Štítek: Taneční magazín

Státní svátek exoticky

Nevíte, jak naložit s volným dnem ve státní svátek 28. 10.? TANEČNÍ MAGAZÍN má pro vás jeden velmi zajímavý tip.

Taneční společenství Om Dance Academy posílá všem čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU srdečné pozvání na oslavu indického svátku „Diwali“ čili svátku světel. Proběhne již tuto sobotu 28.10 v 17.45 v kulturním domě Ládví v Praze 8, přímo u stejnojmenné stanice pražského metra, konkrétně trasy C. V rámci bohatého programu vystoupí taneční soubor Om Dance Academy, který v těchto dnech slaví výročí pět let od svého založení. Za tuto dobu si tato skupina vydobyla výsostné postavení nejen v indické komunitě v ČR, ale také mezi špičkovými tanečníky cizokrajných žánrů české a moravské taneční scény.

Om Dance Academy je taneční školou a skupinou, která se věnuje bollywoodskému tanci, tedy indickému filmovému tanci. Bollywoodský tanec je především o vyprávění příběhu a nádherných kostýmech. Písně jsou ve filmech z určitého důvodu – například oslavy, svádění, smutek… Tanec vychází ze slov a nálady dané písně a také z klasických indických tanců obohacený o moderní fúze všech tanečních stylů. S láskou k indické kultuře a tradici Om Dance Academy participuje na jejím šíření v naší zemi a okolí a to za oficiální podpory indického velvyslanectví v ČR, kde vede kurzy indického tance.

Kdo bude v Praze, popřípadě do metropole přijede a miluje exotický tanec, tak by si neměl nechat letošní státní svátek v kobyliském kulturním domě Ládví uniknout!

Plakát: Om Dance Academy

Jarmila Chromíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Internacionálně i interaktivně

TANEČNÍ MAGAZÍN měl možnost nahlédnout do tvůrčí kuchyně polské choreografky, pedagožky a zejména performerky Ireny Lipinské. A to v půvabném podkrovním divadélku „NA PŮDĚ“ pražského holešovického CROSS KLUBU. To vše na mezinárodním česko-polském festivalu IDIOM.

Pražský holešovický Cross Klub hostil v polovině října již druhý ročník česko-polského festivalu IDIOM. Jeho vrcholnými interpretkami a také vedoucími work-shopů byly Polky Małgorzata Haduch a Irena Lipinská. TANEČNÍ MAGAZÍN se účastnil druhého večera (konkrétně ve čtvrtou řijnovou neděli), který vedla právě druhá jmenovaná – Irena Lipinská. 

Nejprve si hlavní aktérku Irenu Lipinskou ve stručnosti představme. Jde o přední polskou performerku, choreografku a tanečnici. Poslední dobou je i taneční pedagožkou. Má zkušenosti z éry, kdy byla stipendistkou Alternativní Akademie Tance v Poznani (2011), nebo rezidentkou programu pro mladé choreografy Solo Projekt Art Stations Foundation (2011). Připravila rovněž vlastní sólové projekty – „Hydrohypno“, „Line“, „Kompilacje“, „DNACE“, „Dwa na jeden“¨ nebo „LU 2077“. V rámci tvůrčího stipendia Ministra kultury a národního dědictví ve spolupráci s umělcem umění nových médií Pawłem Janickým nastudovala roku 2014 projekt „!GROT!“. Ve stejném roce byla rezidentkou na choreografické výměně mezi Polskem a Filadelfií; zúčastnila se choreografického projektu Isabelle Schad „Collective Jumps“. Spolupracovala a nadále spolupracuje s umělci současné hudební scény a umění nových médií. Provádí tanečně-pohybové lekce, kupříkladu pro budoucí herce, ale i pro děti a dospělé anebo mentálně popřípadě tělesně postižené.

Irena Lipinská se představila konkrétně v holešovickém komorním prostředí Divadla na půdě. Ti kteří znají spíše kulturní a restaurační prostory domu, který patří známému pražskému lékaři, důvěrněji, byli až překvapeni přespříliš stísněnými prostory podkrovního divadélka. Polskou umělkyni to však nikterak nedeterminovalo. Naopak, umožnilo jí to nalézt až nitěrný kontakt s divákem!

Sama interpretka, scenáristka i choreografka v jedné osobě zaujala komplexní symbiózou svého vystoupení. Vše dokonale ladilo. Decentní i místy provokativní nasvícení, dramaturgicky velmi dobře vybraná reprodukovaná hudba. A samozřejmě i její kreativně jiskřivá choreografie.

Irena Lipinská pojala své bezmála padesátiminutové „one woman show“ vícevrstevně. Místy byla jedinou a jedinečnou dominantní interpretkou, v určitých pasážích naopak interaktivně zatahovala do programu i diváckou veřejnost.

