aby se toto stalo jeho prvořadou aktivitou. Velice dobře totiž věděla, jaká je to dřina a kterak je sláva vrtkavou záležitostí. Navíc, nemluvě o zdravotních problémech, které přicházejí u lidí v této branži.

Jenomže Marek si nedal říci. A jeho maminka nevěděla, co dělat. Myslela si, že to Marka časem přejde. Ale mýlila se! Už jako čtyřletý zvládal základní přemety a piruety. Jeho životní rozhodnutí už se nedalo ovlivnit. Byl muzikální, při tréninku pozorný, pečlivý, pracovitý a v soukromí čestný. V šesti letech už uměl arabersprung (pro méně znalé: hvězdu bez pomoci rukou) a rychlý přemet vzad zvaný flik-flak. V tomto věku měl kromě jiného nastudovanou choreografii „Robocop“ a jako mladičký tanečník začínal soutěžit. Jeho vzorem se stal jeho kamarád, bývalý mistr světa z roku 1996 Marek Křenek.

Ze začátku soutěžil za Slovensko, odkud pochází jeho matka. Později pak za Itálii, konkrétně za ostrov Sardinii, kde se narodil a kde také žije. A jak se říká – jablko nepadne daleko od stromu. A tak tento cílevědomý kluk začínal sbírat úspěchy jeden za druhým. V roce 2011 už jako sedmiletý vyhrál ME a tak to šlo rok po roce. Nedal se opravdu ničím odradit, ani nikým ovlivnit. Ani únavou ani bolestmi, které souvisí s touto pohybovou aktivitou. Jiné děti si v jeho věku hrály venku nebo u moře. Avšak Marek tvrdě trénoval v tanečním sále. Dokonce i po tréninku, cestou domů zkoušel skoky, piruety či jeho oblíbenou akrobacii. A když ho mamka napomenula, aby si odpočinul a přestal s tím, odpověděl pořád to jeho stejné a tradiční: „Už jenom jednou, mami, už jenom jednou.“ Kolikrát, když ho jeho matka přišla zkontrolovat jestli už spí, přistihla ho při tom, že v dětském pokoji ještě potají zkouší různé taneční kreace nebo skoky, které byly pro jeho mladičký věk naprosto nadčasové. Tento kluk byl téměř neunavitelný. Ve škole se učil výborně, doma byl poslušný a věnoval se svým mladším sourozencům – dvojčatům Michaelu a Danielovi. V deseti letech mu bylo nabídnuto studium na Státní taneční konzervatoři, která patří pod slavné divadlo „La Scalla“. Nastoupit tam byl ale problém, protože Marek žije na Sardinii a tato škola se nachází ve vnitrozemí Itálie – v Miláně.

Léta letí a dnes je již čtrnáctiletý mladík Marek držitelem mnoha národních, evropských i světových prvenství i titulů. K jeho kariéře patří také účast v televizní soutěži „Itálie má talent“. Má za sebou mnoho televizních pořadů,charitativních vystoupení či rozhovorů v italském tisku. Tento dospívající chlapec se veze v rychlém vlaku plném překvapení. Skromnosti a píli ho již dnes nikdo nemusí učit. A Marek zdaleka nemíní svou nastartovanou kariéru ukončit.

Marek hovoří hned několika jazyky. Konkrétně italsky, slovensky, anglicky a sardsky. K jeho dalším aktivním zájmům patří fotbal, film, gymnastika, hudba a cestování.

SEZNAM ÚSPĚCHŮ MARKA PISANU:

SHOW DANCE :

Mistrovství Itálie

2008 až 2017: 1.místo

Mistrovství Evropy

2010: 2.místo

2011: 1.místo

2012: 1.místo

2013: 1.místo

Mistrovství světa

2012: 1.místo

2013: 1.místo

2014: 1.místo

2015: 1.místo

MODERN CONTEMPORARY:

Mistrovství Itálie

2011 až 2017: 1.místo

Mistrovství Evropy

2016: 2.místo

2017: 2.místo

Mistrovství světa

2016: 2.místo

JAZZ DANCE:

Mistrovství Itálie

2016: 1.místo

Mistrovství Evropy

2016: 2.místo

Mistrovství světa

2016: 2.místo

DISCO DANCE:

Mistrovství Itálie

2013 až 2016: 1.místo

Mistrovství Evropy

2015: 2.místo

2016: 2.místo

Mistrovství světa

2014: 1.místo

2015: 2.místo

2016: 1.místo

2017: 1.místo

Foto: archiv Dariny Mlynarčíkové

Text: Marek Křenek

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Galavečer „Slovenští muži vrací úder“

Lucerna, 2. října 2017

Agentura Martin Production a Via Gabreta si Vás dovolují pozvat na benefiční Galavečer

„Slovenští muži vrací úder“

KDY: v pondělí 2. října 2017 od 19.00 hodin

KDE: Lucerna – hlavní sál, Štěpánská 61, Praha 1

 

Letošní koncert: https://www.youtube.com/watch?v=KWlmwNrPiks&t=47s

 

 

Agentura Martin Production

Taneční magazín

Festival Zlatá Praha je tu!