Právě interaktivní prvky byly nejsilnějšími momenty tohoto programu Ireny Lipinské. Dokázala tak postavit do kontrastu ženskou intimitu, uzavřenost oproti splynutí s anonymním davem. V druhém plánu kontakt s divákem i lineárně posouval děj částečně improvizačního představení. Jak již bylo úvodem řečeno, vše dokonale dokresloval světelný design a vhodně vybraná hudba, která se místy stávala i dějotvorným prvkem.

 

Představení Ireny Lipinské na festivalu IDIOM patřilo k tomu nejhodnotnějšímu, co mezinárodní mladá, nonkonformní a netradiční taneční scéna v roce 2017 v Praze nabídla. TANEČNÍ MAGAZÍN se těší na další obdobně kvalitní představení.

 

Text a foto: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

JAROSLAV WYKRENT knižně i s tanečníky!

TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil v Přerově moravského textaře, skladatele, zpěváka, moderátora i autora knížek Jaroslava Wykrenta. Autor největších hitů Marie Rottrové se nám představil zbrusu novými knížkami i velmi zajímavým klipem na jednu z jeho posledních písniček.

Moravský skladatel, textař, zpěvák, moderátor a především člověk s velkým srdcem Jaroslav Wykrent nezahálí. Autor největších hitů Marie Rottrové „Lásko“ a „Řeka lásky“ se představuje novými knížkami a také novým klipem, v němž účinkují mladí tanečníci.

Pěveckou kariéru přerovského barda Jaroslava Wykrenta do širšího posluchačského povědomí odstartoval hit „Ágnes“. Dodnes si tento refrén: „Víno dál teď na jazyku válej / Starý víno, ročník dvacet šest / Když ti chutná, tak si klidně nalej / Je v něm aspoň tisíc spadlejch hvězd..“ zpívají stovky lidí i u táboráků. Ne všichni vědí, že tenkrát (před sedmačtyřiceti lety) byl Wykrent „pouze“ autorem textu. Hudbu tehdy složil Drahoslav Volejníček. V roce 1974 však již Wykrent se svou ryze autorskou písní „Lásko“ pro Marii Rottrovou získal prestižní ocenění „Bílá vrána“ tehdy nejčtenějšího časopisu Mladý svět. Následovaly desítky krásných písní pro Rottrovou i pro sebe.

Některé z jeho písniček vznikly i pro dávný seriál ostravské televize „Můj táta byl“, který Jaroslav i moderoval. Vyznal se v nich z obdivu pro řadu profesí. Dokázal i zdánlivě obyčejnou a na první pohled fádní lidskou práci povýšit na poezii. Nalézt v ní něco unikátního, neopakovatelného…

V roce 1999 postihla Jaroslava Wykrenta těžká zdravotní ataka. Po sérii těžkých mozkových příhod se znovu učil hrát nepoddajnými prsty na kytaru. Dodnes chodí s pomocí hůlky. Natáčí však pravidelné hudební pořady pro Český rozhlas Olomouc, píše i koncertuje. Dokonce i živě před televizními kamerami, jako tomu bylo letos 5. července při přímém přenosu z církevních slavností ve Velehradu pro ČT 2. Byl rovněž hostem galakoncertu Marie Rottrové ve vyprodané pražské O2 aréně, ale i jejích dalších vystoupení. Letos vydal i dvě pozoruhodné knížky.

Titul „Slušně i hanbatě, ale převážně nevážně“ je doplněnou reedicí jeho staršího díla. Půvabná kapesní knížečka nabízí desítky milých, hravých a vypointovaných epigramů. Je doplněna několika bryskními slovními slogany, aforismy i parodiemi na reklamy. Na rozdíl od prvního vydání ji krášlí obálka s autorem i symbolem Přerova (jak poznají i znalci místního stejnojmenného piva) – zubrem.

Druhá, zbrusu nová Wykrentova knížka „100 + 1“ je vlastně netradičním zpěvníkem. Obsahuje stovku autorových písniček i textů. U valné většiny z nich je Jaroslav kompletním autorem hudby i textu. Několik starších výjimek, kromě zmíněné „Ágnes“, otextoval na hudbu dalších autorů, kupříkladu Marii Rottrové „Večerem zhýčkaná“ skladateli a varhaníkovi Vladimíru Figarovi. Několik titulů z poslední doby skládal Wykrent na hudbu kytaristy své nynější doprovodné kapely Ivana Němečka. Celá knížka je doplněna unikátními historickými fotografiemi. A jako ve správném zpěvníku v ní pochopitelně jsou i noty a akordy všech písní. Wykrentova písničková díla jsou v publikaci řazena chronologicky tak, jak vznikala. Nechybí žádný jeho známý titul. Když bych hodně detailně pátral, tak jsem tam nenalezl „Do cíle zbývá nám půl míle“, ale ta patřila k účelovým titulům pro tehdejší rozhlasovou soutěž písniček se sportovní tematikou.

Proč se zpěvník jmenuje „100 + 1“? Jaroslav Wykrent totiž připravil na jeho závěr pro čtenáře a jejich blízké bonbónek. Jeho poslední text „Až vyhraji v loterii“ není zhudebněn a vyzývá k napsání původní melodie! Veřejně ji prý už přislíbil kmotr této knížky – Jarek Nohavica. Pro zpravodajskou úplnost musím dodat, že zpěvník má 191 stran a vydalo jej nakladatelství JASTO.

Neméně pozoruhodný je rovněž novější Wykrentův klip na jeho píseň (na hudbu Ivana Němečka) „Sáro, Sáro“. Účinkují v něm tanečníci Anežka Bartoníková-Kašubová a Tomáš Barbořík.

 

Videoklip k písni Sáro, Sáro od Jaroslava Wykrenta

Videoklip k písni Sáro, Sáro od Jaroslava Wykrenta
Hudba: Ivan Němeček
Text: Jaroslav Wykrent
Kamera: Lukáš Kosík – www.lukaskosik.com
Režie: Veronika Kosíková
Realizace: Umělecká agentura Travelers
Nahrávací studia: Check-IN, Ageum
Mastering: Petr Vavřík
Zpěv: Jaroslav Wykrent
Tance: Anežka Bartoníková – Kašubová
Tomáš Barbořík
Kytara: Ivan Němeček
Klarinet: Karel Walta
Basa:Filip Badalík
Bicí: Radek Hrůza
Piano a melodica: Petr Stojan
Vokály: Jiří Štěpánek

Produkce, Výroba klipu a DVD autoring KOSIK PRODUCTION
www.lukaskosik.com

I za TANEČNÍ MAGAZÍN chci Jardovi Wykrentovi popřát mnoho nezdolné energie, tvůrčí inspirace a nápadů. Potěší tím zcela jistě mnoho posluchačů i diváků. Prostě, nás všechny.

Foto: nakladatelství JASTO, Václav Fajfr

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

2. kolo castingu

Hledáme tanečníky

Casting VIRGIN 

 

Hledáme etnika

Hledáme TANEČNÍKY A TANEČNICE různého stylu a zaměření – muže a ženy, POUZE ETNIKA , různorodého vzhledu a postav, věk od 18let – cca 55let

Balíčková cena:

za dva dny natáčení (12 hod denně), dva dny zkoušek( 6 hodin denně) na osobu: 32.000 CZK + 20% ag.fee

 

Casting se koná ve st 18.10.2017 mezi 10:00 – 15:00, Stopcasting, Peckova 5, Praha 8.

Předpokládaný termín natáčení:  26. – 28.10.2017 ,   rezerva: 30.10.2017

 

Callback je plánován na pa 20.10.2017

Kostýmní zkouška: 23.10.2017

Choreografická zk. 24.10 – 25.10.2017

 

 

Na casting, prosím, s sebou oblečení umožňující pohyb, vhodnou obuv a hudbu na usb – budeme chtít videt váš vlastní “ freestyle“.

 

Užití : 1 rok UK a Irsko

Principal Media is 12 months from first use. Secondary Media may be used by Client and Agency in perpetuity.

Principal media:  All forms of audio-visual media and communications including without limitation, all forms of television broadcast, cinema, all manner of online and digital media, mobile, in store, OOH including transport advertising, and any and all electronic media whether now or hereafter invented without

restriction.

Secondary media: All forms of PR, editorial (across print, broadcast, Internet and events), show reels, internal communications, education and training, programme editorial, film festivals, trade fairs, exhibitions and the like without exception and BBH and Client’s websites (to include BBH and Client controlled and branded web

pages), group company websites and intranets. All BBH and production contributors promotion including awards ceremonies, associated websites and DVDs, show reels and digital archive systems.

 

Principal media: případné prodloužení o 1 rok stejná média: 20.000 CZK +20%

 

Options:

Option to extend use of the Artist Image in still format for use in all forms of Print and Electronic media advertising including without limitation, magazines, press, billboards, OOH including transport advertising and all forms of online and digital media in all layouts and sizes in the Initial

Territory, for a period of 12 months (“Option Print Media”) upon payment of an additional fee of CZK 3.000 CZK + 20%

případné prodloužení print media +10%

 M.Síbová, Stopcasting

Taneční magazín