Národní divadlo nabízí tři roky se Štefanem Margitou, dvanáct měsíců s Petrem Zuskou a jeden večer s Adamem Plachetkou, kromě toho také hvězdy StarDance a mnoho dalšího

27.září  začíná 54. Ročník Festivalu Zlatá Praha a letos opět nabídne světově uznávané umělce.  Zlatá Praha je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších televizních festivalů o hudbě, tanci a divadle na světě. Festival hostí Nová scéna Národního divadla od středy 27. Září do soboty 30.září.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák říká: „Festival Zlatá Praha, jak jsme před několika lety zjistili, bývá pro umělce  tou nejdůležitější a nejvýznamnější akcí, na kterou se připravují a těší celý rok, což je pro nás velice příjemné zjištění. Letos poprvé budeme  mít tu čest, že tu bude udělena cena za celoživotní dílo jednomu z nejvýznamnějších televizních režisérů na světě, který se jmenuje Brian Large. Na svém uměleckém kontě má více než 700 snímků a pro  odborníky  je fenoménem. Má vztah také  k české tematice. Jsem rád, že se na festivalu objeví. Cenu udělí EBU a IMZ, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.“

Ředitel festivalu a výkonný ředitel  ČT art Tomáš Motl  vysvětluje: „Festival stojí na 3 pilířích. Tím prvním  je mezinárodní soutěž, do které se letos přihlásilo 73 snímků z 16 zemí. Porota vybere korespondenčně „top dvacítku“, poté  už všichni dohromady vybírají jen  vítěze. Mimořádný zájem producentů a  televizních společností z celé Evropy svědčí o tom, že Zlatá Praha  je skutečně dnes nejvýznamnějším  festivalem hudby, tance a divadel  na světě.  Druhým pilířem je mezinárodní setkávání odborníků. Letošní téma je  opera v digitální éře, kde budou zájemcům  z celého světa přednášet odborníci. Třetím pilířem pro veřejnost nejviditelnějším  jsou doprovodné programy, které jsou tento rok  bohaté.  Nabídneme na 50 vystoupení , workshopů předních českých tanečních skupin a autogramiády účastníků StarDance. Prostor dostane také tradiční přehlídka toho nejlepšího, co se ve světě za poslední rok o hudbě, tanci a divadle natočilo.  V pátek zde  proběhne eurovizní  soutěž mladých tanečníků a vítěz bude reprezentovat Českou republiku ve finále, které se v prosinci bude odehrávat v Praze.“

Zahajovací večer, který bude z Nové scény živě přenášet  ČT art, přivede na pódium Velkého sálu operního pěvce Adama Plachetku a jeho hosty – Evu Pilarovou, Jana Smigmatora, Dashu a Štefana Margitu.  Adam Plachetka komentuje plaše svůj výběr hostů:  „Byl  jsem osloven a dostal jsem možnost vybrat si hosty dle svého uvážení, což mě potěšilo, ale zároveň i zaskočilo.  Nevěděl jsem vůbec, kterým směrem se vydat a po několika dnech i týdnech jsem se rozhodl, že se sejdu s kolegy, které mám rád a chci se s nimi setkat, protože jsem doposud budˇ ještě tu příležitost neměl anebo málokdy.  Společně jsme  poskládali repertoár, který má šíři a uspokojí hodně diváků, každý si vybere něco, co ho bude zajímat, od opery až po jazz  a pop. Dokonce  tu byla  i myšlenka, zda bych nemohl provázet večerem  já sám, ale nebylo by roz umné, abych se učil novému řemeslu zrovna v přímém přenosu České televize, takže naštěstí mi pomocnou ruku nabídl Leoš Mareš a  budeme večerem provázet společně.“

Na tomto festivalu budou uvedeny v premiéře dva filmy z dílny režiséra Martina Kubaly, první o tenoristovi Štefanu Margitovi a druhý o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi.  Štefan Margita říká: „První část natáčení filmu byla v Berlíně, to byla pro mě krásná práce.Do Košic jsme sice měli namířeno, jenže já jsem dostal tak vysoké horečky, že štáb odletěl beze mě. A druhá část natáčení probíhala v Chicagu. Navrhl jsem Martinu Kubalovi, aby za mnou přiletěli do Chicaga, ale on řekl, že tato možnost není možná. A závěrem byla možná. Takže velmi děkuji České televizi, že se to povedlo.“

A Petr Zuska komentuje svůj film takto: „Můj patnáctý  rok byl pro mě zároveň posledním  na postu šéfa  baletu ND, což má také nějakou váhu a  pro mě  byl velice náročný, jak  z uměleckého pohledu, tak  i z mnoha jiných  pohledů. Pracoval jsem na mnoha projektech,  které původně nebyly plánovány a měl jsem pocit, že se tam v Univerzu dohodli, že  ten poslední rok mi to dají ‚jaksepatří sežrat‘. Ale ve výsledku  ho považuji za velice pozitivní  a všichni jsme tím prošli se ctí. Práce s Martinem Kubalou na dokumentu  o mně,  ať už se týká zkoušek nebo osobních záležitostí i zahraniční cesty, které jsme spolu absolvovali, musím  hodnotit kladně, v tom těžkém roce Martinovi Kubalovi moc a moc  děkuji i celému  štábu, který se  na dokumentu podílel.“

Zlatá Praha ale baví i ty, kteří tanec a hudbu rádi prožívají aktivně. Ve čtvrtek se roztančí piazzetta Národního divadla, v sobotu, během  tzv. Zlatého dne, si návštěvníci budou moci  užívat koncerty, hudební a taneční workshopy i představení. Festivalové dění se přesune i do prostor Nákladového nádraží Žižkov, kde budou do noci probíhat lekce swingu a latinskoamerických  tanců, poprvé se také na Střelecký ostrov přesune  nabídka alternativních podob tance, hudby a pohybu.

 

Eva Smolíková, Karolína Blinková

Foto: Eva Smolíková 

Taneční magazín